한국   대만   중국   일본 
Gejzir ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Gejzir

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Gejzir Strokkur na Islandu

Gejzir je pramen charakteristicky nepravidelnym unikem vody vyvrhovane turbulentn? (vi?iv?) do okoli a doprovazene vodni parou . D?ive se termin pou?ival v  geologii dle definice schvalene USGS jen pro vyvrhovani va?iciho proudu vody a pary na zemsky povrch [1] v ur?itych ?asov? omezenych periodach (?i v podstat? i nep?etr?it? [1] ) ve vulkanicky aktivnich oblastech. [2] Po objeveni gejzir? na m?sicich ve slune?ni soustav?, jako nap?iklad na Saturnov? m?sici Enceladu , do?lo k roz?i?eni definice. Nazev pochazi z  islandskeho nejznam?j?iho gejziru Geysir v oblasti Haukadalur . Jeho nazev je odvozen z  islandskeho slovesa geysa znamenajiciho ?proudit“. Na sv?t? je znamo okolo tisice gejzir? [3] (jiny zdroj uvadi po?et 700 [1] ), z toho p?ibli?na polovina se nachazi v  Yellowstonskem narodnim parku v USA, [1] kde je mo?no nav?tivit i pravd?podobn? nejznam?j?i gejzir Old Faithful . [1] Dal?i oblasti vyskytu jsou Udoli gejzir? v Rusku , El Tatio v Chile , Taupo Volcanic Zone na Novem Zelandu a Island.

Ke vzniku gejzir? dochazi jen na n?kolika mistech na Zemi , kde panuji specificke hydrogeologicke podminky, a tak se jedna o pom?rn? ?idky jev. Gejziry jsou spojene s  vulkanicky aktivnimi oblastmi, jeliko? ?have magma pod povrchem dodava vod? teplo pot?ebne k p?eh?ati a vzniku gejziru. Povrchova ?i podzemni voda se vsakuje systemem trhlin do podzemi do hloubky okolo 2000 metr?, kde se dostava do kontaktu s horkymi horninami, co? vede k zah?ati, p?eh?ati a explozivnimu vytla?eni vody a pary na povrch a vzniku gejziru. Vodni erupce dosahuji r?zne vy?ky v zavislosti na tlaku dosa?enem v podzemi a mohou dosahovat a? n?kolika desitek [2] metr?. Nejvy??i aktivni gejzir (udaj z  roku 2010) je Steamboat Geyser , ktery dosahuje vy?ky okolo 90 metr?. [1] Vodni erupce jsou ?asto pravidelne a nastavaji v?dy, kdy? dojde k pot?ebne akumulaci vody v podzemnich p?ivodovych cestach a jejimu p?eh?ati. [2]

Gejzir Strokkur t?sn? p?ed erupci

Voda vyvr?ena na povrch je ?asto nasycena mineralnimi latkami uvol?ovanymi z magmatu ?i okolnich hornin . P?i vystupu na povrch klesa tlak a teplota vody, tak?e se tyto latky z vodniho prost?edi sra?eji , ?im? vznikaji r?zne vapnite nebo k?emite sedimentarni horniny jako nap?iklad sintry [2] (?i gejzirity). Sra?enim vznika v okoli mista erupci nova platforma, ktera ?asto tvo?i na vrcholku ku?el, z n?ho? vyst?ikuji dal?i erupce. [4] Gejziry nejsou v ?ase stale, m??e snadno dojit k jejich utlumeni ?i zesileni, zaniku i vzniku, a to v zavislosti na sedimentaci hornin v usti gejzir?, p?esunuti zdroje magmatu, uzav?eni ?i otev?eni prasklin , zem?t?esenich ?i zasahem ?lov?ka. [1] [5]

Vytrysky materialu ?asto ozna?ovane za gejziry byly pozorovany na n?kolika m?sicich ve vn?j?ich okrajich slune?ni soustavy . Vlivem okolnich nizkych tlak? jsou tyto vytrysky tvo?eny plyny bez kapalin; unikajici plyny ov?em ?asto vynesou do prostoru drobne prachove ?astice ?i kousky ledu. Vytrysky vodniho ledu byly pozorovany v okoli ji?niho polu Enceladu, naproti tomu vytrysky dusiku u  Tritonu , m?sice Neptunu . V oblasti ji?ni polarni ?epi?ky Marsu byly pozorovany naznaky existence vytrysk? oxidu uhli?iteho . V p?ipad? Marsu a Tritonu neni vytrysk zp?sobovan pravd?podobn? geotermalni energii , ale jejich vznik je vazan na oh?ev povrchu t?lesa Sluncem a sklenikovy efekt .

