Autonomni spole?enstvi Extremadura Comunidad Autonoma de Extremadura
znak vlajka
Hymna : Hymna Extremadury
Geografie
Hlavni m?sto	Merida
Sou?adnice	39°12′ s. ?. , 6°9′ z. d.
Rozloha	41 634 km²
?asove pasmo	UTC+01:00 ( standardni ?as ) UTC+02:00 ( letni ?as )
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	1 059 501 (2021)
Hustota zalidn?ni	25,4 obyv./km²
Jazyk	?pan?l?tina
Sprava regionu
Stat	?pan?lsko ?pan?lsko
Pod?izene celky	2 provincie
Vznik	26. unora 1983 (ziskani autonomie )
P?edseda vlady	Guillermo Fernandez Vara ( PSOE )
Parlamentni zastoupeni
Kongres	10 k?esel
Senat	10 k?esel
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-2	ES-EX
Oficialni web	www .juntaex .es
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Extremadura ( ?pan?lsky Extremadura ) je jedno ze 17 autonomnich spole?enstvi a historicke uzemi na zapad? ?pan?lska p?i hranicich s Portugalskem . Metropoli spole?enstvi, jeji? ?asti nale?ely ke st?edov?kym kralovstvim Leonu a Kastilii , je nevelka Merida , p?esto?e nejv?t?im m?stem regionu je Badajoz .

Pochazela odtud ?ada slavnych dobyvatel? ( conquistador? ) a proto se ji take ?ika ?tierra de conquistadores“ (zem? dobyvatel?). Pat?ili mezi n? Hernan Cortes , Francisco Pizarro , Pedro de Alvarado , Pedro de Valdivia a dal?i. Mnoho m?st v Americe je take pojmenovano podle m?st v jejich vlasti. Merida je hlavnim m?stem Extremadury a take jsou to vyznamna m?sta v Mexiku a Venezuele ; Medellin je v sou?asnosti male m?sto v Extremadu?e, ale take je to druhe nejv?t?i m?sto v Kolumbii ; Albuquerque nejv?t?i m?sto Noveho Mexika , ma nazev vznikly zkomolenim Alburquerque , nazvu dal?iho extremadurskeho m?sta. Take dva ?pan?l?ti astronauti Michael Lopez-Alegria a Pedro Duque maji rodinne vazby na Extremaduru.

Extremaduru nelze zam??ovat s Estremadurou , historickou provincii Portugalska .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prav?k a starov?k Extremadura je vyznamnou lokalitou prav?ku, v jeskyni Cueva de Maltravieso se dochovaly nast?nne malby ze spodniho paleolitu. Dale je zde ?trnact dob?e dochovanych dolmen? (nap?iklad v obcich Alcantara , Guadalperal nebo Lacara).

Ve starov?ku uzemi obyvaly kmeny Iber? , od 5. stoleti p?. n. l. sem sm??ovala expanze Kelt? (Keltiberove) a pozd?ji Kartaga . Ve 2. stoleti p?. n. l. pak uzemi ovladla ?imska ?i?e . V jejim ramci pak bylo uzemi Extremadury za?len?no do provincie Hispania Ulterior. Roku 14 p?. n. l. pak byla v ramci uzemni reorganizace ?imske ?i?e tato provincie rozd?lena mezi provincie Lusitanie (z Extremadury k ni pat?ilo uzemi moderni provincie Caceres a severni ?ast moderni provincie Badajoz ) a Hispanii Baeticu (z Extremadury k ni nale?ela v?t?ina uzemi moderni provincie Badajoz). ^[1] Extremadura pak pat?ila k d?le?itym obchodnim region?m a vznikla tu m?sta ?Caesarina“, (dne?ni Caceres ) a ?Emerita Augusta“ (dne?ni Merida ). A? do sou?asnosti se zde zachovalo ve velice dobrem stavu mnoho p?edev?im ?imskych historickych impozantnich staveb, jako jsou akvadukty, divadla, pevnosti atd. Alcantarsky most je d?kazem ?imske technicke vysp?losti.

St?edov?k a novov?k Po padu ?imske ?i?e se uzemi Extremadury stalo sou?asti Vizigotske ?i?e . V letech 711 ? 718 podlehla Vizigotska ?i?e arabskemu vpadu a uzemi Extremadury se na?as stalo sou?asti Arabske ?i?e . Roku 756 se pak Extremadura stala sou?asti Cordobskeho emiratu (pozd?ji chalifat). Ten se po vyhnani posledniho chalify roku 1031 rozpadl na ?adu men?ich stat? ( taifas ), p?i?em? si dva z nich: Badajoz a Toledo , rozd?lily mezi sebe cele uzemi Extremadury. P?i rekonvist? od t?eti t?etiny 12. do stoleti 13. byly postupn? jednotlive ?asti dne?ni Extremadury dobyty jednotkami kralovstvi Kastilie a Leonu . Od roku 1202 existoval v ramci kralovstvi Leon region Leonska Extremadura (Extremadura leonesa).

