Tzv. ?Gollova ?kola“ je ozna?eni pro skupinu historik?, ktere vy?kolil vysoko?kolsky profesor historie Jaroslav Goll (1846?1929). Goll kladl velky d?raz na kvalitu v?decke prace, je? se ma zakladat na ?adnem studiu pramen?, a take na vysv?tlovani ?eskych d?jin v evropskem kontextu. Nejednalo se v?ak o homogenni skupinu nasledovnik?, nebo? je rozd?lovala nazorova a narodn?-politicka a pozd?ji socialn?-politicka hlediska.

Nejbli?e stal Gollovi Josef Peka? , jen? se stal take nejaktivn?j?im Gollovym obhajcem ve sporu o smysl ?eskych d?jin . Postavil se proti Masarykov? filosoficke koncepci, ?e ?eske narodni obrozeni p?imo navazovalo na husitstvi . Rovn?? se stav?l opatrn? v??i prvorepublikovemu radikalismu, hlasajici hesla o ?od?in?ni Bile hory“. Ukolem d?jepisce je podle n?j ?um?lecky o?ivit v?decky probadanou minulost“. Peka? se take soust?edil na hospoda?ske a socialni d?jiny , podobn? jako jeho kolega Josef ?usta .

Jinym sm?rem se vydal Vaclav Novotny , ktery se v?noval spi?e jen politickym a nabo?enskym d?jinam. Stal se p?iznivcem Masarykova politickeho realismu , do sporu o ?eske d?jiny v?ak nezasahl, a?koli Masarykovo tvrzeni o navaznosti narodniho obrozeni na husitstvi po d?kladnem prozkoumani d?jin husitstvi pova?oval za nev?rohodne. Take se mnohem vice ne? Peka? vracel k Palackeho zav?r?m, a?koli Goll po?adoval jejich revizi.

Je?t? vice se na Masarykovu stranu p?iklonil Ladislav Karel Hofman , ktery d?jiny charakterizoval jako neustale st?etavani humanity s nasilim a po?adoval v?t?i anga?ovanost historik?. Kamil Krofta soust?e?ujici se p?edev?im na st?edov?ke d?jiny se zprvu proti Masarykovi stav?l, av?ak po roce 1918 dokazal ocenit etickou hodnotu Masarykova dila, a pozd?ji dokonce za?al pracovat v diplomacii. Nesouhlasil s Peka?ovym volanim po revizi Palackeho, stejn? jako s jeho hodnocenim husitstvi.

Zcela zvla?tnim Gollovym ?akem byl Zden?k Nejedly , jeho? ovlivnil take Otakar Hostinsky a Masaryk. Vstoupil do sporu o smysl ?eskych d?jin, kde se sna?il popsat vyvoj tohoto sporu a najit smi?eni mezi Peka?em a Masarykem. Postupem doby v?ak Nejedly stale vice inklinoval k marxismu a komunismu a po svem pobytu v Sov?tskem svazu za?al prosazovat nazor, ?e idea komunismu t?sn? navazuje na ?eske narodni obrozeni. Zna?n? nepodlo?enymi tvrzenimi se Nejedly odklonil od Gollem zd?raz?ovane p?isne v?decke prace a polo?il zaklady ?eske marxisticke historiografie .

Podminky vzniku Gollovy ?koly [ editovat | editovat zdroj ]

Profesor Goll [ editovat | editovat zdroj ]

Jaroslav Goll (1846?1929) znamenal pro ?eskou historiografii, podobn? jako d?ive Palacky , obrat. Spolu s Vaclavem Vladivojem Tomkem , Josefem Emlerem , Antoninem Rezkem a Josefem Kalouskem byl jednim z prvnich profesor? historie na ?eske ?asti rozd?lene pra?ske univerzity . Na rozdil od Palackeho sice nevytvo?il monumentalni dilo, jeho u?itelska ?innost s d?razem na v?deckou kvalitu v?ak ovlivnila celou generaci jeho ?ak? natolik, ?e se hovo?i o ?Gollov? ?kole“. ^[1]