Vznik [ editovat | editovat zdroj ]

Ilustra?ni obrazek vzniku a funkce gejziru

Gejziry jsou do?asne geologicke utvary, ktere maji zpravidla ?ivotnost pouze n?kolik tisic let, ne? zaniknou. Existence gejzir? je obecn? spojena se sope?nou aktivitou anebo s jejim doznivanim. [6] Aby mohl gejzir vzniknout, musi byt spln?ny ?ty?i (jine zdroje uvadi pouze t?i, ignoruji roli vysra?enych hornin [7] ) specificke geologicke podminky: p?itomnost zdroje tepla, dlouhodobeho zdroje vody, ut?sn?ni trhlin gejziritem , proud?ni vody a jeji akumulace. [1] [6]

Aby vznikl gejzir ve vulkanicky aktivni oblasti, musi se povrchova voda nashroma?d?na ze sra?ek , odtavajiciho sn?hu , ?ek [7] ?i z jinych zdroj? dostat do kontaktu s  magmatem . [1] Popraskana zemska k?ra umo??uje pronikani povrchove vody do spodnich ?asti ?i shroma??ovani podpovrchove vody do vhodnych prostor, kde chladn?j?i voda nara?i na oblasti ?haveho magmatu vystoupleho blizko povrchu. Pronikani vody horninami m??e byt velice pozvolny proces, ktery m??e zabrat i n?kolik stoleti. [1] Jeliko? vznik gejzir? vy?aduje podstatn? vy??i teploty ne? je obvykla v prvnich kilometrech zemske k?ry , je vyskyt gejzir? spojen s vulkanicky aktivnimi misty. [1]

V?t?ina gejzir? ma dva zdroje vody. Prvni p?ina?i do systemu zna?ne mno?stvi povrchove studene vody. Druhy je tvo?en men?im mno?stvim podzemni va?ici vody oh?ate magmatem. [7] Tepla a studena voda se spolu misi v podzemnim rezervoaru. [7] Horka men? husta voda ma tendenci stoupat vzh?ru konvekci [7] systemem trhlin a prasklin k povrchu (v?t?ina gejzir? je vazana na oblasti zlom? [6] ), kde?to studena hust?i voda z povrchu se tla?i do spodnich oblasti, a? se cely system naplni vodou. [7] Magma a voda si vym??uji tepelnou energii, magma se nepatrn? ochlazuje, kde?to voda je oh?ivana. Proto?e je v hloubce vystavena okolnimu tlaku hornin a vodniho sloupce nad mistem oh?evu, bod varu je vy??i ne? u vody za atmosferickeho tlaku , tudi? se voda za?ne p?eh?ivat. [7]

Beehive-Geysir

Na povrchu gejziru je voda ochlazovana atmosferou , ale maly p?ivodni kanal neumo??uje efektivni chlazeni vody ve spodnich oblastech kondukci . Jeliko? vystupujici voda je prosycena k?emi?itany, hlavn? v podob? gejziritu (v podstat? oxid k?emi?ity ), dochazi k tomu, ?e se k?emi?itany postupn? z vody vysra?eji, ?im? vznika izola?ni vrstva okolo vyvodni praskliny zamezujici uniku tlaku do okolnich prostupnych vrstev jako jsou pisek ?i jine porezni horniny. [1] Kdy? je voda zah?ata na kritickou teplotu, vystupujici masa vody ma dostate?nou energii k udr?ovani pot?ebne teploty pro bod varu. [7] ?im je bli?e voda k povrchu, tim je men?i omezujici tlak, ktery na ni p?sobi, ?im? dochazi ke sni?ovani bodu varu. Jeliko? je voda p?eh?ata, p?echazi okam?it? do plynneho skupenstvi v podob? pary , ktera ma zna?n? v?t?i objem (vodni para zaujme a? 1600krat v?t?i objem ne? p?vodni vodni masa [8] ), tak?e m??e vytla?it ?ast vody do vy?ky. [1] V jinych p?ipadech dojde k tomu, ?e vaha vodniho sloupce ji? neni schopna udr?et p?eh?atou vodu pod bodem varu, tak?e vznikne mno?stvi bublin, ktere vytla?i svrchni vodu na povrch v podob? erupce . Uvoln?ny plyn pak m??e snadno z gejziru uniknout. [1] [7]

Velky vyznam pro erupce gejzir? ma p?itomnost plyn? rozpu?t?nych ve vod?, jako jsou nejhojn?j?i oxid uhli?ity , kyslik , oxid uhelnaty , vodik , metan , dusik , argon ?i sirovodik . V?t?ina t?chto plyn? se ?adi mezi sope?ne plyny a jejich p?itomnost ve vod? ovliv?uje hydrostaticky tlak . Pokud voda obsahuje rozpu?t?ne plyny, jeji bod varu je ni??i ne? v p?ipad? vody proste plyn?. Pokud je mno?stvi plyn? vysoke, gejziry mohou vzniknout i v oblastech, kde neni teplota v zemske k??e dostate?n? vysoka pro dosa?eni bodu varu za normalnich podminek. [7]

Podzemni rezervoar [ editovat | editovat zdroj ]

Animace ukazujici vznik vodni pary a nasledneho vytrysku a op?tovneho napln?ni rezervoaru

