Fotografove ?umavy

P?idat odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Narodni park ?umava

Fotografove ?umavy ? tema p?irody, lidi a fotografie spolu nediln? a uzce souvisi. [1] Od druhe poloviny 19. stoleti se na ?umav? za?ali pohybovat mistni i vzdaleni, amater?ti i profesionalni fotografove, kte?i se sna?ili zachytit nejen neopakovatelny p?irodni sv?t tohoto regionu, ale na svych fotografiich zachytit i tvrdy ?ivot mistnich lidi spolu s vysledky jejich ekonomicke (pr?myslove) i architektonicke (stavebni) ?innosti. [1]

Uvod [ editovat | editovat zdroj ]

Objevovani ?umavy z pohledu fotografii a fotograf? ?lo ruku v ruce s postupn? se zintenziv?ovanim turistickeho ruchu v teto oblasti i kdy? je t?eba konstatovat, ?e oproti Krkono??m (kde se turistika a ly?ovani za?aly rozvijet ji? v 90. letech 19. stoleti) byla ?umava v tomto sm?ru pon?kud opo?d?na. [2] [pozn. 1] V dobach Rakousko-Uherske monarchie bylo osidleni ?umavy intenzivn?j?i ne? dnes (rok 2020) a tak se ?umavske motivy staly tematicky p?ita?live pro mnohe fotografy. [2] Ji? za ?ivota spisovatele Karla Klostermanna (1848?1923) prvni fotografove p?ibli?ovali na svych snimcich nejen romantickou ?umavskou krajinu (p?edev?im ?umavska jezera a prameni?t? ?eky Vltavy ), ale i nelehky ?ivot a praci zdej?ich obyvatel [2] ( zem?d?lc? , d?evorubc? , d?lnik? zam?stnanych na pilach , v hamrech a ve sklarnach ). [3]

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Ignac Kranzfelder [ editovat | editovat zdroj ]

Autorem nejspi?e prvniho fotografickeho cyklu snimk? ze ?umavy byl Ignac Kranzfelder [2] (1849?1930) [4] ? p?vodn? ko?ujici fotograf, jen? se usadil pozd?ji na Chebsku, Doma?licku a Klatovsku [3] [4] Jeho nejstar?i zab?ry zachycovaly stavbu ?eleznice Plze? ? ?elezna Ruda , ktera se odehravala v letech 1874 a? 1877 . [2] Pozd?ji se Ignac Kranzfelder v?noval take fotografovani mistnich ?umavskych sidel a pr?myslovych podnik?. [3]

Franti?ek Fridrich [ editovat | editovat zdroj ]

Franti?ek Fridrich (1829?1892)

Zhruba ve stejne dob?, co fotografoval na ?umav? Ignac Kranzfelder, po?izoval svoje snimky turisticky p?ita?livych mist ?umavy vyznamny pra?sky fotograf (a fotograf laze?skych m?st) Franti?ek Fridrich (1829?1892). [2] [3] Prusky fotograf Franti?ek Fridrich p?inale?el k tehdy nejvyznamn?j?im vydavatel?m fotografii v celem Rakousko-Uhersku, ?umava jej nejspi?e p?itahovala a z ?asoveho odstupu vicera zab?r? Prokopova hostince a penzionu na ?pi?aku lze soudit, ?e sem jezdil z?ejm? opakovan? i za u?elem rekreace. [3] Oba fotografove (jak Ignac Kranzfelder, tak i Franti?ek Fridrich) se v?novali p?edev?im zhotovovani fotografickych vizitek a stereofotografii pro ulo?eni do alb, ale oba shodn? tvo?ili i velke formaty, ur?ene (podobn? jako graficke listy) k zav??eni na ze?. [3] [pozn. 2]

Jind?ich Eckert [ editovat | editovat zdroj ]

Jind?ich Eckert (1833?1905)

Rozsahly cyklus snimk? ?umavy (z let 1881 a? 1882 [3] ) [pozn. 3] vytvo?il Jind?ich Eckert (1833?1905) ? vyznamny ?esky fotograf 19. stoleti [2] a prvni fotograf ?eske krajiny . [3] Na rozdil od v?t?iny fotograf? nezachycoval na svych snimcich v exterieru jen historicke a p?irodopisne pam?tihodnosti [3] , ale zam??il se (jako prvni v ?eskych zemich) tematicky na samotnou ?umavskou krajinu [2] (mnohdy po?izoval snimky i zcela anonymnich mist, jen? pova?oval za krasne a zajimave). [3] Jeho dva soubory se jmenuji Upominka na ?umavu I. a Upominka na ?umavu II. [3] Celkem se jedna o 47 snimk? ve foliovem formatu, vizitky a kabinetky a okolo 25 kontaktnich pozitiv?; cely cyklus je datovan do rozmezi let 1880 a? 1882. [1]

Mistn? usedli ?umav?ti fotografove [ editovat | editovat zdroj ]

Krom? fotograf? ? turist? ? ji? koncem 19. stoleti (v dob?, kdy na ?umav? fotografoval Franti?ek Fridrich [3] ) p?sobili na ?umav? i mistni fotografove, [2] kte?i se ?ivili v?t?inou zhotovovanim portretnich fotografii (tzv. fotografickych vizitek jen? se objevily po roce 1859). [3] ?Objednavkou ji?t?ne“ zakazky tohoto typu preferovali tito fotografove hromadn? p?ed okrajovym (sporadickym) po?izovanim fotografii pamatek, kde byl zdroj p?ijmu v?dy nejisty a zavisel na nasledne organizaci a komer?ni usp??nosti finalniho prodeje. [3] Ke specializaci na exterierove snimky ?umavskych pam?tihodnosti se tak dostali v 90. letech 19. stoleti jen n?kte?i z nich. [3]

Franz Veits [ editovat | editovat zdroj ]

Nejspi?e prvnim fotografem, ktery ?il na ?umav?, byl Franz Veits (1830?1906). [3] M?l praxi v malovani na sklo, nasledn? vystudoval v Praze mali?skou akademii a v roce 1864 se p?i?enil do selske usedlosti ve Volarech . [3] Prvni fotograficke portrety Franze Veitse pochazeji z roku 1868 . [3]

Emil Wangemann [ editovat | editovat zdroj ]

Nejspi?e prvnim fotografem v Prachaticich byl Emil Wangemann, jen? zde p?sobil minimaln? ?ty?i roky a to od roku 1866 do roku 1870, kdy je uvad?n jako fotograf v soupisu obyvatel Prachatic z roku 1866. [3] Podle zaznam? v Okresnim archivu m?l atelier v Husov? ulici ?. p. 68 (tehdy se ulice jmenovala ?kolni) v centru m?sta a po jeho p?sobeni zbylo jen n?kolik rodinnych fotografii ozna?enych jeho firmou a adresou Wangemannova fotoatelieru. [1]

Ignac Josef Schachtl [ editovat | editovat zdroj ]

Ignac Josef Schachtl (1840?1911)

