Housle
jsou
strunny
smy?covy nastroj
se ?ty?mi
strunami
lad?nymi v ?istych kvintach: g, d¹, a¹, e². Maji hlubokou tradici v evropske klasicke hudb?, v?t?ina skladatel? jim v?novala d?le?itou ?ast sveho dila. Jsou nejmen?i z rodiny houslovych nastroj?, mezi ktere se ?adi je?t?
viola
a
violoncello
. P?ibuzny smy?covy nastroj ?
kontrabas
, v?ak svou stavbou pat?i do violove rodiny (stejn? jako nap?. renesan?ni a barokni nastroj
viola da gamba
).
Krom? klasickych housli existuji i jejich r?zne varianty, nap?iklad
violinofon
, ktery k houslim p?idava plechovou ozvu?nici, nebo
p?tistrunne housle
, ktere p?idavaji patou strunu a vznikle housle tak pokryvaji i rozsah violy.
Hlavni ?ast housli tvo?i
ozvu?na sk?i?
, na kterou je p?ipevn?n
krk
zakon?eny
?nekem
a nesouci
hmatnik
.
Struny
jsou ve spodni ?asti housli upevn?ny pomoci
struniku
zav??eneho poutkovou strunou p?es velky pra?ec na ?aludu, dale jsou vedeny p?es
kobylku
, nad hmatnikem a upevn?ny v
koli?niku
, kde se napinaji
koli?ky
.
Pohled na du?i uvnit? housli
Pr??ez houslemi
Ozvu?nou sk?i? neboli
ozvu?nici
tvo?i dv? mirn? klenute desky, u kraj? spojene s
luby
. V
horni desce
jsou vy?ezane dva otvory ve tvaru pismene f (tzv.
efa
), ktere umo??uji lep?i vystup zvuku z vnit?ku housli a ovliv?uji tvar ohybu vika. Horni deska se vyrabi ze
smrkoveho
d?eva s hustymi
letokruhy
,
spodni deska
a luby byvaji
javorove
. Okraje desek jsou lemovany ozdobnym vykladanim (tzv. vylo?kami), ktere krom? esteticke funkce ?aste?n? chrani d?ev?ne desky p?ed na?tipnutim. U lacinych model? jsou vylo?ky jen nazna?ene barvou.
Ze spodni strany vika, pod strunou G, je p?ipevn?na d?ev?na li?ta zvana
basovy tramec
, ktera pomaha rozna?et nizke frekvence po cele desce a zarove? desku zpev?uje.
Du?e
naopak p?ena?i vysoke frekvence ze svrchni desky na spodni. Je vlo?ena mezi ob? desky pobli? no?ky kobylky pod strunou E. I nepatrna odchylka v jejim umist?ni ma za nasledek vyraznou zm?nu barvy a intenzity tonu housli. Du?e rovn?? svym vzep?enim zpev?uje konstrukci korpusu a podpira klenbu vrchni desky.
Na leve stran? vika ?i ?id?eji take uprost?ed, p?imo p?es strunik, byva p?ipevn?n
podbradek
pro v?t?i komfort p?i hrani. V?t?ina houslist? je?t? pou?iva ramenni op?rku, tzv.
pavouk
, co? je op?rka, ktera se nasazuje na spodni ?ast housli tak, aby netla?ily na kli?ni kost.
Souvisejici informace naleznete take v ?lanku
Krk (hudba)
.
Krk
se vyrabi ze stejneho d?eva jako spodni deska a luby, tedy nej?ast?ji z javoru. Na jeho svrchni ?asti je nakli?en
hmatnik
z
ebenoveho
d?eva, u levn?j?ich nastroj? se pou?ivaji lacin?j?i druhy tvrdeho d?eva obarvene na ?erno, nap?iklad op?t javorove.
Na konci krku se nachazi
koli?nik
zakon?eny
?nekem
, jeho? zpracovani je znakem kvalitni vyroby. Struny jsou v koli?niku navinuty na ?ty?i
koli?ky
a jsou vedeny p?es
maly pra?ec
(na za?atku hmatniku) dale nad hmatnik a p?es kobylku do struniku.
P?edni a zadni pohled na houslovou kobylku
Kobylka
se vyrabi z javoroveho d?eva a ma n?kolik d?le?itych funkci:
- Dr?i struny v ur?ite vzdalenosti od hmatniku.
