Gary Mark Gilmore
(
4. prosince
1940
,
Waco
,
Texas
,
USA
?
17. ledna
1977
,
Draper
,
Utah
) byl americky kriminalnik a
vrah
, jen? brutalnim zp?sobem zavra?dil pumpa?e a majitele motelu. Jeho bratr byl spisovatel
Mikal Gilmore
.
Gary Gilmore se narodil v problematicke rodin?. Poblazn?na matka Bessie Garymu neustale tvrdila, ?e je utajenym synem kouzelnika
Harryho Houdiniho
. A to i p?esto, ?e se Gary narodil a? 14 let po Houdiniho smrti. Ve 12 letech se u n?ho za?aly projevovat prvni znamky
agresivity
. Vykradal
auta
a
obchody
, ve ?kole umysln? zp?soboval spolu?ak?m bolest. Jeho
IQ
v?ak bylo nadpr?m?rn? vysoke - 133.
V roce
1968
se zapletl do vykradeni obchodu se zbran?mi, za co? dostal 2 roky v?zeni. Kdy? byl v roce
1970
propu?t?n, rodina ho uvitala s mormonskou virou, ?e za?ne ?it normalni ?ivot. Na?el si praci, zamiloval se do
Nicole Baker-Berretove
(rovn?? mormonka), a vyslou?il si u lidi dojem solidniho mu?e. Jen parkrat, z nudy, vykradl obchod a ukradene zbo?i zpen??il.
19. ?ervence
1976
cht?l vzit svou milenku Nicole do kina na film "
P?elet nad kuka??im hnizdem
" od
Milo?e Formana
. Ta ve svem dom? ale nebyla, proto vzal Gilmore jeji malou sestru April.
Kdy? dojeli k pump?
Sinclair
v
Oremu
v Utahu, ?ekl Gilmore male April, ?e jde
telefonovat
. P?i?el k pumpa?i
Maxu Jensenovi
, vytahl pistoli a zak?i?el na n?j:
"Vybal v?echny prachy!"
. Jensen po vyzv? dal Gilmorovi v?echny penize. Pak ?li spole?n? na toaletu. Jensen si musel lehnout na zem. Gilmore zami?il na Jensenovo oko a zak?i?el:
"Tahle je za m?!"
. Na zdi se objevil cakanec rozst?ileneho oka.
"A tahle je za Nicole!"
, zak?i?el podruhe a vyst?elil do druheho oka. Gilmore m?l ?pinave kalhoty od huste krve a mozkove tkan?, nasedl do auta a z mista ?inu odjel.
Zatimco Gilmore spal, policiste vy?et?ovali vra?du v Sinclairu.
"P?epadeny se v?bec nebranil. Jeho vrah musel byt ?ilenec. Smrt nastala kolem 15:30 a? 16:00. Take jsme na?li jednu kulku."
, uvedl jeden z policist?.
Druhy den,
20. ?ervence
, si Gilmore vyjel na ob?d do restaurace v
Provu
v Utahu. Gilmorovo auto se v?ak cestou porouchalo, proto zajel k benzinove stanici a ?el na 20 minut kratkou prochazku.
Gilmore p?i prochazce narazil na Brighamovu univerzitu, pojmenovanou na po?est
prezidenta
mormonske cirkve
Brighama Younga
. Vedle univerzity stal motel. Gilmore si vzpomn?l na vra?du, kterou spachal den p?edtim. P?i?el k motelu a vstoupil do recepce, v ni? stal
mana?er
motelu
Bennie Bushell
. Gilmore mu vyrval z ruky kasu a vyst?elil Bushellovi kulku do
?ela
. Recepce se prom?nila v brouzdali?t? krve. Do recepce p?i?la Bushellova man?elka a kdy? vid?la krvava jatka, za?ala stra?n? je?et. Bushell v?ak je?t? nebyl mrtvy. ?kubal nohama a d?siv? chroptil. Navic, do recepce p?i?el
Peter Arroyo
, jeden z host? v motelu, a kdy? vid?l brutalni vra?du mana?era, rychle odb?hl k
telefonu
a za?al volat policii. Gilmore zazmatkoval, vzal z kasy pouhych 125
dolar?
, utekl ven z motelu a pistoli zahodil do travy. Ta v?ak sama od sebe vyst?elila a zasahla Gilmora do ruky. Kdy? usly?el houkat policejni sireny, utekl rychle na benzinku do auta a za?al uji?d?t. Arroyo rychle ukazal policist?m, kam Gilmore b??el, a
policie
nevahala a rozjela se za nim.
