Obec
Hlavatce
(
n?mecky
Hlawatetz
) se nachazi v
okrese Tabor
v
Jiho?eskem kraji
. ?ije v ni
429
[1]
obyvatel.
Nazev obce je odvozen od slova
hlavatci
, tj. lide hlavati, majici velkou hlavu.
Prvni pisemna zminka
o ni se vyskytuje roku 1250 v souvislosti s p?edanim ur?iteho majetku kralem
Vaclavem I.
biskupstvi pra?skemu
, v?etn? pozemk? ve vsi Hlavatce (
in villa Glauathci
). Ji? v roce 1354 byla v Hlavatcich obsazena fara. Ve 14. stoleti zde bylo vladycke sidlo, tvrz Roubik?, ktera byla pry v mistech statku "u Dvo?ak?", ?p. 49. Pan
Jind?ich Roubik z Hlavatec
byl znamym vale?nikem doby
Ji?iho z Pod?brad
. Byl p?vodn? spol?eny s
ro?mberskou
stranou. Kdy? se v?ak
Jan II. z Ro?mberka
p?iklonil k uherskemu krali
Matya?i
, stal se z Jind?icha Roubika z Hlavatec zarputily nep?itel rodu Ro?mberk? a opanoval
Netolice
. S vym?enim rodu Roubik? po roce 1530 byla ves rozd?lena na dv? ?asti, ktere pak p?e?ly do vlastnictvi
Petra Voka z Ro?mberka
.
T?icetiletou valkou
i Hlavatce patrn? hodn? utrp?ly, tam, kde se nezachoval nazev domu "po chalup?", byl statek vypalen. Prvni zemsky katastr,
Berni rula
z roku 1653 uvadi, ?e obec pat?i pod panstvi
bechy?ske
pani Lidmily ?ternberkove. ?ast vsi pat?ila take m?stu
Sob?slav
. ?kola byla zalo?ena ji? v roce 1792 pod patronatem kni?ete z Lobkovic?, ?kolni vyu?ovani probihalo v?ak i d?ive. Nove ?kolni budovy byly stav?ny v letech 1865 a 1900. V roce 1908 se ve vsi ustanovilo hospoda?ske
dru?stvo
, ktere zakoupilo parni
mlati?ku
. Hospoda?i platili mirny hodinovy poplatek a vzajemn? si vypomahali.
Prvni sv?tove valky
se zu?astnilo 116 mu??, 16 z nich padlo. Na jejich pamatku byl roku 1922 v prostoru p?ed ?kolou odhalen pomnik. V roce 1923 bylo rozhodnuto o
elektrifikaci
Hlavatec. Obecnim nakladem byly z?izeny p?ipojky a? k rozvodnym deskam jednotlivych dom?, ob?ane platili pouze instalaci v dom?. V roce 1924 tak byla obec prvn? elektricky osv?tlena, za?aly se pln? vyu?ivat elektricke motory, hlavn? k mlaceni a ?ezani d?ivi. Roku 1930 bylo v Hlavatcich 95 dom?, oproti dne?nim 116. V?t?ina obyvatel byla rolniky, ?ili zde take dva ?eznici, pumpa?, t?i hostin?ti, kola?, kova?, truhla?, obuvnik. Za
druhe sv?tove valky
zahynula v koncentra?nim tabo?e jedna ?idovska rodina a dal?i t?i ob?ane.
Po valce ode?la ?ast lidi pracovat do tovaren v okolnich m?stech a take se 15 rodin (take ze Svink? a Vyhnanic) odst?hovalo do pohrani?i vylidn?neho
odsunem N?mc?
. P?i volbach do Narodniho shroma?d?ni v roce 1946 obdr?ela v Hlavatcich nejvice hlas?
?eskoslovenska strana lidova
(54,4 %), dale
Komunisticka strana ?eskoslovenska
(19 %),
Socialn? demokraticka strana d?lnicka
(13,5 %) a
Narodn? socialisticka strana
(13,1 %). Po unorovych udalostech vznikl v obci
Ak?ni vybor Narodni fronty
, ostatni politicke strany zanikly.