- Jeji zaobleny tvar dovoluje, aby se
smy?ec
dotykal strun odd?len?.
- P?ena?i vibrace strun na trup housli.
- Slou?i jako akusticky filtr ? omezuje n?ktere frekvence strun, ktere by zhor?ovaly tonove vlastnosti housli. I mala odchylka v umist?ni kobylky ma za nasledek vyraznou zm?nu charakteru tonu housli (podobn? jako v p?ipad? du?e).
U kovovych strun je obvykla vzdalenost struny nad koncem hmatniku okolo 2,5 mm pro strunu e
2
a rovnom?rn? se zv?t?uje a? po cca 4 mm u struny g. U st?evovych strun jsou vzdalenosti nad hmatnikem pon?kud vy??i.
Na
strunik
jsou p?ipevn?ny konce strun a je vyrab?n ze d?eva, kosti, kovu nebo plastu. Ze spodni ?asti struniku vede poutkova struna, ktera je p?ipevn?na k tzv.
?aludu
. Tim je zabezpe?eno, ?e se strunik nedotyka horni desky housli. Na struniku mohou byt take namontovane
dola?ova?e
, ktere slou?i k jemnemu dola?ovani zejmena u strun s kovovym jadrem. Existuji i struniky s vestav?nymi dola?ova?i.
Souvisejici informace naleznete take v ?lanku
smy?ec
.
R?zne houslove smy?ce
Hlavni sou?asti smy?ce jsou ?in? napnute mezi
?pi?kou
smy?ce a tzv.
?abkou
. ?in? lze povolovat a napinat pomoci ?roubu u ?abky a je t?eba je pravideln? mazat
kalafunou
pro lep?i t?eni se strunou. Vyb?r kalafuny a jeji mno?stvi nanesene na smy?ec se ?idi podle sta?i ?ini, podle stylu hry a po?adovaneho efektu, m?k?i kalafuny jsou zpravidla tmav?i, sv?tlej?i kalafuny byvaji tvrd?i. U nejlevn?j?ich typ? smy?c? se ko?ske ?in? nahrazuji syntetickymi vlakny, ktera v?ak maji hor?i u?itne vlastnosti. D?ev?na h?lka smy?ce byva oby?ejn? vyrobena z fernambukoveho d?eva, lacin?j?i d?evo na smy?ce je brazilove a vyrab?ji se te? smy?ce karbonove a plastove. Dra??i smy?ce byvaji zpravidla vyrobeny technologii ?tipani d?eva p?esn? po letech, co? zaru?uje, ?e se nikdy neza?nou prohybat sm?rem do strany. Na mistrovske smy?ce se p?i vyrob? a ozdobnem vykladani ?abky pou?ivaji u?lechtile a vzacne materialy, jako jsou perle?, st?ibro, zlato, slonovina, ?elvovina atd.
Houslove
struny
se d?ive vyrab?ly z ov?ich st?ev. Dnes tyto struny pou?ivaji interpreti, kte?i cht?ji docilit autentickeho zvuku, jaky m?ly housle v d?iv?j?ich dobach. Pozd?ji se za?alo na struny ze st?ev p?idavat kovove vinuti, co? dovolovalo siln?j?i zab?ry smy?cem a tim siln?j?i zvuk.
Moderni struny se skladaji z jadra tvo?eneho syntetickym nebo kovovym vlaknem a z kovoveho vinuti (
hlinikove
,
ocelove
,
st?ibrne
,
chromove
,
titanove
apod.) Dne?ni nejkvalitn?j?i struny maji podobny teply zvuk jako st?evove struny a zarove? se nerozla?uji ani p?i zm?nach vlhkosti a dlouhem hrani, co? byla hlavni nevyhoda st?evovych strun.
Pohled na housle z r?znych uhl?
