Hominizace neboli polid?t?ni je v antropologii definovano jako proces postupnych t?lesnych i socialnich zm?n vedoucich ve vyvoji ?eledi Hominidae ke vzniku moderniho ?lov?ka ( Homo sapiens ). ^[1] Nejedna se o rychlou a jednorazovou zm?nu, nybr? o pomaly dlouhodoby proces, ktery je spojeny s lidskou vyvojovou linii po odd?leni od posledniho spole?neho p?edka lidi a modernich ?impanz? zhruba p?ed 6 ? 8 miliony let.

Zav?re?na faze hominizace, kdy dochazelo p?edev?im ke zv?t?ovani a rozvoji mozku a s tim souvisejicich kognitivnich schopnosti v?etn? ?e?i ?i abstraktniho my?leni je n?kdy vy?le?ovana pod ozna?enim sapientace .

Hominizace se jako velmi komplexni proces dotkla prakticky celeho lidskeho t?la. Zm?ny probihaly nejen na kost?e , kde je mo?ne je velmi dob?e sledovat diky fosilnim nalez?m , ale se stejnou intenzitou take na m?kkych tkanich. Mimo to postihly i chovani, ekologii, socialni strukturu a kulturu obecn?. Take proto m??e byt proces hominizace chapan velmi odli?n?, zejmena v zavislosti na oboru, kterym je studovan. Pohledy biologie , paleoantropologie , archeologie nebo psychologie mohou byt zna?n? rozdilne. ^[1]

Proces hominizace [ editovat | editovat zdroj ]

Proces hominizace m??eme rozd?lit do t?i komplex?, ktere jsou v?ak vzajemn? provazane a nelze je od sebe zcela odd?lit: ^[2]

1. prvni hominiza?ni komplex ? znamena p?estavbu panve a dolni kon?etiny, co? souvisi se vznikem a rozvojem bipedie ; v hlavnich rysech se objevuje ji? u rodu Australopithecus ;
2. druhy hominiza?ni komplex ? zahrnuje p?estavbu horni kon?etiny , ale p?edev?im dlan? a prst?, co? vede ke schopnosti jemne manipulace, umo??uje pokro?ilou vyrobu nastroj? a praci s nimi; tento komplex odli?uje rod Homo od rodu Australopithecus ;
3. t?eti hominiza?ni komplex ? p?edstavuje p?estavbu lebky a rozvoj mozku ; tento proces trval prakticky a? do vzniku moderniho ?lov?ka ( Homo sapiens )

Hlavni zm?ny [ editovat | editovat zdroj ]

A?koliv d?ive byly za hlavni rysy moderniho ?lov?ka pova?ovany p?edev?im velky mozek a slo?ita kultura, jedna se o znaky, ktere se v evoluci objevuji pom?rn? pozd?. U nejstar?ich zastupc? taxonu Hominina ( Sahelanthropus , Orrorin , Ardipithecus , Australopithecus ) lze mnohem d?ive sledovat zmen?ovani ?pi?ak?, zanik ost?iciho komplexu mezi ?pi?aky a t?enovymi zuby a adaptace k bipedni ch?zi. ^[3]

Prodlou?ena ontogeneze [ editovat | editovat zdroj ]

Ontogeneze je u v?ech hominid? obecn? pom?rn? dlouha, ale sm?rem k modernimu ?lov?ku se v pr?b?hu vyvoje dal postupn? prodlu?uje. Vznikaji tak n?ktera stadia, ktera u ostatnich ?ijicich hominid? zcela chybi (nap?. vyrazne postreproduk?ni obdobi). ?lov?k se navic rodi men? vyvinuty ne? jini primati (potomci jsou altricialni ) a matky se musi o d?ti dele a intenzivn?ji starat. V?eobecn? se p?edpoklada, ?e d?vodem brzkeho porodu je p?ili? velky mozek a tedy i velka lebka novorozence, ktera by se p?i del?i dob? gestace ji? neve?la do porodniho kanalu. Objevuji se v?ak i jine nazory, nap?. ?e del?i t?hotenstvi, p?i kterem by mohlo dojit k dostate?nemu vyvoji plodu, by bylo pro ?eny energeticky p?ili? naro?ne. ^[4]

Zm?ny reprodukce [ editovat | editovat zdroj ]

