Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

Francis Joseph Cole
Narozeni	3. unora 1872 Londyn
Umrti	27. ledna 1959 (ve v?ku 86 let)
Povolani	spisovatel a zoolog
Alma mater	Jesus College
Ocen?ni	spole?nik Kralovske spole?nosti
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky . Chybi svobodny obrazek .

Francis Joseph Cole ( 3. unora 1872 , Londyn , Anglie ? 27. ledna 1959 , Reading , Anglie ) byl britsky zoolog , profesorem na univerzit? v Readingu a take prvni p?edseda mistni katedry zoologie . Je take zakladatel Muzea zoologie , ktere vystavuji jeho vlastni sbirky. Byl bibliofil , vlastnil p?es 8000 publikaci, ktere jsou dnes ulo?eny v Coleov? knihovn? .

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se 3. unora 1872 v Claphamu v Londyn? , kde take nav?t?voval zakladni ?kolu spojenou s mistnim kostelem sv. Pavla a pote st?edni ?kolu Sir Walter St John’s v Battersea . V obou t?chto institucich nebylo neobvykle pou?ivani d?ev?ne h?lky pro trestani neukazn?nych ?ak?. Pote, co opustil st?edni ?kolu se rozhodl, ?e se bude v?novat ?urnalistice . Krom? toho, ?e ve ?kole vyhral matematickou sout??, m?l take nadani pro psani eseji a ?lank?, a tak za?al svou karieru novina?e v mistnich novinach v Claphamu . Pote pracoval take ve Fleet Street , Brightonu , East Grinsteadu a take Sussex Daily News . Nebyl jako novina? ??astny a neustale usiloval o sebevzd?lavani. Bral soukrome lekce chemie a u?il se latinu a ?e?tinu na p?ijimaci zkou?ky na Oxford .

V te dob? se take za?al vice zajimat o biologii , pozd?ji zejmena o zoologii , ktera jej fascinovala. J. G. Romanes , ktery ho u?il zoologii, jej doporu?il profesorovi Edinburske univerzity J. Cossar Ewartovi , u ktereho se stal v roce 1892 asistentem. Dr. Romanes m?l take podil na tom, ?e byl p?ijat na Christ Church , kde m?l byt jeho asistentem vyzkumu. Bohu?el pote co Dr. Romanes onemocn?l, musel Cole Oxford opustit. ^[1] Od roku 1894 vyu?oval zoologii na univerzit? v Liverpoolu , kde z?stal zde 12 let. Roku 1906 opustil Liverpool a stal se lektorem zoologie na univerzit? v Readingu. Toto odd?leni bylo pom?rn? male, ale pod jeho vedenim se usp??n? rozr?stalo. Byl zde zvolen prvnim p?edsedou katedry zoologie a toto misto si dr?el po dal?ich 33 let, ne? ode?el do d?chodu. ^[1] Na univerzit? zalo?il Muzeum zoologie, jeho? zaklady postavil na vlastnich sbirkach precizn? vytvo?enych vzork? a skli?ek.

V dob? prvni sv?tove valky se pokou?el zapojit jako vojak, ale armada jej kv?li v?ku nep?ijala - bylo mu ji? 42 let. P?esto po zbytek valky pomahal d?lost?electvu v Great Yarmouth zakreslovanim pob?e?nich oblasti pro p?esn?j?i st?elbu na namo?nictvo . V roce 1939 v 67 letech ode?el do d?chodu z postu p?edsedy katedry zoologie a na jeho po?est bylo jim zalo?ene muzeum p?ejmenovano na Coleovo muzeum zoologie . V d?chodu pak stravil n?kolik let p?ipravovanim katalogu sve rozsahle sbirky knih a zarove? napsal jedno ze svych nejvyznamn?j?ich d?l History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteenth century ("Historie srovnavaci anatomie od Aristotela po 18. stoleti" ? p?ekl. aut.). Roku 1958 vy?la jeho posledni publikace nazvana Obiter Dicta Bibliographica , ktera obsahuje historii Coleovych usp?ch? a neusp?ch? p?i nakupovani a sbirani knih do jeho soukrome knihovny. Francis Joseph Cole zem?el 27. ledna 1959 na opakovanou zastavu srdce . ^[1]