Porovnani housli velikosti 1/16 a 4/4
Lak
chrani housle p?ed mechanickym a chemickym po?kozenim a plni i estetickou funkci. Existuje mnoho receptur, hlavni sou?asti jsou p?irodni prysky?ice nalo?ene v
oleji
nebo
ethanolu
. Dal?i p?isady mohou byt:
Lak v?ak nem??e vylep?it akusticke vlastnosti housli. Zvuk nenalakovanych housli se postupem doby zhor?uje (v souvislosti s degradaci d?eva); lak pouze pomaha uchovat zvukove vlastnosti po dlouhou dobu. Na levne tovarni a ?kolni housle se pou?ivaji laky na bazi
um?le prysky?ice
(polyuretanove laky). Takove nalakovani je mnohem odoln?j?i ne? tradi?ni olejove nebo dokonce lihove laky, lak schne v porovnani s tradi?nimi materialy rychle, ale tonova kvalita takto lakovanych housli je hor?i.
Delka t?la standardnich ??ty??tvr?ovych“ (4/4) housli je asi 36 a? 38 cm, pro vyuku d?ti se pou?ivaji i men?i housle: t?i?tvr?ove (3/4), p?love (1/2), ?tvr?ove (1/4) atd. Toto ozna?eni je ale jen orienta?ni, kup?ikladu skute?na delka p?lovych housli je p?ibli?n? 31 cm.
Pro vyb?r vhodne delky housli plati jednoduche pravidlo: kdy? ma dit? housle pod bradou, musi dlani leve ruky dosahnout na konec ?neku tak, aby si vid?lo na ?pi?ky prst?.
Houslovy prstoklad v prvni poloze
Das Standchen
od
Carla Spitzwega
Housle se dr?i pod bradou a levou rukou se ur?uji na hmatniku vy?ky ton?. Prava ruka bu? rozezniva struny smy?cem, nebo brnkanim (tzv.
pizzicato
). Housle nemaji pra?ce jako kytara, houslista tedy musi znat p?esna mista, kam polo?it prst, aby zazn?l ur?ity ton.
Prsty se zna?i od 1 (ukazova?ek) do (4 mali?ek). ?islo 0 znamena, ?e se ma ve skladb? hrat prazdna struna. Tabulka vlevo ukazuje, jakymi prsty se hraji tony v prvni poloze. Prvnim prstem se hraji cele tony a, e¹, h¹, f² (sekce ohrani?ena modrou zna?kou). Prvnim prstem se hraji take v?echny zmen?ene a zv?t?ene tony od t?chto ton?: as, ais, es¹, eis¹, b¹, his¹, fis². Stejn? je tomu i u dal?ich prst?; nap?. druhy prst: hraji se jim tony h, f¹, c¹, g² a jejich zv?t?ene a zmen?ene varianty. Hrani zv?t?eneho tonu ?tvrtym prstem se ozna?uje jako tzv.
p?esah,
p?ipadn?
p?ehmat
.
Poloha
ozna?uje vzdalenost leve ruky od za?atku hmatniku;
prvni poloha
je zakladni (viz tabulka vlevo).
Druha poloha
znamena, ?e houslista hraje v?emi prsty o ton vy?e (ma ruku dale od za?atku hmatniku), tzn. hraje prvnim prstem to, co by v prvni poloze hral prstem druhym, druhym prstem hraje to, co by v prvni poloze hral prstem t?etim atd. ?im vy??i poloha, tim se hra stava obti?n?j?i, proto?e se vzdalenosti mezi jednotlivymi p?ltony zkracuji (podobn? jako na kyta?e), tak?e aby byl ton ?isty, je zapot?ebi stale v?t?i p?esnosti.
V houslove h?e se nej?ast?ji pou?ivaji prvni, t?eti a pata poloha. Housliste pou?ivaji ?asto r?zne polohy jednak pro usnadn?ni hry a take kv?li zm?n? barvy tonu. Nap?iklad ton h¹ zahrany na strun? d ma temn?j?i ?violovy“ zvuk ne? tenty? ton zahrany na strun? a. Hudebni skladatele t?chto zvukovych efekt? ?asto vyu?ivaji; nap?iklad ozna?eni
sul G
znamena, ?e se ma dana pasa? zahrat na strun? g.
Dvojhmat
znamena rozezvu?eni dvou strun najednou. Je daleko naro?n?j?i ne? hrani jednoho tonu, proto?e houslista se musi soust?edit na p?esne umist?ni dvou prst? (nebo jednoho prstu na dvou strunach).
