한국   대만   중국   일본 
Giovanni Bellini ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Giovanni Bellini

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Giovanni Bellini
Autoportrét Giovanni Belliniho (asi 1500, Kapitolská muzea, Řím, Itálie)
Autoportret Giovanni Belliniho (asi 1500, Kapitolska muzea , ?im , Italie )
Narozeni 1424 /28 nebo 1430 /34
Benatky
Umrti 26. nebo 29. listopad 1516
Benatky
Misto poh?beni Bazilika svatych Jana a Pavla
Narodnost Ital
Vzd?lani vyu?il se v diln? Bellini?; pou?eni ziskal od sveho ?vagra Andrey Mantegni
Povolani mali? obraz? s nabo?enskou a mytologickou tematikou
Rodi?e Jacopo Bellini
P?ibuzni Gentile Bellini [1] a Nicolosia Bellini (sourozenci)
Andrea Mantegna ( ?vagr )
Vyznamna dila Agonie v Getsemanske zahrad? (1458/60, Narodni galerie v Londyn? ), Pala di San Giobbe ( 1478 /80, Gallerie dell’Accademia ), Do?e Leonardo Loredan ( 1501 /02, Narodni galerie v Londyn?), Hostina boh? ( 1514 , Narodni galerie ve Washingtonu )
Ovlivn?ny Floren?anem Donatellem , ?vagrem Andreou Mantegnou a Sicilanem Antonellem da Messina ; pozd?ji i svymi ?aky ? Giorgionem a Tizianem
Vliv na rozvoj benatske malby 16. stoleti
Ocen?ni 1473 jmenovan pittore del dominio (mali? jmenovany Benatskou republikou ); stal se sensariem ( makle?em ) ve Fondaco dei Tedeschi (D?m n?meckych kupc?)
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Giovanni Bellini , zvany take Giambellino ( 1424 /28 nebo 1430 /34 Benatky ? 26. nebo 29. listopad 1516 Benatky), byl skute?nym zakladatelem benatske renesan?ni malby . Vytvo?il vlastni lyricky styl, v n?m? spojil obdiv k p?irod? s citovym p?vabem. [2] P?vodn? muranskou kompozici Sacra Conversazione Giovanni Bellini p?etvo?il, kdy? Madonu s dit?tem umistil pod klenbu apsidy a obklopil ji postavami sv?tc? s vyrazy opravdove svatosti . [3] K dokonalosti v?ak dovedl nejen vyobrazeni Madon s dit?tem, ale take podobizny vyznamnych osobnosti. Vyt?ibena barevnost jeho obraz? s mytologickou tematikou se stala zakladem pro pozd?j?i Giorgionovu a Tizianovu mali?skou tvorbu .

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Giovanni Bellini se narodil do rodiny benatskych vytvarnik?, p?edev?im mali?? a miniaturist? . Datum jeho narozeni je nejiste, k ?emu? v nedavne dob? p?ibyla i otazka, kdo byl jeho skute?ny otec. V roce 2013 toti? Daniel W. Maze publikoval ?lanek, ve kterem doklada, ?e jeho otcem byl Niccolo Bellini (?? 1429 ), ?im? by se Giovanni Bellini stal bratrem Jacopa Belliniho. Sou?asn? se autor neztoto?nil s nazorem n?kterych historik?, ?e Giovanni byl neman?elskym dit?tem. [4] ’ [5] V katalogu berlinske vystavy (2018) je uveden rodokmen rodiny Bellini?, ve kterem skute?n? auto?i uvad?ji Giovanniho jako bratra Jacopa Belliniho, ale zjevn? ho neztoto??uji s mali?em Giovanni Bellinim. [6] Proto to nic nem?ni na skute?nosti, ?e se vyu?il v diln? Jacopa Belliniho. Po?atkem 50. let 15. stoleti , pote co se v roce 1453 jeho sestra Nicolosia provdala za mali?e Andreu Mantegnu ( 1431  ? ? 1506 ), se v Giovanniho obrazech objevil nejen zvy?eny zajem o antickou architekturu, ale p?edev?im vyu?il Mantegnovy zku?enosti se sv?telnou modelaci postav. V roce 1459 se Giovanni osamostatnil a opustil Jacopovu dilnu, i kdy? s nim i nadale spolupracoval. Spolu s Mantegnou se mezi roky 1458 a 1460 vydal do Padovy , kde se seznamil s pracemi florentskeho socha?e Donatella ( 1386  ? ? 1466 ). Blizkost Mantegnovych a Giovanniho obrazovych temat a sou?asn? jen male rozdily v d?razu na r?zne prvky nachazejici se v krajin?, dokladaji dva obrazy namalovane na tema Agonie Krista v Getsemanske zahrad? .