V souvislosti se vzp?imenou postavou a del?i ontogenezi dochazi i ke zm?nam v rozmno?ovani . V porovnani s ?impanzi ?i gorilami jsou u ?lov?ka mnohem men? napadne rozdily mezi pohlavimi ( pohlavni dimorfismus ). Bipedie, ale pravd?podobn? i odli?ny spole?ensky system ma na sv?domi zm?ny ve velikosti a viditelnosti pohlavnich znak? . U samic take neni tak dob?e patrna ovulace ? nap?iklad nedochazi k otok?m v oblasti sedacich hrbol? jako u opic a lidoop? ? rozmno?ovani tak probiha nezavisle na menstrua?nim cyklu . Naopak prsa , tvo?ena z velke ?asti tukovou tkani, jsou jasn? viditelna stale, nikoliv jen v dob? laktace . Oproti ?impanz?m ?i gorilam maji lide tendenci vytva?et spi?e monogamni pary (do?asne i celo?ivotni) ne? polygamni skupiny .

Malo vyvinuta mla?ata vy?aduji po narozeni nejen intenzivni, ale i del?i pe?i, co? prodlu?uje intervaly mezi jednotlivymi porody . Samice hominin? tak mohou mit b?hem ?ivota men? mla?at. Uva?uje se, ?e prav? z toho d?vodu vzniklo postreproduk?ni obdobi, ktere je vyrazne zejmena u samic ( menopauza ). Star?i samice, ktere ji? nemaji vlastni mla?ata mohou pomahat svym dceram. Nejen?e je tak o potomky lepe postarano, ale samice mohou mit mla?ata v krat?ich intervalech, proto?e o star?i z nich pe?uji babi?ky. Velkou ?ast zodpov?dnosti za p?e?iti potomk? p?ebiraji take mu?i ? otcove.

Zm?ny chrupu [ editovat | editovat zdroj ]

?lov?k se od sou?asnych lidoop? li?i siln?j?i zubni sklovinou i tvarem zubniho oblouku. Ten se v pr?b?hu vyvoje roz?i?uje, tak?e se z podoby pismene U m?ni v parabolickou k?ivku . Oproti ?impanz?m ma ?lov?k i men?i ?ezaky a naopak v?t?i stoli?ky . Vyrazn? velkymi zadnimi zuby se p?itom vyzna?ovali p?edev?im zastupci rodu Australopithecus .

Nejnapadn?j?i jsou v?ak oproti lidoop?m zm?ny ?pi?ak? a t?enovych zub? . Podle dostupneho fosilniho zaznamu se zda, ?e ji? prvni hominine ( Sahelanthropus , Orrorin , Ardipithecus ) vykazovali tendence k postupnemu zmen?ovani ?pi?ak? a tim i k zaniku ost?iciho komplexu mezi ?pi?aky a t?enovymi zuby. U australopitek? pak byly ?pi?aky redukovany ji? tem?? upln?, tak?e prakticky nevy?nivaly z linie ostatnich zub?.

V po?atcich paleoantropologie se p?edpokladalo, ?e ke zmen?eni ?pi?ak? vedla vyroba nastroj?, ktere v mnoha ?innostech zuby nahradily. ^[5] Zarove? se uva?ovalo, ?e ni??i namahani zub? zp?sobilo redukci ?elisti a sval?, ktere jimi hybou, co? dale umo?nilo zv?t?ovani mozkove ?asti lebky a rozvoj mentalnich schopnosti. Tyto prvni teorie jsou v sou?asnosti odmitane, proto?e prvni nastroje se objevily a? p?ed 2 ? 2,5 miliony let, tedy o n?kolik milion? let pozd?ji ne? prvni tvorove se zmen?enymi ?pi?aky. ^[6] Spi?e se p?edpoklada, ?e ke zmen?eni ?pi?ak? mohla vest ?ast?j?i konzumace potravy, vy?adujici v?t?i podil ?vykani a drceni, p?i kterem p?e?nivajici zuby p?eka?ely. Konzumaci tu??i potravy odpovidaji take velke stoli?ky s nizkymi hrbolky a silnou sklovinou i parabolicky zubni oblouk. N?kte?i badatele v?ak uva?uji o tom, ?e napadna redukce ?pi?ak? m??e sv?d?it o men?i mi?e soupe?eni mezi samci, zmirn?ni boj? o samice ?i teritorium a mo?na i o v?t?i spolupraci samc? a samic v pe?i o potomstvo. To je odvozovano z faktu, ?e samci dne?nich lidoop? pou?ivaji vyrazne ?pi?aky zejmena k vyjad?eni agrese a dominance v bojich mezi jedinci i skupinami. ^[7] Usnadn?ni konzumace tu??i potravy tak mohlo byt i nezam?rnym, ale p?inosnym vedlej?im efektem. ^[8]

