Herman Melville

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Herman Melville
Herman Melville v roce 1860
Herman Melville v roce 1860
Narozeni 1. srpna 1819
New York , Spojene staty americke Spojené státy americké Spojene staty americke
Umrti 28. za?i 1891 (ve v?ku 72 let)
New York
Spojene staty americke Spojené státy americké Spojene staty americke
P?i?ina umrti srde?ni selhani
Misto poh?beni Woodlawn Cemetery ( 40°53′34″ s. ?. , 73°52′2″ z. d. )
Povolani namo?nik a spisovatel
Alma mater The Academy of Management Annals
Columbia Grammar & Preparatory School
?anr cestopisna literatura
Vyznamna dila Bila velryba
Taipi , Omu ,
Prvni plavba
Izrael Potter ,
Pisa? Bartleby ,
Billy Budd
Ocen?ni Narodni kni?ni cena za nefiktivni dilo (1951)
Politicka p?islu?nost Republikanska strana
Man?el(ka) Elizabeth Knapp Melville (od 1847)
Rodi?e Allan Melville a Maria Gansevoort Melvill [1]
P?ibuzni Allan Melville (sourozenec)
Peter Gansevoort
Thomas Melvill
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na  Commons
Logo Wikicitátů citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Herman Melville ( 1. srpna 1819 , New York ? 28. za?i 1891 , tamte? ) byl americky pozdn? romanticky spisovatel a basnik , jeden z nejvyznamn?j?ich klasik? americke literatury znamy p?edev?im diky svemu romanu Bila velryba ( 1851 , Moby-Dick; or, The Whale). [2]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Hermam Melville v letech 1846 ? 1847 .
Herman Melville roku 1885 .

Herman Melville se narodil v bohate patricijske rodin? jako t?eti z osmi d?ti. [3] Jeho otec byl p?vodem skotsky obchodnik a matka Holan?anka . [4] V New Yorku ziskal Melville zakladni vzd?lani na ?kole pro chlapce a pote zde od roku 1829 studoval na Grammar School of Columbia College. Otcova firma na dovoz francouzskeho drogistickeho zbo?i v?ak roku 1830 zkrachovala a rodina byla donucena odst?hovat se do Albany , kde otec za?al podnikat jako obchodnik s ko?e?inami a Melville zde pokra?oval ve studiu na mistni akademii. [5] [6]

Kdy? jeho otec roku 1831 zem?el, dostala se rodina do finan?nich problem?, Melville p?eru?il studia a pomahal svemu star?imu bratrovi, ktery p?evzal otcovo podnikani a tim i odpov?dnost za rodinu. [3] Na akademii v Albany se vratil v roce 1835 a studoval zde antickou literaturu a filosofii . [6]

Roku 1837 byl nucen vyhlasit upadek i Melvill?v bratr a rodina se musela p?est?hovat do Lansingburghu , kde Melville studoval na mistni akademii zem?m??ictvi , aby mohl pracovat na stavb? Erijskeho kanalu . Kdy? jeho zam?r nevy?el, nechal se Melville roku 1839 najmout na obchodni trojst??nik jako plav?ik a absolvoval plavbu do Liverpoolu . [7] Po navratu kratce pracoval jako u?itel a stale se sna?il najit stale zam?stnani, aby pomohl sve rodin?, zavisle na p?ibuznych. Kdy? se mu to nepoda?ilo, nechal se v lednu roku 1841 v New Bedfordu najmout na velryba?skou lo? Acushnet plavici se do ji?nich mo?i. [3]

Na lodi slou?il osmnact m?sic?. Av?ak na Markezach , pobou?en surovym a poni?ujicim zachazenim, z lodi zb?hl na ostrov Nuku Hiva . Zde byl m?sic zajatcem lidojed? v udoli Taipi , ale poda?ilo se mu uprchnout na australskou velryba?skou lo?. Dostal se na Tahiti a dal?i lodi na Havajske ostrovy . Tam se p?ihlasil do slu?by na americke vale?ne fregat? plujici do Bostonu a s tou se v ?ijnu roku 1844 vratil do vlasti. [2]

