Extradice
(
anglicky
extradite
(
pravnicky
) vydat stihanou osobu jinemu statu k potrestani) je jednim z druh? horizontalni
mezinarodni justi?ni spoluprace v trestnich v?cech
. Jeji podstatou je zaji?t?ni
obvin?neho
nebo
odsouzeneho
na
uzemi
jineho
statu
a jeho nasledne vydani k
trestnimu stihani
?i k vykonu
trestu odn?ti svobody
do statu vy?adujiciho. Poddruhem extradice je take p?edavani na zaklad?
evropskeho zatykaciho rozkazu
. Obdobou vydavani v oblasti vertikalni mezinarodni justi?ni spoluprace v trestnich v?cech je p?edavani
mezinarodnim trestnim soud?m a tribunal?m
. V n?kterych federalnich statech se pojem vydavani (extradice) pou?iva take pro vydavani mezi jednotlivymi ?lenskymi staty (nap?.
Spojene staty americke
). Vydavani je upraveno tzv. extradi?nim
pravem
.
V zavislosti na ?sm?ru“ pohledu se terminologicky rozli?uje mezi
vy?adanim
(ozna?uje extradici z pohledu statu vy?adujiciho, tj. statu, ktery o vydani ?ada) a
vydanim
(ozna?uje extradici z pohledu statu do?adaneho, tj. statu, ktery je o vydani ?adan).
P?edch?dce extradice lze nalezt ji? v prvni dolo?ene
mezinarodni smlouv?
v?bec, mirove smlouv? mezi
egyptskym
faraonem
Ramessem II.
a
chetitskym
vladcem
Chattu?ilem III.
z roku
1272 p?. n. l.
(n?kdy udavan letopo?et
1269 p?. n. l.
), ktera obsahuje ?est ?lank? zavazujicich k vzajemnemu navraceni poddanych jednoho panovnika, kte?i uprchnou na uzemi druheho panovnika, a to jak pokud jde o osoby urozene, tak pokud jde o proste poddane. Prvni konkretni historicky dolo?eny p?ipad extradice je z roku
1591
, kdy byl ze
Skotska
do
Anglie
vydan
Sir
Brian na Murra O'Rourke (1540?-1591), ktery byl pozd?ji teho? roku v Anglii odsouzen a
ob??en
za
rebelii
, ktere se dopustil v
Irsku
, ktere bylo v te dob? v
personalni unii
s Anglii, a p?ed anglickou
justici
prchl z Irska do Skotska.
Moderni mezinarodni extradi?ni
pravo
se formuje po
velke francouzske revoluci
, kdy se objevuje koncept odmitnuti vydani pro
trestne ?iny
politicke. Dal?im vyvojem, sm??ujicim zejmena k formalizaci postup?, prochazi extradi?ni pravo na konci 19. a po?atku 20. stoleti. Naopak ke zjednodu?eni t?chto postup? dochazi po konci
2. sv?tove valky
, v
Evrop?
zejmena v d?sledku aktivit
Rady Evropy
. K dal?imu zjednodu?ovani pak dochazi v ramci
Evropske unie
.
Prameny mezinarodn?pravni upravy vydavani
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Original Evropske umluvy o vydavani.
Vydavani je upraveno v cele ?ad? mnohostrannych i dvoustrannych
smluv
, a to jak mnohostrannych extradi?nich smluv, jako je nap?. Evropska umluva o vydavani z 13. 12. 1957 (?. 549/1992
Sb.
), dvoustrannych extradi?nich smluv, jako je nap?. Smlouva o vzajemnem vydavani zlo?inc? mezi
republikou ?eskoslovenskou
a
Spojenymi staty severoamerickymi
z 2. 7.
1925
(?. 48/1926
Sb. z. a n.
), dvoustrannych smluv o pravni pomoci v ?ir?im smyslu, jako je nap?. Smlouva mezi
?eskoslovenskou socialistickou republikou
a
Syrskou arabskou republikou
o pravni pomoci ve v?cech
ob?anskych
,
rodinnych
a
trestnich
z 18. 4.
1984
(?. 8/1986
Sb.
