Grand Canyon (v p?ekladu Velky ka?on ) je ka?on ^[1] na ?ece Colorado v severozapadni ?asti Arizony , ve Spojenych statech americkych . Grand Canyon se rozklada od p?itoku ?eky Little Colorado a? k Grand Wash Cliffs na zapadnim okraji Koloradske plo?iny , u hranice s Nevadou . Delka Velkeho ka?onu je p?ibli?n? 450 kilometr?, ?i?ka je 6 a? 29 kilometr? a maximalni hloubka se pohybuje mezi 1 600 a? 1 800 metr?. Okraje nahorni plo?iny le?i v nadmo?ske vy?ce 1 500 a? 2 700 metr?. ^{[2] [3]}

St?ny Velkeho ka?onu tvo?i vrstvy piskovc? a vapenc? o r?znych barvach. Ka?on vznikal okolo 6 milion? let. ?ast ka?onu o rozloze 2 620 km² byla v roce 1919 vyhla?ena jako narodni park . ^[4] Prezident Theodore Roosevelt byl jednim z hlavnich zastanc? zalo?eni tohoto parku, k ochran? zdej?i krajiny. Roku 1979 byl Velky ka?on zapsan do seznamu sv?toveho d?dictvi UNESCO . Oblast je sou?asti Koloradske plo?iny.

Prvnim Evropanem , ktery zaznamenal zminku o existenci Velkeho ka?onu, byl ?pan?l Garcia Lopez de Cardenas v roce 1540 . Prvni v?deckou expedici vedl koncem 60. let 19. stoleti major americke armady a geolog John Wesley Powell . Powell ozna?il zdej?i souvrstvi sedimentarnich hornin za otev?enou knihu zaznamenavajici velky p?ib?h . Davno p?ed Evropany v?ak v oblasti ka?onu i v jeho st?nach sidlili p?vodni obyvatele Ameriky.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Grand Canyon je velmi hluboky a ve svem profilu odkryva starohorni a prvohorni vrstvy hornin. Zdvih souvisejici s vlivem deskove tektoniky spolu s horotvornymi procesy dal vzniknout Coloradske plo?in?. Vysoka p?evy?eni jsou take d?sledkem v?t?iho mno?stvi sra?ek v povodi Colorada, ktere v?ak nezm?nily mistni vyprahlou krajinu. Eroze a sesuvy s dal?imi p?irodnimi pochody neustale prom??uji tva?nost zdej?i krajiny a hloubku i ?i?ku ka?onu. Zdvih plo?iny v?ak nebyl stejnom?rny a tak je ?ast na sever od ?eky ( North Rim ) o 300 metr? vy??i ne? ?ast ji?ni ( South Rim ). To, ?e ?eka Colorado te?e podel ji?ni ?asti plo?iny je vysv?tlovano asymetrii zdvihu. V?t?ina tok? odvad?jicich vodu ze severni ?asti (ktera ma take vy??i de??ove i sn?hove sra?ky) te?e do ka?onu, zatimco v?t?ina tok? z ji?ni ?asti odteka od ka?onu. Vysledkem je stale se zv?t?ujici eroze a roz?i?ovani ?asti ka?onu severn? od ?eky i men?ich ka?on? jeho p?itok? v teto ?asti.

Teploty v severni ?asti jsou pr?m?rn? ni??i z d?vod? v?t?i nadmo?ske vy?ky (2 400 metr?). B?hem zimnich m?sic? jsou v cele oblasti b??ne vysoke sn?hove sra?ky.

Plo?iny [ editovat | editovat zdroj ]

Severni plo?iny na pravem b?ehu ?eky Colorado tvo?i od zapadu: Plo?ina Shivwits , Uinkaret , Kanab a nejvice znama Kaibabska plo?ina . Na ji?ni stran? je nejrozsahlej?i a nejvice znamou Plo?ina Coconino . ^[3]

Geologie [ editovat | editovat zdroj ]

Geologove se shoduji na tom, ?e plo?ina Colorado River (ktere je Grand Canyon sou?asti) se vyvinula v p?edchozich 40 milionech let a samotny ka?on je pravd?podobn? men? ne? p?t a? ?est milion? let stary. Vysledkem eroze je tak jeden z nejzachovalej?ich pr??ez? geologickym utvarem na planet? . Geologicka vrstva na dn? je 2 miliardy let stara a na povrchu plo?iny se nachazi vrstva stara 230 milionu let. V?t?ina formaci byla ukladana v teplych a m?lkych mo?ich a ?elfovych p?ib?e?nich prost?edich, tak jak se uzemi Severni Ameriky op?tovn? pono?ovalo a vyno?ovalo z mo?e. Vyjimky tvo?i permske piskovce vznikle z pise?nych dun v tehdej?i pou?ti. Usazeniny, formovane v?t?inou na mo?skem dn? (1500 a? 3000 m) byly vyzdvi?eny p?ed 65 miliony lety, b?hem Laramijske orogeneze. Zm?ny klimatu b?hem doby ledove take zvy?ily mno?stvi vody v povodi ?eky Colorado River. P?vodni ?eka Colorado se tak za?ezavala mnohem rychleji a hloub?ji ne? dnes. P?vodni dno a tok ?eky se p?ed 5,3 miliony let zm?nilo, kdy? se Kalifornsky zaliv otev?el a ?eka byla mezi jeho nejni??imi body. To zvy?ilo erozi a p?ed 1,2 milionem let vytvo?ilo sou?asne hluboke udoli. Terasovity vzhled je dan nestejnom?rnou odolnosti hornin v??i erozi.