Agonie v Getsemanske zahrad? (verze Mantegnova; 1455 /56, Narodni galerie v Londyn?, V. Britanie )

'.

Agonie v Getsemanske zahrad? (verze Belliniho; 1458 /60, Narodni galerie v Londyn?, V. Britanie )

P?edpoklada se, ?e p?i?inou Giovanniho odchodu z Jacopovy dilny byla skute?nost, ?e se v te dob? o?enil s Ginevrou Bochetou (? ? 1489  ?). [7] V roce 1470 Giovanni Bellini kratce nav?tivil Rimini a Pesaro , kde poznal vyhody olejomalby na obrazech vlamskeho mali?e Rogiera van der Weyden 1399 /1400 ? 1464 ). Nep?ekvapi proto, ?e v polovin? 70. let 15. stoleti, kdy v Benatkach pobyval Antonello da Messina ( 1430  ? ? 1479 ), p?evzal od n?ho techniku olejomalby spolu s t?i?tvrte?nim postavenim portretovane osoby. V dob?, kdy jeho bratr Gentile Bellini odcestoval do Konstantinopole portretovat sultana Mehmeda II. , Giovanni pracoval na dokon?eni velkych historickych scen ur?enych pro Velky sal benatske rady ( Signorie ). O sto let pozd?ji v?ak velkolepa platna zni?il po?ar, ktery postihl Do?eci palac ( 1577 ). Uznani za tyto prace se Giovanni Bellinimu dostalo roku 1483 , kdy byl jmenovan konzervatorem (spravcem) obraz? nachazejicich se ve Velkem sale benatske rady. O ?ty?i roky pozd?ji Giovanni Bellini vytvo?il slavny olta?ni obraz pro benatsky kostel San Giobbe (kostel sv. Joba ), ktery se stal novym typem Sacra Conversazione . V roce 1499 Giovannimu umira syn Alvise. Giovanniho tvorba v?ak dale pokra?ovala tematy, ktere se staly nad?asovymi vzory pro Giorgiona a za?inajiciho Tiziana . Obdiv k um?ni Giovanni Belliniho zp?sobil, ?e se koncem roku 1505 do Benatek vydal i n?mecky mali? Albrecht Durer ( 1471 ? 1528 ), ktery se s Bellinim setkal nasledujiciho roku. Albrecht Durer byl Bellinim laskav? p?ijat a sou?asn? ho Giovanni po?adal o obraz dle vlastni volby. Naopak Durer o Bellinim prohlasil, ?e: ?...U? je velmi stary, ale po?ad je ze v?ech nejlep?i....“. [8] Byla to p?edev?im Giovanniho pozdni dila, ktera z n?ho vytvo?ila um?leckou osobnost evropskeho formatu, jeji? vliv p?etrvaval po cele 16. stoleti .

Hostina boh? ( 1514 ; obraz za?al malovat Giovanni Bellini; dokon?ili ho Dosso Dossi a Tizian. Narodni galerie ve Washingtonu , USA )

Giovanniho posledni velky obraz nazvany Hostina boh? , ktery si u mali?e objednal ferrarsky vevoda Alfonso d’Este , je reminiscenci Mantegnova obrazu Parnasus . Mantegna tento obraz namaloval v letech 1496 /7 (dnes Musee du Louvre , Pa?i? , Francie ). Bellini Mantegn?v nam?t p?enesl do krajiny plne antickych boh? a nymf u?astnicich se Bacchem pro n? p?ipravene hostiny, jak ji Ovidius popsal ve svem Kalenda?i . [9] Giovanni Bellini v?ak obraz nedokon?il, nebo? v roce 1516 zem?el asi ve v?ku 90 let. Byl poh?ben v benatske Basilica di San Giovanni e Paolo . [10] Domalovali ho a? mali?i Dosso Dossi a Tizian .