), tak i mnohostrannych smluv obsahujicich pouze tzv. extradi?ni dolo?ku (tj. jednotlive ustanoveni o vydavani pro trestne ?iny, k jejich? stihani a trestani mnohostranna smlouva smluvni strany zavazuje), jako je nap?. Mezinarodni umluva o potla?ovani financovani terorismu z 9. 12. 1999 (?. 18/2006
Sb. m. s.
; ?l. 11). Vydavani je v?ak v praxi mo?ne i na bezesmluvnim zaklad? p?i zaru?eni reciprocity (vzajemnosti). Existuje jen malo stat?, ktere na bezesmluvnim zaklad? pachatele
trestnych ?in?
nevydavaji v?bec ?i jen v omezenem rozsahu. I tyto staty v?ak ?asto osobu, o ktere je jim znamo, ?e je v jinem stat?
trestn? stihana
?i se pobytem na jejich uzemi vyhyba vykonu
trestu odn?ti svobody
ulo?eneho ji v jinem stat?, ze sveho uzemi
vyhosti
(nejde-li o jejich vlastniho
statniho p?islu?nika
? viz ni?e).
Pro extradi?ni praxi maji vyznam rovn?? mezinarodni umluvy o
lidskych pravech a zakladnich svobodach
a judikatura mezinarodnich soud? pro lidska prava (zejmena
Evropskeho soudu pro lidska prava
), ktere nep?imo omezuji mo?nosti vydani (nap?. rozhodnuti Evropskeho soudu pro lidska prava ve v?ci
Soering
), resp. ke kterym je nezbytne p?ihli?et p?i rozhodovani o vydani.
Prameny
vnitrostatni pravni upravy vydavani se v r?znych statech li?i jednak v zavislosti na mi?e
kodifikace
trestniho prava procesniho
a jednak v zavislosti na zp?sobu ?e?eni
vztahu vnitrostatniho a mezinarodniho prava
. Zpravidla je pramenem konkretni vnitrostatni upravy bu? zvla?tni pasa?
pravniho p?edpisu
, ktery upravuje trestni ?izeni, ?i zvla?tniho pravniho p?edpisu o
mezinarodni justi?ni spolupraci v trestnich v?cech
(nap?.
N?mecko
,
Rakousko
), anebo zvla?tni pravni p?edpis o vydavani, tzv. extradi?ni zakon (zejmena staty
Common Law
, nap?.
Velka Britanie
,
Irsko
,
Kanada
,
Novy Zeland
).
V ?eske republice je extradi?ni ?izeni upraveno ve druhe hlav? t?eti ?asti zvla?tniho zakona ?. 104/2013
Sb.
, o mezinarodni justi?ni spolupraci ve v?cech trestnich, ktery s u?innosti od 1. ledna 2014 zcela nahradil ustanoveni hlavy dvacate pate
trestniho ?adu
(?. 141/1961 Sb.). Sv?j vyznam si v?ak trestni ?ad ve svych obecnych ustanovenich ponechal, stejn? jako
Ustava ?eske republiky
a
Listina zakladnich prav a svobod
. Pro extradi?ni praxi maji vyznam rovn?? vnitroresortni p?edpisy, zejmena instrukce
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 9. dubna 2014, ?. j. 37/2013-MOT-J/65, o postupu soud? ve styku s cizinou ve v?cech trestnich (publikovana pod ?. 14/2014
SIS
), ktera ma povahu zvla?tniho p?edpisu k vnit?nimu a kancela?skemu ?adu pro
okresni
,
krajske
a vrchni
soudy
, instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. dubna 2014, ?. j. 42/2013-MOT-J/60, o postupu soud? ve styku s ?lenskymi staty Evropske unie ve v?cech trestnich (publikovana pod ?. 17/2014 SIS), ktera ma pak povahu zvla?tniho p?edpisu k prvn? zmin?ne instrukci, a
pokyn obecne povahy
nejvy??iho statniho zastupce
?. 10/2013, o mezinarodni justi?ni spolupraci ve v?cech trestnich.
Zakladni zasadou
mezinarodni justi?ni spoluprace v trestnich v?cech
aplikovatelnou i p?i vydavani je
zasada reciprocity
(vzajemnosti). Staty tak vyhovuji extradi?nim ?adostem jinych stat? pouze v takovem rozsahu, v jakem by dany vy?adujici stat vyhov?l obdobne ?adosti statu do?adaneho. Pokud neni vydavani mezi vy?adujicim a do?adanym statem upraven mezinarodni smlouvou, je p?ed vyhov?nim extradi?ni ?adosti do?adanym statem po?adovano, aby stat vy?adujici poskytl tzv. uji?t?ni o vzajemnosti.
