Francois Fillon

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Francois Fillon
19.  premier Francie
(167. p?edseda vlady Francie)
Ve funkci:
17. kv?tna 2007  ?  15. kv?tna 2012
Prezident Nicolas Sarkozy
P?edch?dce Dominique de Villepin
Nastupce Jean-Marc Ayrault
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Unie pro lidove hnuti (2002?2015)
Sdru?eni pro republiku (1977?2002)
Les Republicains (od 2015)
Narozeni 4. b?ezna 1954 (70 let)
Le Mans , Francie Francie Francie
Cho? Penelope Fillon (od 1980)
Rodi?e Anne Fillonova
P?ibuzni Dominique Fillon a Pierre Fillon (sourozenci)
Sidlo Pays de la Loire
Alma mater lycee Sainte-Croix (Le Mans) (1969?1972)
Univerzita Le Mans
Pa?i?sky institut politickych v?d
chateau des Perrais
Univerzita Pa?i? V
Universite Paris-Cite
Profese politik , advokat a legislative assistant
Nabo?enstvi katolicka cirkev
Ocen?ni velkok?i? Narodniho ?adu za zasluhy (2007)
velkod?stojnik ?adu ?estne legie (2012)
velkostuha ?adu vychazejiciho slunce (2013)
?ad t?i hv?zd
velkostuha ?adu kv?t? paulovnie
Podpis François Fillon, podpis
Commons Francois Fillon
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Francois Fillon ( vyslovnost [f???.swa fi.j??] IPA ; *  4. b?ezna 1954 Le Mans ) je francouzsky pravnik a  politik . V letech 2007 ? 2012 postupn? vedl t?i francouzske vlady . V listopadu roku 2016 vyhral ob? kola primarek francouzske pravice a stal se tak kandidatem na francouzskeho prezidenta ve volbach v roce 2017 , ov?em v prvnim kole volby skon?il s 20,01 % a? t?eti a tedy nepostoupil do druheho kola.

?ivot a politicka kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi a studia [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se 4. b?ezna 1954 v  Le Mans [1] v  departementu Sarthe . Je nejstar?im synem nota?e Michela Fillona a jeho man?elky Anne, ktera je emeritovanou univerzitni profesorkou historie. Vyrostl spole?n? se svymi t?emi bratry ve vesnici Cerans-Foulletourte . V ramci rodinne tradice je v??icim katolikem .

V roce 1976 vystudoval ve?ejne pravo na univerzit? v Le Mans, pozd?ji ziskal v tomto oboru doktorat na Univerzit? Pa?i? V . V roce 1980 se o?enil s  Vel?ankou Penelope Kathryn Clarkovou, se kterou ma p?t d?ti. Od mladi je jeho koni?kem automobilove zavod?ni . [2]

Politicke p?sobeni [ editovat | editovat zdroj ]

Jako politik p?sobil nejd?ive na regionalni urovni, do vysoke politiky vstoupil v roce 1993 . [2]

Jako ?len Unie pro lidove hnuti (UMP) se v roce 2002 stal ministrem socialnich v?ci premiera Jeana-Pierra Raffarina . Jako ministr zahajil d?chodovou reformu (zvanou te? Loi Fillon ) a aplikoval zakony omezujici striktni vyd?leni p?tat?icetihodinoveho pracovniho tydne, ktery zavedla ministryn? socialnich v?ci Martine Aubryova za p?edchozi vlady Lionela Jospina .

V roce 2004 se stal ministrem narodniho vzd?lavani a uvedl v platnost diskutovany navrh reformy ?kolstvi . V roce 2005 nedostal ve vlad? Dominiqua de Villepina k?eslo, byl v?ak zvolen senatorem za departement Sarthe . Role politickeho poradce v usp??ne kandidatu?e Nicolase Sarkozyho na prezidenta republiky mu vynesla post p?edsedy vlady.

Kandidat na prezidenta [ editovat | editovat zdroj ]

V listopadu roku 2016 vyhral ob? kola primarek ?pravice a st?edu“ organizovanych francouzskou stranou Republikani a stal se tak kandidatem na francouzskeho prezidenta ve volbach roku 2017. V prvnim kole byl ze t?ech va?nych kandidat? vy?azen jeden, a to byvaly francouzsky prezident Nicolas Sarkozy . Ve druhem kole porazil se ziskem 69,5 procenta hlas? p?esv?d?iv? sveho protikandidata Alaina Juppeho . [3]

Byl p?vodn? jasnym favoritem volby, [4] ne? jej dostihl skandal ohledn? jeho man?elky fiktivn? placene jako jeho poradkyn?. [5] Pak se za?al v pr?zkumech propadat, ov?em pokra?oval v kampani. Ve volb? samotne skon?il v prvnim kole s 20,01 % a? na t?etim, nepostupovem mist? za Emmanuelem Macronem a Marine Le Penovou .