Um?lecka tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Madona s dit?tem zv. Madona Greca ( 1460 /65, Pinacoteca di Brera , Milano , Italie )

Koncem 30. let 15. stoleti za?al Giovanni Bellini pomahat v mali?ske diln?, jejim? vedenim byl pov??en Jacopo Bellini . Po jeho smrti vedeni dilny p?evzal jeho syn Gentile . V 80. letech 15. stoleti se jeji vedouci osobnosti stal Giovanni Bellini. Historici um?ni pova?uji uvedene ?leny rodiny Bellini? za zakladatele benatske mali?ske ?koly . [11]

Obrazy

Prvni obrazy Giovanni Belliniho dokladaji vliv dilny Jacopa Belliniho a vychazeji je?t? z byzantske tradice . Mezi obrazy Madon z 50. a 60. let 15. stoleti vynika Madona Greca ( 1460 /65), ktera ji? vykazuje Mantegn?v vliv. Belliniho navaznost na tvorbu sveho ?vagra doklada jeho obraz Agonie Krista v Getsemanske zahrad? ( 1458 /60), ktery byl dlouho pova?ovana za Mantegnovo dilo, nebo? o n?kolik let d?ive namaloval obraz s obdobnou tematikou. Je to v?ak prvni Belliniho obraz, v n?m p?ib?h z Noveho zakona spojil s krajinou v rannim rozb?esku.

Mrtvy Kristus podepirany Pannou Marii a sv. Janem ( 1465 /67, Pinacoteca di Brera , Milano , Italie )

Take Mantegnovo ?socha?ske“ zobrazeni postav Giovanni Bellini p?evzal a pou?il v n?kolika dal?ich obrazech Piet . Nejlepe to doklada Belliniho obraz Mrtvy Kristus podepirany Pannou Marii a sv. Janem Evangelistou (1465/67). A? po roce 1470 Mantegn?v vliv na Belliniho malbu za?al slabnout, nebo? Mantegna p?ijal misto dvorniho mali?e v Mantov? . Mezi roky 1464 a 1470 vznikly i ?ty?i triptychy pro rodinne kaple v benatskem kostele Santa Maria della Charita . Triptychy jsou pova?ovany za dilenskou praci s r?znym podilem u?asti Giovanni Belliniho. Jedna se o polyptychy nazvane podle vyobrazeneho sv?tce ?i Panny Marie na centralnim panelu. Jsou proto nazvany Triptych Narozeni , Triptych se sv. ?ebestianem , Triptych se sv. Vav?incem a Triptych Madony s dit?tem . V?echny tyto triptychy maji charakter archaicke formy Sacra Conversazione s patrnym vlivem muranske mali?ske ?koly , jmenovit? Bartolomea Vivariniho . Tyto ?ty?i triptychy se dnes nachazeji v Gallerie dell’Accademia . [12]

Olta? sv. Joba (centralni deska). Namalovano asi r. 1487 ; Gallerie dell’Accademia , Benatky, Italie)

Novy typ ?posvatneho rozhovoru“ do mali?stvi uvedl Alvise Vivarini ( 1442 /44 ? 1503 /05). Bylo to pote, co se inspiroval obrazem nazvanym Madona s dit?tem, sv?tci a Federicem da Montefeltro od Piera della Francesca ( 1416 /17 ? 1492 ). Giovanni Bellini tema pln? vyu?il v olta?i ur?enem pro benatsky kostel sv. Joba . Obraz znazor?uje Pannu Marii s Je?i?kem ve svatem rozhovoru se sv?tci sv. Franti?kem , sv. Janem K?titelem , Jobem a naproti stojicimi sv. Dominikem , sv. ?ebestianem a Ludvikem z Toulouse . U nohou jim hraji t?i and?le. Svaty rozhovor se odehrava v apsid? zaklenute konchou a vyzdobene cherubiny ve zlate mozaice . Za?ivost mozaiky byla dana pou?itou technikou olejomalby . Tento obraz z konce 80. let 15. stoleti lze pova?ovat za p?echod Giovanni Belliniho od rane renesance k jeji vrcholne podob?.

Prom?n?ni Pan? ( 1584 , olejomalba na desce; Museo Nazionale di Capodimonte , Neapol , Italie)

Asi ve stejne dob? Bellini namaloval obraz Prom?n?ni Pan? (dnes neapolske Museo Capodimonte ), ve kterem divaka ohromi krajina zaplavena magickym sv?tlem oblohy. Jaky vyznam v t?chto sv?telnych efektech hraje olejomalba, to ukazuje srovnani s Belliniho stejnojmennym obrazem, ktery namaloval pod Mantegnovym vlivem temperou v letech 1458 a? 1460 (dnes Museo Correr , Benatky). Navic je obraz oproti jeho pozd?j?i variant? orientovan na vy?ku, ?im? v n?m ubylo pohledu do krasne krajiny.

