Objektiv
Nikon
Nikkor
18-70mm f/3.5-4.5
Fotograficky objektiv
je
?o?ka
nebo soustava ?o?ek, vytva?ejici opticky zm?n?ny obraz, ktery se obvykle je?t? dale zpracovava (zaznamem,
okularem
apod.). Pou?iva se nap?iklad ve
fotoaparatu
k soust?ed?ni sv?tla na senzor nebo na
film
. Mezi objektivy fotoaparatu,
kamery
,
dalekohledu
,
mikroskopu
a dal?ich optickych za?izeni neni v principu rozdil, li?i se ale svou konstrukci.
Bo?ni ?ez optickou soustavou jednooke zrcadlovky: Sv?tlo (obraz) prochazi objektivem
(1)
a odra?i se od
zrcadla
(2)
na
matnici
(5)
. Spojna
?o?ka
(6)
jej koncentruje do p?tibokeho
optickeho hranolu
(7)
, odkud prochazi do
hleda?ku
(8)
. P?i
expozici
se zrcadlo zvedne a otev?e se
zav?rka
(3)
, skrz ni? sv?tlo promitne na
senzor
(4)
stejny obraz jako do hleda?ku
?irokouhly objektiv
8 mm (
rybi oko
)
Teleobjektiv
800 mm
Princip promitani reality objektivem, p?i kterem vznikne obraz zmen?eny a p?evraceny
1:2,8/50 Macro - 1:4-5.6/70-300 - 1:4-5.6/10-20
A?koli jako primitivni objektiv poslou?i jakakoli spojna ?o?ka, ?i dokonce pouhy otvor v nepr?svitnem materialu (viz
camera obscura
), v praxi se pou?ivaji opticke soustavy n?kolika r?znych druh? ?o?ek kv?li potla?eni r?znych optickych vad. Takova opticka soustava pak m??e byt schopna i m?nit svoji
ohniskovou vzdalenost
? takzvan? ?
zoomovat
“.
V objektivech fotoaparat? take byva zabudovana
clona
, ktera dovoluje regulovat mno?stvi sv?tla, ktere objektivem prochazi. Sou?asti objektivu m??e byt i
zav?rka
(v p?ipad?
velkoformatovych
nebo n?kterych kompaktnich fotoaparat?), ve v?t?in? p?ipad? v?ak byva v t?le fotoaparatu.
Podle sve ohniskove vzdalenosti (nebo spi?e uhlu zab?ru) se fotograficke objektivy rozli?uji na t?i zakladni skupiny:
- normalni objektiv
? uhel zab?ru je asi 50°, co? je zhruba stejn? jako uhel vnimani lidskeho oka. Jejich u?elem je obvykle obraz, ktery se co nejvice podoba vnimani situace ?lov?kem. Snimky po?izene takovym objektivem maji pro ?lov?ka nejp?irozen?j?i perspektivu
- ?irokouhly objektiv
? ohniskova vzdalenost je krat?i ne? u normalniho objektivu, snimek ma tim padem ?ir?i zab?r; extremnim p?ipadem jsou objektivy typu ?
rybi oko
“, ktere maji uhel zab?ru i vice ne? 180°. D?sledkem byva zmen?eni objekt? v obraze a deformace jejich zobrazeni.
- teleobjektiv
?
zorny uhel
je u??i, umo??uje vyplnit cely snimek i pom?rn? vzdalenym p?edm?tem, obraz p?edm?t? je zv?t?eny.
Dal?im faktorem, ktery ur?uje vlastnosti objektivu, je sv?telnost. Je to bezrozm?rna hodnota, ?islo udavajici hodnotu jmenovatele ve zlomku s ?itatelem 1, tedy podil sv?tla, ktery objektiv propusti. Teoreticky idealni objektiv propou?ti ve?kere sv?tlo v uhlu zab?ru, m?l by tedy ve jmenovateli mit 1 (1/1) tedy sv?telnost 1. Realne objektivy v?dy ?ast sv?tla pohlti - proto maji ?islo sv?telnosti vy??i (nap?. 2 = propusti 1/2 = polovinu, 5 propusti 1/5 - p?tinu a podobn?). Hodnota f/1 byla prolomena nap?iklad objektivem Leica Noctilux 50mm f/0,95. T?chto hodnot lze dosahnout p?edev?im zv?t?ovanim p?edni ?o?ky - do t?la se dostane vice sv?tla, ne? by zachytil idealni objektiv.
?islo sv?telnosti byva v?t?inou cele, nebo uvad?ne na jedno desetinne misto. Sv?telnost objektivu lze regulovat zaclon?nim sm?rem k vy??im hodnotam - na stupnici clony fotografickych p?istroj? jsou obvykle n?ktere hodnoty uvedeny (nap?. 5,6... 11 a podobn?). Nejde v?ak o vlastnost objektivu, ale pomocneho za?izeni - clony. Nejni??i clona je obvykle shodna se sv?telnosti objektivu (necloni, je pln? otev?ena).
N?kdy je tato hodnota uvad?na jako zlomek s ?itatelem f (nap?. f/6). Na objektivech pro fotografii se ze zlomku objevuje ?asto jen jmenovatel spolu s ohniskovou vzdalenosti (nap?. 2,2 ? 32 mm nebo t?eba 1,8/50mm) pop?. se uvadi rozsahy u zoom?.
Posledni hodnota, ktera je pro objektivy d?le?ita je
hloubka ostrosti
. Je to hodnota udavajici rozsah vzdalenosti, ve ktere je objektiv schopen vykreslit obraz ost?e. Krom? zobrazovani vzdalenych p?edm?t? existuji objektivy, ktere pracuji na extremn? kratke vzdalenosti - objektivy
mikroskop?