Namo?nicka kariera byla pro Melvilla inspiraci pro jeho literarni dila. Jeho prvni ?tena?sky atraktivni romany Typee ( 1846 , Taipi) a Omoo ( 1847 , Omu), ?erpajici z jeho autentickych pro?itk? v ji?nich mo?ich, byly pro svou exotiku velmi dob?e p?ijimany. Melville v?ak stale vice sm??oval k text?m, kde se d?j staval alegorii a ve kterych se romanticky nam?t spojoval s realistickym popisem a s uvahami o uloze ?lov?ka v rodici se moderni spole?nosti. Av?ak jeho vrcholna tvorba z po?atku padesatych nena?la zaslou?ene ocen?ni. Zejmena jeho roman Moby-Dick; or, The Whale ( 1851 , Bila velryba ) je tak originalni, ?e ve sve dob? nena?el pochopeni. [2] Melville jej v?noval svemu blizkemu p?iteli Nathanielovi Hawthornemu , se kterym ho pojil skepticismus a neochota podbizet se literarnimu publiku.

V letech 1866 ? 1886 pracoval Melville jako celni dozorce v newyorskem p?istavu. Stal se zasmu?ilym a samota?skym a postupn? byl jako spisovatel prakticky zapomenut. Ani jeho smrt ho nikomu nep?ipomn?la. Teprve po prvni sv?tove valce byla objevena jeho zneuznana genialita, ktera je p?ipisovana jen nejvy??im duch?m lidstva. [2]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Romany a krat?i prozy [ editovat | editovat zdroj ]