Adaptace k bipedii [ editovat | editovat zdroj ]

Unikatni dvounoha lidska ch?ze a b?h navazuje na nab?hy, ktere se objevuji ji? mezi n?kterymi primaty . V?ichni dne?ni hominide jsou schopni krat?i nebo del?i dobu stat a pohybovat se vzp?imen? po dvou kon?etinach. Pouze ?lov?k v?ak doka?e bipedni ch?zi pou?ivat dlouhodob? a p?itom efektivn?. Bipedie navic mohla umo?nit nebo alespo? zna?n? ovlivnit vznik dal?ich, typicky lidskych znak? (obratne ruce schopne jemne manipulace, ?e?, aj.). Take proto pat?i k ?asto zkoumanym a nejlepe poznanym aspekt?m vyvoje ?lov?ka .

P?esun k u?ivani dvounohe vzp?imene ch?ze neznamenal nahlou zm?nu, ale spi?e dlouhodoby proces ?i serii n?kolika krok?. ^[9] Nejstar?i naznaky se objevuji ji? u prvnich hominin? z p?elomu miocenu a pliocenu p?ed 5 ? 7 miliony let ( Sahelanthropus , Orrorin , Ardipithecus ). Bezpe?n? byla bipedie alespo? v hlavnich rysech vyvinuta u rodu Australopithecus , ^[10] ov?em sm?rem k modernimu ?lov?ku se dale vylep?ovala. Australopitekove i jejich p?edch?dci stale ve velke mi?e vyu?ivali stromy ? jako zdroj potravy, bezpe?ne misto ke spanku i jako uto?i?t? p?ed dravci. Proto si stale uchovavali n?ktere adaptace ke ?plhani ve v?tvich a po dvou chodili jinak ne? dne?ni lide. ^[1] Teprve lide natrvalo opustili koruny strom? a ch?zi zdokonalili. P?esto se neda ?ici, ?e by pomalej?i, men? obratna a energeticky naro?n?j?i ch?ze australopitek? byla jen p?echodnym stadiem. Tito tvorove p?e?ivali po dlouhou dobu a svemu ?ivotnimu prost?edi a zp?sobu ?ivota byli velmi dob?e p?izp?sobeni. Specificka ch?ze, kombinovana se ?plhanim, jim pln? dosta?ovala k pohodlnemu p?e?iti. ^[1] ?lov?k (poprve z?ejm? Homo erectus ) se v?ak p?izp?sobil ?ivotu, p?i kterem pot?eboval p?ekonavat v?t?i vzdalenosti, a to i s pomoci vytrvalostniho b?hu. ^[11]

I p?es zna?nou pozornost, ktera je lidske bipedii dlouhodob? v?novana, z?stava p?i?ina jejiho vzniku stale nejasna. Navr?eno bylo velke mno?stvi hypotez, jak a pro? ke vzp?imeni do?lo. Jednozna?ne ?e?eni v?ak dosud nebylo nalezeno. Pozemni bipedie nemusela zpo?atku p?ina?et ?adnou zasadni vyhodu, navic prvni hominine je?t? nebyli zcela p?izp?sobeni pohybu na zemi a v p?ipad? nebezpe?i se stale uchylovali do korun strom?. Je ov?em mo?ne, ?e vzp?imena ch?ze poskytovala vice drobnych zlep?eni v r?znych oblastech ?ivota (v?t?i rozhled, uvoln?ni rukou, mo?nost lepe dosahnout na potravu apod.) nebo pomahala vyu?ivat vice r?znych ekosystem?. Take proto nemusi mit vznik bipedie jedinou, jasn? danou p?i?inu. M??e se jednat spi?e o slo?it?j?i proces, v n?m? hralo roli v?t?i mno?stvi faktor?. ^[1]

Zm?ny obli?eje [ editovat | editovat zdroj ]

S postupujicim vyvojem rodu Homo ustupuji d?ive vyrazne nado?nicove oblouky a zmen?uji se ?elisti, ?im? dochazi k celkovemu zplo?t?ni obli?eje. Teprve u prvnich zastupc? druhu Homo sapiens se na spodni ?elisti objevuje brada .

