Filozof
(ve stylov? p?iznakove podob? take
filosof
) je ?lov?k, ktery se zabyva filozofickymi otazkami v r?znych oblastech
teto discipliny
, ktery ji p?stuje a p?ipadn? vyu?uje. Jeho metodou je studium a vyklad filozofickych i um?leckych d?l, racionalni a kriticka argumentace a
diskuse
. Podle
Platona
je po?atkem filozoficke prace udiv nad tim, jak se v?ci maji, a filozof ma podle sveho poznani take ?it.
Raffael Santi
, Athen?ti filozofove (Freska ve Vatikanu, 1511)
?ecke
filosofos
vzniklo spojenim slov
filein
, mit rad, a
sofia
,
moudrost
,
znalost
,
dovednost
. P?vodn? souviselo se
vzd?lavanim
a ozna?ovalo ?lov?ka, ktery se sna?i
rozumov?
poznavat
pravdu
a dob?e
jednat
, a to ne z ?ist? u?elovych pohnutek. Ur?it?j?i vyznam dostalo patrn? a? u
Sokratovych
?ak?, zejmena u
Xenofonta
a Platona. Podle pozd?j?ich autor?, kte?i vznik pojmu p?ipisovali u?
Pythagorovi
, vzniklo v opozici k
sofist?m
, kte?i se ?ivili vyu?ovanim
?e?nictvi
a podobnych dovednosti, a m?lo zd?raznit, ?e filozof neni moudry (
sofos
), nybr? moudrost hleda. ?Kdo je moudry a v?d?ni u? ma, nepot?ebuje filozofovat.“
[1]
Sokrates naproti tomu o sob? tvrdi, ?e nevi nic, ale tote? zji??uje u svych partner?, kte?i se pokladaji za vzd?lance a znalce.
Rembrandt
,
Filozof
(1632)
Prakti?t?j?i obrat nastava u
stoik?
, zejmena latinskych, kte?i oproti pouhemu poznavani zd?raz?uji dobre jednani (
Cicero
,
Marcus Aurelius
). Podobn? soudi i star?i k?es?an?ti myslitele, k filozofii jako rozumovemu poznavani ?asto skepti?ti. Teprve ve vrcholnem
st?edov?ku
, kdy se budovalo soustavne ?kolske vzd?lavani, je filozofie jeho nezbytnou ?asti. Ve filozofii se ?lov?k u?i argumentovat a soustavn? myslet, co? mu ma pak poslou?it v dal?im studiu, zejmena teologickem. Od 14. stoleti se filozofie od
teologie
odd?luje a p?estava argumentovat autoritami (
Bible
, sta?i myslitele), p?esto jsou filozofy po cely st?edov?k tem?? vylu?n? kn??i.
Ned?v?ru k filozofii znovu o?ivil
Martin Luther
, p?esto se na univerzitach vyu?ovala dale, od 16. stoleti se v?ak vyskytuji i myslitele lai?ti, kte?i p?sobili mimo univerzity (
Rene Descartes
,
Francis Bacon
,
John Locke
,
Jean-Jacques Rousseau
,
Voltaire
,
David Hume
). N?kte?i se pak prosadili i na univerzitach (
Immanuel Kant
,
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
) a od po?atku 19. stoleti je u? filozof zpravidla laik a univerzitni u?itel. Filozofie se stava samostatnou disciplinou a od ni se odd?luji dal?i specialni v?dy, i kdy? se vyu?uji na filozofickych fakultach a dodnes se i v?dc?m ud?luje titul ?doktor filozofie“ (
Ph.D.
)
Od 19. stoleti p?ibyva nezavislych filozof?, kte?i u?i, ?ivi se svymi spisy a na n?ktere z nich nava?i samostatne my?lenkove ?koly (
I. Kant
,
G. W. F. Hegel
,
Auguste Comte
,
Søren Kierkegaard
,
John Stuart Mill
,
Friedrich Nietzsche
,
Albert Camus
). S roz?i?ovanim vysoko?kolskeho vzd?lavani se filozofove stavaji po?etnou akademickou profesi a rozd?luji se do mnoha sm?r? a ?kol, ?asto kratkeho trvani. N?kte?i ozna?eni ?filozof“ vyslovn? odmitli (
Hannah Arendtova
,
Michel Foucault
) a
Karl Popper
?asto kritizoval ?profesionalni filozofy“, kte?i misto vlastniho my?leni jen komentuji dila jinych.
Filozofove:
Platon
,
Aristoteles
,
Toma? Akvinsky
,
R. Descartes
,
D. Hume
,
I. Kant
,
G. W. F. Hegel
,
F. Nietzsche
,
G. Frege
,
E. Husserl
Krom? univerzit se filozofove sdru?uji v odbornych ustavech (v ?R nap?iklad Filosoficky ustav AV ?R), mezinarodnich sdru?enich a kolem odbornych ?asopis?. V ?R k nim pat?i
Filosoficky ?asopis
nebo
Reflexe
, z mezinarodnich ?asopis? nap?iklad
Deutsche Zeitschrift fur Philosophie, European Journal of Philosophy, Epoche, Ethics, International Philosophical Quarterly, Philosophy Today
a mnoho jinych.
UNESCO
ud?luje ka?de ?ty?i roky
Avicennovu cenu
za etiku ve v?dach, japonska nadace
Inamori
ud?luje
Kjotskou cenu
za um?ni a filozofii a
Kralovska ?vedska akademie v?d
ud?luje
Cenu Rolfa Schocka
za logiku a filozofii.
- Filosoficky slovnik
. Olomouc: FIN 1998.
- Metzler Philosophen Lexikon
. Stuttgart: Metzler 1995
- Ritter ? Grunder,
Historisches Worterbuch der Philosophie
. Basel 1981nn. Heslo Philosophie. Sv. 7, sl. 573nn.