Pro vznik gejziru je d?le?ite, aby se v podzemi nachazel vhodny rezervoar tvo?eny systemem puklin ?i puklinou, ktery by umo??oval akumulaci vody. I kdy? ka?dy gejzir je unikatni, dle pr?zkumu se zda, ?e obecn? lze rezervoary rozd?lit na ?est hlavnich typ? podle tvaru rezervoaru. [7] Prvni typ je charakteristicky uzkym rovnym rezervoarem, ktery se sm?rem k vrcholu zu?uje. Takovyto typ gejziru zpravidla tryska v pravidelnych intervalech a jeho erupce jsou dlouhe a vysoke. P?ikladem je gejzir Old Faithful, ktery byl v roce 1992 prozkouman kamerou spu?t?nou do rezervoaru. Snimky ukazaly dutinu o velikosti automobilu , kde dochazi k varu vody. [7] Druhy typ je tvo?en hlubokou rovnou a ?irokou trhlinou. Erupce je charakteristicka hlasitym projevem a kratkym trvanim. Typickym zastupcem je Round Geyser v oblasti Yellowstone. [7] T?eti typ je podobny prvnimu typu, ale na povrchu se nachazi okolo usti bazen zapln?ny vodou. P?ikladem je Great Fountain . [7] ?tvrty, paty a ?esty typ jsou typicke pro fontanove erupce gejzir?. ?tvrty je tvo?en rozv?tvenou soustavou podzemnich nadr?i. Paty rezervoarem, ktery je v hloubce ?ir?i, sm?rem k usti se zu?uje a pak op?t roz?i?uje. Vznika zu?eni, ktere zabra?uje rychlemu uniku p?eh?ate vody, co? se projevuje v dlouhotrvajici fontanovite erupci. ?esty typ je dlouha rovna prasklina, ktera se v horni ?asti vyrazn? roz?i?uje do povrchoveho bazenu. [7]

Erupce [ editovat | editovat zdroj ]

Gejzir, podobn? jako v?echny ostatni horke prameny, je umo?n?n kontaktem podzemni vody se ?havym magmatem. Geotermaln? zah?ivana voda vystupuje na povrch ?adou prasklin a puklin v okolnich horninach. Doba erupce je r?zna pro jednotlive gejziry, nap?iklad islandsky Strokkur tryska po dobu n?kolika sekund ka?dych par minut, naopak Grand Geysir v USA tryska a? 10 minut ka?dych 8 a? 12 hodin. [1] V?t?ina gejzir? na sv?t? tryska v nepravidelnych intervalech a jen men?ina pravideln?. [8]

Jak plyn vyvrhne do vy?ky ?ast vodniho sloupce, ktery transportoval vzh?ru, dojde k tomu, ?e na chvili poklesne tlak vodniho sloupce na rezervoar vody, ?im? dojde k poklesu bodu varu ve v?t?in? sloupce p?eh?ate vody, ktera se rychle p?em?ni v paru. Para za?ne hlasit? unikat ze sloupce na povrch, tak?e na povrch vytryskne sm?s vody a pary unikajici z trhliny v podob? gejziru. [1] [6] Erupce pokra?uje tak dlouho, dokud neni voda vytla?ena ven. V n?kterych p?ipadech po hlavni erupci s vodou nasleduje je?t? serie dal?ich erupci, kdy z jicnu unika pouze vodni para, ne? op?t dojde k napln?ni soustavy trhlin vodou. [1]

Para m??e vypudit vodu vzh?ru takovou silou, ?e vytryskne na zemi v podob? gejziru. V p?ipad?, ?e sila pary neni dost silna na vznik gejziru, vznikaji horke prameny, kde se voda soustavn? vyleva na povrch. Kdy? je pod povrchem ?have magma, ale panuje zde nedostatek vody, dochazi ke vzniku fumaroly . [7] Jedna se o trhlinu v zemi, ze ktere vystupuje pouze vodni para bez doprovodne erupce vody. Kdy? se fumarola nachazi v zavodn?nem prost?edi, m??e vzniknout i  bahenni sopka . [7] V p?ipad?, ?e je p?itomne magma, dostatek vody a geyseterit, ale praskliny nemaji spravny tvar, vznika termalni jezero ?i jiny men?i utvar, kde nahromad?na tepla voda m??e voln? unikat bez toho, aby se p?eh?ala na kritickou teplotu. [1]

  • Erupce gejziru Strokkur na Islandu
  • Bazén vyplněný vodou (1/6)
    Bazen vypln?ny vodou (1/6)
  • Unikající pára začíná vyklenovat vodu (2/6)
    Unikajici para za?ina vyklenovat vodu (2/6)
  • Vzniká vodní bublina plná páry (3/6)
    Vznika vodni bublina plna pary (3/6)
  • Protržení bubliny a erupce vody (4/6)
    Protr?eni bubliny a erupce vody (4/6)
  • Vrchol erupce (5/6)
    Vrchol erupce (5/6)
  • Navracení vody zpět do bazénu (6/6)
    Navraceni vody zp?t do bazenu (6/6)

Usti [ editovat | editovat zdroj ]

V n?kterych p?ipadech mohou u usti gejziru vytvo?it vysra?ene mineraly zatku, ktera zmen?i otvor, kudy m??e voda s parou unikat. Vznika utvar podobny trysce , co? zp?sobuje, ?e je vyvrhovany material tla?en do velke vy?ky. Tento druh usti se n?kdy ozna?uje jako ?fontanovy typ“ a je charakteristicky hlasitou a intenzivni erupci. P?ikladem je Grand Geysir . [1] Kolem trysky se ?asto vytvo?i men?i krater, ktery je b?hem erupce ?i kratce po ni vypln?n vodou. Druhou mo?nosti je vznik ku?ele, ze ktereho dochazi k erupcim ? tento typ se nazyva ?sloupcovy typ“. [7] P?ikladem je gejzir Old Faithful . [1]

Jeliko? voda ?asto prochazi okolni horninou zpravidla tvo?enou ryolitem , [7] je siln? obohacena k?emi?itany, ktere se p?i vystupu do podminek normalniho atmosferickeho tlaku a poklesu teploty vysra?eji. [1] Vyjma ryolit? se v okoli gejzir? vyskytuji i vice maficke horniny jako jsou andezity ?i bazalty . [7]