Trojhmaty
a
?ty?hmaty
znamenaji rozezvu?eni t?i resp. ?ty? strun t?sn? po sob?. Kobylka je naho?e zaoblena, tak?e struny nele?i v jedne rovin? a smy?ec se m??e dotykat jen dvou strun najednou a rozeznivat je. To znamena, ?e houslista musi dr?et p?i vicehmatech v?echny prsty na mist?, aby se struna mohla spravn? chv?t i pote, co se ji p?estane dotykat smy?cem. V?echny tyto dvoj- a vicehmaty se mohou hrat i s prazdnymi strunami.
Vibrato
je obvyklou houslovou technikou, ktera se vy?aduje p?i hrani naproste v?t?iny skladeb. Kdy? houslista hraje ur?ity ton, vibrata docili tim, ?e jemn? pohybuje prstem tam a zp?t, co? ma za nasledek drobne zm?ny ve vy?ce tonu. Vibrato doda h?e v?t?i emotivnost a barv? tonu v?t?i ?sytost“. Dnes se jemne vibrato pou?iva i p?i p?ednesu baroknich skladeb, a?koliv se v te dob? pou?ivalo pouze vyjime?n?.
Hrani
fla?olet?
je jedna z naro?n?j?ich houslovych technik.
- P?irozene
fla?olety vyu?ivaji vy??ich harmonickych frekvenci strun a hraji se tak, ?e se houslista p?i h?e jemn? dotyka struny v jeji polovin?, t?etin?, ?tvrtin? apod., strunou se ale nesmi dotknout hmatniku. P?iklad: takto zahrane h² na strun? e (h² je ve t?etin? struny e) zni jako h³; takto zahrane a² na strun? e (a² je ve ?tvrtin? struny e) zni jako e
4
.
- Um?le
fla?olety funguji na stejnem principu jako p?irozene, ale houslista ?um?le“ zkracuje delku struny tim, ?e jednim prstem ma?ka ur?ity ton (zkracuje strunu) a druhym hraje fla?olet. P?iklad: hranim fis² na strun? e a lehkym dotykem h² (ve ?tvrtin? takto ?zkracene“ struny e), z housli vychazi ton fis
4
.
Housle vydavaji siln?j?i zvuk, kdy? se smy?cem hraje s v?t?im p?itlakem na struny nebo rychlej?imi tahy. Pro barvu tonu a hlasitost je take d?le?ita vzdalenost smy?ce od kobylky: p?i hrani blizko kobylky se zd?raz?uji vy??i harmonicke tony a zvuk je ost?ej?i; naopak ?im dal se hraje smy?cem od kobylky, tim je vysledny zvuk jemn?j?i. Existuje n?kolik smy?covych technik, p?i?em? nasledujici seznam neni vy?erpavajici:
- detache
? toto ozna?eni znamena, ?e se noty maji hrat odd?len?. Zastaveni smy?ce na strun? utlumi vibrace a tim vznikne mala pomlka mezi notami. Detache traine znamena, ?e se ma hrat detache tak, aby nevnikaly ?adne pomlky mezi notami.
- martele
? detache s velmi silnymi tahy smy?cem
- colle
? smyk za?ina p?i silnem tlaku na smy?ec
- legato
? na jeden smyk se hraje vice ton? po sob?
- staccato
? velmi kratky smyk
- spiccato
? skakav? ? smy?cem se hraje ka?da nota odd?len?, p?i?em? smyk za?ina dopadem smy?ce na strunu, nasledny odraz (odskok) od struny ukon?i ton
- sautille
? podobne spiccatu, ale smy?ec v?dy po strun? posko?i n?kolikrat vlastni vahou, zazni tedy velmi rychle za sebou n?kolikrat ty? ton, anebo rychly sled ton?
- col legno
? smy?cem se hraje na struny d?ev?nou stranou (prutem), ne ?in?mi
Souvisejici informace naleznete take v ?lanku
pizzicato
.
Pizzicato
znamena, ?e se struny rozezvu?i brnkanim prstu prave ruky. V n?kterych skladbach se take objevuje pizzicato levou rukou.
Houslova dusitka, vlevo je tzv. hotelove
P?idanim maleho kovoveho, gumoveho nebo d?ev?neho dusitka na kobylku zp?sobi, ?e se potla?i n?ktere vy??i frekvence a housle maji ti??i a hlavn? jemn?j?i ton. Spi?e ne? v solove h?e se tohoto efektu vyu?iva v orchestralnich skladbach, ozna?eni
con sord.