Rozvoj abstraktniho my?leni, ?e?i, um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Zajimave prakticke dopady [ editovat | editovat zdroj ]

Zm?ny, ktere provazely vznik funk?ni bipedie, byly nejen pozitivni, ale i negativni. N?ktere z nich zp?sobuji mnoho zdravotnich poti?i ?i chorob, ktere provazeji ?lov?ka po celou dobu jeho existence. Zajimave je, ?e velkou ?ast t?chto problem? nenalezame u ?adneho jineho nam znameho organismu. Jedna se tedy o typicky lidska specifika. ^{[10] [12]}

Porod [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? p?i narozeni jsou dit? i matka vystaveny obti?im, ktere jinde v ?ivo?i?ne ?i?i nenachazime. Mechanismus porodu je v porovnani s lidoopy mnohem slo?it?j?i a naro?n?j?i, proto?e se spolu s vyraznymi zm?nami panve m?ni i podoba porodnich cest. Tento problem je?t? vzrostl u rodu Homo v souvislosti s postupnym zv?t?ovanim objemu mozku. Hlava plodu je u sou?asneho ?lov?ka tem?? tak velka jako otvor, kterym prochazi, tak?e musi mit (na rozdil od ?impanz?) neosifikovane ?asti, aby mohlo p?i porodu dojit ke kompresi. ^[13] Hlavi?ka dit?te se navic musi v ur?itou chvili oto?it o 90°, porodni kanal se toti? sta?i stejn?. Pote se obdobn? oto?i je?t? jednou. Proto?e dit? vychazi z matky obracene od ni (tedy opa?n? ne? u ostatnich primat?), ma matka velmi omezene mo?nosti dit?ti pomoci na sv?t. Pokud by se p?edklonila, dit? by si mohlo po?kodit pate? o stydke kosti, pop?. by mohlo dojit i ke zlomeni vazu dit?te. Proto rodi?ky po celem sv?t? v?dy hledaly a hledaji asistenci. Naproti tomu mlad? ?impanze se narodi velice rychle, v cest? mu nebrani zu?ene porodni cesty, p?eto?eni jejich osy, ani p?ili? velka hlavi?ka. Rodi se navic ?spravnym sm?rem“, samice jej tedy sama vytahne ven.

Tyto komplikace zp?sobovaly, ?e i ve vysp?lych statech byl porod je?t? v 19. ? 20. stoleti nej?ast?j?i p?i?inou umrti ?en v produktivnim v?ku. Evoluce neni schopna vytvo?it dokonaly stroj, vytva?i pouze kompromis, ktery je pro dane prost?edi nejvyhodn?j?i.

Pate? [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?im d?le?itym znakem ?lov?ka je dvojesovit? p?edozadn? prohnuta pate? . Ta doka?e efektivn?ji p?ena?et vahu cele horni poloviny t?la na panev a ky?elni klouby . Take spojeni k?i?ove a panevni kosti je oproti lidoop?m posunute sm?rem vzad, tak?e celkove t??i?t? t?la se nachazi a? za ky?elnim kloubem. Tim se zvy?uje stabilita vzp?imeneho postoje. Diky v?em t?mto upravam je ?lov?k schopen nejen del?i dobu stat vzp?imen? bez v?t?iho usili, ale i ujit po dvou v?t?i vzdalenosti. Take v?ak kv?li tomu tem?? ka?dy ?lov?k trpi v pr?b?hu sveho ?ivota bolestmi zad.

Pate? jako takova je u savc? p?vodn? konstruovana jako oblouk. V t?le ?lov?ka ov?em plni ulohu op?rneho sloupu, ktery zejmena v bederni ?asti sna?i veliky tlak. P?i velke namaze pak m??e dojit k vyh?eznuti plotenek . Navic i male odchylky od normalni fyziologie mohou v del?im ?asovem horizontu zp?sobovat velke bolesti, ktere v kombinaci s nadvahou ?i obezitou mohou ?lov?ka omezovat v pohybu. Dobrym p?ikladem je skolioza , ktera vznika zejmena p?i nedostate?nem svalovem korzetu ?i v d?sledku no?eni t??kych b?emen. Tato choroba se vyskytuje jen a pouze u ?lov?ka a jeho p?edk?. Byla dokonce nalezena kostra chlapce druhu Homo erectus , ktery pravd?podobn? touto chorobou trp?l.

Kolenni kloub [ editovat | editovat zdroj ]

S p?echodem k ch?zi po dvou kon?etinach jsou nezbytn? spojeny zm?ny v morfologii v?ech d?le?itych kloub? dolni kon?etiny ? ky?elniho , kolenniho a kotniku .