V Prachaticich p?sobil (a po?izoval fotografie m?sta a prachatickych pamatek) v prvni polovin? 70. let 19. stoleti fotograf Ignac Josef Schachtl (1840?1911). [3] (Krom? Prachatic provozoval je?t? jeden fotoatelier v Nepomuku. [1] ) Po smrti jeho man?elky Antonie (na ja?e 1874) se ovdov?ly Ignac Josef Schachtl dne 6. listopadu 1875 v Prachaticich znovu o?enil. [3] Jeho druhou man?elkou byla Kate?ina ??astna z Kojetic. [pozn. 4] Obdobn? jako Emil Wangemann i Ignac Josef Schachtl z Prachatic ode?el a pozd?ji se stal vyznamnym fotografem Taborska. Se svoji man?elkou Kate?inou se Schachtl odst?hoval do Tabora, kde ke dni 30. kv?tna 1876 zahajil svoji fotografickou ?ivnost. [1]

Um?lecka rodina Quast? [ editovat | editovat zdroj ]

Historicky vyznamni a prvni su?i?ti fotografove byli spojeni s um?leckou rodinou Quast?. [3] [5] Roku 1875 si v Su?ici otev?el Ferdinand Konrad Quast (1843?1877) pobo?ku rodinneho podniku, ktery ji? m?l v Pisku. [3] Po smrti (sebevra?d?) [1] Ferdinanda Konrada Quasta (1843?1877) provozoval samostatny atelier v Su?ici jeho bratr Gustav Adolf Quast (1846?1894). [3] Ten po?izoval fotografie nejen samotneho m?sta Su?ice, ale i blizke ?asti ?umavy. [3] Se su?ickym atelierem je svazana i vyznamna pisecka fotografka Karolina Anna Quastova (1850, Praha ? 1941, Pisek), ktera po odchodu sveho bratra Gustava Adolfa Quasta ze Su?ice mistni atelier n?jakou dobu vedla. [1] S retu?ovanim negativ? v su?ickem atelieru pomahala i jeji sestra Konstancie Quastova (1862?1903, Su?ice, sebevra?da). [1] Tato retu?erka pracovala i ve fotoatelieru v Pisku; v roce 1903 se v Su?ici otravila. [1] Kolorovani a retu?ovani fotografii pro pisecky fotoatelier zaji??ovala z?ejm? i Karoliina sestra Anna Quastova provdana Stossova (* 1847). [1]

Na p?elomu 19. a 20. stoleti byli (a? do druhe sv?tove valky) dal?imi su?ickymi fotografy: Vaclav Trojan, Christian Smidt (Chrysostom ?midt), Jaroslav O. ?ramek a Jaroslav Jav?rek. [1] (Jaroslav Jav?rek ziskal praxi u Jaroslava O. ?ramka a v roce 1911 si ve dvorku domu u su?ickeho nam?sti otev?el sv?j vlastni samostatny fotoatelier. [1] )

Josef Woldan a M. Kopecky [ editovat | editovat zdroj ]

Josef Woldan (1834?1891)

Nezanedbatelnou roli v historii fotografovani ?umavy sehralo n?mecke sdru?eni vysidlenc? , ktere (pod nazvem Der Deutscher Bohmerwaldbund ) bylo zalo?eno dne 17. dubna 1884 v ?eskych Bud?jovicich po vzoru N?mecke ?kolni asociace (n?mecky Deutscher Schulverein ) ?na podporu germanismu na ?umav? “. A byla to z?ejm? prav? tato organizace, kdo si udajn? v roce 1886 [1] objednal u renomovaneho ?eskobud?jovickeho fotografa Josefa Woldana [2] (1834?1891) serii snimk? ze ?umavy. [3] Tyto snimky (ve t?ech formatech, ale nej?ast?ji jako kabinetky ) distribuoval jak sam jejich autor (Josef Woldan), tak i mistni ?eskobud?jovicky knihkupec a nakladatel Ludolf Edmund Hansen (1845?1903). [3] [pozn. 5] Tyte? snimky byly vystavovany i v turistickych klubech s cilem pobidnout jejich ?leny k nav?t?v? a objevovani kras ?umavy. [3] Tata? organizace (Der Deutscher Bohmerwaldbund ) vydala v roce 1888 prvniho velkeho pr?vodce ?umavou, ve kterem byly pou?ity take n?ktere fotografie po?izene Josefem Woldanem. [3] Zhruba ve stejne dob? vydal svou serii ?50 pohled? ze ?umavy“ i fotograf M. Kopecky (Kopetzky) (1846?????) [6] z Vimperka . [3] Oba zmin?ni fotografove (Josef Woldan a M. Kopecky ) jsou historicky ?azeni mezi prvni velke fotografy ?umavy a to p?edev?im diky systematickemu fotografickemu zmapovani celeho regionu. [3] (Jejich fotograficky odkaz ?ita asi 300 zab?r?. [3] )

Bernhard Johannes [ editovat | editovat zdroj ]

Bernhard Johannes (1846?1899)

V let? roku 1887 pozvala n?mecka organizace Waldverein (sekce z bavorskeho m?sta Passau ) na ?umavu n?meckeho pr?kopnika alpske fotografie Bernharda Johannese (1846?1899) z Meranu . [3] Tata? organizace pak je?t? v tem?e roce (1887) vydala soubor Johannesovych velkoformatovych sv?tlotisk?. [3]

Gotthard Zimmer [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?i mno?stvi portretnich fotograf? se objevilo ve vyznamn?j?ich centrech na ?umav? (a v Po?umavi) a? v 80. letech 19. stoleti v dob?, kdy se ?ivnost ?fotografovani“ komer?n? dostate?n? ?stabilizovala“. [3] Do Volar p?i?el za?atkem roku 1880 jako vandrujici fotograf Gotthard Zimmer (1847?1886) ozna?ovany jako ?fotograf z Vidn?“. [3] Ve Volarech p?sobil jen kratce, p?e?el do ?eskeho Krumlova , [3] kde se trvale usadil. [2] V ?eskem Krumlov? v zahrad? v Linecke ulici ?.p. 64 provozoval sv?j fotograficky atelier. [3] Gotthard Zimmer se krom portretnich fotografii zabyval i po?izovanim fotografickych pohled? ze ?umavy. [2] [3] Ve vydavani teto komodity m?l v polovin? 80. let 19. stoleti vyznamne postaveni. [3] Gotthard Zimmer zem?el v roce 1886 ve v?ku 39 let a fotoatelier vedla po jeho smrti dva roky (a? do roku 1888) jeho ovdov?la man?elka Karolina. [3]

Josef Wolf [ editovat | editovat zdroj ]

Josef Wolf (1864?1938)