Ilustrace k romanu Taipi .
Titulni list prvniho vydani romanu Bila velryba z roku 1851 .
Titulni list prvniho vydani romanu Israel Potter z roku 1855 .
Rukopis romanu Billy Budd z roku 1888 .
  • Typee: A Peep at Polynesian Life ( 1846 , Taipi: pohled na polynesky ?ivot), ?esky te? jako Raj kanibal? , roman o osudech dvou namo?nik?, kte?i uprchnou pro surove zachazeni z velryba?ske lodi a pro?iji n?kolik m?sic? na ostrov? u domorodc?. Mezi lidojedy se Melvillemu poda?ilo nalezt mnoho lidsky p?ita?livych vlastnosti, na rozdil od nelidskeho chovani bilych obchodnik?, vojak? i misiona??. Kniha take obsahuje zajimave a barvite popisy exoticke p?irody a vyli?eni zvyk? domorodc?.
  • Omoo: A Narrative of Adventures in the South Seas ( 1847 , Omu: vyprav?ni o dobrodru?stvich v ji?nich mo?ich), ?esky te? jako Tulak po ostrovech , roman d?jov? navazujici na Taipi a vyprav?jici o ?ivot? namo?nik?, o p?istanich v divo?skych a polocivilizovanych p?istavech na polyneskych ostrovech a o ?ivotnich podminkach pok?t?nych Polynesan? . P?echazejici i tento roman nabizeji krom? dobrodru?neho d?je i zamy?leni nad ulohou ?lov?ka ve spole?nosti a vesmiru. [2]
  • Mardi, and a Voyage Thither ( 1849 , Mardi a cesta k n?mu), roman, ktery za?ina jako oby?ejny p?ib?h namo?nika v ji?nim Pacifiku , ale ktery je brzy napln?n filozofickymi uvahami hlavnich postav na pozadi vyli?eni fantastickeho ostrova. Roman nebyl kritikou p?ili? pochvaln? p?ijat.
  • Redburn: His First Voyage ( 1849 , Redburn: jeho prvni plavba), ?esky jako Prvni plavba nebo Moje prvni plavba , roman zalo?eny na vlastnich autorovych za?itcich, obsahujici velmi realisticky popsane za?itky plav?ika na jeho prvni plavb? p?es ocean.
  • White-Jacket; or, The World in a Man-of-War ( 1850 , Bila bl?za aneb Sv?t vale?ne lodi), roman, ve kterem autor na zaklad? vlastnich zku?enosti vyli?il ?ivot na americke vale?ne lodi. Vyli?eni kruteho zachazeni s oby?ejnymi namo?niky pobou?ilo ve?ejnost natolik, ?e to vedlo k reformam ve vale?nem lo?stvu. [2]
  • Moby-Dick; or, The Whale ( 1851 , Bila velryba ), autorovo vrcholne dilo. V romanu sledujeme napinave a tragicke osudy posadky lodi Pequod vedene kapitanem Achabem. Ten prom?ni loveckou vypravu v sebevra?ednou honbu za obrovskou bilou velrybou, zvanou Moby Dick , je? ho p?ed ?asem p?ipravila o nohu. D?jova linie s ?astymi biblickymi motivy je p?eru?ovana rozsahlymi pasa?emi o velrybach a velryba?stvi a p?edev?im filozofickymi reflexemi, v?novanymi ko?istnickemu a destruktivnimu vztahu ?lov?ka k p?irod? a jeho pacht?nim za nerealnymi cili, a take vyvoji spole?nosti, kde socialni vyvoj a v?decke poznatky rozkladaji navykla mravni a ideova hodnoceni. V posadce lodi Pequod , narodnostn? i barvou pleti r?znorode, lze vid?t snahu autora o zd?razn?ni jejich lidske (a na palub? lodi i spole?enske) rovnopravnosti. [8]
  • Pierre: or, The Ambiguities ( 1852 , Pierre aneb Dvojzna?nosti), rozsahly spole?ensky roman, plny hlubokych sond do propasti lidskych du?i. Mlady mu? Pierre hleda ?ivotni orientaci mezi dv?ma ?enami, je? ho p?itahuji a z nich? je jedna jeho nevlastni sestra. Timto romanem se Melville stal pr?kopnikem moderni citove analyzy vrcholici v dile Marcela Prousta . Dilo bylo naprosto nepochopeno a odsouzeno pro jeho moralku i pro jeho styl. [2]
  • Israel Potter: His Fifty Years of Exile ( 1855 , Izrael Potter: jeho padesat let vyhnanstvi), v podstat? dobrodru?ny roman z obdobi americke valky za nezavislost , ktery Melville napsal, aby po neusp?chu p?edchazejiciho romanu ziskal n?jake pen??ni prost?edky. Kniha je napsana podle pam?ti skute?ne historicke postavy. [9] Potter opusti svou farmu, bojuje u Bunker Hillu a zu?astni se n?kolika namo?nich bitev. Je zajat a povale?na leta pro?iva v bid? mezi londynskou chudinou. Teprve jako osmdesatilety sta?ec se vraci do vlasti, kde ho ale ji? nikdo nezna. Jeho ?adost o penzi je zamitnuta a zklamany Potter umira v bid?. Idealy americke revoluce mu nep?inesly lep?i ?ivot. [2]
  • The Piazza Tales ( 1856 , P?ib?hy z nam?sti), sbirka povidek a krat?ich proz . M?la u kritiky usp?ch, ale nepomohla Melvillovi po neusp?chu jeho roman? z finan?nich poti?i. Kniha obsahuje tyto tituly: [10]
    • The Piazza (Nam?sti), jediny p?ib?h napsany pro tuto sbirku.
    • Bartleby, the Scrivener: A Story of Wall Street ( 1853 , Pisa? Bartleby: p?ib?h z Wall Streetu), antihrdinou p?ib?hu, p?edjimajiciho dila Franze Kafky , je pisa? z pravnicke kancela?e Bartleby. Trpi obavami z komunikace a strachem z nemo?nosti porozum?ni a z rizika bolestneho fiaska.
    • Benito Cereno ( 1855 ), p?ib?h vzpoury na otroka?ske lodi, symbolizujici boj dobra a zla. Zpracovano v ?eskem rozhlase Ostrava pod nazvem P?ib?h lodi San Dominick v roce 1991 jako p?tidilna ?etba na pokra?ovani . P?eklad Zden?k Urbanek . Pro rozhlas p?ipravila Helena Berkova . Re?ie V?ra Pra?akova . ?tou Ji?i ?apka a Otakar Prajzner . [11] [12]
    • The Lightning-Rod Man ( 1854 ).
    • The Encantadas or Enchanted Isles ( 1854 , Encatandas aneb Okouzlene ostrovy), cestopisne a filosoficke p?ib?hy umist?ne na Galapagy .
    • The Bell-Tower ( 1855 , Zvonice).
  • The Confidence-Man: His Masquerade ( 1857 , Podvodnik: jeho ma?karada), fantasticka romanova alegorie , ve ni? plavba ?i?nim parnikem, kde cestujici nastupuji a vystupuji, znazor?uje b?h lidskeho ?ivota. Podvodnikovy kejkle, p?evleky a masky pak p?edstavuji zasahy nahody do lidskych osud?.
  • Billy Budd (vydano z poz?stalosti roku 1924 ), posledni Melvill?v roman, napsany kolem roku 1890 . Dilo sv?d?i o tom, ?e ani ve sta?i nedo?lo u Melvilla k tv?r?imu ochabnuti. Jde o alegoricky obraz boje dobra a zla. Mlady namo?nik Billy Budd je popraven za zabiti lotra. Podle zakona je to spravn?, ale podle vy??i spravedlnosti neopravn?ne. [2] Podle romanu zkomponoval Benjamin Britten roku 1951 operu .

