Gobi Говь 戈壁沙漠
Gobi v Jihogobijskem ajmagu
Nejvy??i bod	1777 m n. m. ( Bogd uul )
Delka	2000 km
?i?ka	800 km
Rozloha	1 300 000 km²
Nad?azena jednotka	Asie
Sousedni jednotky	Altaj , Changaj , Zabajkalsko , Velky Chingan , Severo?insky horsky system , Alxa Gaoyuan , Bei Shan
Pod?azene jednotky	Borzongijn Gov' , Galbyn Gov'
Sv?tadil	Asie
Stat	Mongolsko Mongolsko ?ina ?ina
Pou?? Gobi se rozklada na uzemi Mongolska a ?inske autonomni oblasti Vnit?ni Mongolsko.
Povodi	bezodtoka oblast
Sou?adnice	42°30′ s. ?. , 103° v. d.
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Gobi ( mongolsky Говь, Gov', ?insky 戈壁沙漠, pinyin G?bi Sh?mo, ?esky p?epis Ke-pi ?a-mo) je jedna z nejstar?ich a nejv?t?ich pou?ti sv?ta, ale oproti ostatnim suchym oblastem ma n?kolik nepravidelnosti, ktere ji od ostatnich zna?n? odli?uji. Rozklada se v severni ?in? a ji?nim Mongolsku . Pou?? je ohrani?ena poho?im Altaj a travnatymi stepmi Mongolska na severu, Tibetskou nahorni plo?inou na jihozapad? a Velkou ?inskou ni?inou na jihovychod?.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Hranice Gobi nejsou p?esn? a jednotn? definovany. ?aste?n? za to m??e nejednozna?nost samotneho vyrazu говь, kterym se ve Vnit?nim i Vn?j?im Mongolsku neozna?uje pouze konkretni uzemi, ale take obecn?ji typ krajiny. V nej?ir?im smyslu se pod pojem Gobi zahrnuji ve?kere pou?tni oblasti od Pamiru (77° v.d.) k  Chinganu (116 a? 118° v.d.) a od Altaje , Changaje a upati Zabajkalskych hor na severu po Kchun-lun a Severo?inskou ni?inu na jihu. Takove vymezeni by pod Gobi ?adilo mj. i pou?? Taklamakan , D?ungarskou panev a Ordoskou plo?inu ; tyto pou?t? nicmen? vypl?uji sve vlastni panve a p?inejmen?im z  geomorfologickeho hlediska se pova?uji za samostatne celky.

Theodore Monod naproti tomu omezil Gobi na jih Mongolska a sever Vnit?niho Mongolska. Pou?tni poho?i Ala?an a Pej-?an na zapad? podle n?j u? tvo?i samostatne celky. Severozapadni hranici tvo?i Altaj, na severu Gobi p?echazi v severomongolskou step, na vychod? ji ohrani?uje Mand?usko . P?sobenim v?tru se Gobi roz?i?uje dale na jih a misty se bli?i na pouhych 70 km k  Pekingu .

Rozlohou 1 300 000 km² se Gobi ?adi mezi nejv?t?i pou?t? na sv?t?. Dal?i primat si Gobi dr?i vzhledem ke svemu geografickemu postaveni, nebo? jde o nejsevern?ji polo?enou pou?? na zemskem povrchu. Do dne?niho dne se jedna o velmi malo prozkoumanou ?ast sv?ta. Zabira p?ibli?n? 30 % plochy Mongolska a velke oblasti ?iny . Rozklada se v panevne oblasti, ktera je situovana do nadmo?ske vy?ky p?es 1000 metr?, co? se projevuje na teplotach zde panujicich.

Cela oblast Gobi rozhodn? neni pou?? v pravem slova smyslu. Na mnoha mistech jde spi?e o monotonni polopou?? , p?ipadn? step . Pouha t?i procenta uzemi tvo?i typicke pise?ne duny , v Mongolsku nazyvane els. Zna?nou ?ast povrchu tvo?i hola skala. V pustin? se lze setkat i s jezery, mnohdy slanymi.

Podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

Jde o jednu z nejchladn?j?ich pou?ti, kde se teploty mohou pohybovat mezi -40 °C v zim? a? po 40 °C v let?. Pr?m?rne sra?ky nep?esahnou 76 mm vody za rok, co? ?adi pou?? mezi jednu z nejsu??ich oblasti sv?ta; to se projevuje na jeji obydlenosti, ktera pat?i mezi nejni??i na sv?t?. I p?es tyto extremni parametry v?ak nem??eme na pou?? Gobi pohli?et jako na nekone?ne oblasti pise?nych dun (pise?ne oblasti zabiraji maximaln? 3% z celkove rozlohy) - setkavame i s bohatou biodiverzitou, proto?e se rozprostira na obrovskem uzemi, kde nechybi hory, lesy ?i stepi.

Historie vzniku [ editovat | editovat zdroj ]

Historie vzniku pou?t? saha hluboko do minulosti na?i planety . P?ed 300 miliony let v  karbonu byla Gobi mo?skym dnem, ale potom nastala horotvorna ?innost, ktera m?la za nasledek vyvrasn?ni poho?i Altaj ?i ?an-?an . V dal?i geologicke etap? druhohorach se Gobi stala urodnou oblasti, kterou v hojnych po?tech obyvali take nepta?i dinosau?i (nap?. dromeosaurid rodu Velociraptor , tyranosaurid rodu Tarbosaurus nebo ornitomimosaur rodu Deinocheirus ), po kterych je nyni na pou?ti mo?no nalezt mnoho fosilnich kosternich poz?statk?. Proslule paleontologicke expedice do teto oblasti byly zahajeny Ameri?any ve 20. letech minuleho stoleti ^[1] . Koncem obdobi k?idy (asi p?ed 66 miliony let) ale za?alo dochazet k dramatickym klimatickym zm?nam, ktere m?ly za nasledek zm?nu sra?koveho re?imu - vyrazne omezeni sra?ek, co? se projevilo na druhotnem vyschnuti ?e?i?? a zm?n? biotopu z bujne vegetace na travu a ke?e (co? dokazuje nap?iklad vyzkum fosilii ze souvrstvi Nemegt ). ^[2]

Podle objev? v lokalit? ?abarak-usu ("Planouci utesy") se jevi jako pravd?podobne, ?e fosilni ulomky sko?apek vajec oviraptor? (nebo p?ibuznych druh?) pou?ivali ji? kolem roku 8000 p?. n. l. neoliti?ti obyvatele pou?t? Gobi, kte?i je opracovavali a navrtavali do podoby "koralk?" pro no?eni na nahrdelnicich a jinych p?iv?scich. ^[3]

Fauna a flora [ editovat | editovat zdroj ]

Fauna a flora je i v pou?tni oblasti bohata. Mezi nejvyznamn?j?i rostliny pat?i stepni trava , tamary?ek , divoky tymian . Z ?i?e ?ivo?i?ne mame mo?nosti potkat ovce argali , sn??neho leoparda , kozoro?ce horskeho , gobijskeho medv?da , velmi vzacny druh kon? P?evalskeho a mnohe dal?i. Diky bohatemu ?ivotu a mno?stvi ojedin?lych druh? byly velke ?asti Gobi prohla?eny za narodni parky (nap?iklad Velka gobijska rezervace). Od roku 1990 je uzemi pou?t? Gobi o rozloze 5 300 000 ha zapsano na seznamu biosferickych rezervaci UNESCO . ^[4]

Pou?? je nalezi?t?m uhli , ropy , tyrkysu , achatu , k?i??alu a dal?ich nerostnych surovin a mineral?.

K pou?ti Gobi se vztahuji i mnohe legendy a vyprav?ni o tajemnem ?ivo?ichu, ktery se nazyva v mistnim na?e?i Olgoj Chorchoj . Udajn? jde o 1 a? 1,5 metru dlouheho slepeho ?erva , ktery by m?l ?it v pise?nych oblastech a m?l by mit na sv?domi i lidska umrti.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Gobi na Wikimedia Commons
• ?lanek ?eskeho rozhlasu o roz?i?ovani pou?t? Gobi

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.