V roce 1881 vstoupil ke Gotthardu Zimmerovi do u?eni fotograf Josef Wolf (1864?1938). [3] Ten po svem vyu?eni vandroval po fotografickych atelierech v Evrop? a nakonec se vratil do rodneho ?eskeho Krumlova. [3] V roce 1891 (po skon?eni sve evropske pouti ?na zku?enou“) si v ?eskem Krumlov? otev?el svoji vlastni fotografickou ?ivnost [3] (fotoatelier i male nakladatelstvi). [2] Ve svem atelieru p?sobil Josef Wolf po cely sv?j zbytek ?ivota a Wolf?v podnik pak po jeho smrti pokra?oval dal v rodovem d?dictvi. [3] Po smrti Josefa Wolfa v roce 1938 p?evzali fotograficky obchod jeho t?i synove: Walter (* 1895), Josef (* 1900) a Franz (* 1907). [3]

Josef Seidel [ editovat | editovat zdroj ]

Josef Seidel (1859?1935)

Po smrti Gottharda Zimmera se stal vedoucim (od roku 1888) [3] Zimmerova fotografickeho atelieru Josef Seidel (1859?1935). [2] [3] [pozn. 6] Josef Seidel byl v?estranny fotograf a je fotografickymi historiky (spole?n? s Josefem Wolfem) za?azen mezi nejvyznamn?j?i osobnosti ?umavske fotografie. [3] V atelieru, ktery v roce 1890 p?evzal, [1] p?sobil Josef Seidel po cely sv?j zbytek ?ivota a Seidel?v podnik pak po jeho smrti pokra?oval dal v rodovem d?dictvi. [3] Po smrti Josefa Seidela roku 1935 [3] p?evzal jeho archiv [3] a pokra?oval v ?eskokrumlovskem fotoatelieru (v otcovych intencich [3] ) jeho syn Franti?ek Seidel (1908?1997). [2] [pozn. 7]

Porovname-li Josefa Wolfa a Josefa Seidela je mo?no s odstupem ?asu konstatovat, ?e zatimco Josef Wolf byl ve sve fotograficke tvorb? ovlivn?n secesnim piktroialismem [pozn. 8] tak Josef Seidel p?i sve praci vice vyu?ival technologii barevne fotografie. [3] Josef Seidel byl v?bec jednim z prvnich fotograf? na uzemi ?eskych zemi, jen? vydaval barevne pohlednice po?izene prvni barevnou technikou tzv. autochromu . [3] Zarove? byl z?ejm? prvnim fotografickym profesionalem, jen? na ?umav? po?izoval barevne fotografie. [3]

Tematicky si Josef Seidel a Josef Wolf byli velice blizci (oba na svych snimcich p?edev?im zachycovali ?ivot mistnich lidi a p?irodni krasy ?umavy), [pozn. 9] ale Josef Seidel mno?stvim zab?r? Josefa Wolfa vyrazn? p?ed?il. [3] [pozn. 10]

Druha polovina 80. let 19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Druha polovina 80. let 19. stoleti disponovala asi ?ty?mi sty r?znych fotografickych zab?r? (pohled?) s ?umavskou tematikou a to od vy?e uvedenych fotograf? ve formatech, ktere se pohybovaly od male vizitky do alba, v?t?i kabinetky, stereofotografie do kukatka a? po velkoformatove pohledy ur?ene pro vyzdobu interieru (jako graficke listy). [3] Fotografickou cestou byly rozmno?ovany i kresby. [3] [pozn. 11] Zajem ve?ejnosti o snimky s ?umavskymi motivy byl velky a z obchodniho hlediska investice do tohoto artiklu nep?edstavovala ?adne obchodni riziko. [3] Navic popularitu ?umavy propagovaly i vydavane publikace (pr?vodci):

  • Autor: profesor Heinrich Moritz Willkomm; nazev: Der Bohmerwald und seine Umgebungen. Ein Handbuch fur Reisende. (?umava a jeji okoli. Pr?vodce pro cestovatele.); Vydavatel: Karel Ferdinand Bellmann , Praha 1878 ; jazyk: n?m?ina; Poznamka: bez fotografii [3]
  • Autor: Franti?ek Adolf Borovsky ; nazev: ?ivna??v pr?vodce po ?umav?: zevrubny popis cele ?umavy, jejich svah?, blizkych d?le?itych m?st a krajin a poho?i Novohradskeho, sepsal Franti?ek Adolf Borovsky; prohlednul a doplnil Jan Krej?i.; Nakladem knihkupectvi Franti?ka ?ivna?e v Praze, 205 stran, vy?lo i n?mecky; (bez fotografii); Poznamka: Reprint teto publikace byl vydan nakladatelstvim Baset v Praze v roce 2002. [3]

Alphons Adolph [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1889 p?i?el ze ?itavy do Pasova fotograf Alphons Adolph (1853-1934). [2] [3] [pozn. 12] ; [pozn. 13] Mistopisne serie ?umavskych snimk? od Alphonse Adoplha byly koncem 19. stoleti nejpest?ej?i a tento fotograf pat?il v te dob? mezi nejvyznamn?j?i vydavatele pohled? na ?umavu. [3]

Franti?ek Kratky [ editovat | editovat zdroj ]

Franti?ek Kratky (1851?1924)

Na p?elomu 80. a 90. let 19. stoleti fotografoval na ?umav? i Franti?ek Kratky (1851?1924) z Kolina nad Labem (tam m?l i sv?j fotoatelier). [2] [3] ?ast jeho tvorby obsahuje i nejstar?i fotografie ?umavy zam?rn? o?ivovane lidskymi postavami. [2] Jeho specialitou byly stereo fotografie a Franti?ek Kratky nem?l tehdy v jejich vydavani v ?eskych zemich podstatn?j?i konkurenci. [3] (N?ktere z Kratkeho pohled? byly i kolorovane. [3] ) Oproti v?t?inovemu p?istupu d?iv?j?ich fotograf? ?umavy, kte?i po?izovali zab?ry bez lidskych postav (stafa?e), zastaval Franti?ek Kratky nazor, ?e do snimku regionu (?umavy) pat?i i jeho obyvatele, jen? v n?m ?iji. [3] Prav? fotografu Franti?ku Kratkemu pat?i prvenstvi v zab?rech, kde jsou zachyceni obyvatele ?umavy ve svych v?ednich ka?dodennich situacich. [3] Na Kratkeho snimcich sice lide v?t?inou nehnut? stoji (a vy?kavaji po dobu fotograficke expozice, ktera nebyla diky pokroku fotograficke techniky dlouha), ale zasluhou autentickeho prost?edi (o autenticitu fotografii za?inal byt na p?elomu 80. a 90. let 19. stoleti zvy?eny zajem) jejich ?strnulost“ neru?i a celkov? snimek p?sobi v?t?inou velmi p?irozen?. [3] Katalog Franti?ka Kratkeho z roku 1893 obsahuje 70 fotografii ?umavy, celkov? je po?et Kratkeho zab?r? ?umavy odhadovan na asi 100. [1] Kratky pat?i spolu s Karlem Kuklikem mezi autory asi nejv?t?iho po?tu ?umavskych fotografii s ?lesni a pralesni“ tematikou. [1]