Goll se distancoval od ideovosti a velkych filosofickych koncepci. P?isp?l k propojeni ?eske a evropske historiografie : stykal se se zahrani?nimi historiky, psal do zahrani?nich periodik a hlavn? podnitil zajem ?eskych historik? o obecne d?jiny, kterym se v ?eskem prost?edi doposud p?ili? velka pozornost nev?novala. To ov?em take znamenalo, ?e historikove za?ali dochazet k zav?ru, ?e ?esky narod a jeho d?jiny nejsou v evropskem kontextu a? zas tak vyjime?ne, jak se d?iv?j?i nacionalni historikove domnivali. Apoliti?nost, konzervativnost a p?isna v?deckost v?ak Golla p?ivedla do sporu s Masarykem a po vzniku ?eskoslovenska se dostal do izolace. ^[2]

Nazev ?Gollova ?kola“ je opravn?ny do te miry, ?e se jednalo o Gollovy ?aky, kte?i p?ejali zakladni v?decke principy prosazovane Gollem. Nejednalo se v?ak v ?adnem p?ipad? o homogenni skupinu ?ak?, nebo? ji? brzy se za?aly ukazovat n?ktere vyznamne rozdily mezi Gollovymi nasledovniky, kte?i mnohdy kra?eli jinym sm?rem ne? Goll, tak?e se v n?kterych otazkach proti svemu u?iteli stav?li. Jednim z d?le?itych d?licich faktor? byl politicky nazor: p?ed rokem 1918 zejmena v otazce narodnostni, pote v otazce socialni. ?t?picich hledisek v?ak bylo samoz?ejm? vice. Gollovy ?aky lze rozd?lit hrub? do ?ty? zakladnich proud?: konzervativni ?Peka?ova“ linie, progresivni ?Novotneho“ linie, Masarykovska linie a skupina historik?, kte?i stali na rozhrani t?chto skupin, a? u? nev?dom?, nebo zcela cilen? s umyslem najit n?jaky jednotici prvek v?ech t?chto proud?. ^[3]

Kontext p?sobeni Gollovych ?ak? [ editovat | editovat zdroj ]

V obdobi prvnich desetileti 20. stoleti se ?eska historiografie ubirala pon?kud odli?nou cestou ne? v zapadni Evrop? . Ve sv?t? byla historie obvi?ovana, ?e nebyla magistra vitae (?u?itelkou ?ivota“), nebo? nedokazala p?edvidat zasadni d?jinne udalosti jako prvni sv?tovou valku nebo ruskou revoluci a jen rozdmychavala nacionalni va?n?, co? znamenalo definitivni konec historismu . ^[4]

V ?eskych d?jinach to v?ak bylo jinak. Mnohe politicke strany se dovolavaly ?eske historie, kv?li zd?vodn?ni a? u? sve existence nebo sveho programu. Snaha ?eskych stran o dosa?eni autonomie byla nad o?ekavani napln?na vznikem ?eskoslovenska . Historici museli odpovidat na mnoho otazek, nap?iklad na otazku viny a od?in?ni Bile hory nebo na otazku po smyslu ?eskych d?jin . Historikove se p?i sve praci mohli op?it jednak o dotace od statu, o o?ivenou edi?ni ?innost ( Prameny d?jin moravskych , Archiv bratrsky ), o odborna periodika, o Ott?v slovnik nau?ny a v neposledni ?ad? o v?decke instituce ( ?eska akademie cisa?e Franti?ka Josefa I. pro v?du, slovesnost a um?ni , Gesellscheft zur Forderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Bohmen ). ^[5]

Konzervativni linie: Peka? a ?usta [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni skupina Gollovych ?ak? byla politicky konzervativn?j?i . Jeji p?edstavitele si byli v?domi mezi pozitivisticke historiografie a zji?t?na historicka fakta pro n? znamenala jen prost?edek k rekonstrukci d?jinne skute?nosti. Na rozdil od Golla proto spi?e ne? k detailni analyze jednotlivych problem? tihli k syntetickemu podani d?jin. Naopak na Golla tento proud navazoval ve snaze zasadit ?eske d?jiny do evropskeho kontextu, p?i?em? se sna?il postihnout nejen politicke, nybr? take hospoda?ske a socialni d?jiny. Navzdory nevoli ve?ejneho min?ni se tato skupina historik? nebala revidovat zav?ry Palackeho, jak to ostatn? po?adoval Goll. ^[6]