Basn? [ editovat | editovat zdroj ]

  • Battle Pieces and Aspects of the War ( 1866 ), basn? o americke ob?anske valce ,
  • Clarel: A Poem and Pilgrimage in the Holy Land ( 1876 , Clarel: Base? a pou? do Svate zem?), rozsahly epos li?ici p?ib?h mladeho studenta teologie , jeho? vira za?ina ochabovat. Aby ji upevnil, cestuje do mist spojenych se ?ivotem Je?i?e Krista . Epos je rozd?len do ?ty? ?asti: Jerusalem (Jeruzalem), The Wilderness (Pustiny), Mar Saba a Bethlehem . [13]
  • John Marr and Other Sailors ( 1888 , John Marr a jini namo?nici), sbirka devatenacti basni.
  • Timoleon ( 1891 ), sbirka ?ty?iceti t?i basni.
  • Weeds and Wildings, with a Rose or Two (vydano z poz?stalosti roku 1924 ), sbirka basni v?novana autorov? ?en?. [14]

Eseje [ editovat | editovat zdroj ]

  • Fragments from a Writing Desk ( 1839 , Zlomky z psaciho stolu),
  • Etchings of a Whaling Cruise ( 1847 , Rytiny z velryba?ske plavby),
  • Authentic Anecdotes of 'Old Zack' ( 1847 ), esej ironizujici Zachary Taylora .
  • Cooper's New Novel ( 1849 , Cooper?v novy roman),
  • Hawthorne and His Mosses (1850, Hawthorne a jeho mechy), esej o knize Nathaniela Hawthorneho Mechy z Old Manse .

Filmove adaptace [ editovat | editovat zdroj ]

?eska vydani [ editovat | editovat zdroj ]

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

  • Herman Melville je praprapraprastrycem americkeho zp?vaka Richarda Melville Halla , znameho p?edev?im jako Moby. Prav? po Hermanov? knize Moby Dick si Richard Melville Hall svou p?ezdivku zvolil.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Encyclopædia Britannica . Dostupne online . [cit. 2022-01-02].
  2. ↑ a b c d e f g h i Slovnik spisovatel? Spojenych stat? americkych, Odeon, Praha 1979, str. 458-461.
  3. ↑ a b c Archivovana kopie. xroads.virginia.edu [online]. [cit. 2013-07-12]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2013-06-16.  
  4. ↑ Archivovana kopie. www.harvardsquarelibrary.org [online]. [cit. 2013-07-12]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2013-09-28.  
  5. ↑ Melvile na webu New Netherland Institute
  6. ↑ a b Herman Melville at the Albany Academy. people.hofstra.edu [online]. [cit. 2013-07-12]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-03.  
  7. ↑ Herman Melville na Encyclopædia Britannica
  8. ↑ Slovnik sv?tovych literarnich d?l 2/ M-?, Odeon, Praha 1989, str. 49-50.
  9. ↑ Life and Remarkable Adventures of Israel R. Potter
  10. ↑ http://www.esp.org/books/melville/piazza/title.html
  11. ↑ Pana?ek v ?i?i mluveneho slova. mluveny.panacek.com [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupne online .  
  12. ↑ Herman Melville: P?ib?h lodi San Dominick. Vltava . Dostupne online [cit. 2018-12-02].  
  13. ↑ Clarel: A Poem and Pilgrimage in the Holy Land na webu books.google.cz
  14. ↑ Critical companion to Herman Melville: a literary reference to his life and work

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Herman_Melville&oldid=23413956 “