Zanik mno?stvi gejzir? zp?sobilo budovani geotermalnich elektraren, ktere ovliv?uji hladinu spodni vody a mno?stvi tepla v oblasti

Zanik [ editovat | editovat zdroj ]

Gejziry zanikaji samovoln? ?i zasahem ?lov?ka. V p?irod? je jejich zanik spojen s utlumenim sope?ne aktivity, ?i jejim ukon?enim. P?ipadn? nedostatek vody vede k oslabeni mohutnosti vytrysk? a p?em?n? gejzir? na jine utvary. Specifickym ukon?enim gejziru je vlivem zem?t?eseni , kdy se uzav?e puklinovy system, kudy proudila voda, jako se tomu stalo nap?iklad v roce 1959 v oblasti Hebgen Lake v  americkem stat? Montana pobli? Yellowstone. Nasledkem ot?es? se na n?kolik tydn? zm?nila frekvence a sila mno?stvi gejzir?, dal?i zanikly. [1]

?lov?k takte? p?ispiva k zaniku gejzir?, a to jak cilenym vandalskym utokem , kdy po?kodi usti, tak i nap?iklad stavbou geotermalnich elektraren odvad?jici teplo ?i naru?ujici proud?ni podzemni vody a vedouci k poklesu jeji hladiny . [1]

Biologie gejzir? [ editovat | editovat zdroj ]

Barevne hypertermofilni organismy kolem tepleho jezera Grand Prismatic Spring

Gejziry maji ?asto specifickou barvu, ktera je ?asto zp?sobena organismy, ktere je obyvaji. Teple okoli gejzir? (a dal?ich horkych oblasti) obyvaji termofilni prokaryoticke organismy , tzn. bakterie a archebakterie (?adna znama eukaryota neni schopna p?e?it teplotu p?es 60  °C ). [9]

V 60. letech 20. stoleti, kdy? se za?aly zkoumat ?ivotni podminky gejzir?, panoval nazor, ?e ?adny ?ivot nem??e p?e?it teplotu dosahujici 73 °C, co? je horni limit pro p?e?iti sinic . Za teto teploty by m?lo dochazet k rozpadu protein? a deoxyribonukleove kyseliny (DNA). Optimalni teplota pro termofilni bakterie byla tehdy stanovena je?t? ni?e, a to na 55 °C. [9] Nicmen? pozorovani ukazala, ?e n?ktere formy ?ivota jsou schopne p?e?it i vy??i teploty a ?e n?kterym dokonce vyhovuji teploty p?esahujici teplotu varu vody. V sou?asnosti je znamo mnoho druh? bakterii, ktere tyto podminky vyhledavaji (tzv. hypertermofilove ). [10] Termofilni organismy preferuji teploty od 50 do 70 °C, n?kte?i hypertermofilni se mno?i nejlepe v rozmezi teplot 80 a? 110 °C. Obsahuji tepeln? stabilni enzymy , ktere umo??uji aktivitu i p?i vysokych teplotach, ?eho? bylo vyu?ito nap?iklad v  medicin? a biotechnologiich . [11] V praxi se ujaly nap?iklad termostabilni amylazy (p?i zpracovavani ?krobu ), jine enzymy se vyu?ivaji k vyrob? aminokyselin ?i k uprav? ropy . [12] [13] Objev ?ivota v tak nehostinnych podminkach mimoto roz?i?il lidske uvahy o mo?nosti existence mimozemskeho ?ivota o dal?i potencialn? obyvatelne zony.

Gejziry ve sv?t? [ editovat | editovat zdroj ]

Rozmist?ni gejzir?

Pravd?podobn? nejstar?i znamy aktivni gejzir na sv?t? je gejzir Castle , ktery se nachazi pobli? gejziru Old Faithful. Tvar jeho ku?ele p?ipominal lidem hrad, co? mu dalo i jmeno ( castle znamena anglicky hrad). Velikost ku?ele nazna?uje, ?e by mohl byt stary 5000 a? 40 000 let. [1]

Gejziry jsou vzacne a soust?e?uji se do p?ti hlavnich oblasti na zemskem povrchu . [14] [15]

Erupce gejziru Castle

Yellowstone v USA [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Yellowstonsky narodni park .

Yellowstone je nejv?t?i lokalita s vyskytem gejzir? na sv?t?, kde se nachazi tisice horkych pramen? a asi 300 a? 500 gejzir?, co? odpovida p?ibli?n? polovin? gejzir? v p?ti hlavnich oblastech na sv?t?. V?t?ina z nich se nachazi v americkem stat? Wyoming , mala ?ast pak ve statech Montana a Idaho . [16] Nachazi se zde i nejvy??i znamy gejzir Steamboat Geyser v  Norris Geyser Basin , ktery za poslednich 20 let vytryskl p?ibli?n? desetkrat. [8] Zname gejziry Old Faithful , Beehive Geyser , Giantess Geyser , Lion Geyser , Plume Geyser , Aurum Geyser , Castle Geyser , Sawmill Geyser , Grand Geyser , Oblong Geyser , Giant Geyser , Daisy Geyser , Grotto Geyser , Fan & Mortar Geysers nebo Riverside Geyser se nachazeji v oblasti Upper Geyser Basin , obsahujici tem?? 180 gejzir?. [15]

Udoli gejzir? v Rusku [ editovat | editovat zdroj ]