Josef Peka? (1870?1937) se ke Gollovi hlasil z jeho ?ak? nejvice a stanul v ?ele katedry rakouskych d?jin, je? se po roce 1918 p?em?nila na katedru ?eskoslovenskych d?jin. D?jepisec by podle n?j m?l ?um?lecky o?ivit v?decky probadanou minulost“. V tomto duchu se take sna?il pojednat o b?lohorskem d?ni, svatovaclavskych legendach , husitstvi ( ?i?ka a jeho doba ) i agrarnich d?jinach ( Kniha o Kosti ). ^[7]

Peka? se take velmi anga?oval ve sporu o smysl ?eskych d?jin , kdy? kritizoval Masarykovo nabo?ensko-filosoficke pojeti ?eskych d?jin a tvrdil, ?e jednotici my?lenkou v?ech doby nebylo nabo?enstvi, nybr? narodni my?lenka. Brani proti utok?m sveho u?itele Golla a odmita vna?et p?edstavy p?itomnosti do minulosti. V p?edvale?nem obdobi sice podporoval ?eskou autonomii v ramci rakouske monarchie , po prvni sv?tove valce se v?ak velmi opatrn? dival na povale?ny radikalismus a na hlasani hesel, ?e vznikem ?eskoslovenska byla kone?n? ?od?in?na Bila hora“. Tato zku?enost a lep?i poznani pramen? jej pak p?ivedly k p?ehodnoceni husitstvi: ji? se nejednalo o po?atek demokratickeho novov?ku, jak d?ive tvrdil, ale ?i?ka byl naopak nabo?enskym fanatikem. ^[8]

Josef ?usta (1874?1945) se rovn?? zam??il na hospoda?ske d?jiny a po Gollov? odchodu se roku 1910 stal profesorem v?eobecnych d?jin. Vytvo?il take rozsahle syntezy (zejmena n?kolik dil? ?ady ?eske d?jiny ), by? n?ktere zav?ry jsou pouze hypoteticke. Pro pot?eby diplomat? vznikleho ?eskoslovenska sepsal n?kolik p?iru?ek ( D?jiny Evropy v letech 1812?1870 ), v nich? prokazal znalost zahrani?ni literatury a dobovych material?. Rovn?? se pokusil shrnout d?jiny dosavadni historiografie ( D?jepisectvi: jeho vyvoj v oblasti zapadni ve st?edov?ku a dob? nove ). ^[9]

Progresivni linie: Novotny a Bidlo [ editovat | editovat zdroj ]

Politicky progresivn?j?i skupina Gollovych ?ak? se podobn? jako Goll v?novala spi?e jen politickym a nabo?enskym d?jinam. I p?es p?isny pozitivisticky p?istup dala tato skupina vzniknout n?kolika vyznamnym syntetickym dil?m. Oproti ?Peka?ov?“ linii v?ak historici progresivni linie vice z?stavaji v?rni Palackemu a jsou men? ochotni p?ehodnotit jeho zav?ry. ^[10]

Vaclav Novotny (1868?1932) se orientoval na nejstar?i ?eske d?jiny a dobu husitskou a stal se profesorem ?eskych d?jin na pra?ske univerzit?. V dile Nabo?enske hnuti ?eske ve 14. a 15. stoleti podrobn? sledoval r?zne proudy v ramci husitstvi a do?el k zav?ru, ?e Hus byl pravov?rnym katolikem. Stal se p?iznivcem Masarykova politickeho realismu , co? m?lo take vliv na jeho odborna stanoviska, do sporu o smysl ?eskych d?jin se v?ak nezapojil, a?koli Masarykovu st??ejni teorii, ?e obrozenci ideov? p?imo navazovali na Husa pova?oval za nep?esv?d?ive. Take Novotny podobn? jako ?usta sepsal n?kolik dil? ?ady ?eske d?jiny , a to k nejstar?im ?eskym d?jinam. ^[11]

Jaroslav Bidlo (1868?1937) krom historie studoval take katolickou teologii , a to nejen v Praze, ale take v Krakov? , Moskv? a Petrohrad? . Zam??il se p?edev?im na d?jiny Jednoty bratrske , vychodnich Slovan? a Byzance . V jeho D?jinach Slovanstva je z?etelny vliv slavjanofilstvi . ^[12]

