한국   대만   중국   일본 
Gat?ina ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Gat?ina

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Gat?ina
Гатчина
Velký Gatčinský palác
Velky Gat?insky palac
Gatčina – znak
znak
Gatčina – vlajka
vlajka
Poloha
Sou?adnice 59°34′ s. ?. , 30°8′ v. d.
Nadmo?ska vy?ka 100 m n. m.
?asove pasmo UTC+3 [1]
Stat Rusko Rusko Rusko
Federalni okruh Severozapadni
Oblast Leningradska
Gatčina na mapě
Leningradska oblast na map? Ruska
Gatčina
Gat?ina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 29 km²
Po?et obyvatel 87 626 (1.1.2022)
Hustota zalidn?ni 3 021,6 obyv./km²
Etnicke slo?eni Rusove
Sprava
Oficialni web www .gatchina-meria .ru
Telefonni p?edvolba +7 81371
PS? 188300-188310, 188319
Ozna?eni vozidel 47
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Gat?ina ( rusky Га?тчина , i?orsky a finsky Hatsina ; v letech 1923 ? 1929 Trock ( Троцк ), 1929 ? 1944 Krasnogvard?jsk ( Красногварде?йск )) je m?sto v Leningradske oblasti v severozapadnim Rusku . Le?i asi 45 km jihozapadn? od Petrohradu na silnici a ?eleznici vedouci do Pskova . M?sto je centrem Gat?inskeho rajonu a ?ije zde 87 626 obyvatel. Zdej?i palacovy komplex je zapsan na seznamu Sv?toveho d?dictvi UNESCO .

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Gat?ina je jednim z p?edm?sti Petrohradu a pr?myslovym, v?deckym a odbornym centrem Leningradskeho okresu. Jeho sou?asti je Stara Gat?ina se starobylymi uli?kami. Sv?toznamou se Gat?ina stala jako byvale sidlo ruskych car?, s unikatnim souborem palac? a park?. Rozvoj Gat?iny ovlivnily d?jiny a kultury r?znych narod? sv?ta, zejmena zemi Evropy. Proto ve m?st? lze vid?t zakouti, p?ipominajici Italii, Francii, Anglii a N?mecko. Nejvyznamn?j?i pro d?jiny a um?ni je Velky palac, ktery slou?i jako muzeum a galerie s bohatymi sbirkamiy ruskeho, evropskeho a vychodniho um?ni.

Obyvatelstvo m?sta ma velkou finskou diasporu . V ulicich Gat?iny jsou vedle pravoslavnych chram? take finske kostely.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Historie Gat?iny byla zna?n? ovlivn?na skandinavskymi sousedy. Odedavna v Gat?inske zemi klidn? ?ily slovanske a ugrofinske kmeny. Nejstar?i archeologicke nalezy z tohoto uzemi pochazeji ze 13. stoleti. Prvni pisemny doklad o existenci osady je a? z let 1499-1500, kdy se v novgorodske pisa?ske knize zmi?uje ?vesnice Chot?ino nad Chot?inskym jezerem“, ktera byla sou?asti Vodske Pjatiny Novgorodske zem?.

V dob? rusko-?vedske valky v letech 1610-1617 tuto oblast dobyla armada ?oldne?? pod velenim mladych ?vedskych velitel? Everta Gorna a Jacoba Delagardieho. ?vedsky historik Johan Widekind o nich napsal: ?...vojaci se za v?echno odm??ovali, dokonce i man?elky a dcery rolnik? jim byly pln? k dispozici“. Valka skon?ila podepsanim Stolbovskeho miru, podle ktereho ?vedsko uzemi vratilo Rusku, ale v roce 1624 p?ipadlo rodu Oxenstiern? a stalo se novou ?vedskou provincii Ingermanland. Zna?na ?ast pravoslavneho obyvatelstva odtud uprchla do Ruska, a tak ?vedska administrativa za?ala do vylidn?nych zemi p?esidlovat finsky mluvici kmeny Auramojset? [2] a Savakot?.

Velky Gat?insky palac, ji?ni pr??eli

Po Severni valce z let 1700-1721 car Petr Veliky tyto zem? ziskal zp?t za podminek Nystadtske mirove smlouvy: Rusko zaplatilo ?vedsku dva miliony tolar? (56 000 kg ryziho st?ibra).

Velkop?evorsky palac
Velky Gat?insky palac po 2. sv?tove valce
Pokrovsky chram

Vystavba palace a parku za?ala za Kate?iny II. Velike , ktera roku 1765 darovala Gat?inu i s okolim svemu oblibenci Grigoriji Orlovovi . Do roku 1788 zde vznikla rezidence o 600 pokojich, park o rozloze 7 km² a vit?zny oblouk podle navrhu architekta Antonio Rinaldiho . Po Orlovov? smrti darovala Kate?ina Gat?inu svemu synovi, budoucimu carovi Pavlovi I. , ktery ji roku 1796 povy?il na m?sto a oficialni cisa?skou rezidenci. Navazujici m?stska ?tvr? ve 20. stoleti plochu rezidence zmen?ila a slou?ila jako aerodrom, nyni ji? zru?eneho vojenskeho leti?t?.

Gat?inske palace byly velmi t??ce po?kozeny (vypaleny a vyrabovany) ustupujicimi nacistickymi vojsky, ktera se zde usadila v letech 1941?1944. Opravy architektury za?aly v 50. letech, ale trvaji a? do 21. stoleti . Do rekonstruovane galerie se postupn? vratily sbirky nabytku a volneho um?ni. Gat?ina pat?i k p?edm?stim Petrohradu, kde dodnes ? na rozdil mnoha ruskych m?st ? mirn? stoupa po?et obyvatel.

Pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

Palacovy komplex tvo?i:

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Gat?insky palac .
  • Velkop?evorsky palac - po hrab?ti Orlovovi se stal majitelem Gat?iny budouci car Pavel I. , syn Kate?iny II., ktery byl zvolen velkop?evorem ?adu maltezskych ryti?? v Rusku, a proto si dal v arealu p?istav?t druhy palac s kostelem. Misto si oblibil natolik, ?e n?kte?i d?jepisci Pavla I. ozna?uji za “gat?inskeho cara”. Palacovy komplex pote jako sve trvale sidlo vyu?ivali take dal?i ru?ti panovnici, nap?. Alexandr III. , a dal?i.

Gat?insky palac se zahradami a mena?erii, Velkop?evorsky palac s parkem, pomnik a centrum m?sta Gat?ina jsou od roku 1990 zapsany jako polo?ka ?. 540 historickeho souboru staveb Centrum Petrohradu a souvisejici skupiny pamatek na seznamu Sv?toveho d?dictvi UNESCO [4] .

  • Uspensky chram (Nanebevzeti Bohorodi?ky)
  • Rodinny d?m - muzeum karikaturisty Pavla Jegorovi?e ??erbova

Slavni rodaci a osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Rusky federalni zakon 248-ФЗ Moskva : Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)  
  2. ↑ Vaclav Hubinger, ?Franti?ek Honzak, ?Ji?i Poli?ensky: Narody celeho sv?ta. Libri Praha 1985, s. 355
  3. ↑ [whc.unesco.org/en/documents/155736 zapis pamatky UNESCO
  4. ↑ Soupis v?ech petrohradskych a souvisejicich pamatek v seznamu UNESCO

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gat?ina&oldid=23498565 “