Portret do?ete Leonarda Loredana ( 1501 /02, olejomalba na topolove desce ; Narodni galerie v Londyn? , V. Britanie )

V druhe polovin? 15. stoleti se portrety benatskych do?at a p?edstavitel? bohateho patriciatu staly p?edm?tem ?etnych objednavek.Vznikla tak ?ada portret?, v?etn? n?kolika mali?ovych autoportret? . Mezi t?mito portrety vynika podobizna Leonarda Loredana , namalovana u p?ile?itosti jeho zvoleni benatskym do?etem ( 1501 ). Do?e, kteremu bylo v dob? vzniku portretu tem?? 70 let, je vyobrazen s ?adou detail?, v?etn? hubene, vras?ite tva?e a v pla?ti z dama?ku sepnutem kulovitymi knofliky. Pravd?podobn? se jednalo o oficialni portret, a proto jsou detaily poukazujici na v?k portretovaneho jen nazna?eny. Intenzivni sv?tlo dopadajici na Loredanovu tva? zleva rozd?luje obli?ej do?ete na levou, vlada?i odpovidajici ?ast. Prava polovina jeho obli?eje se nachazi ve stinu a naznak usm?vu odkazuje na lidskou stranku portretovaneho do?ete. [13]

Madona na louce ( 1500 /05, olej na platn?; Narodni galerie v Londyn? , V. Britanie)

Kratce po dokon?eni portretu Leonarda Loredana vznikl jeden z nejlep?ich Belliniho marianskych obraz? nazvany Madona na louce . P?edchazela mu ?ada vyobrazeni Madon s dit?tem, ktera jsou ?asto dilenskymi pracemi, p?esto?e jsou p?ipisovany Bellinimu. Obraz Madona na louce je plny symbol? dokladajicich mali?ovu hlubokou znalost novozakonnich evangelii . [14] Giovanni Bellini v?ak vynikl nejen krasnou barevnosti svych obraz?, ale i pozoruhodnymi kresbami, ktere ve form? skic ?asto umis?oval na zadni strany svych obraz?.

Kresby

Hlava stareho mu?e ( svaty Antonin  ?) (asi 1460 /66, inkoust a bila barva na papi?e; The Royal Collection Trust/HM Queen Elisabeth II. , Windsor , V. Britanie)

Giovanni Bellini se kresb? vyu?il v diln? vedene Jacopo Bellinim. Giovanniho kresby sv?tc? se vyzna?ovaly postupnou individualizaci zobrazene osoby, kterou ?asto byl darce ?i objednavatel. Giovanniho kresba zobrazujici hlavu stareho mu?e (Windsorska sbirka kralovny Al?b?ty II.) byla nepochybn? nakreslena podle konkretni osoby. Kresba m?la byt p?edlohou pro podobu sv?tce nebo poustevnika v obraze typu Sacra Conversazione . [15] Tyto p?ipravne kresby byly zahrnuty do kartonovych kreseb a nasledn? p?ena?enych na platno. Takoveto kartony pou?ival Bellini i pro zhotovovani kopii svych obraz?. Podobn? jako v malb? obraz?, i v Giovanniho kresbach je patrny Mantegn?v vliv, ale neni to vliv jednostranny, tak?e ur?eni autorstvi u mnoha kreseb je nejasne a? nemo?ne, co? dob?e dokladaji kresby Uk?i?ovani nakreslene ob?ma mali?i. Pravdou je, ?e Mantegna i ve svych kresbach kladl d?raz na objem postav a prostorovou zkratku, zatimco Bellinho kresby se vyzna?ovaly d?razem na u?inky sv?tla. Je?t? nesnadn?j?i je v?ak vymezeni podilu Giovanni Belliniho na kni?nich miniaturach , na kterych je hlavni podil prace p?ipisovan Jacopo Bellinimu. [16]

Um?lecko-historicky vyznam dila Giovanni Belliniho [ editovat | editovat zdroj ]