Gilmore m?l v umyslu odjet z Utahu p?es
Nevadu
a? do
Kalifornie
, a odtud odplout a? do tehdej?iho
Sov?tskeho svazu
, kde cht?l ?it novy ?ivot pod novou identitou. Pry, jak sam ?ekl, pod jmenem
Andrej Grigorijevi? Sidorov
(
rusky
Андрэй Григориевич Сидоров
).
Zb?sila honi?ka v?ak skon?ila 20 km od mista ?inu. Kdy? Gilmore vid?l policejni zatarasy, v?d?l, ?e dal utikat nema smysl. Naboural do policejnich
Ford?
a nechal se zatknout.
Soudni proces za?al
5. ?ijna
1976
v
Salt Lake City
, hlavnim m?st? Utahu. Gilmore nejd?ive zaryt? ml?el a neodpovidal. Za n?kolik dni v?ak byla nalezena v trav? p?ed motelem Gilmorova pistole, z ni? byly porovnany
otisky prst?
. Kulka, kterou m?l Bushell v hlav?, skute?n? pat?ila ke Gilmorov? pistoli. Zato vra?da Maxe Jensena byla na mrtvem bod?. Gilmore stale ml?el. Byla v?ak porovnana kulka z Bushellova ?ela a kulka z Jensenova oka. Ob? kulky se shodovaly. Soud v?ak nechapal, pro? Gilmore, siln? v??ici mormon, rozst?ilel hlavy svym spoluv??icim (Jensen a Bushell byli take mormony). Nabo?enske d?vody byly vylou?eny.
Gilmore se p?iznal, ?e auto, se kterym uji?d?l policist?m po vra?d? Bushella, pat?ilo jeho nad?izenemu. Gilmore ho nem?l z ?eho
splacet
a penize, ktere ukradl z pumpy a motelu, m?ly byt p?vodn? splaceny. Soud mu v?ak neuv??il.
Peter Arroyo, host z motelu, po?adoval pro Gilmora
trest smrti
. D?vod: Gilmore je nebezpe?ny pro spole?nost i pro p?ipadne budouci spoluv?zn?. Sam v?ak nev??il, ?e se
poprava
uskute?ni. Gilmore toti? spachal vra?dy t?i tydny p?ed znovuobnovenim trestu smrti v Utahu. Dokonce i Gilmore ?ikal, ?e si za sve ?iny zaslou?i jen smrt. Jednozna?ny souhlas s trestem smrti byl potvrzen a?
15. listopadu
. Gilmore si mohl vybrat ze dvou zp?sob? popravy:
ob??eni
nebo
zast?eleni poprav?i ?etou
. Soud o?ekaval, ?e si Gilmore vybere prvni mo?nost, vybral si v?ak p?ekvapiv? zast?eleni. Gilmore tim postavil soud p?ed t??kou situaci. Soud v Utahu odjak?iva popravoval vyhradn? ob??enim a nem?l zku?enosti se sestavenim poprav?i ?ety. Gilmore si proto neustale st??oval na pr?tahy. Ze sve do?asne cely k?i?el:
"Popravte m? co nejd?ive!"
Gilmore byl p?evezen do statni v?znice v Draperu v Utahu. Ve?er
16. ledna
1977
mu dozorce p?inesl posledni ve?e?i se slovy
"Tak zitra v osm."
Gilmorova ve?e?e se skladala ze
steaku
, americkych brambor, kavy a mleka. Jidla a mleka se v?ak ani nedotkl. Vypil jen kavu. Pote po?adoval Gilmore dozorce, jestli by pro n?ho neuspo?adali rozlu?kovy ve?irek s p?ateli a rodinou. Dozorce zavrt?l hlavou. V den popravy byl Gilmore vzat do opu?t?neho skladi?t? za v?zenim, ktere slou?ilo jako poprav?i mistnost. P?islu?nik poprav?i ?ety se ho zeptal, zda ma n?jaka posledni slova. Gilmore odpov?d?l:
"Dejte se do toho a b?h s vami"
. Poprava byla uskute?n?na p?esn? v 8:07. Gilmorovo t?lo bylo druhy den
zpopeln?no
a
popel
byl rozpra?en z letadla nad m?stem
Springville
v Utahu.
- Norman Mailer
:
Katova pise?
. ?esky literarni klub Praha 1992; faktograficky p?esny roman o 9 poslednich m?sicich Gilmorova ?ivota, jeho stycich a o po n?m patrajicich kriminalistech; roku 1980 vyznamenano
Pulitzerovou cenou
.