Goteborg
(vyslovnost
[jœte?b?rj]
, po?e?t?n? obvykle /jeteborg/;
anglicky
Gothenburg
) je druhe nejv?t?i
?vedske
m?sto, le?i v provincii
Vastergotland
na zapadnim pob?e?i
?vedska
u zalivu
Kattegat
. Ma 574 000 obyvatel, v cele metropolitni oblasti ?ije 1 025 000
[1]
lidi. Goteborg je rovn?? pova?ovan za studentske m?sto, na dvou zdej?ich univerzitach studuje zhruba 60 000 student?, co? je v?bec nejvice v cele
Skandinavii
. Nazyva se take ?zelenym m?stem“ nebo ?ne?vedskym m?stem“, nebo? je v n?m spousta park?.
A? do
17. stoleti
nem?lo ?vedsko prakticky ?adny p?istup k
Severnimu mo?i
, v mirovych dobach mu v?ak
Danove
nebranili ve vyu?ivani usti ?eky
Gota
, ?vedove zbudovali ve 13. stoleti na ji?nim b?ehu ?eky p?i jejim usti pevnost Alvsborg, aby mohli kontrolovat ve?kery vyvoz a dovoz. V letech 1563 a 1612 zabrali pevnost Danove a ?vedove museli zaplatit poka?de velke vykupne, aby dostali pevnost zp?t.
V roce
1603
se ?vedsky kral
Karel IX.
rozhodl vystav?t v mistech severn? od pevnosti zcela nove m?sto, ktere dostalo podle ?eky jmeno Goteborg. O osm let pozd?ji se ho zmocnili Danove a vypalili ho. Za vraceni m?sta po?adovali milion ?i?skych tolar?.
Gustav II. Adolf
tuto ?astku zaplatil a v roce
1619
s Dany uzav?el
halmstadskou smlouvu
.
Mnoho staveb ve starem m?st? bylo postaveno podel kanal?.
Centrem historickeho m?sta prochazi
Hamnkanalen
, byvaly p?istavni vodni kanal, ktery dnes vyu?ivaji k proji??kam p?edev?im turiste. Hradni p?ikop (
Vallgraven
), ktery do n?ho na ji?ni stran? usti, chranil v minulosti stare m?sto a je i v sou?asnosti napln?n vodou. Lemuji ho ?etne parky. P?i severnim b?ehu p?istavniho kanalu stoji kostel
Christine kyrka
. P?vodn? byl postaven pro holandskou men?inu, ale v poslednim stoleti u? spi?e slou?il zdej?i n?mecke obci, proto se mu take ?ika
Tyska kyrkan
. Na k?i?ovatce mezi ulicemi
Norra
a
Ostra Hamngatan
stoji
socha Gustava II. Adolfa,
jen? je pova?ovan za zakladatele m?sta. V centru Goteborgu, na druhe stran? kanalu, byl v letech 1802?1815 vystav?n goteborsky dom. Na nam?sti
Kungsportsplatsen
stoji
socha Karla IX.,
z nam?sti usti ulice
Kungsportsavenyn
(zvana Avenyn).
Bulvar Avenyn je m?stske korzo, pova?uje se za obdobu
pa?i?skeho
bulvaru
Avenue des Champs-Elysees
. Kolem
Poseidonovy ka?ny
, ktera stoji uprost?ed nam?sti
Gotaplatsen
, se ve sm?ru hodinovych ru?i?ek vedle sebe ?adi m?stske divadlo (
Stadsteatern
), muzeum um?ni (
Kunstmuseet
), um?lecka hala (
Kunsthallen
) a koncertni si? (
Konserthuset
). Jihovychodn? od nam?sti
Gotaplatsen
le?i zabavni park
Liseberg
, jeden z nejv?t?ich v Evrop?. V let? se zde konaji divadelni p?edstaveni. Ve m?st? je rybi tr?nice zvana
Feskekorken
, kde se prodavaji ryby,
hum?i
a
langusty
.
Na severnim konci nab?e?i byla v roce
1994
otev?ena hypermoderni operni scena
Operan
. Budova goteborske opery na?la inspiraci v podobne stavb? v australskem
Sydney
. Na druhe stran? maleho p?istavi?t?
Lilla Bommens Hamm
pobli? opery se nachazi jedina goteborska vy?kova budova
Utkiken
, z jeji? vyhlidkove terasy je nadherny vyhled na m?sto.
Ve m?st? ?ije mnoho narodnostnich men?in ? p?ist?hovalci z
Iranu
,
Sudanu
,
Ji?ni Ameriky
a z byvale
Jugoslavie
. ?iji p?edev?im na sidli?tich na periferiich m?sta.
Zdej?i tramvaj
V Goteborgu se nachazi vyznamny p?istav, ktery je nejv?t?i ve
Skandinavii
. N?kolik pravidelnych
trajekt?
spojuje m?sto s
Frederikshavnem
,
Kielem
,
Kristiansandem
a
Newcastlem
. U m?sta se nachazi take dv? leti?t?.