? z italskeho ozna?eni pro tlumitko: sordino. Existuji take masivn?j?i ?hotelova“ dusitka, ktera slou?i k co nejv?t?imu zeslabeni zvuku housli p?i cvi?eni, prav? abychom svou hrou p?ili? neru?ili ostatni hotelove hosty.
Koliky housli
Housle se daji ladit ve dvou stupnich: koli?ky nebo i dola?ova?i na struniku, ktere umo??uji pohodlne a p?esne lad?ni. D?ive se housle ladily jen pomoci koli?k?, v?t?ina houslist? dnes pou?iva dola?ova? alespo? na strun? e, ktera je nejvice napnuta a tim se i nejh??e ladi.
Struna
a
se ladi nejd?ive (
komorni a¹
v rozmezi 440 a? 442
Hz
), ostatni struny se ladi podle sluchu v ?istych kvintach. V n?kterych p?ipadech se mohou n?ktere struny o ton podladit nebo p?eladit (tato technika se nazyva
scordatura
a vyu?ivaji ji n?ktere skladby klasicke i folkove hudby).
Housle ulo?ene v pouzd?e
Jako v?echny hudebni nastroje, housle vy?aduji pe?live zachazeni. Na rozdil od v?t?iny hudebnich nastroj? se m??e na housle hrat i n?kolik staleti, ani? by se zhor?ila jejich tonova kvalita.
Nejd?le?it?j?i je pravidelne stirani zbytk?
kalafuny
z laku mezi hmatnikem a kobylkou, proto?e po del?i dob? kalafuna reaguje s lakem a sni?uje jeho kvalitu. Kalafunu je dobre take ?asto odstra?ovat ze strun, co? zlep?i zvukove charakteristiky housli.
Lih
je velmi dobre rozpou?t?dlo kalafuny, ale nesmi p?ijit do kontaktu s lakem.
P?i lad?ni nebo vym?n? strun se postupem ?asu m??e vychylit nebo posunout kobylka, zpravidla dochazi k jejimu postupnemu vychylovani ke hmatniku (sm?rem dop?edu), nasledn? se kobylka za?ne prohybat a tim se velmi zkracuje jeji ?ivotnost a zhor?uje zvuk housli. Doporu?uje se pravideln? kontrolovat, zda zadni rovina kobylky svira pravy uhel s vrchni deskou housli (vlivem opracovani kobylky do zu?ujiciho se tvaru to p?i pohledu z boku potom vypada, ?e je kobylka mirn? zaklon?na). Kobylka se ma opirat o vrchni desku housli p?esn? v mistech mezi za?ezy na vnit?nich stranach otvor? ve tvaru pismene ?F“. Na zamy?lena mista dotyku strun s kobylkou je?t? p?ed nata?enim strun naneseme vrstvu grafitu (sta?i pou?it oby?ejnou m?kkou tu?ku). Struny potom dele vydr?i (lepe klou?ou a nedochazi tak k v?t?imu mechanickemu opot?ebovani) a rovnani kobylky je snaz?i.
Pokud se ?asto uvol?uji koli?ky, pomaha jejich namazani bilou
k?idou
nebo lepe specialni ty?inkou k mazani koli?k?. P?i ?astem hrani se doporu?uje m?nit struny ka?de t?i m?sice. Stare a opot?ebovane struny (nemusi to na nich byt p?imo viditelne) maji velmi negativni vliv na kvalitu zvuku. Mimoto dochazi k rozlad?ni strun. Toho si pov?imneme kdy? struny vym?nime ? po vym?n? se toti? polo?ime-li prst na misto na ktere jsme byli zvykli ho pokladat ozve nepatrn? jiny (zpravidla ni??i) ton. Praskne-li nam p?i h?e ?in?, musime ji odst?ihnout ? v?dy tak, aby konce stale z?staly upevn?ny ve smy?ci. Nikdy je nevytrhavame, jinak by do?lo k nadm?rnemu uvol?ovani ?ini, co? je d?vod pro nav?t?vu housla?e a novy potah smy?ce. U ?ini dochazi k mechanickemu opot?ebeni ? povrch ?ini se zahladi, co? je te? d?vod pro novy potah. ?in? se opot?ebi v zavislosti na intenzit? hrani b?hem i t?eba jen dvou m?sic?. Nutnost vym?ny pozname tak, ?e polo?ime smy?ec p?ed nakalafunovanim na struny housli, je? dr?ime pod bradou mirn? sklon?ny (ruka na hmatniku v 1. poloze je asi o 15 cm ni?e ne? p?i h?e). Pokud nam smy?ec sam sklouzava dol? po strunach, je nutne ho nechat potahnout. Smy?ec po skon?eni hry povolujeme, aby neochabovala pru?nost d?ev?ne h?lky (
prutu
).