Udoli gejzir? v roce 2006

Udoli gejzir? v Rusku se nachazi na poloostrov? Kam?atka , jedna se o jedine pole gejzir? na uzemi Eurasie a druhe nejv?t?i gejzirove pole na sv?t?. Bylo objeveno v roce 1941 sov?tskou geolo?kou Ta?anou Ustinovovou . V oblasti se nachazi mno?stvi teplych pramen? a p?ibli?n? 200 gejzir?, ktere jsou zasobovany aktivnim vulkanismem v okoli. V?t?ina mistnich gejzir? vyvrhuje vodu s parou pod ostrym uhlem, nikoliv kolmo, a pouze n?kolik gejzir? ma kolem usti ku?el z vysra?enych hornin, ktery je b??ny u ostatnich lokalit na sv?t?. [15] 3. ?ervna 2007 do?lo v oblasti k masivnimu sesuvu bahna, ledu a kameni do dvou t?etin udoli. [17] Vlivem p?ehrazeni udoli nanosy zde vzniklo termalni jezero. [18] O n?kolik dni pozd?ji hladina jezera poklesla, tak?e se nad hladinu dostaly n?ktere zaplavene gejziry. Sesuv nepoh?bil nejv?t?i gejzir v oblasti zvany Velikan , ktery je podle pozorovani v sou?asnosti aktivni. [19]

El Tatio v Chile [ editovat | editovat zdroj ]

Gejziry v oblasti El Tatio s turisty

Oblast El Tatio se nachazi ve vysokohorskych udolich And , ktera jsou obklopena ?adou aktivnich chilskych vulkan?. Nachazi se zde okolo 80 aktivnich gejzir?, a jedna se tak o nejv?t?i gejzirove pole na ji?ni polokouli pote, co bylo mno?stvi gejzir? zni?eno na Novem Zelandu vlivem ?lov?ka, a o t?eti nejv?t?i pole na sv?t?. Spole?nym znakem gejzir? v teto oblasti je nizka vy?ka erupci, ktera dosahuje maxima pouze okolo 6 metr? nad povrch, ale vodni para vytva?i utvary a? 20 metr? vysoke. Pr?m?rna vy?ka erupci je pouze 0,75 m. [15] [20]

Taupo Volcanic Zone na Novem Zelandu [ editovat | editovat zdroj ]

Pohutu Geyser : nejv?t?i novozelandsky gejzir tryskajici pravideln? ka?dou p?lhodinu

Taupo Volcanic Zone na Novem Zelandu se nachazi na severnim ostrov? a jedna se o oblast, ktera je 350 km dlouha a 50 km ?iroka, jeliko? se tahne nad subduk?ni zonou dvou zemskych litosferickych desek , subdukujici se Pacificke a Australske desky . Na jihozapad? je oblast ohrani?ena horou Ruapehu a na severovychod? pak podvodni sopkou Whakatane. [21] Velke mno?stvi gejzir? bylo v oblasti zni?eno vyu?ivanim geotermalni energie a vybudovanim vodni nadr?e , ale i p?es to se v oblasti je?t? nachazi n?kolik desitek gejzir?. Na za?atku 20. stoleti se zde nachazel nejv?t?i znamy gejzir v?ech dob nazvany Waimangu Geyser , ktery za?al pravideln? tryskat v roce 1900. Fungoval po ?ty?i roky, kdy sesuv svahu zm?nil hladinu podzemni vody , co? vedlo k jeho zaniku. Vytrysky gejziru Waimangu dosahovaly oby?ejn? vy?ky okolo 160 m, ale n?ktere supervytrysky vyvrhly vodu a? do vy?ky 460 m. [22] Moderni vyzkumy oblasti nazna?uji, ?e zemska k?ra je v oblasti pouze 5 km mocna a ?e se pod ni nachazi magmaticke t?leso 50 km ?iroke a 160 km dlouhe. [23]

Island [ editovat | editovat zdroj ]

Erupce Geysiru b?hem leta 2009

Na Islandu se nachazi n?ktere z nejv?t?ich gejzir? na sv?t?. Gejziry a horke prameny se nachazeji rozesety po celem ostrov?, ale velka ?ast z nich je umist?na v oblasti Haukadalur . V teto ?asti Islandu je i  Geysir , ktery tryska ji? od 14. stoleti a ktery dal pojmenovani v?em gejzir?m na sv?t?. V roce 1896 se p?ed zem?t?esenim gejzir odml?el, ale po ot?esech za?al op?t vyvrhovat vodu a paru n?kolikrat za den. V roce 1916 ale v?echny erupce gejziru ustaly. V pr?b?hu 20. stoleti se gejzir aktivoval a deaktivoval v zavislosti na zem?t?esenich. Zem?t?eseni z roku 2000 op?t Geysir aktivovalo, ale od te doby vyvrhuje material nepravideln? a nep?edvidateln?. Pobli? se nachazi gejzir Strokkur, ktery tryska ka?dych 5 a? 8 minut v pr?m?ru do vy?ky 30 m. [15] [24]

Neaktivni oblasti [ editovat | editovat zdroj ]