Coleova knihovna a vyzkumna ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

F. J. Cole m?l velkou zalibu v p?irodov?dnych knihach, zejmena zoologickych. Ve svych 17 letech za?al kupovat knihy s touto tematikou a tento koni?ek mu vydr?el po dal?ich tem?? 70 let. ^[2] Cely sv?j ?ivot byl horlivych nakupcem knih a m?l velmi rozsahlou znalost teto literatury. ?Byl ve styku s prodejci knih z r?znych zemi sv?ta.“ ^[2] Ve svem spisu Obiter Dicta Bibliographica napsal ?e ?ka?de rano p?ed I. sv?tovou valkou dostaval 5 i vice katalog? knih z r?znych kout? Evropy .“ ^[2] . Za sve knihy v?ak diky dobrym styk?m s prodejci nemusel platit vysoke ?astky, mnoho knih ziskal jen za zlomek ceny uvad?ne v knihkupectvi. Nap?. za prvni edici Hookovy Mikrografie ( Micrographia ) zaplatil pouze 2 libry , zatimco cena v obchodech se vy?plhala na ￡ 620. ^[2] Diky takoveto podpo?e mohla jeho sbirka knih dosahnout n?kolika tisic jednotek, ktere byly ulo?eny u n?j doma, kde byly p?istupne student?m. ^[2]

? F. J. Cole nakupoval p?edev?im prace ilustrujici historii rane mediciny a zoologie a ?aste?n? take prace z oblasti srovnavaci anatomie a reproduk?ni fyziologie . Evropske publikace jsou zde skv?le reprezentovany mezi svazky vice ne? 1700 knih p?edchazejicich roku 1851. “ ^[2] Coleova osobni knihovna byla po jeho smrti vystavena v Coleov? muzeu zoologie jako samostatna kolekce a ?ita na 8000 praci. ? Mezi nejvice cen?ne knihy pat?i prvni edice Darwinova O p?vodu druh? (1859), prvni edice repliky Plinia Star?iho Historia Naturalis (1472) a prvni edice knihy Systema naturae od Carla Linne . “ ^[2] Dal?im Coleovym velkym koni?kem byli samotni ?ivo?ichove. Inspirovan Darwinovou praci o krou?kovcich , p?estav?l svoji lo?nici na minilaborato? a zkoumal ?ervy. ^[2] I tato Coleova zaliba se pozd?ji stala velmi podstatnou sou?asti Univerzity v Readingu, kde na svych sbirkach mikroskopickych skli?ek, ktere sam pe?liv? vypracoval a skladoval, postavil zaklady Muzea zoologie. ? Kolekce muzea v?ak nevytva?el pouze Cole sam, diky sve tv?r?i povaze vypracoval r?zne napadite prost?edky jak roz?i?it muzejni sbirku. Povzbuzoval zahrani?ni nav?t?vniky i sve studenty, aby ze svych vyzkumnych projekt? a prazdnin vozily na Univerzitu zajimave nalezy. V sou?asne dob? si z?idka neporu?ena sbirka muzea zachovava status jedne z nejvyznamn?j?ich a nejkompletn?j?ich sbirek tykajicich se srovnavaci anatomie ? studia rozdil? mezi zvi?aty. "

Usp?chy [ editovat | editovat zdroj ]

Ve svem volnu b?hem prazdnin v Liverpoolu dosahl v roce 1901 diky svemu vyzkumu titulu B.Sc. (tzn. Bachelor of Science ? Bakala? v?dy) na  Jesus College v Oxfordu . V roce 1902 byl ocen?n hodnotnou cenou  Rolleston Memorial Prize  o kterou sout??i studenti Oxfordu a Cambridge . V roce 1908 mu byla ud?lena cena  Neill Gold Medal  a take  Prize of the Royal Society of Edinburgh  za jeho vyzkum a ?lanky o morfologii sliznatek . O dva roky pozd?ji ziskal na Oxfordu titul D.Sc. (tzn. Doctor of Science ? Doktor v?d ). V roce 1926 byl zvolen ?lenem Fellowship of the Royal Society . Pote, co roku 1939 opustil Univerzitu v Readingu mu byl o rok pozd?ji ud?len titul emeritniho profesora ( Professor Emeritus ). ^[3]

