Hlave? (z n?m?iny ?asto lauf ) je ?ast zbran? , v ni? dochazi k p?em?n? ur?iteho druhu energie na kinetickou energii projektilu a zarove? udava projektilu po?adovany sm?r pohybu. Pokud je hlave? opat?ena dra?kovanym vyvrtem, pak ud?luje projektilu i rotaci.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavn? palnych zbrani byly vyrab?ny nejprve v ?in?. Prvni zminky o pou?iti palnych zbrani v Evrop? jsou ze ?trnacteho stoleti. Jejich hlavni byla trubka na jednom konci zaslepena, s drobnym otvorem v horni ?asti na konci pro zapaleni st?elneho prachu uvnit? hlavn?.

Materialy a vyroba hlavni [ editovat | editovat zdroj ]

N?ktere hlavn? jsou otev?ene z obou stran. Jsou to hlavn? zbrani se st?elivem pohan?nym na reaktivnim principu. P?ikladem takovych zbrani je hlav?ovy raketomet , bazuka nebo pance?ova p?st . Pokud je hlave? ze zadni strany uzav?ena, byva projektil vyst?elovan tlakem p?sobicim v hlavni mezi projektilem a uzav?enou stranou hlavn?. Existuje mnoho mo?nosti jak lze takovyto tlak vytva?et. Nap?iklad u b??nych palnych zbrani je tlak za st?elou vytva?en plyny vznikajicimi p?i ho?eni vymetne napln?, obvykle st?elneho prachu. V uzav?enych hlavnich tak vznikaji p?i vyst?elu extremni tlaky. Po?adavky na odolavani vysokym tlak?m a u uvedenych palnych zbrani i vysokym teplotam, tvo?i s dostupnou technologii pro vyrobu hlavni zakladni ur?ujici faktory pro vyb?r material? pro hlavn?.

Prvni hlavn? byly vyrab?ny patrn? ze d?eva a bambusu, ale jejich trvanlivost musela byt velmi omezena. Do konstrukce hlavni byly zapojovany dal?i materialy. Zajimavosti je existence hlavni konstruovanych jako kompozity vice material?. P?ikladem je kombinace kovu, d?eva a k??e datovana na po?atek 17. stoleti. ^[1] S rozvojem metalurgie se jako hlavni material pro konstrukci hlavni prosadily kovy, by? jejich kvalita zpo?atku kolisala. Kovove hlavn? byly velmi drahe a proto se lze ve sbirkach setkat s historickymi zbran?mi pou?ivajici hlavn? ze star?ich ko?istnich zbrani. Cen?ne byly hlavn? z tzv. ? damascenske oceli , ktera byla sice kvalitni, ale extremn? draha a jeji dostupnost omezena. U historickych zbrani se lze setkat s hlavn?mi na kterych je typicky vzor damascenske oceli jen kopirovan. Tedy vzhled damascenske oceli se je pozd?ji pou?ivan p?edev?im z estetickych d?vod? pro dosa?eni vyjime?neho vzhledu zbran?. ^[2]

Mezi pou?ivane kovy pat?ilo jak ?elezo, a to p?edev?im ve svych zu?lecht?nych formach jako jsou litina a hlavn? ocel, tak i jine kovy, p?edev?im bronz . I proto se p?i vale?nych ta?enich ?asto rekvirovaly a tavily kostelni zvony . U ru?nich zbrani se prosadila ocel jako konstruk?ni material nejd?ive. Pro v?t?i, tedy lafetovane zbran? se bronz udr?el dele a to p?edev?im kv?li technologickym problem?m p?i vyrob? ocelovych hlavni v?t?ich ra?i.

B?hem devatenacteho stoleti Alfred Krupp zvladl technologii vyroby hlavni pro d?la z oceli a podil bronzu jako konstruk?niho materialu hlavni se zmen?oval. I tak byla bronzova d?la v prvni sv?tove valky stale pou?ivana.

Vyrobni postupy kovovych hlavni se postupn? vyvijely. Prvni kovove hlavn? vyrab?ne kova?skymi postupy vznikaly ze dvou pasovych ?elez vykovanych do ?labk?, ktere byly nasledn? spojovany kova?skym sva?ovanim. Dal?im vylep?ovanim postupu se p?e?lo na kovani hlavn? z jednoho pasu ktery se pomoci kovani a trnu p?ekoval na trubku. Jinym postupem bylo navijeni pasu p?imo na trn, p?i?em? se material nasledn? kova?sky sva?il. ^[2]

N?ktere materialy umo??ovaly vyrobu hlavni litim. D?le?itou operaci pro dokon?eni vnit?niho povrchu hlavn? bylo vrtani a dal?i zu?lech?ovaci operace. Pro vrtani hlavni byl vyvinut specialni druh vrtaku, ktery se nazyva d?lovy. Jde o specialni vrtak jeho? konstrukce umo??uje vrtani dlouhych a p?esnych d?r. Vnit?ni povrch hlavn? se nazyva vyvrt. Mezi nejmodern?j?i postupy vyroby hlavni pat?i p?edev?im kovani za studena ^[2] , ktere se provadi obvykle na polotovaru p?ipravenem vrtanim.

Provedeni [ editovat | editovat zdroj ]

U pu?ek byly hlavn? dlouhe a? dva metry, ale v pr?b?hu devatenacteho stoleti se zjistilo, ?e takova delka neni nutna. D?vodem bylo pou?iti p?esn?j?ich projektil? a slo?itost nabijeni a manipulace s dlouhou zbrani.