D?ive se nachazela dv? dal?i gejzirova pole v  Nevad? , a to Beowawe a Steamboat Springs , ale byla zni?ena vystavbou geotermalni elektrarny . [25] Vystavba vrt? pot?ebnych pro chod elektrarny zp?sobila sni?eni teploty a pokles hladiny podzemni vody, co? vedlo k zaniku gejzir?. [15] Dv? t?etiny gejzir? v  Orakei Korako v  Japonsku byly zaplaveny b?hem budovani p?ehrady pro vodni elektrarnu Ohakuri v roce 1961 . [25] Oblast Wairakei na Novem Zelandu byla zni?ena v roce 1958 takte? vystavbou geotermalni elektrarny. [25] Dal?i novozelandske oblasti byly take zni?eny. Oblast Taupo Spa doplatila na pokles hladiny vody v ?ece Waikato v 50. letech 20. stoleti a oblast Rotomahana byla zni?ena b?hem erupce sopky Mount Tarawera v roce 1886. [3]

Neprave gejziry [ editovat | editovat zdroj ]

Ve sv?t? se nachazi i mno?stvi gejzir?, ktere vznikaji jinymi procesy ne? oh?ivanim vody o magma v zemske k??e, tak?e voda neni pak na povrch vytla?ovana expanzi vodni pary. I kdy? z p?isn? geologickeho pohledu se nejedna o prave gejziry, je pro n? ?asto pojmenovani gejzir pou?ivano. V roz?i?enem pou?iti slovo gejzir ozna?uje jev, kdy voda tryska pod tlakem p?eru?ovan? na povrch.

Gejzir Andernach v N?mecku, nejvy??i studeny gejzir na sv?t?

Um?le gejziry [ editovat | editovat zdroj ]

Na mnoha mistech na sv?t?, kde je dostate?ny geotermalni gradient pro oh?ev vody, byly um?le vytvo?eny vrty, aby fungovaly jako gejziry. System trhlin, kudy proudi voda, je sice um?le vytvo?en, ale byva zpravidla zasobovan p?irodnimi zdroji vody. P?ikladem je gejzir Little Old Faithful v  Calistoze v Kalifornii. Jak uvadi John Rinehart ve sve knize Guide to Geyser Gazing (1976, strana 49), vznikl nahodou, kdy? se lide sna?ili najit vodu a vyhloubit studnu. P?itom navrtali system stareho gejziru. [26]

Gejziry se studenou vodou [ editovat | editovat zdroj ]

Na sv?t? se nachazi i gejziry, ktere nevyvrhuji va?ici vodu, ale vodu studenou. Misto vodni pary jsou takoveto gejziry ?izeny nashroma?d?nym oxidem uhli?itym , ktery se v podzemi nahromadi vlivem pr?chodnosti propustnymi vrstvami. Sm?s vody a oxidu uhli?iteho pak unika z podzemi jen v oblastech, kde je n?jak naru?ena k?ra (zlomy, praskliny, vrty atd.). Kdy? je natlakovane misto nashroma?d?ni CO 2 prora?eno, za?ne CO 2 unikat na povrch a vyna?et okolni material, v tomto p?ipad? vodu. Molekuly CO 2 jsou za normalniho stavu rozpu?t?ny jako male bublinky ve vod?, kdy? ale dojde k poklesu tlaku, za?nou zv?t?ovat sv?j objem, co? vede k vytla?eni vody do vy?ky. Studeny gejzir je velmi podobny horkym gejzir?m, voda je ?asto jen vice bila a zp?n?na. [27] Mezi nejznam?j?i studene gejziry pat?i Crystal Geyser nedaleko Green River v  Utahu . [28] Dva studene gejziry se vyskytuji v  N?mecku , jsou to Brubbel a Andernach , v laze?skem arealu Her?any -Rankovce na vychodnim Slovensku se nachazi Herliansky gejzir .

Permanentni chrli?e [ editovat | editovat zdroj ]

Gejziry jsou turistickym lakadlem. Na fotografii mno?stvi turist? pozoruje erupci Strokkuru na Islandu.

Na n?kterych mistech chrli tepla voda na povrch v podstat? neustale, tak?e zde neni pot?ebna doba klidu, kdy dochazi k napln?ni podzemnich puklin vodou. V t?chto p?ipadech se ozna?eni gejzir nepou?iva. [29]

Ekonomicky p?inos [ editovat | editovat zdroj ]

Gejziry jsou na sv?t? vyu?ivany pro vyrobu elektricke energie , tepla a jako turisticka atrakce . Nap?iklad islandske gejziry pat?i mezi nejvice turisticky nav?t?vovane lokality s gejziry na sv?t?. Ji? od 20. let 20. stoleti byla tepla voda vyst?ikujici z gejzir? pou?ivana pro vytap?ni sklenik? a pro p?stovani rostlin , ktere by jinak na Islandu nemohly r?st kv?li chladnemu nehostinnemu klimatu. [30] Para a tepla voda byla takte? pou?ivana pro vyh?ivani islandskych domacnosti, a to ji? od roku 1943 . V roce 1979 americke ministerstvo pro energetiku (DOE) podporovalo rozvoj vyu?iti geotermalni energie v oblasti Geysers-Calistoga Known Geothermal Resource Area pobli? Calistogy v Kalifornii pomoci v?deckych vyzkum? v ramci Geothermal Loan Guarantee Program . [31]

Nejv?t?i ekonomicky p?inos z gejzir? prameni v turismu. Nap?iklad v roce 2007 zavitalo na Island p?ibli?n? 550 000 turist? z nich? 75,4 % nav?tivilo oblast Haukadalur, kde se nachazi gejziry Strokkur a The Great Geysir. [32]

Vytrysky materialu v nepravych barvach nad povrchem Enceladu

?Gejziry“ ve slune?ni soustav? [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Kryovulkanismus .