Vyznam pro informa?ni v?du a knihovnictvi [ editovat | editovat zdroj ]

Cole?v p?inos pro v?du obecn? je velky, pro informa?ni v?du a knihovnictvi mo?na nejv?t?i. Cole jako prvni, spole?n? s Ealesovou, publikoval ?lanek o bibliometrickych patentech. Jako prvni se zabyval jejich uplat?ovanim na akademicke prace. Ve sve praci  The history of comparative anatomy Part 1. A statistical analysis of the literature  z roku 1917 se Cole a Ealesova zam??uji na my?lenku vyu?iti po?tu publikovanych produkt? v?deckeho vyzkumu k m??eni aktivity v teto oblasti. ^[4] V publikaci se primarn? zabyvaji otazkami patentu - komu ud?lovat, na jakem zakladu je ud?lovat, na jak dlouho - a mimo jine take uzemni za?azeni samotnych d?l. Toto dilo se stalo st??ejnim pro oblast bibliometrie .

Vznik bibliometrie [ editovat | editovat zdroj ]

F. J. Cole se tak stal ?zakladatelem“ bibliometrie, ktera sv?j nazev ziskala a? v roce 1969, kdy jej zavedl Alan Pritchard . ^[5] ?Definice bibliometrie od Whitea & McCaina (1989): , Bibliometrie je kvantitavni studie literatur, tak jak jsou reflektovany v bibliografiich. Jejim ukolem, neskromn? velkym, je poskytnout vyvojove modely v?dy, technologie a vzd?lanosti. ’“ ^[5]

Publika?ni ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

Francis Joseph Cole za sv?j ?ivot napsal tem?? stovku ?lank? publikovanych v r?znych v?deckych i nev?deckych ?asopisech. St?edem jeho vyzkumu byla primarn? zoologie, v?noval se v?ak take literatu?e a bibliometrii.

Nejvyznamn?j?i Coloevou praci je kniha  History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteenth century  (Historie srovnavaci anatomie od Aristotela po 18. stoleti ? p?ekl. aut.) z roku 1944 ?itajici 524 stran a shrnujici dosavadni v?d?ni v oblasti srovnavaci anatomie . P?i teto praci ?erpal Cole ze sve sbirky knih v?nujicich se tomuto tematu, ^[6] Dal?im dodnes vyznamnym dilem je kniha  Early Theories of Sexual Generation  (1930 ? Rane teorie pohlavniho rozmno?ovani ? p?ekl. aut.), ktera v podstat? shrnuje prvni teorie pohlavniho rozmno?ovani, od nalezeni spermie a vaji?ka , po teorii p?irozeneho oplodn?ni od Von Baera. ^[7]

Seznam publikaci ^[1] [ editovat | editovat zdroj ]

