Georges Marie Ludovic Jules Guynemer
(
24. prosince
1894
?
11. za?i
1917
) byl
francouzsky
pilot
,
letecke eso
a narodni hrdina. Jako stihaci pilot b?hem
prvni sv?tove valky
dosahl 53 ov??enych sest?el? nep?atelskych letoun? a 35 pravd?podobnych sest?el?.
[1]
Stal se tak druhym nejusp??n?j?im francouzskym stiha?em celeho konfliktu.
Georges Marie Ludovic Jules Guynemer se narodil do bohate rodiny z m?sta
Compiegne
. B?hem d?tstvi byl ?asto nemocny. P?esto diky sve cilev?domosti a sebev?domi dokazal ve sv?t? letectvi usp?t. Po vypuknuti valky se p?tkrat neusp??n? sna?il o p?ijeti k letectvu, ale v?dy byl s poukazem na sve ?patne zdravi odmitnut.
[2]
A? koncem roku
1914
usp?l, kdy? byl p?ijat k vycviku jako letecky mechanik. Nakonec v?ak, diky pro n?ho tak charakteristickemu odhodlani, byl p?e?azen k pilotnimu vycviku a v ?ervnu
1915
se p?ipojil k
escadrille MS.3
. Zde letal na strojich
Morane-Saulnier L
a sbiral sva prvni vit?zstvi i pora?ky.
V prosinci 1915 byla escadrilla MS.3 p?ejmenovana na escadrille N.3 (pozd?ji znama jako
les Cigognes
,
?esky
?api) a p?ezbrojena novymi stihacimi letouny
Nieuport 11
Bebe
. U? 5. prosince s novym letounem dosahl vit?zstvi a op?t 8. a 14. prosince. 24. prosince, v den svych 21. narozenin, byl vyznamenan
?adem ?estne legie
(Legion d'Honneur). 3. unora 1916 sest?elil sveho pateho protivnika a stal se tak leteckym esem. Od b?ezna 1916 letal na novem, vykonn?j?im
Nieuportu 17
.
[3]
Na konci roku 1916 u? jeho skore narostlo na 25 sest?el?. Kapitan Brocard, v te dob? velitel Escadrille N.3, popsal Guynemera jako ?…sveho nejlep?iho ?apa“.
[2]
Ani ne o rok pozd?ji byl Guynemer povy?en na kapitana a velitele perut? ?ap?.
Guynemer byl jednim z prvnich letc?, kte?i na konci srpna 1916 dostali nove stihaci letouny
SPAD S.VII
. S novym, odoln?j?im letounem Guynemer praktikoval i novou taktiku spo?ivajici v rychlem utoku na nep?itele a nasledn? stejn? rychlem uniku ve st?emhlavem letu. Takova taktika byla charakteristi?t?j?i spi?e pro boje
druhe sv?tove valky
ne? te
prvni
.
[2]
[4]
Nejusp??n?j?im m?sicem se pro Guynemera stal kv?ten
1917
, kdy sest?elil 7 n?meckych letoun?. Na konci ?ervence jako prvni francouzsky stiha? dosahl 50 sest?el?. Stejnym tempem jako jeho skore rostl i zajem francouzskeho tisku o n?j. Byl stale vice oslavovan a? se z n?j stal narodni hrdina. Francouzska vlada jeho glorifikaci podporovala, aby zvy?ila moralku obyvatel a odpoutala mysl lidi od stra?livych ztrat zakopove valky. Samotny Guynemer se pozornosti tisku sna?il vyhybat, ale jeho nesm?lost jen podn?covala touhu lidi dov?d?t se o n?m vice.
Guynemer zmizel b?hem bojove mise
11. za?i
1917
. Odd?lil se od sve ?dvojky“ a patrn? zauto?il na n?mecky pr?zkumny letoun. V naslednem boji byl sest?elen.
Ani vrak jeho letounu, ani jeho t?lo ?i osobni v?ci nebyly nikdy nalezeny. N?mecka strana za Guynemerova p?emo?itele ozna?ila poru?ika Kurta Wissemanna z
Jasta 3
.
Francouz?ti ?kolaci se v te dob? o Guynemerovi u?ili, ?e ve svem letadle vylet?l tak vysoko, ?e se u? nemohl vratit. V okam?iku sve smrti m?l na svem kont? 53 potvrzenych sest?el? nep?atelskych letadel. Sam byl za dobu sve kariery sest?elen celkem sedmkrat. Neni jasne, zdali zahynul u? p?i padu letounu nebo ho p?e?il a byl nasledn? zabit v uzemi nikoho. Je mo?ne, ?e jeho letoun byl zni?en d?lost?eleckou palbou probihajici bitvy.
B?hem valky ziskal mimo jine tato vyznamenani:
Medaille militaire
,
Legion d'honneur
,
Croix de Guerre
, britsky
Distinguished Service Order
a belgicky
Ordre de Leopold II
.
Guynemerova smrt byla pro Francii ?okem. Ale i p?es ni z?stal a? do konce valky ikonou, ke ktere se upiraly zraky cele Francie. V 22 letech inspiroval cely narod vyrokem:
?Pokud jste neodevzdali v?e, neodevzdali jste nic.“
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Georges Guynemer
na anglicke Wikipedii.