O vydani lze ?adat jen pro n?ktery z tzv.
extradi?nich trestnych ?in?
p?i spln?ni podminky
oboustranne trestnosti
, tj. pro ?in, ktery je
trestnym ?inem
podle
prava
vy?adujiciho i do?adaneho
statu
a pro ktery aplikovatelna pravni uprava vydani p?ipou?ti; tyto trestne ?iny jsou bu? taxativn? vy?teny v p?islu?ne extradi?ni
smlouv?
, nebo jsou v p?islu?ne extradi?ni smlouv? definovany obecn?, zejmena podle horni hranice trestni sazby, anebo jsou jednim ?i druhym zp?sobem definovany ve vnitrostatnim pravu do?adaneho statu v p?ipad? vydani na bezesmluvnim zaklad?. Spln?ny p?itom musi byt i obecne podminky trestnosti, jako jsou v?k pachatele, p?i?etnost atd. Extradi?nimi trestnymi ?iny nebyvaji trestne ?iny
fiskalni
ani trestne ?iny ryze vojenske ?i politicke povahy, n?ktere mezinarodni smlouvy je nicmen? mezi extradi?ni trestne ?iny ?adi (nap?. Druhy dodatkovy protokol k Evropske umluv? o vydavani ze 17. 3.
1978
, v ?eske republice publikovany pod ?. 30/1997
Sb.
, mezi extradi?ni trestne ?iny ?adi trestne ?iny fiskalni).
Trestny ?in, pro ktery je o vydani ?adano, take nesmi byt
proml?en
ve vy?adujicim ani v do?adanem stat? ? podle n?kterych mezinarodnich smluv je v?ak p?ihli?eno k uprav? proml?eni pouze podle prava vy?adujiciho statu.
Staty
, ktere ve svych
ustavach
?i v
mezinarodnich smlouvach
o
lidskych pravech a zakladnich svobodach
, jich? jsou smluvnimi stranami, zakazuji
trest smrti
, rovn?? odmitaji vydani pro u?ely trestniho stihani, v jeho? ramci m??e dojit k ulo?eni trestu smrti, nebo pro u?ely vykonani ji? ulo?eneho trestu smrti, leda?e vy?adujici stat poskytne dostate?ne uji?t?ni, ?e takovy trest nebude ulo?en, resp. ?e nebude vykonan, bude-li nebo byl-li ulo?en.
Podminkou vydani, ktera vyplyva mj. z extrateritorialniho u?inku n?kterych
mezinarodnich smluv
o
lidskych pravech a zakladnich svobodach
je rovn??
obecna urove? dodr?ovani zakladnich lidskych prav ve vy?adujicim stat?
. Pokud by v p?ipad? vydani hrozilo vydavane osob? mu?eni ?i jine krute ?i nelidske zachazeni, resp. zachazeni s
mu?enim
srovnatelne, bylo by jeji vydani nep?ipustne. Hrozba nelidskeho zachazeni p?itom m??e vyplyvat nap?. i z obecnych podminek panujicich ve v?znicich ve vy?adujicim stat? (srov. nap?. rozhodnuti
Evropskeho soudu pro lidska prava
ve v?ci
Soering
).
Vydani
azylanta
je vylou?eno do statu, v??i n?mu? ji byl
azyl
v do?adanem stat? p?iznan, by bylo poru?enim tzv. zasady
non-refoulement
(?l. 33 Umluvy o pravnim postaveni
uprchlik?
z 28. 7.
1951
, ktera byla v ?eske republice publikovana pod ?. 208/1993
Sb.
), a proto neni p?ipustne.
?ada stat? (zejmena staty
Common Law
, ale i ?ada stat? kontinentalniho pravniho okruhu) podmi?uje vydani osoby, ktera byla ve vy?adujicim stat? odsouzena v nep?itomnosti (
in absentia
), poskytnutim uji?t?ni, ?e po vydani bude mit tato osoba
pravo na novy proces
.