Roku 1371 vznikl spojenim Leonske Extremadury a p?ilehlych ?asti Kastilie, dosud pat?icich v ramci Kastilie ke Kralovstvi Toledo , novy spravni region Extremadura, ktery byl od roku 1390 provincii. Jeji uzemi pak bylo 30. listopadu 1833 rozd?leno mezi moderni provincie Caceres a Badajoz . Podle federalisticke ustavy Prvni ?pan?lske republiky se m?la stat Extremadura jednim ze 17 autonomnich spolkovych stat? teto federativni republiky , co? v?ak kv?li kolapsu republiky nakonec nebylo realizovano.

Po padu diktatorskeho re?imu generala Francisca Franca a obnoveni demokracie ve ?pan?lsku ziskala Extremadura 13. ?ervna 1978 rozsahlou autonomii, co? bylo 26. unora 1983 potvrzeno schvalenim autonomniho statutu.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Extremadura na zapad? hrani?i s Portugalskem , na severu s autonomnim spole?enstvim Kastilie a Leon (Castilla y Leon), na vychod? s autonomnim spole?enstvim Kastilie-La Mancha (Castilla-La Mancha), na jihu pak s autonomnim spole?enstvim Andalusie (Andalucia). Uzemim Extremadury protekaji vyznamne ?eky Tajo a Guadiana , z?asti tvo?ici hranici ?pan?lska s Portugalskem.

Sever regionu je velmi hornaty. Zapadni vyb??ek poho?i Cordillera Central vytva?ejici zde n?kolik horskych pasem a udoli, navazuje na kastilske poho?i Sierra de Gredos . Nejvy??i horou je Calvitero (2425 m) na hranicich s provincii Salamanca . Tato oblast je bohata na vodu a velice urodna (zname jsou t?e?n? z Valle del Jerte ?i papriky z kraje La Vera). Ji?n? od ?eky Tajo se rozklada sucha zem? s rozlehlymi plan?mi, znama p?stovanim vina. Na jihovychod? provincie Caceres ji?n? od ?eky Tajo se zveda poho?i Sierra de Guadalupe navazujici na kastilske poho?i Montes de Toledo . Na hranici s Andalusii se zase rozklada poho?i Sierra Morena .

Administrativni celky [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemi Extremadury se administrativn? ?leni na 2 provincie: Badajoz a Caceres .

M?sta [ editovat | editovat zdroj ]

T?emi srovnateln? vyznamnymi m?sty jsou Badajoz (nejv?t?i m?sto regionu), Caceres se st?edov?kymi a renesan?nimi pamatkami UNESCO a Merida ? metropole Extremadury s ?adou zachovalych ?imskych pamatek (divadlo, amfiteatr, 2 akvadukty a unikatnim mostem). Na severu le?i regionalni st?edisko Plasencia , na jihu Zafra , na vychod? Don Benito . Historicky vyznam maji take m?sto Trujillo , rodi?t? Francisca Pizarra a dnes nevelky Medellin .

K poutnim mist?m pat?i nap?iklad poustevna svateho Petra z Alkantary v obci Santa Cruz de Paniagua , kla?ter Panny Marie Guadalupske .

P?edsedove vlad Extremadury [ editovat | editovat zdroj ]

• 9. za?i 1978 ? 22. prosince 1980: Luis Jacinto Ramallo Garcia ( UCD )
• 22. prosince 1980 ? 20. prosince 1982: Manuel Bermejo Hernandez ( UCD )

Po z?izeni autonomniho statutu:

• 20. prosince 1982 ? 29. ?ervna 2007: Juan Carlos Rodriguez Ibarra ( PSOE )
• 29. ?ervna 2007 - 7. ?ervence 2011: Guillermo Fernandez Vara ( PSOE )
• 7. ?ervence 2011 - 4. ?ervence 2015: Jose Antonio Monago ( PP )
• od 4. ?ervence 2015: Guillermo Fernandez Vara ( PSOE )

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Extremadura na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Extremadura ve Wikislovniku
• Extremadura na OpenStreetMap
• Oficialni web regionalni vlady (ve ?pan?l?tin?)
• Podrobne d?jiny Extremadury (v angli?tin?, z archivu)
• http://www.idealspain.com/Pages/Places/Extremadura.htm