, jejich? hloubka ostrosti se m??i na desetiny milimetru u objektiv? optickych, a u objektiv?
elektronovych mikroskop?
dosahuje je?t? daleko ni??i hodnoty.
Objektivy se dale d?li na dv? hlavni skupiny: zrcadlove (reflektory) a ?o?kove (refraktory). Existuji i objektivy ?mezi“ a to katadioptricke.
D?vodem, ktery vedl k tomuto rozd?leni, jsou realne opticke vlastnosti material?, z nich? jsou objektivy zhotovovany ?
sklo
“ a fyzikalni zakony. Je t?eba si toti? uv?domit, ?e vnimane (nebo zaznamenavane) sv?tlo je vlastn? ?sm?s sv?tel“, tedy elektromagnetickeho vln?ni v ur?item vlnovem rozsahu. Ka?da frekvence (vlnova delka) se v materialu lomi pod jinym uhlem, zavislym na indexu lomu materialu a vlnove delce. I kdy? jsou vlnove delky v po?adovanem rozsahu obvykle blizke, p?ece jen zp?sobuji p?i pr?chodu ?o?kou ur?ity
rozptyl
, (fyzikalni jev). V t?ch ?nejhor?ich“ objektivech se to projevuje nap?iklad ?ervenym zavojem.
Tuto vlastnost znal u?
Isaac Newton
a diky jeho objevu existuji objektivy, ktere tuto vadu nemaji, proto?e sv?tlo u nich ?adnym materialem neprochazi (kdy? vynechame vzduch). Jsou to objektivy zrcadlove. V zakladni sestav? maji ov?em tyto objektivy zase n?ktere prakticke, ale i teoreticke nevyhody. P?edev?im jsou rozm?rne, obraz je mimo osu a zobrazovane pole je na okrajich deformovane (koma) tim vice, ?im je k?ivost zrcadla vy??i.
?o?kove objektivy se z uvedenych d?vod? konstruuji nikoliv jako jedna ?o?ka, ale jako soustava ?o?ek s cilem co nejvice potla?it chromatickou vadu p?i zachovani zam?ru (ohniskove vzdalenosti a sv?telnosti) a v?rnosti obrazu (spektrum, rovinnost). Takovy objektiv se ozna?uje obvykle slovem
panchromaticky
(
pan
~ v?e,
chromos
~ barva). V po?atcich fotografie byla tato vlastnost objektiv? vyzdvihovana jako d?kaz kvality konstrukce, dnes je vicemen? o?ekavana a tak se v ozna?eni p?estava objevovat.
Zrcadlove objektivy absolvovaly relativn? dlouhy vyvoj, dnes se uplat?uji v
astrofotografii
a p?edev?im ve ?pi?kovych hv?zda?skych
dalekohledech
. Ve fotografii se pou?iva soustava
Cassegrain
, jeji? idea vychazi z Newtonova objektivu sestaveneho ze zrcadel. Zatimco Newton?v objektiv ma nelinearni jen jedno zrcadlo (
parabolicke
) a druhe je rovinne, v soustav? Cassegrain jsou nelinearni dv? zrcadla (klasicky parabola -
hyperbola
) a obraz je vyveden v ose objektivu otvorem za hlavni zrcadlo. To mimo jine zkracuje podstatn? stavebni delku.
Existuji dal?i modifikace tohoto schematu, z nich? nevyznamn?j?i jsou asi objektivy Maksutov, Schmidt (oba s korekci - meniskem je?t? p?ed hlavnim zrcadlem) a dal?i s jinym tvarem zrcadel Ritchey-Chretien (hyperbola - hyperbola) - nejznam?j?i kus tohoto typu je na
Hubbleov? vesmirnem dalekohledu (HST)
.
Pro 35mm filmove poli?ko ma
normalni objektiv
ohniskovou vzdalenost asi 50 mm. U v?t?iny
digitalnich fotoaparat?
, ktere maji senzory daleko men?i, je to jen n?kolik milimetr?. Pro p?ehlednost se u nich ale zpravidla uvadi ?35mm ekvivalent“ ohniskova vzdalenost, ktera by na normalnim filmovem poli?ku odpovidala stejnemu uhlu zab?ru.
Objektivy s m?nitelnou ohniskovou vzdalenosti se ozna?uji jako ?
zoomovaci
“. Jejich pou?iti u?et?i fotografovi ?as, pot?ebuje-li zm?nit snimany uhel, proto jsou oblibene v
reporta?ni
a amaterske fotografii. Zoomove objektivy maji i sve nedostatky ? kv?li v?t?imu po?tu optickych ?len? jsou v porovnani s objektivy s pevnou ohniskovou vzdalenosti v?t?i, t???i a dra??i. (Nap?iklad pevny objektiv Canon EF 200mm f/2.8L ma 9 element? a va?i 765 gram?, zoom Canon EF 70-200mm f/2.8L obsahuje 18 element? a jeho hmotnost je 1,3 kg.) Ve srovnatelnych cenovych kategoriich maji zoomy vyrazn? hor?i
sv?telnost
i opticke vlastnosti.
V principu lze tem?? ka?dy objekt fotografovat libovolnym objektivem. Nejlep?i snimky se ziskaji, pokud je pou?it objektiv, jeho? ohniskova vzdalenost odpovida typu fotografovaneho objektu. Nasledujici tabulka obsahuje vhodne ohniskove vzdalenosti pro klasicke snimani n?kterych objekt? nebo situaci.
[
zdroj??
]
N?kte?i vyznamni vyrobci objektiv? (2013)