Podle
oby?ejoveho
mezinarodniho prava
maji
staty
pravo (nikoli v?ak povinnost) odmitnout vydani sveho vlastniho
ob?ana
. Staty
Common Law
(nap?.
Spojene staty americke
,
Izrael
), ale i n?ktere dal?i (nap?.
Nizozemsko
,
Estonsko
) sve ob?any b??n? vydavaji, by? n?ktere z nich va?i vydavani vlastnich ob?an? na existenci smluvniho zavazku vzajemneho vydavani vlastni ob?any (nap?.
Belize
). N?ktere staty jsou ochotny vydavat sve vlastni statni p?islu?niky k
trestnimu stihani
do ciziny i bez zaru?eni vzajemnosti, ov?em pouze za podminky, ?e vydana osoba bude v p?ipad? ulo?eni nepodmin?neho trestu odn?ti svobody vracena sveho domovskeho statu, aby ulo?eny trest vykonala tam (tzv.
nizozemska
klauzule
?
Dutch clause
). Jednim ze znamych p?iklad?, kdy do?lo k odmitnuti vydani vlastniho ob?ana, je p?ipad
re?isera
Romana Polanskeho
, francouzskeho statniho p?islu?nika, o jeho? vydani z
Francie
?adaly
Spojene staty americke
. Podobn? v roce
2007
Rusko
odmitlo vydat Andreje Lugoveho, podez?eleho z vra?dy
Alexandra Litvin?nka
, do
Velke Britanie
, p?i?em? vychazelo jak z vlastni Ustavy, ktera vydavani vlastnich ob?an? zakazuje, tak z ?l. 6 Evropske umluvy o vydavani, ktery vyslovn? umo??uje vydani vlastniho ob?ana odmitnout.
Vydani ?eskeho
ob?ana
z
?eske republiky
do ciziny je podle § 91 odst. 1 pism. a) zakona o mezinarodni justi?ni spolupraci ve v?cech trestnich mo?ne pouze s jeho souhlasem. P?edani vlastniho ob?ana do ciziny na zaklad?
evropskeho zatykaciho rozkazu
je naproti tomu mo?ne i bez jeho souhlasu.
Skute?nost, ?e osoba nebyla vydana z do?adaneho statu do statu vy?adujiciho, nemusi nutn? znamenat, ?e trestnimu stihani ?i vykonu trestu v?dy unikne. Podle zasady
aut dedere aut iudicare
, tedy ?vydat nebo soudit“ (n?kdy take
aut dedere aut punire
, ?vydat nebo potrestat“), ktera je ve vnitrostatnim
trestnim pravu
reflektovana, pokud jde o vlastni
statni p?islu?niky
, v zasad? aktivni personality a v tzv.
subsidiarni
zasad? univerzality, pokud jde o statni p?islu?niky cizi, je stat, ktery odmitl vydani, povinen v?c p?edlo?it svym organ?m ?innym v
trestnim ?izeni
a postupovat, jako by byl p?edm?tny
trestny ?in
spachan v jeho
jurisdikci
, zejmena pokud je k vydani jinak smluvn? zavazan a nejde-li o extradi?ni trestny ?in nebo jde o trestny ?in podle prava do?adaneho statu proml?eny. Teho? cile lze dosahnout rovn?? vyu?itim institutu
p?edani trestniho ?izeni
?i
p?edani vykonu rozsudku
.
Zasada
aut dedere aut iudicare
byla podle nazor?
Huga Grotia
sou?asti
oby?ejoveho
mezinarodniho prava
, a ka?dy stat byl podle ni povinen pachatele
trestneho ?inu
, ktery uprchl na jeho uzemi, i bez existence vyslovneho zavazku zalo?eneho mezinarodni smlouvou vydat do statu, kde trestny ?in spachal, anebo jej sam potrestat. V dne?nim pojeti v?ak z mezinarodn?pravniho hlediska vydani na bezesmluvnim zaklad? neni povinnosti statu.
V
?eske republice
je zasada
aut dedere aut iudicare
v
trestnim pravu
hmotnem vyjad?ena v ustanovenich § 6 (zasada aktivni personality) a § 8 odst. 1 (subsidiarni zasada univerzality)
trestniho zakoniku
.