JZD
bylo v Hlavatcich zalo?eno v roce 1955, okoli obce vyrazn? zm?nilo svou tva?, zmizely uzke pruhy poli a vznikly dru?stevni lany. Byly postaveny dv? nove dr?be?arny a bylo zapo?ato se stavbou kravina. V roce 1955 p?estali ob?ane Hlavatec topit borkami z
ra?eliny
, tato byla vyu?ivana jinym zp?sobem. V roce 1956 vznikl v obci po?tovni u?ad, zdej?i ?kola take zakoupila novy televizor, ktery byl k dispozici v kabinetu ?koly. Byl to prvni televizor v obci, dal?i vlastnil p?edseda
MNV
. V roce 1958 byla dokon?ena p?istavba ?koly, v roce 1959 byla zapo?ata stavba kanalizace.
Ze 60., 70. a 80. let 20. stoleti je v obecni kronice ?ada zaznam? o ?ivem kulturnim d?ni v obci. Prob?hla ?ada oslav
MD?
, dne d?ti, take tane?ni zabavy a udalosti v?edniho dne byly take prodejni vystavy Jednoty - knih, spot?ebniho zbo?i, potravin, drogerie. V Hlavatcich se konala ochotnicka divadelni p?edstaveni. Obec se zajimala o provoz ?koly, ktera byla roz?i?ovana o dal?i t?idy, kabinety a ?kolni jidelnu. Kronika? zaznamenal take usp?chy a neusp?chy JZD, urodna a neurodna leta v?etn? po?asi. Velmi tuha zima byla nap?iklad v roce 1963, kdy dlouhotrvajici sn?hova pokryvka donutila lesni zv?? p?ichazet a? do vsi. Myslivci tak museli zakladat krmeni v mnoha mistech reviru.
V roce 1964 bylo rozhodnuto o zbourani stareho hostince a o stavb? noveho, tane?ni sal byl dan do pou?ivani o dva roky pozd?ji, cely kulturni d?m byl v?ak dokon?en a? v roce 1971. V roce 1970 se prvni rodiny nast?hovaly do nove bytovky, v roce 1973 byla dokon?ena kanalizace a dal?i upravy ve vsi, autobusova ?ekarna, parkovi?t? u h?bitova a dokon?eno ust?edni topeni ve ?kole.Take byla otev?ena nova prodejna Jednoty a upraven prostor p?ed ni. Ve vsi take hnizdili
?api
, na topole na navsi, kde vyvad?li mlade. Byli velmi oblibeni a obdivovani zvla?t? turisty v let?.
V roce 1975 p?istoupili hlavate?ti k bourani kovarny a k uprav? navsi. Take byla odkoupena parcela na farske zahrad? a zapo?ato se stavbou
mate?ske ?kolky
. Po d?kladnem pr?zkumu vodnich zdroj? byla vym??ena trasa vodovodu. U rybnika Ryti?e vznikla kolonie chat, rybniky Ryti?, Stary a Vyhnanicky byly oble?eny rekreanty. ?kolka byla otev?ena v roce 1978. V tomto roce byl take zpovozn?n vodovod. V roce 1983 byla dokon?ena ob?adni si? a upraven prostor p?ed h?bitovem.
Rok 1989 p?inesl obci i ob?an?m ?adu p?evratnych zm?n. N?kte?i ode?li pracovat do soukromeho sektoru, take obci byl vracen majetek, z jeho? vyt??ku je obec spravovana. Jsou vystav?ny chodniky, opraven obecni u?ad, kulturni d?m a dal?i.
V obci je minipivovar Transformator.
[4]
Ji?n? od obce se nachazi p?irodni pamatka
Kutiny
, ktera je chran?na pro vyskyt vzacneho rostlinneho spole?enstva.