Na n?kolika t?lesech ve slune?ni soustav? byly pozorovany (?i se v??i, ?e jsou pozorovany) vytrysky materialu, pro ktere se za?alo pou?ivat ozna?eni gejziry. Tyto vytrysky jsou ale na rozdil od pozemskych gejzir? tvo?eny hlavn? plyny s pevnymi ?asticemi, ktere plyny b?hem sveho vystupu vynesly nad povrch. Pozorovane mimozemske gejziry neobsahuji vodu b?hem sve erupce. Vytrysky podobne gejzir?m jsou slo?eny p?eva?n? ze zmrzle vodni pary spole?n? s ?asticemi ledu a maleho mno?stvi dal?ich latek jako je oxid uhli?ity , dusik , ?pavek , uhlovodiky a k?emi?itany. Takoveto gejziry byly pozorovany nap?iklad v oblasti tzv. Tyg?ich drap? na Saturnov? m?sici Enceladu b?hem ob?hu sondy Cassini . P?esny mechanismus vzniku neni v sou?asnosti pln? prozkouman, ale v??i se, ?e je spojen se slapovymi procesy generujicimi teplo zp?sobovane orbitalni rezonanci s m?sicem Dione . [33] P?edpoklada se, ?e vytrysky materialu z Enceladu by mohly byt zodpov?dne za vznik Saturnova prstence E .

Velkym p?ekvapenim pr?letu americke planetarni sondy Voyager 2 okolo Neptunu v roce 1989 bylo objeveni vytrysk? podobnych gejzir?m na Neptunov? m?sici Tritonu . Astronomove pozorovali vytrysk materialu do vy?ky p?ibli?n? 8 km nad povrch m?sice a ukladani vyvr?eneho materialu a? 150 km od mista vytrysku. [34] Material tvo?i p?eva?n? ?patn? pozorovatelny dusik spole?n? s prachovymi ?asticemi. V?echny Tritonovy gejziry byly pozorovany v oblasti subsolarniho bodu , co? napovida, ?e pot?ebne teplo je dodavane Sluncem. P?edpoklada se, ?e povrch Tritonu tvo?i polopr?svitna vrstva zmrzleho dusiku, pod kterou se nachazi vrstva tmav?iho materialu, co? zp?sobuje podobny jev jako sklenikovy efekt na Zemi. Tmava vrstva pohlcuje u?inn?ji slune?ni za?eni, zah?iva se a akumulovane teplo pak oh?iva zmrzly dusik, ktery se vypa?uje. Vypa?ovanim nar?sta tlak pod zmrzlou vrstvou a? dojde k jejimu prolomeni a vytrysku materialu na povrch. Snimky sondy Voyger 2 ukazaly mno?stvi oblasti s tmavym materialem v oblasti gejzir? na ji?ni polokouli m?sice. [35]