Tato ?ast ?lanku pot?ebuje aktualizaci, nebo? obsahuje zastarale informace.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ji
vylep?ite
, aby odra?ela aktualni stav a nedavne udalosti. Podivejte se te? na
diskusni stranku
, zda tam nejsou nam?ty k dopln?ni. Historicke informace nema?te, rad?ji je p?eve?te do minuleho ?asu a p?ipadn? p?esu?te do ?asti ?lanku v?novane d?jinam.
Vy?adani z ciziny je mo?ne na zaklad?
zatykaciho rozkazu
,
pravomocneho
odsuzujiciho
rozsudku
, kterym byl ulo?en nepodmin?ny
trest odn?ti svobody
, nebo jineho podobneho rozhodnuti. Na jeho zaklad? stat vy?adujici za?le p?edepsanym zp?sobem (diplomatickou cestou nebo p?imo mezi ust?ednimi justi?nimi organy)
?adost o vydani (extradi?ni ?adost)
p?islu?nemu organu do?adaneho statu, p?i?em? v zavislosti na po?adavcich aplikovatelne mezinarodni smlouvy ?i vnitrostatniho prava do?adaneho statu k extradi?ni ?adosti p?ipadn? p?ilo?i dal?i extradi?ni materialy (nap?. ov??ene kopie podstatnych d?kaz?, z nich? lze usuzovat, ?e vy?adovana osoba trestnou ?innosti, pro kterou je o jeji vydani ?adano, skute?n? spachala ? p?edlo?enim takovych d?kaz? podmi?uji vydani zejmena staty
Common Law
, nap?.
Spojene staty americke
,
Kanada
?i
Novy Zeland
). O extradi?ni ?adosti nasledn? v do?adanem stat? probiha tzv.
extradi?ni ?izeni
. Pokud do?adany stat rozhodne o povoleni vydani, eskortuji vydavanou osobu do vy?adaneho statu jeho policiste.
V
?eske republice
je vy?adani z ciziny upraveno v ustanovenich § 78 a? 86 zakona o mezinarodni justi?ni spolupraci ve v?cech trestnich.
Extradi?ni ?izeni m??e byt zahajeno bu? tak, ?e vy?adujici stat se nap?. cestou
mezinarodni policejni spoluprace
dozvi, ?e se p?edm?tna osoba nachazi na uzemi konkretniho ciziho statu, a p?islu?ny organ vy?adujiciho statu (zpravidla je jim ministerstvo spravedlnosti ?i
generalni prokuratura
, m??e jim byt v?ak nap?. i
diplomaticke zastoupeni
tohoto statu v do?adanem stat?), za?le p?islu?nemu organu do?adaneho statu (zpravidla je jim ministerstvo spravedlnosti ?i
generalni prokuratura
) extradi?ni ?adost, anebo tak, p?edm?tna osoba je na zaklad?
zatykaciho rozkazu
?i jineho rozhodnuti se stejnymi u?inky vyhla?ena do mezinarodniho patrani
Interpolu
, co? m??e mit povahu ?adosti o
p?edb??nou vazbu
, na jejim? zaklad? je tato osoba v cizim stat? v p?ipad? lokalizace zat?ena ? od okam?iku vzeti teto osoby zat?eni pak b??i lh?ta k zaslani extradi?ni ?adosti a dal?ich extradi?nich material? p?islu?nemu organu do?adaneho statu. Delka teto lh?ty zavisi na aplikovatelne
smluvni
uprav? ?i na vnitrostatnim pravu do?adane strany. O extradi?ni ?adosti je pak rozhodnuto v extradi?nim ?izeni, ktere je upraveno pravem do?adaneho statu a ktere m??e mit n?kolik fazi (zejmena
p?edb??ne ?et?eni
, v jeho? ramci jsou shroma??ovany nezbytne podklady pro rozhodnuti, zda jsou spln?ny pravni podminky vydani,
?izeni o p?ipustnosti
vydani, v jeho? ramci na zaklad? shroma?d?nych podklad? soud rozhodne, zda je vydani skute?n? p?ipustne, a ?izeni o
povoleni vydani
, kdy v p?ipad?, ?e bylo rozhodnuto, ?e vydani je p?ipustne, p?islu?ny organ (zpravidla je jim ministr spravedlnosti) rozhodne o povoleni ?i nepovoleni vydani; n?ktere pravni upravy proti rozhodnuti o povoleni vydani p?ipou?ti r?zne opravne prost?edky).