Houslim neprospivaji prudke vykyvy teplot a vlhkosti (hrozi prasknuti desek), z tohoto d?vodu se p?echovavaji v termoizola?nich pouzdrech s m??i?i vlhkosti, v p?ipad? nutnosti se pou?iji zvlh?ova?e.
Barokni housle z roku 1658,
Jakob Stainer
Housle a elektricke housle
P?edch?dcem housli je st?edov?ka
rubeba
(
rebec, rebeka
), nastupce arabskeho rababu,
fidela
a ji p?ibuzna
lira da braccio
. O rozvoj modernich housli se zaslou?ily hlavn? italske housla?ske rodiny. Prvni moderni housle postavil podle v?eho
Andrea Amati
na objednavku od rodu
Medicejskych
? byl po?adan o stavbu nastroje, ktery by byl vhodny pro pouli?ni hudebniky. P?vodn? m?ly housle pravd?podobn? napodobovat lidsky hlas.
[1]
Moderni housle rychle ziskaly oblibu v?ech spole?enskych vrstev a roz?i?ily se pro cele Evrop?. Nejstar?i dochovane housle vyrobil takte? Andrea Amati v
Cremon?
roku 1564. Snad nejznam?j?i housle
?Le Messie“
(zname take jako
?Salabue“
) vyrobil v roce 1716
Antonio Stradivari
. Nikdy se na n? nehralo a dnes jsou vystaveny v
Ashmolean Museum
v
Oxfordu
. Nejznam?j?i housla?i ?ili v 16. a? 18. stoleti:
- italska housla?ska rodina
Amati?
: Andrea Amati (
1500
?
1577
), Antonio Amati (
1540
?
1607
), Hieronymous Amati I (
1561
?
1630
), Nicolo Amati (
1596
?
1684
), Hieronymous Amati II (
1649
?
1740
)
- italska housla?ska rodina
Guarneri?
, Andrea Guarneri (
1626
?
1698
), Pietro Giovanni Guarneri (Pietro da Mantova) (
1655
?
1720
), Giuseppe Giovanni Battista Guarneri (znamy jako filius Andreae) (
1666
?
1739
), Pietro Guarneri (Pietro da Venezia) (
1695
?
1762
) a
Bartolomeo Giuseppe Guarneri
(Guarnerius del Gesu) (
1698
?
1744
)
- Antonio Stradivari
(
1644
?
1737
), p?sobil v italske
Cremon?
- Jakob Stainer
(
1617
?
1683
), p?sobil v tyrolskem Absamu
- Giovanni Battista Guadagnini
(
1711
?
1786
), benatsky housla? p?sobil v Piacenze, Milan?, Parm?, Turin?
Tvar housli se od te doby prakticky nezm?nil, udaly se pouze male zm?ny v konstrukci (nap?iklad se o n?co prodlou?il krk a hmatnik, co? umo??uje hrani vy??ich ton?). Housle vyrobene vyzna?nymi housla?i v tomto obdobi jsou stale v podstat? nep?ekonane v krase tonu a dodnes se vedou spory o tom, ?im je to vlastn? zp?sobeno. Kvalita d?eva hraje d?le?itou roli.
[2]
M??e jit take o
halo efekt
.
[3]
Postupem ?asu se rozvinula seriova vyroba housli (nejprve manufakturni a posleze tovarni), ktera jejich vyrobu pronikav? zrychlila a zlevnila, na druhou stranu se takoveto housle zdaleka nemohou m??it s mistrovskymi nastroji a slou?i vicemen? pouze pro ?kolni u?ely. Manufakturni a tovarni nastroje vznikaly zhruba od
20. stoleti
take na ?eskem uzemi, nyni je vyznamnym producentem nastroj? tohoto typu nap?iklad
?ina
.