Giovanni Bellini za?al malovat pod vlivem toho, co vid?l v p?irod? nebo v antickem um?ni ?i v dilech svych sou?asnik?. S pokra?ujici zku?enosti mali? tvo?il p?edev?im pod vlivem svych vnit?nich p?edstav. Nevahal k tomu vyu?it i podn?t? p?ichazejicich od jeho ?ak?, jmenovit? od Giorgiona a Tiziana. Jeho dilem za?ala slavna doba benatskeho mali?stvi , jeji? zakladni kamen polo?il Giorgione a k jejimu vrcholu dovedl Tizian v pr?b?hu 16. stoleti.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Union List of Artist Names . 5. b?ezna 2021. Dostupne online . [cit. 2021-05-21].
  2. ↑ Kolektiv autor? . Bellini, Giovanni. In: Encyklopedie sv?toveho mali?stvi (S. ?abouka a spol., eds.). Vydala Academia, nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d, Praha, 1975. Str. B/28.
  3. ↑ Kolektiv autor? . Bellini, Giovanni. In: Slovnik sv?toveho mali?stvi (p?eklad z n?meckeho originalu). Vydala nakladatelstvi Odeon a Artia, Praha, 1991. Str. 44?46.
  4. ↑ Maze, D. W. Giovanni Bellini: Birth, Parentage, and Independence. In: Renaissance Quarterly 66/No. 3 (2013). Str. 783?823.
  5. ↑ Maze, D. W. The Life of Giovanni Bellini. In: Giovanni Bellini: Landscapes of Faith in Renaissance Venice (D. Casparotto, ed.). Vydano v Los Angeles, 2017. Str. 36?55.
  6. ↑ Campbell C. a spol. Curators¨ Preface. In: Mantegna and Bellini (katalog vystavy). Vydala National Gallery v Londyn? ve spolupraci se Staatliche Museen zu Berlin, 2018. Str. 13.
  7. ↑ Maze, D. W. Giovanni Bellini: Birth, Parentage, and Independence. In: Renaissance Quarterly 66/No. 3 (2013). Str. 798.
  8. ↑ Kolektiv autor? . Bellini, Giovanni. In: Slovnik sv?toveho mali?stvi (p?eklad z n?meckeho originalu). Vydala nakladatelstvi Odeon a Artia, Praha, 1991. Str. 44.
  9. ↑ Ricketts M. Giovanni Bellini. In: Mist?i sv?toveho mali?stvi . Vydalo REBO Productions CZ, 2005. Str. 114.
  10. ↑ Vasari G. ?ivot benatskych mali?? Jacopa, Giovanniho a Gentila Bellini?. In: ?ivoty nejvyznamn?j?ich mali??, socha?? a architekt? . Vydal Odeon, nakladatelstvi krasne literatury a um?ni, Praha, 1976. Str. 381?391.
  11. ↑ Kolektiv autor? . Bellini, Giovanni. In: Encyklopedie sv?toveho mali?stvi (S. ?abouka a spol., eds.). Vydala Academia, nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d, Praha, 1975. Str. 29/B.
  12. ↑ Nepi Seire G., Valcanover F. Bellini, Giovanni. In: Accademia Galleries of Venice . Vydala Electa SpA, Milan (English Edition), 1985. Str. 93?94.
  13. ↑ Vowles S. Truly lifelike and real. The portreits of Mantegna and Bellini. In: Mantegna and Bellini (katalog vystavy). Vydala National Gallery v Londyn? ve spolupraci se Staatliche Museen zu Berlin, 2018. Str. 206?217.
  14. ↑ Cambell C. The Virgin and child: small scale devotional works. In: Mantegna and Bellini (katalog vystavy). Vydala National Gallery v Londyn? ve spolupraci se Staatliche Museen zu Berlin, 2018. Str. 180?195.
  15. ↑ Vowels S.. Truly lifelike and real: The portraits of Mantegna and Bellini. In: Mantegna and Bellini (katalog vystavy). Vydala National Gallery v Londyn? ve spolupraci se Staatliche Museen zu Berlin, 2018. Str. 206?217.
  16. ↑ Vowels S., Korbacher D. Miniature painting. In: Mantegna and Bellini (katalog vystavy). Vydala National Gallery v Londyn? ve spolupraci se Staatliche Museen zu Berlin, 2018. Str. 105?107.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • CAMPBELL C. a spol. Mantegna and Bellini (katalog vystavy). Vydala National Gallery v Londyn? ve spolupraci se Staatliche Museen zu Berlin, 2018. Stran 303.
  • ARBORE G. Bellini. Vydalo nakladatelstvi Verlag Meridiane, Bukarest, 1978. Stran 31 (a 55 stran reprodukci mali?ovych obraz?).
  • KOLEKTIV AUTOR? Encyklopedie sv?toveho mali?stvi (S. ?abouka a spol. eds.). Vydala Academia, nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d, Praha, 1975. Stran 374.
  • STEER J. A Concise History of Venetian Painting (paperback). Vydal Thames and Hudson, London, 1970. Stran 216. ISBN   0-500-20101-3

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Giovanni_Bellini&oldid=23594277 “