• 1892. The physiology of the clitellum in Lumbricus terrestris.  Edinburgh University Darwinian Society  28 pp. 1 Plate. 
• 1893. Notes on the clitellum of the earthworm.  Zoological Anz . 16, 440-446, 453-457. 
• 1893. Notes on the clitellum of the earthworm. A few words in reply.  Zoological Anz . 17, 285-286.
• 1895. A case of hermaphroditism in Rana temporaria.  Anat. Anz . 11, 104-112. 
• 1895. (With J. C. EWART). On the dorsal branches of the cranial and spinal nerves of Elasmobranchs.  Proc. Royal Society Edinburgh 20, 475-480. 
• 1896. The cranial nerves of Chimaera matutrosa.  Proc. Royal Society Edinburgh  21, 49-56. 
• 1896. On the sensory and ampullary canals of Chimaera.  Anat. Anz . 12, 172-182, 
• 1896. On the cranial nerves of Chimaera monstrosa. (L.1754); with a discussion of the lateral line system and of the morphology of the chorda tympani.  Trans. Royal Society Edinburgh 38, 631-680. 
• 1897. On the structure and morphology of the intromittent sac of the male guinea-pig (Cauia cobaya).  Journal Anat. Phys . 32, (N.S. 12) 141-152. 
• 1898. Reflections on the cranial nerves and sense organs of fishes.  Trans. Liverpool Biol. Society 12, 228-247.
• 1898. Observations on the structure and morphology of the cranial nerves and lateral sense organs of fishes, with special reference to the genus Gadus.  Trans. Linn. Society Londyn (ser. 2) 7, Zoology, 115-221. 
• 1898. The peripheral distribution of the cranial nerves of Ammocoetes.  Anat. Anz . 15, 195-200.
• 1899. On the cranial nerves and sense organs of fishes. A reply.  Anat. Anz . 16, 40-40. 
• 1899. On the discovery and development of rhabdite 'cells' in Cephatodiscus dodecalophus McIntosh.  Journal Linn. Society London Zoology, 27, 256-268. 
• 1900. A proposed neurological bibliography of the Ichthyopsida.  Journal Comp. Neurol . 10, 214-217. 
• 1900. Notes on Professor Judson Herrick's paper on the cranial nerves of the codfish.  Journal Comp. Neurol . 10, 317-322. 
• 1901. Some variations in the spinal nerves of the frog, with a note on an abnormal vertebral column.  Trans. Liverpool Biol. Society  15, 114-125. 
• 1901. (With J. Jonsrrotte.) L.M.B.C. Memoirs on typical British marine plants and animals.  8. Pleuronteles . Londyn: Williams and Norgate, 252 pp. 
• 1905. Notes on Myxine, I.  Anat. Anz.  27, 323-326. 
• 1905. A monograph on the general morphology of the myxinoid fishes, based on a study of Myxine. Part I. The anatomy of the skeleton.  Trans. Royal Society Edinburgh 41, 749-788. 
• 1906. The bionomies of grain weevils.  Journal Econ. Biol . 1, 63-71. 
• 1906. (With W. J. Dante.) Further observations on the cranial nerves of Chimaera.  Anat. Anz.  28, 595-599. 
• 1907. A monograph on the general morphology of the myxinoid fishes, based on a study of Mixine. Part 2. The anatomy of the muscles.  Trans. Royal Society Edinburgh  45, 683-757. 
• 1908. The ecclesiastical architecture of Berkshire .  Reading University Coll. Rev . 1, 38-44. 
• 1909. A monograph on the general morphology of the myxinoid fishes, based on a study of Myxine. Part 3. Further observations on the skeleton.  Trans. Royal Society Edinburgh 46, 669-681. 
• 1910 Tone perception in Gammarus pulex.  Proc. Royal Society B , 82, 391-396. 
• 1911  An analysis of the church of St.Marry, Cholsey, in the county of Berkshire . Oxford, London and Reading: Blackwell, Frowde and Poynder. viii and 62. 
• 1912 A monograph on the general morphology: of the myxinoid fishes, based on a study of Myxine. Part 4. On some peculiarities of the afferent and efferent branchial arteries of Myxine.  Trans. Royal Society Edinburgh 48, 215-230. 
• 1913. Part 5. The anatomy of the gut and its appendages.  Trans. Royal Society Edinburgh 98, 293-344. 