Masarykovska linie [ editovat | editovat zdroj ]

Masaryk a? u? svou filosofii nebo politikou inspiroval nemalo historik?. Ladislav Karel Hofman (1876?1903) zkoumal nacionalismus a d?jiny charakterizoval jako neustaly boj mezi humanitou a nasilim. Odmital ?ist? popisnou historiografii a tvrdil, ?e historicke v?d?ni ma byt plodne a historie ma ?stat stra?“. ^[13]

Kamil Krofta (1876?1945) p?sobil v ?eskem zemskem archivu a roku 1912 se stal profesorem rakouskych d?jin na pra?ske univerzit?. Soust?edil se p?edev?im na st?edov?ke d?jiny a spolu s Janem Bed?ichem Novakem pracoval na edici Sn?m? ?eskych . V Gollov? duchu se sna?il neustale hledat v ?eskych d?jinach evropske souvislosti. Pozd?ji za?al pracovat v diplomacii , av?ak i v zahrani?i se sna?il o propagaci ?eskych d?jin. Ve sporu o smysl ?eskych d?jin se zprvu postavil proti Masarykovi, po valce v?ak dokazal ocenit etickou hodnotu jeho dila. S Peka?ovym volanim po revizi Palackeho nesouhlasil, stejn? jako s jeho hodnocenim ?i?ky jako nabo?enskeho fanatika. Vyvracel take Peka?ovo tvrzeni, ?e u Husa byla misto nabo?enstvi zasadni narodni my?lenka. ^[14]

Take Julius Glucklich (1876?1950) diky svemu zajmu o filosofii zaujal stanovisko mezi Gollem a Masarykem. Stal se prvnim profesorem novov?kych d?jin na brn?nske univerzit? a orientoval se na studium reformace a k?es?anskych sekt. Zden?k Vaclav Tobolka se pak p?imo anga?oval v Masarykov? politicke stran?, co? jej p?ivedlo ke studiu nejnov?j?ich ?eskych d?jin. ^[15]

Osobity ?ak: Nejedly [ editovat | editovat zdroj ]

Zden?k Nejedly (1878?1962) p?evzal Gollovu metodologii, pod vlivem Otakara Hostinskeho ov?em inklinoval k hudebni v?d?, jejim? profesorem se take pozd?ji stal. Nezanedbatelny vliv m?l na Nejedleho take Masaryk. Zam??il se na tema husitstvi, d?jiny ?eskeho zp?vu ve st?edov?ku a kone?n? na husitskou liturgii, aby vyvratil tvrzeni, ?e se jednalo o upadkovy jev. Vyznamny je jeho vstup do sporu o smysl ?esky d?jin, kde se sna?il vysv?tlit d?jiny sporu a smi?it Peka?ovo a Masarykovo stanovisko. ^[16]

Nejedly v?ak postupem doby stale vice inklinoval k marxismu a komunismu , za?al bojovat proti ?pravi?actvi“, obhajovat bol?evickou revoluci a take se pustil do obsahlych biografii Lenina , Stalina i Masaryka. Roku 1939 nakonec ode?el do Sov?tskeho svazu , kde se na Lomonosov? univerzit? stal profesorem slovanskych d?jin. Sepsal dilo Komuniste ? d?dici velkych tradic ?eskeho naroda a sna?il se prosadit my?lenku, ?e idea komunismu vlastn? navazuje na narodni obrozeni. Mnoha z jeho d?l obsahuji sporna a neov??itelna tvrzeni, p?esto maji zasadni vyznam, nebo? jimi vyzna?il cestu ?eske marxisticke historiografii . ^[17]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KUTNAR, Franti?ek ; MAREK, Jaroslav . P?ehledne d?jiny ?eskeho a slovenskeho d?jepisectvi: Od po?atku narodni kultury a? do sklonku t?icatych let 20. stoleti . 2. vyd. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 1997. ISBN   80-7106-252-9 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Historiografie
• Jaroslav Goll

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Gollova ?kola na Wikimedia Commons
• Prvorepublikove d?jepisectvi u mikrofonu ? webovy serial Archivu ?eskeho rozhlasu (zaznamy rozhlasovych p?edna?ek ?eskych historik? a jejich nov? zrestaurovane fotografie)