  • Franti?ek Kratky ? ukazka z fotograficke tvorby
  • Cestou z trhu - umrlčí prkna; Šumava; kolem roku 1892
    Cestou z trhu - umrl?i prkna; ?umava; kolem roku 1892
  • Dřevorubci; Šumava; kolem roku 1890
    D?evorubci; ?umava; kolem roku 1890
  • Sběr trávy; Šumava; kolem roku 1890
    Sb?r travy; ?umava; kolem roku 1890
  • Pramen Vltavy (kolem roku 1880)
    Pramen Vltavy (kolem roku 1880)
  • Neznámá usedlost; Železná Ruda; kolem roku 1880
    Neznama usedlost; ?elezna Ruda ; kolem roku 1880
  • Šumava; Třístoličník; kolem roku 1892
    ?umava; T?istoli?nik ; kolem roku 1892

Amaterska fotografie (E. Strouhal) [ editovat | editovat zdroj ]

Prom?ny ?ivotniho stylu na ?umav?, sport, rekreace, cestovani, spole?ensky a technologicky pokrok to v?e akcentovalo i fotografovani jako zalibu neprofesionalnich fotograf? ? fotoamater?. [3] Profesionalni fotografove se i nadale v?novali atelierove fotografii, zab?r?m ur?enym pro oficialni zpravodajstvi, p?ipadn? zakazkove dokumentaci pro vyrobni podniky a na ?umav? stale zaji??ovali i p?eva?ujici ?ast produkce pohlednic. [3] Spontanni amaterske zab?ry se po p?elomu 19. a 20. stoleti staly velice cennym dokumentarnim sv?dectvim nejen o tehdej?ich prom?nach ?ivotniho stylu, ale i o ka?dodennim ?ivot? mistnich obyvatel na ?umav?. [3] V 90. letech 19. stoleti zachytil systematicky svym fotoaparatem praci chodskych d?evorubc? amatersky fotograf ? ?editel velkostatku v Kout? u Doma?lic E. Strouhal. [3] [pozn. 14]

Wenzel Faber (Prachatice) [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?i fotograficke ateliery vznikaly v poslednim desetileti 19. stoleti ve m?stech a logicke bylo, ?e jejich mistni provozovatele ?i vlastnici ? profesionalni fotografove ? po?izovali i exterierove fotografie sveho m?sta a jeho okoli. [3] P?vodn? vyu?eny sladek Wenzel Faber (1850?1928) si fotograficky atelier p?vodn? otev?el v roce 1892 v Dob?anech . [3] Do rodnych Prachatic p?i?el roku 1896 a stal se zde nejvyznamn?j?im fotografem. [3] Dokumentoval prachaticke domy, slavnosti a ka?dodenni ?ivot mistnich obyvatel. [3]

Rudolf Durhammer, Felix Pohl (Vimperk) [ editovat | editovat zdroj ]

Ve Vimperku se p?ed rokem 1897 stal fotografem (p?vodnim povolanim drogista) Rudolf Durhammer (1852?????), [2] [3] ktery po?idil velke mno?stvi snimk? Vimperka a jeho okoli. [1] Vyznamn?j?im vimpereckym fotografem byl ale Felix Pohl (1878?1961). [2] Ten ve Vimperku po roce 1901 p?evzal v ?isle popisnem 62 fotostudio Helios a v mezivale?nych letech 1923 a? 1930 vykonaval (jako jeden z mala fotograf? v ?eskych zemich) i funkci starosty. [3] Z roku 1903 se dochovaly prvni Pohlovy fotografie z Vimperka. [1] V roce 1914 ziskal Felix Pohl kinematografickou licenci, diky ni? mohl v sale hotelu Wieser promitat filmy. [1] V roce 1925 zbudoval ve Vimperku prvni kino, kde byl v roce 1931 promitnut ve Vimperku prvni zvukovy film. [1] Fotograficka poz?stalost Felixe Pohla z?stala ulo?ena ve vimpereckem muzeu. [1]

Jo?a Pospichal (Su?ice) [ editovat | editovat zdroj ]

V Su?ici p?sobil i propagator ?umavy a turistiky ? knihkupec, fotograf, vydavatel a nakladatel pohlednic Jo?a Pospichal (1883?1968) [pozn. 15] , ktery se sna?il um?lecky ztvarnit ?umavsky region. [2]

Ti?t?na podoba snimk? (Jan Nepomuk Langhans) [ editovat | editovat zdroj ]

Jan Nepomuk Langhans (1851?1928)

Krom? pohlednic (rozmno?ovanych technologii litografie ?i sv?tlotisku ) se na p?elomu 19. a 20. stoleti za?aly ?i?it k ve?ejnosti fotograficke zab?ry i v ti?t?ne podob? (?asopisy, knihy). [3] Znamy pra?sky portretni fotograf Jan Nepomuk Langhans (1851?1928) [2] byl mezi prvnimi vydavateli pohlednic ?umavy rozmno?ovanymi technologii sv?tlotisku. [3] Po p?elomu 19. a 20. stoleti se objevila ?pohledenice“ jako nova komodita mezi sb?rateli. [3]

Dal?i fotografove [ editovat | editovat zdroj ]

Rudolf Bruner-Dvo?ak (1864?1921)

Vyvoj kvalitnich tiskovych technik umo?nil realizaci kni?nich projekt? dopl?ovanych fotografiemi. V letech 1896 a? 1898 vychazel postupn? ?po se?itech“ projekt ?Letem ?eskym sv?tem“ s fotografiemi Jind?icha Eckerta , Josefa Seidela , Josefa Taubera (fotografa z Doma?lic) [7] a Jana P?ibramskeho [8] z ?eskych Bud?jovic. [3] Dal?i kni?ni projekt ?Kralovstvi ?eske“ obsahoval ve svazcich, jen? se tykaly Ji?nich a Jihozapadnich ?ech, dokonce fotografie od 17 r?znych autor? (fotograf?). [3] Mezi nimi byli i znami fotografove z ?eskeho klubu fotoamater? v Praze : Franti?ek Mrsko?, [9] Eduard Petrak [10] a Ing. Jan Plischke. [3] [11]

Mezi dal?imi fotografy ?umavy mo?no uvest i fotografa, jen? pou?ival pseudonym ??editel Kadlec“; zakladatele ?urnalisticke fotografie a pr?kopnika fotograficke reporta?e v ?eskych zemich Rudolfa Bruner-Dvo?aka (1864?1921, Praha) ?i u?itele z Hora??ovic Karla N?mce (a jeho p?itele rodaka z Hora??ovic ? piktorialistu Karla Novaka). [3] Na ?umav? amatersky fotografoval i ?esky mali?, grafik, ilustrator, socha?, ?ezba? a take spisovatel a basnik Josef Vachal (1884?1969). [3] K prvnim amaterskym barevnym fotografickym snimk?m ze ?umavy pat?i i zab?ry ?eskeho v?dce a pr?kopnika barevne fotografie Karla ?mirouse (1890-1981). [3] Karel ?mirous byl o t?icet let mlad?i ne? Josef Seidel , oba se narodili v ?eskem Krumlov?, prvni fotograficke zku?enosti ziskal ?mirous v Seidelov? atelieru. [1] Oba fotografove po?izovali snimky ?eskeho Krumlova a fotografovali i v Boubinskem pralese. [1] [pozn. 16]