Housle jsou uzce spjaty s vyvojem evropske klasicke hudby, v?t?ina hudebnich skladatel? jim v?novala zna?nou ?ast sveho dila, n?kte?i z nich byli aktivnimi houslisty (
Bach
,
Haydn
nebo
Mozart
).
Kjoko Jonemoto hraje na housle
Paganiniho
Capricii ?. 24
Nejslavn?j?i skladby pro solove housle (bez doprovodu) vznikaly v obdobi baroka (nap?. Bachovy Sonaty a partity). V hojne mi?e se v t?chto skladbach vyu?ivaji dvojhmaty. Houslova solova hra prod?lala renesanci ve 20. stoleti diky skladatel?m jako nap?.
Bartok
,
Stravinskij
nebo
Hindemith
.
Prvni houslove koncerty (tj. solove housle s doprovodem orchestru) se vyvinuly z formy
concerto grosso
, kde koncertni mistr (sedici napravo u prvniho pultu prvnich housli) ?asto hral vlastni hlas. Prvni skute?ne houslove koncerty slo?il
Vivaldi
a
Bach
. Z obdobi klasicismu jsou vyznamnymi autory
W. A. Mozart
a
Ludwig van Beethoven
, ktery poklada zaklady romantickeho housloveho koncertu ? p?ibli?uje ho pojetim k symfonii. O tom sv?d?i i jeho delka ? cca 40 minut. Nejslavn?j?i a nejhran?j?i houslove koncerty z obdobi romantismu zkomponovali
Bruch
,
Mendelssohn
,
Brahms
,
Sibelius
,
?ajkovskij
atd. Snad nejslavn?j?im houslistou a zarove? skladatelem byl
Niccolo Paganini
, ktery v?noval houslim p?eva?nou ?ast sve tvorby. Z houslist?/tek 20. stoleti m??eme jmenovat Fritze Kreislera, Jaschu Heifetze, Yehudiho Menuhina, Davida Fjodorovi?e Oistracha, Leonida Kogana, Henryka Szerynga, Itzhaka Perlmana, Idu Haendlovou, Pinchase Zuckermanna, Hilary Hahnovou, Maxima Vengerova a dal?i.
Housle jsou zakladem ka?deho symfonickeho i komorniho orchestru, b??ne jsou i smy?cove orchestry. U? od doby baroka existuji v orchestru dva samostatne houslove hlasy:
prvni housle
(nej?ast?ji 16 hra??) a
druhe housle
(14 hra??).
Housle tvo?i take nedilnou sou?ast smy?covych kvartet? a kvintet?, ?aste jsou take skladby pro housle, klavir a dal?i smy?cove nastroje (tzv. klavirni trio pop?. klavirni kvartet). Nej?ast?j?i kombinaci smy?covych nastroj? je ale smy?covy kvartet, ktery sestava ze dvou housli, violy a violoncella. Pro toto obsazeni existuje literatura ji? od doby klasicismu.
Housle jsou d?le?ite pro mnoho hudebnich styl? jako
folkova hudba
, cimbalova muzika,
pop
,
tango
,
romska hudba
?i
klezmer
, v men?i mi?e i
rock
a
jazz
; v sou?asnosti dokonce i pro extremn?j?i styly jako nap?.
black metal
. Ve v?t?in? modernich styl? se v?ak pou?ivaji elektricke housle.
?tvero ro?nich dob ? Zima, 2. v?ta
- ↑
First violins imitated human voices: study.
phys.org
[online]. 2018-05-22 [cit. 2022-12-27].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
SODOMKOVA, Magdalena. Les, ve kterem 'rostou' nejlep?i housle sv?ta.
iDNES.cz
[online]. 2007-02-22 [cit. 2022-12-27].
Dostupne online
.
- ↑
FAZENDA, Bruno. Scientists are trying to uncover what makes Stradivarius violins special ? but are they wasting their time?.
phys.org
[online]. 2016-12-20 [cit. 2022-12-27].
Dostupne online
. (anglicky)
- MA?AK, Jan; NOPP, Viktor.
Housle: d?jiny vyvoje housli, housla?stvi a hry houslove
. 3. vyd. Praha: Hudebni matice Um?lecke besedy, 1944. 383 s.
- RAUSCHER, Julius
.
Housla?stvi a p?ehled d?jin hry houslove
. Praha: M. Urbanek, 1916. 12 s.
Dostupne online
.