• 1913. The early days of comparative anatomy.  Trans. Liverpool Biol. Society 27, 143-176. 
• 1914. Notes on the vascular system of Myxine.  Anat. Anz . 46, 478-485.
• 1914. History of the anatomical museum. In  A miscellany presented to John Macdonald Mackay , L.L.D. July, 1914. pp. 302?317. Liverpool: The University Press and London: Constable & Co. 
• 1915. (With N. B. Eales) Materials for a graphic history of comparative anatomy.  Rep. British AsSociety  pp. 464?468. 
• 1917. (With N. B. Eales) The history of comparative anatomy. Part 1. A statistical analysis of the literature.  Science Progr . 11, 571-596. 
• 1921. The history of anatomical injections. In  Studies in the history and method of science , edited by C. Singer, 2, 285-343. Oxford: Clarendon Press. 
• 1923. The vascular system of Myxine.  Rep. British As Society pp. 450?451.
• 1925. The vascular system of Myxine.  Proc. Anat. Society G. British  1921-25, p. 112. 
• 1925. A monograph on the general morphology of the myxinoid fishes, based on a study Myxine. Part 6. The morphology of the vascular system.  Trans. Royal Society Edinb . 54, 309-342. 
• 1926.  The history of protozoology. Two lectures delivered before the University of London at King's College in May 1925 . University of London Press. 64 pp.
• 1930.  Early theories of sexual generation . Oxford: Clarendon Press . x + 230. 1931. Darwin and Darwinism. Being a review of 'The history of Biological Theories' by Emanuel Radl , translated and adapted from the German by E. J. Hatfield. Science Progr. 25, 519-523. 
• 1932. Goethe as biologist.  Nature , Londyn  129, 423-425. 
• 1932. Bibliographia zoologica.  Nature, Londyn  130, 111-112. 
• 1932. Lecuwenhock, 1622-1723.  Nature, Londyn 130, 679-680. 
• 1933. Linnacana.  Nature, Londyn  132, 911-912. 
• 1934.  The anatomy of the Salamander . By E. T. B. Francis. With an historical introduction by Professor F. J. Cole, D.Sc., F.R.S. Oxford: Clarendon Press. 
• 1934. J. J. A biographical note. In  James Johnstone Memorial Volume . Liverpool University Press , 1-11. 
• 1935. A history of embryology.  Science Progr.  30, 367-369.
• 1936. James Hartley Ashworth, D.Sc., F.R.S.  University of Edinburgh Journal 8, 74-76. 
• 1937. Leeuwenhock's zoological researches.  Ann. Science 2, 1-46; 185-235. 
• 1937. Jan Swammerdam , 1637-80.  Nature, Londyn  139, 218-220 and 287.
• 1937. Swammerdam's home.  Ann. Science  2, 236. 
• 1937. The birthplace of Jan Swammerdam, 1637-1680.  Isis , 27, 452. 
• 1938.  Observationes anatomicae selectiores Amstelodamensium . Edited with an introduction by F. J. Cole, F.A.S. University of Reading, xi + 45 and 53. 100 numbered copies. 
• 1938. Microscopic science in Holland in the seventeenth century.  Journal Quekett Micr. Club , (4) 1, 59-78. 
• 1939. Bibliographical reflections of a biologist.  Proc. Oxford Bibl. Society  5, 169-186. Reprinted in Osiris, 8, 289-315.
• 1939. The complete correspondence of Leeuwenhoek. Volume I.  Nature, Londyn 144,956-958. 
• 1941. The University of Leyden. Contributions to biology and medicine.  Nature, Londyn  147, 161-163. 
• 1943. Edward Tyson , 1650-1708.  Nature, Londyn  152, 611-612. 
• 1944, Hieronymus Fabricius, 1533-1619.  Nature, Londyn  153, 149-150. 
• 1944. Vesaliana.  Nature, Londyn  153, 694-695. 
• 1944. Bibliotheca Cushingiana.  Nature, Londyn  154, 3-4. 
• 1944. Mining and miners.  Nature, Londyn  154, 161-2. 
• 1944.  A history of comparative anatomy from Aristotle to the eighteenth century . Londyn: Macmillan & Co. viii + 524. Reprinted, with corrections, 1949. 
• 1944. De generatione.  Nature, Londyn 154, 722-723. 
• 1945. Medieval ornithology.  Nature, Londyn  155, 707-708. 
• 1946. The complete correspondence of Leeuwenhoek, Volume 2.  Nature, Londyn  157, 3-4. 