Archivy regionalnich muzei obsahuji i cenne historicke snimky dal?ich mistnich fotograf?: [2]

Doba mezi 1. a 2. sv?tovou valkou [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi charakteristicke rysy mezivale?ne doby je nutno uvest v prve ?ad?: [3]

  • rozmach amaterske fotografie,
  • stabilizace p?edvale?nych fotografickych firem, na jejich? bedrech spo?ivalo ponejvice po?izovani obrazoveho sv?dectvi z mezivale?ne ?umavy, a
  • jen nevelke roz?i?ovani po?tu dal?ich profesionalnich fotografickych firem.

S muzeem v Ka?perskych Horach spolupracoval na p?elomu 30. a 40. let 20. stoleti fotograf ? krajina? ? Max Nowak (1881?1956) z Dra??an. [2] [12]

Diky vlastiv?dnemu sna?eni tehdej?ich m?stskych muzei v Ka?perskych Horach a v Su?ici se poda?ilo v jejich sbirkach soust?edit jak jedine?ne fotografie z aparat? profesionalnich fotograf?, tak i zab?ry ?etnych anonymnich amaterskych fotograf?. [2]

Po druhe sv?tove valce [ editovat | editovat zdroj ]

Po roce 1945 do?lo k poni?eni ?ady fotografickych poz?stalosti a po unoru 1948 pak k nahrad? fotografickych ?ivnosti komunalnimi fotografickymi slu?bami. [3] Toto (spolu s odsunem n?meckeho obyvatelstva a naslednou likvidaci mnoha ?umavskych pohrani?nich vesnic) znamenalo citelny zasah do p?irozene kontinuity vyvoje tak?ka ve v?ech oblastech ?ivota ?umavskeho regionu. [3] Povale?na vlna ?izeneho osidlovani pohrani?i lidmi z vnitrozemi pak nadlouho zp?etrhala i zdej?i p?edivo lidskych vztah? a zamichala osudy zbyleho p?vodniho obyvatelstva. [13]

?estmir Kratky [ editovat | editovat zdroj ]

?esky fotograf, historik um?ni, etnograf, vytvarny kritik, kurator a pedagog fotografie ?estmir Kratky fotografoval Boubinsky prales koncem 50. let 20. stoleti. [1] B?hem pobytu na ?umav? jako etnograf shroma?dil ?estmir Kratky na tisic nap?v? i pis?ovych text? rumunskych Slovak?. [14] V te dob? za?al spolupracovat s fotografem Karlem Plickou a spole?n? vytvo?ili soubor fotografii z Boubinskeho pralesa a Mrtveho luhu . Kratky fotografoval za mlhy, kdy sta?ilo najit n?jake zajimave misto, nej?ast?ji jakysi vyvraceny ko?en nebo zvla?tni spletenec v?tvi a razem se tento objekt stal na snimku ?fantaskni d?sivou p?i?erou“ obklopenou trochu neskute?nym snov?-pohadkovym prost?edim. [1]

Karel Kuklik [ editovat | editovat zdroj ]

Karel Kuklik (1937?2019)

?esky fotograf Karel Kuklik (1937?2019) (za?azovany mezi vytvarniky ovlivn?ne abstraktnimi a surrealistickymi tendencemi a take mezi autory vytva?ejici dila se silnym existencialnim nabojem) se na ?umavu zam??oval v 60. letech 20. stoleti. Jeho fotografie ?umavy jsou prezentovany v knize ?umava. Zdej?i krajinu zachycuje nejen z topografickeho pohledu, ale p?idava i fantazijni asociace spojene s vnit?nim pro?itkem ?lov?ka, citiciho sounale?itost s ?umavskou p?irodou. [1]

Pavel Ne?leha [ editovat | editovat zdroj ]

?esky mali?, kresli?, grafik a fotograf Pavel Ne?leha se v letech 1971 a? 1996 rad vracel na ?umavu, kde vyhledaval neregulovanou p?irodu a ?divoke“ lokality. [1] Expresivni u?inek svych fantazijn? a romanticky sm?rovanych fotografii umoc?oval pou?ivanim diptych? a triptych? . [1] Soub??n? s fotografovanim se v?noval i mali?ske a kresebne praxi. [1] B?hem 80. let 20. stoleti p?erostlo jeho fotografovani do samostatne um?lecke reflexe. [1] Ne?leha se trp?liv? a opakovan? vracel na zajmova mista, aby zde vy?kal na spravnou chvili pro expozici, aby celkova atmosfera vysledneho snimku rezonovala s jeho vnit?ni naladou a cilovou p?edstavou. [1] Svoje snimky ?asto koloroval, tonoval nebo sv?teln? upravoval s cilem zd?raznit vnit?ni pro?itek z daneho mista. [1] Timto zp?sobem vznikly a byly postupn? rozvijeny Ne?lehovy fotograficke cykly: ?umava, Popelna, Vydra. [1]

Slava ?tochl [ editovat | editovat zdroj ]

?esky fotograf Slava (Jaroslav) ?tochl za?inal fotografovanim sportu. Ve svych sedmnacti letech dosahl prvniho usp?chu, kdy? jeho snimky otiskl sportovni tydenik Star, pro ktery pak fotografoval sportovni reporta?e. V kv?tnu 1945 dokumentoval Pra?ske povstani. Po druhe sv?tove valce se v?noval fotografovani p?irody, zejmena ryb, a myslivecke tematiky. [1] Na ?umav? se ?tochl v?noval fotografovani mist kolem toku ?eky Vltavy. [1] Z konce 60. let 20. stoleti pochazeji ?tochlovy ?ernobile snimky Mrtveho luhu, udolniho ra?elini?t? na soutoku Teple a Studene Vltavy. [1]

Dal?i fotografove [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi dal?i fotografy, kte?i po?izuji snimky v divoke p?irod? ?umavy, dlu?no zahrnout i fotografa a kameramana Pavla Berkovi?e (* 1977) a ?eskeho kameramana, zvuka?e a re?isera Davida Cysa?e (* 1975). [1] [15] [pozn. 17] Oba absolvovali FAMU ; jejich spole?nou praci vznikl vystavni soubor ?Lybyrintem“, ktery ?ita 23 d?l; ?umavou se zabyva velkoformatova ?ernobila fotografie ?Povltavi (?umava)“. [1]