Goteborg Landvetter
, 19 km vychodn? od m?sta, je druhym nejv?t?im leti?t?m v zemi. Men? vyu?ivan je
Goteborg City Airport
, nachazejici se 14 km severozapadn? od m?sta, kam je mo?ne cestovat vlaky. V Goteborgu ma sidlo automobilka
Volvo
. D?ive zde byly take lod?nice ? pozd?ji se v?ak lodni pr?mysl p?esunul ze ?vedska do
?iny
a na mistech p?vodnich tovaren vznikly parky.
V roce
1996
zavedlo m?sto jako prvni ve ?vedsku tzv.
nizkoemisni zonu
s cilem sni?it zne?i?t?ni ovzdu?i
prachem
a
oxidy dusiku
. Star?i nakladni automobily sem sm?ji vji?d?t, jen pokud jsou vybaveny certifikovanym prachovym filtrem. Diky tomu emise prachovych ?astic z nakladni dopravy poklesly asi o 40 %.
[2]
Tento usp??ny experiment inspiroval pozd?ji dal?i m?sta v ?ad? zemi Evropy.
Ceremonie b?hem Gothia Cupu
Ve m?st? se nachazi stadion
Ullevi
, ktery se poprve p?edstavil v roce 1958
p?i fotbalovem mistrovstvi sv?ta po?adanem ve ?vedsku
. Hrala se tu jedna ze skupin, ?tvrtfinalove a semifinalove utkani a take souboj o bronzovou medaili. Na
fotbalovem mistrovstvi Evropy v roce 1992
se tu op?t konala utkani jedne ze skupin, semifinale a finalove utkani ?ampionatu.
Stadion
Ullevi
hostil take ?adu atletickych akci: v roce
1995
mistrovstvi sv?ta
, v roce
1999 mistrovstvi Evropy atlet? do 23 let
a roku
2006 mistrovstvi Evropy v atletice
. V roce 1977 se v Goteborgu prob?hlo atleticke mistrovstvi sv?ta veteran?. Ve dnech 30.?31.8.1975 se tu uskute?nilo mezistatni atleticke utkani ?vedska s ?eskoslovenskem.
Goteborg je domovem fotbalovych klub?
IFK Goteborg
,
Orgryte IS
,
GAIS
a
BK Hacken
, hokejoveho klubu
Frolunda HC
a hazenka?skeho klubu
Redbergslids IK
.
D?ji?t?m hokejovych utkani je hala
Scandinavium
. V teto hale se t?ikrat (1974, 1984 a 2013) konalo
halove mistrovstvi Evropy v atletice
. Ka?dy rok se zde po?ada mezinarodni
florbalovy
turnaj pro hra?e od 11 do 19 let (
Gothia Cup
) a take nejv?t?i hazenka?sky turnaj sv?ta
Partille cup
. Ve m?st? se take dvakrat (1976 a 2008) po?adalo
mistrovstvi sv?ta v krasobrusleni
. V hale Scandinavium se take konalo
juniorske mistrovstvi sv?ta v hokeji
na p?elomu rok? 2023 a 2024. V teto hale se v ramci tohoto turnaje hrala jedna zakladni skupina, dv? ?tvrtfinalova utkani, ob? semifinalova utkani, utkani o bronz a finalovy zapas.
- Gunnar Gren
(1920?1991), fotbalista
- Per Wahloo
(1926?1975) ? spisovatel a novina?
- Bengt Hallberg
(1932?2013), klavirista a skladatel
- Ingemar Johansson
(1932?2009),
boxer
, zlaty medailista v t??ke vaze z
LOH 1952
- Sven Wollter
(1934?2020) ? herec
- Jan Eliasson
(* 1940), politik, diplomat, p?edseda
Valneho shroma?d?ni OSN
v letech 2005?2006 a
nam?stek generalniho tajemnika OSN
v letech 2012?2016
- Bjorn Ulvaeus
(* 1945), texta?, hudebni skladatel, zp?vak, ?len
ABBY
- Stellan Skarsgard
(* 1951), herec
- Glenn Hysen
(* 1959), byvaly profesionalni fotbalista
- Mikkey Dee
(* 1963), bubenik, ?len skupiny
Motorhead
- Helen Alfredssonova
(* 1965), byvala
golfistka
- Mikael Ljungberg
(1970?2004),
zapasnik
?
klasik
, olympijsky vit?z z
LOH 2000
- Daniel Alfredsson
(* 1972), byvaly profesionalni
hokejista
- Anders Friden
(* 1973), frontman a vokalista
?vedskych
skupin
In Flames
a
Passenger
- Teddy Lu?i?
(* 1973), byvaly
fotbalovy obrance
a reprezentant
- Stefan Olsdal
(* 1974), baskytarista a hra? na klavesy
- Henrik Stenson
(* 1976), profesionalni
golfista
- Christian Olsson
(* 1980), atlet,
trojskokan
, olympijsky vit?z, mistr sv?ta, dvojnasobny halovy mistr sv?ta, dvojnasobny mistr Evropy a halovy mistr Evropy
- Emma Greenova
(* 1984), byvala
atletka
,
skokanka do vy?ky
- Loui Eriksson
(* 1985), profesionalni hokejista
- Alicia Vikander
(* 1988), here?ka, dr?itelka
Oscara
- Felix Arvid Ulf Kjellberg
(* 1989), youtuber
- Viktor Blom
(* 1990), pokerovy hra?