Ra?e a vyvrt [ editovat | editovat zdroj ]

Ra?e hlavn? je smluvni hodnota ur?ujici pro jaky projektil je hlave? ur?ena (9 mm, .45, .22 atp.) Uvad?na hodnota ra?e odpovida p?ibli?n? pr?m?ru st?ely. Dlouhou dobu byly vnit?ni st?ny hlavn? hladke, odtud vyraz hladky vyvrt. S rozvojem pr?myslu a diky zvladnuti zvla?tnich metod tva?eni (kovani, protahovani, protla?ovani) ?i obrab?ni (dra?kovani) jsou vytvo?eny na vnit?ni stran? hlavn? dra?ky r?zneho po?tu ve tvaru ?roubovice tzv. dra?kovany vyvrt . D?vodem k teto uprav? bylo zp?esn?ni a stabilizace letu st?ely . Do projektilu se za?iznou dra?ky hlavn? a v pr?b?hu pr?chodu hlavni po vyst?elu, projektil rozto?i (pote ma vlastnosti setrva?niku s osou shodnou s osou hlavn?). U modernich tankovych kanon? do?lo k navratu hladkych vyvrt?. St?ely jsou v tomto p?ipad? stabilizovany k?idelky v jejich zadni ?asti (st?ely se ?ipovou stabilizaci). Zbra? m??e mit n?kolik hlavni. P?ikladem mohou byt rota?ni kulomety , lovecke pu?ky , kapesni pistole zvane derringery. R?zne tvary hlavni odpovidaji u?elu. Povrchov? se hlave? upravuje leptanim, mo?enim ?i rytim. Hlave? m??e byt te? opat?ena mi?idly, tzv. mu?kou (hrot ? vertikalni) a hledim (dra?ka ? horizontalni).

Ztoto?n?ni zbran? [ editovat | editovat zdroj ]

Na povrchu vyst?elene st?ely jsou specificke mechanicke stopy zp?sobene pr?chodem st?ely skrze vyvrt hlavn? zbran?. Podobn? lze ztoto??ovat i podle nabojnice a stop na ni zp?sobenych kontaktem se ?astmi zbran?. Pokud je k dispozici st?ela, nebo nabojnice z podez?ele zbran?, lze provest srovnavaci expertizu pro ztoto?n?ni zbran?. Mno?stvi a jedine?nost t?chto specifickych stop ? markant? ? je ovlivn?na mnoha okolnostmi. Tim m??e byt proces ztoto?n?ni zna?n? obti?ny. V kriminalisticke balistice se pro vysledek zkoumani pou?iva ?kala s p?ti stupni od jedne do p?ti. Krajni hodnoty shodu zcela potvrzuji, nebo zcela vylu?uji. Vyznam jednotlivych stup?? je nasledujici: ^[3]

• Stupe? jedna se nazyva individualni shoda a znamena jednozna?ny zav?r, ?e nabojnice, ?i st?ela pochazi z podez?ele zbran?.
• Stupe? dva pova?uje shodu za velmi pravd?podobnou.
• Stupe? t?i znamena, ?e podle dostupnych markant? shodu neni mo?no vylou?it, ale ani potvrdit.
• Stupe? ?ty?i vyjad?uje zji?t?ni, ?e shoda je velmi nepravd?podobna.
• Stupe? p?t shodu vylu?uje.

Organizace ENSFI (European Network of Forensic Science Institutes) ktera je uznavana jako skupina odbornik? pro soudni kriminalistiku na mezinarodni urovni a jejim? cilem je podporovat vym?nu znalosti v oblasti trestniho soudnictvi a kriminalistice pou?iva p?i ur?ovani shody analogickou p?tistup?ovou ?kalu ozna?enou pismeny od A do E. ^[3]

Stanoveni stupn? individualni shody je subjektivni zale?itost zavisejici jak na v?deckych metodach, tak na praxi a zku?enostech znalce, ktery toto stupn? shody stanovuje. Objektivita vysledku je dokladana k?i?ovou kontrolou se zkoumanim jineho znalce. ^[3]

Usti hlavn? [ editovat | editovat zdroj ]

Usti hlavn? je konec hlavn?, kterym opou?ti vyst?eleny projektil hlave?.

Pro p?esnost st?elby je kli?ove kvalitni zpracovani usti hlavn?, proto?e se jedna o posledni usek, kde p?ichazi projektil do kontaktu s hlavni. Kdyby vznikla mezera mezi ustim a projektilem, tak by tudy unikly plyny vznikle sho?enim st?elneho prachu ktery by svym tlakem mohl odklonit projektil ze zamy?lene drahy letu.

N?ktere zbran? v minulosti v?ak byly naopak vybavovany ustim ve tvaru trychty?e. Byly to n?ktere zp?edu ru?n? nabijene osobni zbran?, ktera se pou?ivaly na kratkou vzdalenost. Sni?ena p?esnost byla pak vyva?ena snaz?i a rychlej?i mo?nosti nabijeni v nep?iznivych podminkach. Oblibene byly proto u namo?nik? a jezdectva. V?t?i rozptyl st?eliva mohl byt v i vyhodny. P?i st?elb? broky na kratkou vzdalenost u?inek st?elby p?ipominal d?lost?elbu provad?nou karta?ovymi naboji .

Zav?r [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?ina palnych zbrani m?la a? do 19. stoleti hlave? z jednoho kusu, na jednom konci pevn? uzav?enou. Tyto zbran? se nabijely zp?edu (skrz usti). V 19. stoleti byly vyvinuty spolehlive zav?ry pro v?t?inu druh? palnych zbrani. Zav?r umo??uje nabijeni zezadu a tim zjednodu?eni a zrychleni st?elby. Dal?i vyvoj vedl k vyrob? automatickych zbrani.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu hlave? na Wikimedia Commons
• Tema Hlave? ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo hlave? ve Wikislovniku