V
?eske republice
je vydani do ciziny upraveno v ustanovenich § 87 a? 104 zakona o mezinarodni justi?ni spolupraci ve v?cech trestnich. Ka?da extradi?ni ?adost je nejprve podrobena p?edb??nemu ?et?eni, v jeho? ramci
statni zastupce
krajskeho
statniho zastupitelstvi
?adost p?ezkouma, aby zjistil, jednak zda jsou spln?ny formalni nale?itosti, jednak zda je zapot?ebi doplnit ?adost dodatkovymi informacemi ?i provest dal?i ?et?eni k n?kterym konkretnim otazkam. Po provedeni p?edb??neho ?et?eni statni zastupce poda p?islu?nemu krajskemu
soudu
navrh bu? na vysloveni p?ipustnosti, nebo na vysloveni nep?ipustnosti vydani. Pokud soud vyslovi, ?e vydani je p?ipustne, p?edlo?i v?c
ministru spravedlnosti
, ktery rozhodne, zda vydani povoli ?i nikoli. Pokud vydani neni podle rozhodnuti soudu p?ipustne, nem??e ministr spravedlnosti o povoleni vydani v?bec rozhodovat.
N?ktere
mezinarodni smlouvy
a ?ada vnitrostatnich pravnich uprav upravuji mo?nost tzv. zkraceneho vydavaciho ?izeni, tj. zrychleneho a men? formalniho ?izeni, ktere prob?hne v p?ipad?, ?e osoba, o jeji? vydani jde, vyslovi se svym vydanim souhlas. Mira odstran?ni formalit je r?zna v zavislosti na vnitrostatni pravni uprav? ? v n?kterych statech odpada pouze soudni faze rozhodovani o p?ipustnosti vydani, ale nap?. ve
?vycarsku
se bez dal?iho rozhodovani p?istoupi p?imo k realizaci vydani; obdobnou upravu p?ijala s u?innosti od 1. 1.
2009
i
?eska republika
(§ 398
trestniho ?adu
ve zn?ni zakona ?. 457/2008 Sb.; nyni § 96 zakona o mezinarodni justi?ni spolupraci ve v?cech trestnich).
Pokud k vydani dojde, je vydana osoba ve vy?adujicim stat? po svem vydani chran?na tzv. zasadou speciality, podle ktere tato osoba nem??e byt ve stat?, kam byla vydana, stihana ?i na ni vykonan trest pro jine skutky, ne? pro ktere bylo do?adanym statem jeji vydani povoleno. Teto ochrany osoba pozbyva ve dvou p?ipadech ? bu? m??e jeji stihani i pro dal?i skutky povolit stat, ktery ji vydal, anebo m??e k zaniku teto ochrany dojit, pokud je osoba propu?t?na na svobodu a po ur?itou dobu m?la mo?nost uzemi statu, kteremu byla vydana, opustit, a neu?inila tak, anebo tak sice u?inila, ale pote se na jeho uzemi op?t vratila. Delka teto ochranne lh?ty je stanovena bu? v p?islu?ne mezinarodni smlouv? ? nap?. podle ?l. 14 odst. 1 pism. b)
Evropske umluvy o vydavani
z 13. 12.
1957
(?. 549/1992
Sb.
) ?ini 45 dn? ? anebo ve vnitrostatnim pravu vy?adujiciho statu.
Pokud je p?itomnost osoby, o jeji? vydani jde, zapot?ebi pro u?ely ?izeni ?i vykonu nepodmin?neho trestu odn?ti svobody v do?adanem stat?, je mo?ne sou?asn? s povolenim vydani rozhodnout i o tom, ?e jeho realizace se odklada do doby po skon?eni trestniho ?izeni, resp. vykonu nepodmin?neho trestu odn?ti svobody.
Dal?i variantou pak je tzv. do?asne p?edani, kdy po provedeni nezbytnych ukon? ve vy?adujicim stat? musi byt osoba vracena zp?t statu do?adanemu ? po odpadnuti d?vodu odkladu realizace vydani je pak op?t p?edana, tentokrat ji? definitivn?, statu vy?adujicimu.