Koleno je snad nejd?mysln?j?im ?vynalezem“ p?irodniho vyb?ru u ?lov?ka. Diky jeho stavb? jsou lide jedinymi primaty , kte?i doka?i kolenni kloub dokonale propnout. Noha tak lepe nese vahu a poskytuje dobrou oporu zbytku t?la. Proto se ?lov?k p?i ch?zi m??e posouvat vp?ed kyvadlovym pohybem, kdy se t?lo na napnutem koleni jakoby ?p?ehoupne“ dop?edu. Tim padem se energie vynalo?ena na napnuti kolene do nejvy??iho bodu alespo? ?aste?n? vraci p?i cest? vp?ed. Timto stylem ?lov?k oproti jinym primat?m p?i ch?zi po dvou u?et?i a? 65% energie a zarove? chrani klouby p?ed p?eh?atim. Lidska kolena jsou navic vbo?ena dovnit?, sm?rem ke st?edni ose t?la, tak?e stehenni kost nesm??uje od panve kolmo dol?, ale ?ikmo dovnit?. Nohy jsou tak posunute vic pod t?lo, co? pomaha lepe udr?et rovnovahu a stat vzp?imen? del?i dobu bez velkeho usili.

Koleno je v?ak i p?es v?echna vylep?eni p?i ch?zi zna?n? zat??ovano, zejmena lateralnim tlakem z panve. ?ikme postaveni stehennich kosti znamena v?t?i riziko vykloubeni kolene a vyskytu kloubnich nemoci jako je osteoartroza . Velky po?et lidi pak musi p?istoupit k totalni endoproteze kolenniho ?i ky?elniho kloubu. U ?en je riziko logicky v?t?i ? kv?li ?ir?i panvi je uhel, pod kterym se stehenni kost va?e na kolenni kloub v?t?i ne? u mu??, um?rn? tomu se zv?t?uje lateralni tlak p?sobici na koleno a zvy?uje se i spot?eba energie nutna k pohybu po dvou. Vysv?tluje se tim i to, pro? ?eny nedosahuji v b?hu takovych vykon? jako mu?i.

Chodidlo [ editovat | editovat zdroj ]

Specifickou morfologii ma take lidske chodidlo . Palec na noze se p?imyka k ostatnim prst?m, aby chodidlo bylo p?i p?ena?eni vahy stabiln?j?i a odraz od podkladu u?inn?j?i. Mizi tak protistojny palec, typicky pro sou?asne lidoopy a s nim i uchopovaci schopnost chodidla. Kotnik i samotne chodidlo jsou pom?rn? tuhe, aby poskytovaly lep?i paku pro odraz od podkladu. Ze stejneho d?vodu se u ?lov?ka prodlou?ilo zanarti a zv?t?ila patni kost . Napadn? zv?t?ena je take Achillova ?lacha a silne jsou i vazy, ktere udr?uji podelnou i p?i?nou no?ni klenbu. Ta zaji??uje pru?nost ch?ze i b?hu, proto?e tlumi narazy na tvrdy podklad. Slou?i tak k lep?imu vyu?iti vydavane energie.

Prav? klenba chodidla v?ak zp?sobuje velke zdravotni poti?e. Mezi nejznam?j?i choroby pat?i pes cavus a pes planus , ktere pak vedou k dal?im onemocn?nim. Pokud dojde k by? nepatrne odchylce od fyziologicky spravne stavby, zm?ni se rozlo?eni vahy t?la, co? m??e vest nejd?ive k rychle unav? p?i ch?zi, mozol?m a puchy??m na nohach a v hor?ich p?ipadech k osteoartroze kotniku a nasledn? kolene, ale i palce u nohy. Velice ?asto se u lidi s plochymi chodidly objevuji kotniky vyvracene do vnit?ni strany nohou a tzv. kladivkove prsty ( digitus hammatus ).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• MAZAK, V. Saga rodu Homo . Praha: Prace, 1986. 424 s.  
• ROBERTSOVA, A. Evoluce: P?ib?h ?lov?ka . Praha: Kni?ni klub, 2012. 256 s.  
• SVOBODA, J. ?as lovc?: Aktualizovane d?jiny paleolitu . Brno: Akademicke nakladatelstvi CERM, 2009. 298 s.  
• SVOBODA, J. P?edkove. Evoluce ?lov?ka . Praha: Academia, 2014. 480 s.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Evoluce ?lov?ka
• Bipedie

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• John Hawks weblog ? stranky p?idru?eneho profesora antropologie Johna Hawkse, University of Wisconsin ? Madison; mnoho zajimavych ?lank? a odkaz?