Asi p?ed milionem let se v dne?ni zapadni oblasti projevila mohutna sope?na aktivita. Mohutne erupce lavy a sope?neho popela n?kolikrat upln? p?ekryly oblast a p?ehradily tok ?eky, ktery se diky tomu take zm?nil. Tyto horniny jsou geologicky nejmlad?imi v oblasti. V Grand Canyonu jsou objevovany take fosilie r?znych ?ivo?ich?, v?etn? malych fosilnich stop prvohornich obratlovc? o sta?i 310 milion? let. ^[5]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

?pan?le [ editovat | editovat zdroj ]

V za?i 1540, se podle rozkaz? konquistadora F. Vasqueze de Coronada vydal kapitan Garcia Lopez de Cardenas hledat bajna nalezi?t? zlata spole?n? s indiany kmene ?Hopi“ a malou skupinou ?pan?lskych vojak?. Tak byli prvnimi Evropany, kte?i spat?ili Grand Canyon z ji?ni strany. Pablo de Melgrossa , Juan Galeras a t?eti vojak hledali p?istup do ka?onu, ne? byli nedostatkem vody p?inuceni se vratit. Existuji domn?nky, ?e jejich indian?ti pr?vodci cestu k ?ece znali. ?adny z Evropan? sem v?ak nevstoupil dv? st? let. Kn??i Francisco Atanasio Dominguez a Silvestre Velez de Escalante byli v roce 1776 se skupinou vojak? prvnimi, kte?i p?i hledani cesty ze Santa Fe do Kalifornie cestovali podel severni hrany ka?onu.

Ameri?ane [ editovat | editovat zdroj ]

James Ohio Pattie se skupinou traper? byli v roce 1826 dal?imi, kte?i ka?onu dosahli (o jejich cest? je v?ak malo dostupnych informaci).

Mormonsky misiona? Jacob Hamblin byl v padesatych letech 19. stoleti poslan Brighamem Youngem , aby na?el mista vhodna k p?ebrod?ni v ka?onu. Po vybudovani dobrych vztah? mezi mistnimi domorodymi obyvateli a nov? p?ichozimi, objevil v roce 1858 dva brody (pou?ivane pozd?ji jako jedine p?ivozy ? Lee's Ferry a Pierce Ferry )

V roce 1857 se americke ministerstvo valky obratilo na poru?ika Josepha Ivese zda by vedl expedici k zaji?t?ni navigace a p?istupu ?ekou od Kalifornskeho zalivu. Expedice pou?ila kolesovy parnik ?Explorer“. Po dvou m?sicich a tem?? 600 kilometrech plavby naro?ne na navigaci, skupina dosahla mista, zvaneho ?Black Canyon“. Explorer v?ak pote najel na skalu a tak jej vyprava zanechala na mist?. Ives vedl svou skupinu dale do ka?onu vychodnim sm?rem. Byli tak prvnimi Evropany, kte?i pro?li povodim ?Diamond Creek“ na vychod okolo vychodnich st?n.

Aktivity [ editovat | editovat zdroj ]

Mimo ?b??nych“ vyhled? z ji?ni strany ka?onu jsou v oblasti velke mo?nosti sportovniho vy?iti, v?etn? raftingu i p??i turistiky. Dno ka?onu je dostupne p??ky, na h?bet? mul, nebo i na vyletnich lodich. P??i tury dol? k ?ece jsou v?ak ur?eny pro zdatne turisty. Trvaji jeden i vice dni a nejsou oficialnimi p?edstaviteli parku doporu?ovany kv?li velkym vzdalenostem, velkemu p?evy?eni i mo?nosti p?eh?ati organismu, proto?e v dolni ?asti panuji vy??i teploty.