Leteckym snimk?m ?umavy se v?nuje plze?sky profesionalni fotograf Milan Vachal , ktery je take autorem kalenda??, katalog?, billboard?, pohlednic a dvou knih (Fotoobrazy: Plze? a okoli; ?umava kouzelna a umirajici). ?umavu zachycuje na svych snimcich i ?eskobud?jovicky krajina?sky amatersky fotograf Petr Moravec . [17] [18] [19]

Pon?kud neobvyklym fotografem ?umavy je i basnik, meteorolog, spisovatel, vytvarnik a fotograf Roman Szpuk (* 1960). Od roku 1998 pracuje jako pozorovatel po?asi na Chura?ov? a v ramci sveho zam?stnani se specializuje na fotografie vzacnych meteorologickych a atmosferickych jev?. (Spolupracuje i s ?eskymi amaterskymi lovci bou?i.) [20] [21] [22]

Knihy s tematikou ?umavy a fotografie [ editovat | editovat zdroj ]

N?mecky psane [ editovat | editovat zdroj ]

  • Paul Praxl : Die Photographishe Entdeckung des Bohmerwaldes . 1981, (publikace byla zve?ejn?na u p?ile?itosti vystavy v Muzeu ?umavy v Pasov?) [1]
  • JORDAN, Ingeborg. Photographie im Bohmerwald 1880?1940 . 2. roz?i?ene. vyd. Steyr: W. Ennsthaler: Ennsthaler GmbH, 1984. 306 s. ISBN   978-3850681698 . (n?mecky)   [1] [23]
  • Marie Frank: Land und Leut im mittleren Bohmerwald in alten Fotos . 1985 [1]
  • Reinhold Fink: Gruß aus dem Bohmerwald / Farbige alte Ansichtskarten , 1988, nakladatelstvi: Morsak-Verlag [1]

?esky psane [ editovat | editovat zdroj ]