Zastavane postoje [ editovat | editovat zdroj ]

Domaci politika [ editovat | editovat zdroj ]

Je zastancem ekonomickeho liberalismu a obdivovatelem Margaret Thatcherove ; jeho reformni ekonomicky program sestava nap?iklad z navy?eni v?ku odchodu do d?chodu, navy?eni pracovniho ?asu (zru?eni 35hodinoveho pracovniho tydne), sni?eni ve?ejnych vydaj? (celkem o sto miliard eur), uvoln?ni podminek zam?stnavani a sni?eni po?tu statnich pracovnik? (a? o 500 000). [2]

Prosazuje zajmy tzv. tradi?ni rodiny; odmita nap?iklad s?atky homosexual? , adopce d?ti homosexualnimi pary, asistovanou reprodukci u lesbickych par? ?i vyu?ivani takzvanych nahradnich matek . [2]

V souvislosti se sou?asnou evropskou migra?ni krizi chce vyhlasit referendum o kvotach pro p?ijimani migrant? . [6]

Zahrani?ni politika [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho nazory byvaji n?kdy ozna?ovany jako ?proruske“; [7] [8] neodmitl ruskou anexi Krymu v roce 2014 , nesouhlasi se sankcemi nasledn? uvalenymi na Rusko (nyni podporuje jejich ukon?eni [6] ) a podpo?il take ruskou vojenskou intervenci v Syrii v roce 2015 . Ma kriticky pohled na budovani zakladen Severoatlanticke aliance blizko ruskemu uzemi a v sou?asnosti zd?raz?uje pot?ebu lep?ich resp. bli??ich vztah? s Ruskem. [2] Jeho postoje k Rusku a dobre vztahy s ruskym prezidentem Vladimirem Putinem byly hlavnim zahrani?n?politickym tematem primarek v listopadu 2016 a p?edm?tem ostre kritiky jeho protikandidata Juppeho. [6]

V zahrani?ni politice dale podporuje tvrd?i postup v??i islamskemu terorismu (podporuje kontrolovane praktikovani islamu , transparentni financovani me?it a odebirani ob?anstvi obvin?nym francouzskym terorist?m). Ve sve knize Vaincre le totalitarisme islamique (2016) vyjad?il nazor, ?e Francie se nachazi ve valce s radikalnim islamem. Navrhoval take spojenectvi s Ruskem a  Iranem v boji proti Islamskemu statu . [2]

Ma vst?icne nazory v??i Evropske unii ; hodla prosadit lep?i ochranu vn?j?ich hranic unie, spole?nou vladu pro ?leny eurozony a neodmita my?lenku spole?ne propojene armady . [2]

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

Kv?li sve flegmaticke povaze si v politickych kruzich vyslou?il p?ezdivku ?Droopy“, podle psa Droopyho , kreslene postavi?ky vytvo?ene v roce 1943 americkym animatorem Texem Averym . [2]

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Francois Fillon - Union pour un mouvement populaire. Le Point [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupne online . (francouzsky)  
  2. ↑ a b c d e f g h MANERT, Old?ich. Thatcherovec a nep?itel gay?. Republikan Fillon mi?i do ?ela Francie. iDNES.cz [online]. 2016-11-22 [cit. 2016-11-30]. Dostupne online .  
  3. ↑ FRIEBOVA, Nela. Francie vybrala favorita prezidentskych voleb. Kandidatem pravice bude Fillon. Seznam.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-30]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2016-11-28.  
  4. ↑ Primarky pravice ve Francii vyhral Fillon, favorit na prezidenta. Reflex [online]. 2016-12-28 [cit. 2016-12-3]. Dostupne online .  
  5. ↑ Nahravka Le Penove ?i Macronovi? Francie si ?ada Fillon?v odstup z boje. E15 [online]. 2017-03-05 [cit. 2017-05-22]. Dostupne online .  
  6. ↑ a b c ZBAVITELOVA, Gita. Kandidatem francouzske pravice na prezidenta bude Francois Fillon. ?esky rozhlas [online]. 2016-11-28 [cit. 2016-11-30]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-11-30.  
  7. ↑ MACHA?EK, Jan. MACHA?EK: Dva putinovci v 2. kole francouzskych prezidentskych voleb?. Lidove noviny [online]. 2016-11-29 [cit. 2016-11-30]. Dostupne online .  
  8. ↑ VINOCUR, Nicholas. Francois Fillon, Thatcherite with a thing for Russia. Politico [online]. 2016-11-21, rev. 2016-11-28 [cit. 2016-11-30]. Dostupne online . (anglicky)  
  9. ↑ {{{typ}}} ?. {{{?islo}}} ze dne 3 decembre 1963, Decret n°63-1196 du 3 decembre 1963 portant creation d'un ordre national du Merite. [cit. 2019-12-03]. Dostupne online .
  10. ↑ AFP, Le Figaro fr avec; AFP, Le Figaro fr avec. Francois Fillon sera decore par le Japon. Le Figaro.fr [online]. 2013-05-07 [cit. 2019-12-03]. Dostupne online . (francouzsky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Premie?i Francie
Michel Debre (1959?1962) ? Georges Pompidou (1962?1968) ? Maurice Couve de Murville (1968?1969) ? Jacques Chaban-Delmas (1969?1972) ? Pierre Messmer (1972?1974) ? Jacques Chirac (1974?1976) ? Raymond Barre (1976?1981) ? Pierre Mauroy (1981?1984) ? Laurent Fabius (1984?1986) ? Jacques Chirac (1986?1988) ? Michel Rocard (1988?1991) ? Edith Cressonova (1991?1992) ? Pierre Beregovoy (1992?1993) ? Edouard Balladur (1993?1995) ? Alain Juppe (1995?1997) ? Lionel Jospin (1997?2002) ? Jean-Pierre Raffarin (2002?2005) ? Dominique de Villepin (2005?2007) ? Francois Fillon (2007?2012) ? Jean-Marc Ayrault (2012?2014) ? Manuel Valls (2014?2016) ? Bernard Cazeneuve (2016?2017) ? Edouard Philippe (2017?2020) ? Jean Castex (2020?2022) ? Elisabeth Borneova (2022?2024) ? Gabriel Attal (od 2024)
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Francois_Fillon&oldid=22590836 “