Ka?doro?n? byvaji vyhla?eny patraci akce na zachranu lidi zkou?ejicich p?ekonat udoli. Nicmen? stovkam zdatnych a zku?enych turist? se tyto naro?ne sestupy a vystupy poda?i. P?ekonavani ka?onu je velmi popularni i mezi ?pi?kovymi sportovci, kte?i tyto cesty pravideln? podstupuji. Cesta z hrany dol? k ?ece na prot?j?i hranu ( rim-to-rim ) zabere t?mto atlet?m p?t a? sedm hodin, zatimco se zpate?nim p?ekro?enim ( rim-to-rim-to-rim nebo doublecross ) trva okolo jedenacti a? ?trnacti hodin. Allyn Cureton z m?sta Williams v Arizon? dr?i od roku 1981 rekord v p?ekonani ka?onu ze severni strany na ji?ni ?neuv??itelnym“ ?asem 3 hodiny a 6 minut. Novy rekord z 11. listopadu 2006 za doublecross je 7 hodin a 37 minut, dr?i jej Kyle Skaggs z Los Alamos . Jen p?ti sportovc?m se poda?ilo p?ekonat ka?on ?ty?ikrat nonstop ( canyon quad ). Jim Nelson ze Salt Lake City v Utahu stanovil novy rekord 6. listopadu 1999 s ?asem 22 hodin a 48 minut.

Nav?t?vnici [ editovat | editovat zdroj ]

Grand Canyon National Park je jednou z nejznam?j?ich sv?tovych turistickych atrakci. Ka?doro?n? jej nav?tivi okolo p?ti milion? lidi ze v?ech stat? USA i celeho sv?ta. Ze Spojenych stat? pochazi 83 % nav?t?vnik?. Nejvice zahrani?nich turist? je z Velke Britanie , Kanady , Japonska a N?mecka (udaj za rok 2006 ).

Od 70. let 19. stoleti v ka?onu zahynulo okolo 600 lidi. V tomto po?tu je zahrnuto 128 ob?ti zmi?ovane letecke havarie, a dal?ich 114 z jinych nehod ? pad vrtulniku apod. Tem?? 50 umrti maji na sv?domi pady, 65 ob?ti se p?isuzuje p?irodnim podminkam (infarkty, p?eh?ati, dehydratace). 79 nav?t?vnik? se utopilo v ?ece a 25 zahynulo kv?li padu kameni nebo uderem blesku. V ka?onu se stalo i 47 sebevra?d a 23 lidi se stalo ob?ti nasilneho trestneho ?inu. Sprava parku v sou?asnosti umis?uje na frekventovana mista tabule s dob?e vypadajicim a silnym mladym mu?em a napisem Mnoho z nich vypadalo takto , ktere maji nav?t?vniky varovat p?ed p?ecen?nim vlastnich sil.

Udalosti [ editovat | editovat zdroj ]

Letadlo spole?nosti United Airlines (let ?. 718) a letoun TWA (let ?. 2) se 30. ?ervna 1956 nad ka?onem srazily. Vraky obou letadel spadly na dno ka?onu pobli? soutoku ?ek Little Colorado a Colorado. Tato katastrofa vedla k zavedeni let? ve vy??ich letovych hladinach a ?ast?j?ich kontrol letadel z pozemnich stanic.

Grand Canyon trp?l v minulosti zne?i?t?nim vzduchu exhalacemi z nedalekych tepelnych elektraren . V roce 1991 bylo dosa?eno dohody se spole?nosti provozujici Navajo Generating Station v Page k pou?iti odlu?ova?? ?kodlivin. V tomto roce zahajila EPA (Americka agentura na ochranu ?ivotniho prost?edi) vy?et?ovani v elektrarn? Mohave Generating Station ve m?st? Laughlin v Nevad? .

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Grand Canyon z ob??ne drahy
• 
  Grand Canyon z Moran Point
• 
  Grand Canyon
• 
  Grand Canyon
• 
  Grand Canyon z Tiyo Point

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Grand Canyon: A Visitor's Companion , George Wuerthner (Stackpole Books, 1998)
• Grand Canyon: Today and All Its Yesterdays , Joseph Wood Krutch (1957)
• How the Canyon Became Grand , Stephen J. Pyne (Penguin, 1998)
• An introduction to Grand Canyon Geology , L. Greer Price (Grand Canyon Association, 1999, ISBN   0-938216-68-6 )
• Along the Rim , Michael F. Anderson (Grand Canyon Association, 2001, ISBN   0-938216-75-9 )
• Life in Stone , Christa Sadler (Grand Canyon Association, 2006, ISBN   0-938216-81-3 )
• Over the Edge: Death in Grand Canyon , Thomas M. Myers a Michael P. Ghiglieri (Puma Press, 2001), ISBN   0-9700973-1-X
• Air Disaster Volume 4: The Propeller Era , Macarthur Job (Aerospace Publications, 2001), ISBN   1-875671-48-X
• Down the Great Unknown : John Wesley Powell's 1869 Journey of Discovery and Tragedy Through the Grand Canyon , Edward Dolnick (HarperCollins, 2001)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Grand Canyon na Wikimedia Commons
• Grand Canyon National Park Service
• Cestovani po USA - Informace o Grand Canyonu