  • SCHEUFLER, Pavel . ?umava: ?umava na nejstar?ich fotografiich = ?umava in the oldest photographs = Der Bohmerwald auf den altesten Photographien . Vydani 1. Praha: Baset, 2003. 166 stran; ISBN   80-86223-79-5 . [1]
  • STARY, Vaclav . Stara ?umava = Der Alte Bohmerwald . 1. vydani Vimperk: Nakladatelstvi Tiskarny Vimperk, 1991. 231 stran; ISBN   80-900807-1-5 . [1]
  • REBSTOCK, Radovan. ?umavou za technickymi pamatkami . 1. vydani Su?ice: Radovan Rebstock, 1992. 72 stran; ISBN   80-85301-17-2 . [1]
  • REBSTOCK, Radovan. ?umavou za technickymi pamatkami . 2. vydani Su?ice: Radovan Rebstock, 1998. 71 stran; ISBN   80-85301-61-X .
  • MARTAN, Miloslav a P?EDOTA, Miroslav. ?umava na starych pohlednicich I = Der Bohmerwald auf alten Ansichtskarten I . 3. p?epracovane vydani, V Pyramid? 1. Zdikov: Pyramida, 1996. 264 stran; ISBN   80-902085-2-5 . [1]
  • MARTAN, Miloslav. ?umava na starych pohlednicich II = Der Bohmerwald auf alten Ansichtskarten II . 1. vydani Zdikov: Pyramida, 1997. 270 stran; ISBN   80-902085-2-5 . [1]
  • VAVROVA, Jaroslava. Kapitoly z minulosti Kvildy . 1. vydani Kvilda: J. Vavrova, 1999. 63 stran; ISBN   80-238-4784-8 . [1]
  • VAVROVA, Jaroslava. Kapitoly z minulosti Kvildy . 2. roz?i?eni vydani Kvilda: Jaroslava Vavrova, 2005. 141 stran; ISBN   80-239-5105-X .
  • KUKLIK, Karel a MRAZ, Bohumir. ?umava = Der Bohmerwald . P?eklad Peter Zieschang. Praha: Kuklik, 1993. (70) stran; ISBN   80-901566-0-6 . [1]
  • KINTZL, Emil . Zmizely kousek ?umavy, aneb, Komu za to "dik"? = Ein verlorenes Stuck des Bohmerwaldes, oder, Wem gilt der "Dank"? . P?eklad Eva Forti. Vydani druhe. Ka?perske Hory: Karel Pokorny, 2005. 141 stran. ISBN   80-239-5160-2 . [1]
  • KINTZL, Emil . O po?atcich ly?ovani na ?umav? slovem i obrazem . Vydani 1. Plze?: Insyst, 2008. 180 stran; ISBN   978-80-254-1216-9 . [1]
  • SCHNEEDORF, Stanislav . P?ib?hy ?umavskych k?i?k? ze zaniklych osad na ?esko-bavorskem pomezi . Vydani 1. Volary: Stanislav Schneedorf, 2021. 163 stran. ISBN   978-80-270-9493-6 .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Fotograficky se za?aly ?umavske kresby a rytiny ?i?it (oproti Krkono??m) asi o 20 let pozd?ji. [3]
  2. ↑ Dne 8. b?ezna 1879 sd?lil pisemn? Franti?ek Fridrich prachaticke m?stske rad?, ?e pra?ske muzeum ma zajem o fotografovani starych prachatickych budov. [1] Na to konto ?adal fotograf m?sto Prachatice o zaji?t?ni pobytu dvou fotografickych pomocnik? jako? i o uhrazeni firemnich naklad? spojenych s p?epravou fotografickeho vybaveni. [1] M?stska rada mu pod?kovala, jeho nabidku neakceptovala s tim ?e momentaln? nema zajem na po?izovani fotografii Prachatic. [1] I p?es toto odmitnuti se ale n?kolik zab?r? Prachatic od Franti?ka Fridricha dochovalo. [1]
  3. ↑ Pramen [2] datuje tento cyklus snimk? ?umavy od Jind?icha Eckerta do rozmezi let 1861 a? 1882 .
  4. ↑ Kate?ina ??astna byla sestra Marie ??astne (22.2.1841?24.6.1881) s ni? se Karel N?mec (1839?1901) o?enil v kv?tnu roku 1866 v Praze. Karel N?mec byl ?esky zahradnicky odbornik, pedagog, znamy ovocna? a druhorozeny syn spisovatelky Bo?eny N?mcove . [3]
  5. ↑ Ludolf Edmund Hansen (1845?1903) p?evzal ?eskobud?jovicke nakladatelstvi v roce 1875 po smrti Ludolfa Emila Hansena (1813?1875).
  6. ↑ Josef Seidel je dnes (rok 2020) ozna?ovan p?ivlastkem: fotograf ?umavy .
  7. ↑ Tzv. ?umavsky archiv Josefa Seidela a Franti?ka Seidela obsahuje n?kolik tisic dnes (rok 2020) ji? unikatnich snimk?. [2]
  8. ↑ Piktorialismus ? fotograficky sm?r objeveny kolem roku 1885 a usilujici o p?ibli?eni fotografie malb? nebo grafice . Nejv?t?iho rozmachu dosahl na po?atku 20. stoleti , ale za?al ustupovat po roce 1914 v souvislosti s nastupem modernismu .
  9. ↑ Josef Seidel systematicky fotografoval vesnice, m?sta, pam?tihodnosti, lidi ale p?edev?im pak ?umavskou krajinu. [2]
  10. ↑ Josef Wolf m?l ale nejspi?e zasluhy na tom, ?e se roce 1897 v Ho?icich na ?umav? nata?ely na kinematograficky pas tam?j?i zname pa?ijove hry . [3] Tento hrany film se ozna?uje za prvni nata?eny na uzemi dne?ni ?eske republiky. [3] Jednalo se o tzv. Ho?icky pa?ijovy film , ktery zde nato?ili ameri?ti filma?i.
  11. ↑ Touto ?innosti se zabyval pra?sky nakladatel a tiska? Karel Ferdinand Bellmann (1820?1893). [3] Karel Ferdinand Bellmann byl ?esky, n?mecky hovo?ici zvona?, nakladatel, tiska? a fotograf.
  12. ↑ Adolph Alphons nosil titul kralovsky bavorsky dvorni fotograf a byl te? dvornim fotografem panovnika, dvoru ?i volene hlavy statu ? ?eske zem?
  13. ↑ N?kolik ?umavskych snimk? po?idil i Gustav Adolph (p?ibuzny Alphonse Adolpha). [3] Gustav Adolph m?l fotograficky atelier ve Schreiberhau (dnes Szklarska Por?ba , okres Krkono?e , Polsko), ale jinak fotografoval Krkono?e. [3]
  14. ↑ Dvanact snimk? amaterskeho fotografa E. Strouhala bylo oti?t?no i v knize Jana Franti?ka Hru?ky ?Mezi chodskymi d?evorubci“ (Vydano v Plzni roku 1935, nakladatel: M. Labkova; 90 stran; vydano k 70. narozeninam autora jako 1. svazek Vlastiv?dne kni?nice Plze?ska, II. po?adi, s 12 fotografiemi E. Strouhala, uvnit? podpis autora), jeji? text byl p?vodn? napsan pro ?asopis Sv?tozor z roku 1897 (a kde je zmin?na i Strouhalova dokumentaristicka prace). [3]
  15. ↑ Jo?a Pospichal (* 16. unora 1883 v Tel?i ? 10. za?i 1968 v Ka?perskych Horach) byl otcem ilustratora (karikaturisty) Josefa Pospichala (* 2. za?i 1936 v Su?ici) ? te? autora vlastiv?dnych praci ze Su?icka.
  16. ↑ Tematem Boubinskeho pralesa se zabyvaly i uhlotisky ?eskeho mali?e a grafika Karla N?mce (1879?1960) datovane kolem roku 1910. [1] Take grafik a mali? Josef Vachal (1884-1969) fotografoval Boubinsky prales, zejmena pro svoji osobni pot?ebu. Jeho sklen?ne negativy o rozm?rech 10 x 15 cm se datuji kolem roku 1930. [1] Fotografie Vachal pou?ival coby p?edlohy ke svym d?evoryt?m do knihy ??umava umirajici a romanticka“. [1]
  17. ↑ Pavel Berkovi? (* 22. unora 1977) ? kameraman a fotograf (?fotografokameraman“); absolvoval Pra?skou fotografickou ?kolu, Filmovou ?kolu v Pisku (dnes Filmovou akademii Miroslava Ond?i?ka) a katedru kamery na FAMU. Spolu s Davidem Cysa?em se zabyvaji vyrobou velkoformatovych fotoaparat? s jejich? pomoci po?izuji velkoformatove snimky. [16]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg FI?ER, Ond?ej. Fotografove ?umavy . Zlin, 2009 [cit. 2020-09-14]. 41 s. Bakala?ska prace. Univerzita Toma?e Bati ve Zlin?; Fakulta multimedialnich komunikaci; Ustav reklamni fotografie a grafiky; studijni obor: Multimedia a design - Reklamni fotografie; studijni program: B8206 Vytvarna um?ni . Vedouci prace Scheufler, Pavel . Ke sta?eni ve formatu *.pdf ze stranky ( http://hdl.handle.net/10563/10229 ); Shrnuje a mapuje p?sobeni profesionalnich i amaterskych fotograf? na ?eske stran? poho?i ?umavy v obdobi od 60. let 19. stoleti do konce 2. sv?tove valky + n?ktere vyznamne osobnosti ?umavske fotografie druhe poloviny 20. stoleti (krajina?e a fotografy volne p?irody a krajiny).. Dostupne online.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af VLADIMIR, Horpeniak . St?edni ?umava . 1. vyd. Praha; Litomy?l: Paseka, 2007. 71 s., 132 stran obrazovych p?iloh. (Zmizele ?echy). Dostupne online . ISBN   978-80-7185-839-3 . Kapitola Fotografie, s. 44, 45, 46. Obsahuje bibliografii a obrazovou dokumentaci zaniklych pamatek a jinych nemovitosti v oblasti centralni ?umavy. Pr?vodni text pojednava o historii kraje a jeho architektonickych p?em?nach..  
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl cm cn co cp cq cr cs ct cu cv SCHEUFLER, Pavel . K po?atk?m fotografie na ?umav? [online]. www scheufler cz, 2002-05-15 [cit. 2020-08-24]. 10 stranek textu (+ chronologicky seznam publikaci, je? obsahuji fotografie ?umavy vznikle do roku 1918) ke sta?eni ve formatu *.pdf. Dostupne online .  
  4. ↑ a b SCHEUFLER, Pavel . Kranzfelder, Ignaz (Ignac) (* 1849, Cheb ? 31. 8. 1930, Hor?ovsky Tyn) [online]. www scheufler cz [cit. 2020-08-24]. Dostupne online .  
  5. ↑ VELMI K?EHKE OBRAZY JANA ZACHARIA?E QUASTA ? ?ivot a dilo Jana Zacharia?e Quasta (1814?1891) [online]. www kultura 21 cz [cit. 2020-08-24]. Dostupne online .  
  6. ↑ SCHEUFLER, Pavel . Kopecky, Jan (* 1846, Horni Litvinov ? rok umrti zatim neni znam) [online]. www scheufler cz [cit. 2020-08-24]. Dostupne online .  
  7. ↑ SCHEUFLER, Pavel . Tauber Josef (senior) (narozen: 3. 6. 1857 Schonthal (Krasna u Mar. Lazni); zem?el: 5. 10. 1935 Doma?lice(?) byl vyznamny fotograf Doma?licka. [online]. www scheufler cz [cit. 2020-08-26]. Dostupne online .  
  8. ↑ fotografie [online]. www encyklopedie c-budejovice cz [cit. 2020-08-26]. Encyklopedie ?eskych Bud?jovic. Dostupne online .  
  9. ↑ SCHEUFLER, Pavel . Mrsko? Franti?ek (narozen: 1865; zem?el: 28. 8. 1928 ?erno?ice) byl vyznamny fotoamater a organizator Klubu fotograf? amater? v Praze, na jeho? zalo?eni se podilel. [online]. www scheufler cz [cit. 2020-08-26]. Dostupne online .  
  10. ↑ SCHEUFLER, Pavel . Petrak Eduard (narozen: 22. 11. 1855 Branna u Jilemnice; zem?el: 1931 Praha) byl vyznamnym fotoamaterem z po?atk? organizovaneho amaterskeho hnuti. [online]. www scheufler cz [cit. 2020-08-26]. Dostupne online .  
  11. ↑ Balon Praha [online]. Narodni technicke muzeum Praha [cit. 2020-08-26]. B?hem letu balonu dne 28. za?i 1905 po?izoval fotografie Ing. Jan Plischke. Zachytil vzlet balonu z ko?e, vzdalujici se zemi s mavajicimi divaky na vystavi?ti a dale fotografoval Prahu, vystavi?t?, Pr?myslovy palac, Hole?ovicke nadra?i, zdymadlo u Troje a dale krajinu v pr?b?hu letu. Ing. Jan Plischke po?idil v ?eskem prost?edi jedine?nou ?adu prvnich leteckych snimk?.. Dostupne v archivu po?izenem dne 2019-08-20.  
  12. ↑ MAX NOWAK (* 21. kv?tna 1881 v Legnici v byvalem Slezsku ? 25. listopadu 1956 v Dra??anech) [online]. www kohouti kriz org [cit. 2020-08-24]. Dostupne online .  
  13. ↑ Novi lide do pohrani?i: Jak vypadalo povale?ne osidlovani Sudet? [online]. web: 100+1 cz, 2019-07-22 [cit. 2022-01-25]. Dostupne online .  
  14. ↑ ?estmir Kratky, O vzniku sbirky tradi?nich lidovych pisni slovenskych p?esidlenc? z Rumunska, in: ?esky lid sv. 42, ? 6, 1955
  15. ↑ David Cysa? (* 28. ?ervence 1975, Praha) ? ?esky kameraman, zvuka?, re?iser [online]. web: Filmovy p?ehled cz [cit. 2021-08-30]. Dostupne online .  
  16. ↑ Pavel Berkovi? a.?.k. - kameraman (a.?.k. je zkratka: asociace ?eskych kameraman?) (* 22. unora 1977) [online]. web: Pra?sky filmovy kufr cz [cit. 2021-08-30]. Dostupne online .  
  17. ↑ MORAVEC, Petr, Johann Peter (poesie). ?umava poeticka a kouzelna = Der Bohmerwald, seine Poesie und Magie . P?eklad Helga Grimmova, Jan Mare?, Gernot Peter; ilustrace ? foto: Petr Moravec. 1. vyd. ?eske Bud?jovice : Petr Moravec, 2019 . 95 s., + barevne ilustrace. Dostupne online . ISBN   978-80-270-6846-3 . S. 86. (Soub??ny ?esky a n?mecky text)  
  18. ↑ REDAKCE. V Bud?jovicich za?ala vystava Bo?i dotek ?umavy [online]. ?eskobud?jovicky denik, 2020-08-27 [cit. 2020-08-27]. Od pond?li 24. srpna 2020 do soboty 5. za?i 2020 se na deseti ve?ejn? dostupnych lokalitach po m?st? objevi celom?stska fotograficka vystava ?Bo?i doteky ?umavy“. Dostupne online .  
  19. ↑ Petr Moravec (* 22. b?ezna 1974, ?eske Bud?jovice) ? fotograf; zabyva se p?eva?n? fotografovanim p?irody a krajiny. [online]. [cit. 2020-08-27]. Identifika?ni ?islo: mzk2013761543. Dostupne online .  
  20. ↑ CORDATOVA, Zuna. Roman Szpuk (* 1960) ? ?ivotopis [online]. web: Databaze knih cz [cit. 2022-01-25]. Dostupne online .  
  21. ↑ PALAN, Ale?. Zapisky ?umavskeho samota?e a basnika Szpuka jsou hutne jako bahno [online]. web: Archiv HN cz, 2016-07-22 [cit. 2022-01-25]. Dostupne online .  
  22. ↑ NOVOTNY, Vladimir; PIORECKY, Karel. Roman SZPUK (* 4. 9. 1960, Teplice) ? basnik [online]. web: Slovnik ?eske literatury cz, 2007-12-13, rev. 2008-08-09 [cit. 2022-01-25]. Dostupne online .  
  23. ↑ Ingeborg Jordan (* 16. dubna 1921, Karlovy Vary ? 20. ?ijna 1983) ? znalkyn? ?umavy a jejich um?leckych poklad?, autorka vlastiv?dnych p?edna?ek a publikaci. [online]. Web: Databaze autorit NK ?R [cit. 2021-05-20]. Identifika?ni ?islo: xx0224826. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Vypis je set?id?n chronologicky vzestupn? podle data vydani:

  • JORDAN, Ingeborg, ed. Photographie im Bohmerwald 1880-1940 . 2. roz?i?ene vydani; Austria: Steyr: W. Ennsthaler, 1984 . 306 stran; ISBN   3-85068-169-6 . (n?mecky); Jordan Ingeborg (* 16. dubna 1921, Karlovy Vary ? 20. ?ijna 1983) byla znalkyn? ?umavy a jejich um?leckych poklad? a autorka vlastiv?dnych p?edna?ek a publikaci.
  • KUKLIK, Karel , LEISKA, Milada a MRAZ, Bohumir . ?umava . 1. vydani Praha: Panorama, 1984 . 238 stran. Na?e vlast.
  • FINK, Reinhold. Gruss aus dem Bohmerwald: Farbige Alte Ansichtskarten . Grafenau: Morsak Verlag (nakladatelstvi Morsak), 1988 ; ISBN   3-87553-309-7 . (n?mecky)
  • STARY, Vaclav . Stara ?umava = n?mecky Der Alte Bohmerwald . 1. vydani Vimperk: Nakladatelstvi Tiskarny Vimperk, 1991 ; 231 stran; ISBN   80-900807-1-5 .
  • SCHEUFLER, Pavel . Historicke fotograficke techniky . Vydani 1. Praha: IPOS ARTAMA, 1993 ; 58 stran; ISBN   80-901265-2-9 .
  • SCHEUFLER, Pavel . ?umava: ?umava na nejstar?ich fotografiich = anglicky ?umava in the oldest photographs = n?mecky Der Bohmerwald auf den altesten Photographien . Vydani 1. Praha: Baset, 2003 ; 166 stran; ISBN   80-86223-79-5 .
  • ZAJONCOVA, Dana; DUFEK, Antonin a kolektiv. Neregulovano: prales ve fotografii = anglicky Unmanaged: the natural forest in photography . V Brn?: Moravska galerie, 2008 . 81 stran; katalog vystavy; ISBN   978-80-7027-188-9 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fotografove_?umavy&oldid=23235857 “