P?edpoklada se, ?e podobne procesy jako u Tritonu probihaji i na ji?ni polarni ?epi?ce Marsu b?hem ka?deho jara. Zatim se nepovedlo tyto erupce na Marsu p?imo pozorovat, ale v oblasti se nachazi zna?ne mno?stvi nep?imych d?kaz? jejich existence jako tmave skvrny a sv?tlej?i oblasti v  suchem ledu . Tmav?i oblasti jsou tvo?eny piskem a prachem, ktery byl vyvr?en erupci gejziru. [36]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Geyser na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x KRYSTEK, Lee. Weird Geology: Geysers [online]. Unmuseum.org [cit. 2010-02-07]. Dostupne online . (anglicky)  
  2. ↑ a b c d PETRANEK, Prof. Jan. Geologicka encyklopedie online - gejzir [online]. ?eska geologicka slu?ba [cit. 2010-02-07]. Dostupne online .  
  3. ↑ a b Hot springs, mud pools and geysers - Geyser [online]. teara.govt.nz [cit. 2010-02-08]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. ↑ Anatomy of a Cone Geyser [online]. National Park Service [cit. 2010-02-07]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. ↑ SCOTT, Bryan T. The Geysers of Yellowstone . 3. vyd. [s.l.]: University Press of Colorado, 1995. ISBN   978-0870813658 . (anglicky)  
  6. ↑ a b c d JONES, Gregory L. How Geysers Form [online]. WyoJones Geyser Page. [cit. 2011-01-06]. Dostupne v archivu . (anglicky)  
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t STREEPEY, Meg. Geysers and the Earth's Plumbing Systems [online]. umich.edu [cit. 2010-02-08]. Dostupne online . (anglicky)  
  8. ↑ a b c What is a Geyser? [online]. Geology.com [cit. 2010-02-08]. Dostupne online . (anglicky)  
  9. ↑ a b Lethe E. Morrison, Fred W. Tanner. Studies on Thermophilic Bacteria. Botanical Gazette . Duben 1924, ro?. 77, ?is. 2, s. 171?185. Dostupne online .  
  10. ↑ Michael T. Madigan, Barry L. Marrs. Extremophiles [online]. atropos.as.arizona.edu [cit. 2008-04-01]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-04-09.  
  11. ↑ Vielle, C.; Zeikus, G.J. Hyperthermophilic Enzymes: Sources, Uses, and Molecular Mechanisms for Thermostability. Microbiology and Molecular Biology Reviews . 2001, ro?. 65, ?is. 1, s. 1?34. Dostupne online .  
  12. ↑ DE MIGUEL BOUZAS, Trinidad, Jorge Barros-Velazquez, Tomas Gonzalez Villa. Industrial applications of hyperthermophilic enzymes: a review. Protein and Peptide Letters . 2006, ro?. 13, ?is. 7, s. 645?651. Dostupne online . ISSN 0929-8665 .  
  13. ↑ HAKI, G D, S K Rakshit. Developments in industrially important thermostable enzymes: a review. Bioresource Technology . 2003-08, ro?. 89, ?is. 1, s. 17-34. Dostupne online . ISSN 0960-8524 .   [ nedostupny zdroj ]
  14. ↑ Glennon, J.A. and Pfaff R.M. 2003; Bryan 1995
  15. ↑ a b c d e f GLENNON, J. Allan. World Geyser Fields [online]. 2008-04-04 [cit. 2010-03-12]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-06-30. (anglicky)  
  16. ↑ Yellowstone geysers [online]. nps.gov [cit. 2010-03-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  17. ↑ MEHTA, Aalok. Photo in the News: Russia's Valley of the Geysers Lost in Landslide. National Geographic [online]. 2007-06-05 [cit. 2010-3-5]. Dostupne online . (anglicky)  
  18. ↑ HARDING, Luke. Mudslide fully changes terrain in Kamchatka’s Valley of Geysers. Guardian Unlimited [online]. 2007-06-05 [cit. 2008-04-16]. Dostupne online . (anglicky)  
  19. ↑ SHPILENOK, Igor. June 2007 Special release - The Natural Disaster at the Valley of the Geysers [online]. 2007-06-09 [cit. 2008-04-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-05-13. (anglicky)  
  20. ↑ Glennon, J.A. and Pfaff. R.M., (2003)
  21. ↑ Gamble, J. A., I. C. Wright and J. A. Baker (1993). " Seafloor geology and petrology in the oceanic to continental transition zone of the Kermadec-Havre-Taupo Volcanic Zone arc system, New Zealand Archivovano 22. 11. 2008 na Wayback Machine ." New Zealand Journal of Geology and Geophysics , 36, 417-435.
  22. ↑ Waimangu Geyser [online]. geysergazing.com [cit. 2010-02-13]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-04-23. (anglicky)  
  23. ↑ EASTON, Paul. Central North Island sitting on magma film [online]. The Dominion Post, 2007-09-15 [cit. 2010-03-12]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-01-07. (anglicky)  
  24. ↑ SERVIAN, Gardner. Geysers of Iceland [online]. [cit. 2010-03-12]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-09-23.  
  25. ↑ a b c GEYSERS / Hot Springs DAMAGED OR DESTROYED BY MAN [online]. wyojones.com [cit. 2010-02-08]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-04-15. (anglicky)  
  26. ↑ WYOMING, Jones. Old Faithful Geyser of California [online]. WyoJones' Geyser Pages [cit. 2010-03-12]. Dostupne v archivu . (anglicky)  
  27. ↑ GLENNON, J. Alan. Carbon-Dioxide-Driven, Cold-Water Geysers [online]. [cit. 2010-03-12]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-04-23.  
  28. ↑ Glennon, J.A. 2005; Glennon, J.A. a Pfaff, R.M. 2005
  29. ↑ Thermal Feature Definitions [online]. WyoJones [cit. 2010-03-12]. Dostupne v archivu . (anglicky)  
  30. ↑ Geysers and Energy [online]. american.edu [cit. 2010-03-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  31. ↑ O’BANION, Kerry; HALL, Charles. osti.gov, Geothermal energy and the land resource: conflicts and constraints in The Geysers- Calistoga KGRA [cit. 2010-03-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  32. ↑ Tourism in Iceland in figures [online]. Ministry of Industry Energy and Tourism [cit. 2010-02-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-10-11. (anglicky)  
  33. ↑ PORCO, C. C. , et al. . Cassini Observes the Active South Pole of Enceladus. Science . AAAS , 2006-03-10, ro?. 311, ?is. 5766, s. 1393?1401. Dostupne online [cit. 2008-09-13]. DOI 10.1126/science.1123013 .  
  34. ↑ Triton (Voyager) [online]. NASA (Voyager The Interstellar Mission), 2005-06-01 [cit. 2008-04-03]. Dostupne online . (anglicky)  
  35. ↑ KIRK, R.L. Thermal Models of Insolation-driven Nitrogen Geysers on Triton [online]. Harvard [cit. 2010-03-13]. Dostupne online . (anglicky)  
  36. ↑ BURNHAM, Robert. Gas jet plumes unveil mystery of 'spiders' on Mars [online]. Arizona State University , 2006-08-16 [cit. 2009-08-29]. Dostupne online . (anglicky)  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • RINEHART, John Sargent. Geysers and Geothermal Energy . Berlin: Springer Verlag, 1980. Dostupne online . ISBN   0-387-90489-1 . (N?mecky)  
  • SCOTT, T. Bryan. The Geysers of Yellowstone, Third Edition . Colorado: University Press of Colorado, 1995. ISBN   0-87081-365-X . (Anglicky)  
  • SCHREIER, Carl. A field guide to Yellowstone's geysers, hot springs and fumaroles . Moose Wyo: Homestead Pub, 2003. Dostupne online . ISBN   0-943972-09-4 . (N?mecky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gejzir&oldid=23067010 “