• 1946. Vesalius.  Nature, Londyn  157, 246. Corrigenda, p. 437. 
• 1947. Dr William Croone on generation. In  Studies and essays in the history of Science and Learning offered in homage to George Sarton on the occasion of his sixtieth birthday, 31 August 1944 , New York: Henry Schuman, pp. 113?135. 
• 1947. The Huxley papers.  Science Progr.  35, 370-371. 
• 1947. New light on Vesalius.  Nature, Londyn  159, 655-657.
• 1947. Vcsalius.  British Medicine J . No. 4531, 734. 
• 1948. Early English naturalists.  Nature, Londyn 161, 373-374, 
• 1949. Precis des decouvertes somiologiques ou zoologiques et botaniques.  Nature, Londyn  163, 786.
• 1949. The complete correspondence of Leeuwenhoek. Volume 3.  Nature, Londyn  163, 192-193. 
• 1949. Darwin: before and after. The story of evolution.  Science Progr . 37, 597-599.
• 1950. Jan Swammerdam (1637-1680).  Nature, Londyn 165, 254-255. 
• 1950. Timotheus of Gaza on animals. Fragments of a Byzantine paraphrase of an animalbook of the 5th century A.D. Translation, commentary and introduction.  Ann. Science 6, 325-326.
• 1950. The 'Biblia Naturae' of Swammerdam.  Nature, Londyn 165, 511.
• 1950. The 'Uyun Al-Akhbar' of Ibn Qutayba.  Ann. Science  6, 148. Trans. L. Kopf, edit. F. S. Bodenheirner and L. Kopf. 
• 1950. Cecil Clifford Dobell, 1886-1949.  Centaurus , 1, 166-167. 
• 1951. Letter from James Smetham to William Davies.  Nature, Londyn 167, 138. 
• 1951. A short history of anatomical teaching in Oxford.  Ann. Science  7, 109-110. 
• 1951. A history of biology.  Nature, Londyn  167, 1042-1043. 
• 1951. Wilkins Lecture. The history of micro-dissection.  Proc. Royal Society B , 138, 159-187. 
• 1951. Biological knowledge. A review of Singer's 'History of biology'.   British Medicine Journal No. 4726, Aug. 4, 279. 
• 1951. Die naturwissenschaftliche Illustration.  Nature, Londyn 168, 486. 
• 1951. Jacobson's organ.  Nature. Londyn 168, 529-530.
• 1951. Aristotle's lantern.  Centaurus , 1, 377. 
• 1951. Leeuwenhoek.  Nature, Londyn 168, 927. 
• 1952. Edward Jenner , naturalist.  Nature. Londyn 169, 4. 
• 1952. Dictionary of scientists.  British Medicine Journal No. 4753, 310-311. 
• 1952. Leonardo the anatomist.  Nature, Londyn 169, 1070-1071. 
• 1952. Peter Artedi: a contemporary of Linnaeus.  Nature, Londyn 170, 17. 
• 1952. The scientific discipline. (Rev. Singer's essays).  British Medicine Journal  No. 4775, 91. 
• 1952. Pelagia in Manx waters.  Nature, Londyn  170, 587. 
• 1952. Linnaeus redivivus.  Nature. Londyn  170, 1036-1037.
• 1953. Vesalius on the brain.  Nature, Londyn  171, 899. 
• 1953. Leeuwenhock's letters. Volume 4.  Nature, Londyn 172 696-697. 
• 1953. The history of Albrecht Durrer's rhinoceros in zoological literature. In  Science, medicine and history essay on the evolution of scientific thought and medical practice written in honour of Charles Singer , 1, 337-356. Oxford University Press.  
• 1955. Bell's law.  Not. Rec. Royal Society  11, 222-227. 
• 1955. Man and animals.  Nature, Londyn  176, 418-419. 
• 1956. Galenus explicatus.  Nature, Londyn  178, 440-441. 
• 1957. William Harvey (1578-1657).  Nature, Londyn  179, 1103-1105. 
• 1957. Harvey's animals.  Journal Historical Medicine  12, 106-113. 
• 1957. Henry Power on the circulation of the blood.  Journal Historical Medicine  12, 291-324. 
• 1957. Herveius redivivus. Movement of the Heart and Blood in Animals. By William Harvey. Translated from the original Latin by Prof. Kenneth J. Franklin.  Nature, Londyn  180, 449. 
• 1958. Letuwenhock's Correspondence. The collected letters of Antoni van Leeuwenhock. Volume 5.  Nature, Londyn  181, 1753-1754. 
• 1958. Obiter dicta bibliographica.  Journal Historical Medicine  13, 2-9 

Reference [ editovat | editovat zdroj ]