?ada-li o vydani te?e osoby sou?asn? vice stat?, je na do?adanem statu, aby rozhodl, ktere z ?adosti vyhovi. ?idi se p?itom kriterii stanovenymi v aplikovatelnych mezinarodnich smlouvach nebo ve vlastni vnitrostatni pravni uprav?. ?asto je takovym kriteriem po?adi, ve kterem do?adany stat jednotlive extradi?ni ?adosti obdr?el, jako? i mo?nost dal?iho vydani p?edm?tne osoby z jednotlivych vy?adujicich stat? (nap?. je-li p?edm?tna osoba statnim p?islu?nikem jednoho z vy?adujicich stat? a tento vy?adujici stat vlastni
ob?any
do druheho vy?adujiciho statu nevydava, vyda do?adany stat p?edm?tnou osobu zpravidla druhemu vy?adujicimu statu), zava?nost trestnych ?in?, pro ktere jednotlive vy?adujici staty o vydani p?edm?tne osoby ?adaji, atp.
V ramci
Evropske unie
je extradice upravena instrumenty byvaleho
III. pili?e
. Sjednany byly dv? mnohostranne extradi?ni umluvy ?
Umluva o zjednodu?enem vydavacim ?izeni mezi ?lenskymi staty Evropske unie
z 10. 5.
1995
a
Umluva tykajici se vydavani mezi ?lenskymi staty Evropske unie
z 27. 9.
1996
. V souvislosti se zavedenim systemu p?edavani na zaklad?
evropskeho zatykaciho rozkazu
v?ak ji? nejsou pou?itelne. Ustanoveni o vydavani obsahuje rovn??
Schengenska provad?ci umluva
, ktera je aplikovatelna rovn?? ve vztahu k
Norsku
a
Islandu
.
V reakci na udalosti
11. 9. 2001
bylo p?ijato
ramcove rozhodnuti
Rady Evropske unie
z 13. 6.
2002
o
evropskem zatykacim rozkazu
a o p?edavani mezi ?lenskymi staty Evropske unie (?. 2002/584/JHA; v
U?. v?st.
publikovano dne 18. 7. 2002 v ?astce L 190). Na zaklad? tohoto ramcoveho rozhodnuti jsou ?lenske staty Evropske unie povinny nahradit vydavani na zaklad? mezinarodnich smluv jednodu??im systemem p?edavani (
surrender
) na zaklad? jednotnych vnitrostatnich pravnich p?edpis?, ktere k
implementaci
(resp.
transpozici
) tohoto ramcoveho rozhodnuti p?ijmou.
Podobny system byl od 1. 11. 2019
[1]
zaveden mezi ?lenskymi staty Evropske unie a
Norskem
a
Islandem
, a to na zaklad? Dohody mezi Evropskou unii a Islandskou republikou a Norskym kralovstvim o postupu p?edavani mezi ?lenskymi staty Evropske unie a Islandem a Norskem z 28. 6.
2006
(v
U?. v?st.
publikovana dne 21. 10. 2006 v ?astce L 292).
Dal?i systemy zjednodu?eneho vydavani
[
editovat
|
editovat zdroj
]
N?ktere
staty
, jejich? pravni kultury jsou si blizke, p?ijimaji jednotne vnitrostatni
pravni p?edpisy
, kterymi formalni extradi?ni ?izeni zjednodu?uji a omezuji ?i odstra?uji i n?ktere d?vody pro odmitnuti vydani. P?ed zavedenim systemu p?edavani na zaklad?
evropskeho zatykaciho rozkazu
jednotne pravni p?edpisy upravovaly vydavani mezi
Velkou Britanii
a
Irskem
a mezi
skandinavskymi staty
(p?i?em? system vydavani mezi skandinavskymi staty byl inspiraci pro evropsky zatykaci rozkaz). Od 1. 7.
2006
zavedly nove jednotne pravni p?edpisy mezi skandinavskymi staty (v?etn?
Norska
a
Islandu
) system p?edavani na zaklad? tzv.
nordickeho zatykaciho rozkazu
, ktery jde ve zjednodu?eni a zrychleni ?izeni je?t? dale ne? evropsky zatykaci rozkaz (zcela odstran?n d?vod odmitnuti p?edani spo?ivajici ve
statni p?islu?nosti
osoby, o jeji? p?edani jde, krat?i lh?ty pro ?izeni a pro realizaci p?edani osoby po rozhodnuti o p?edani atp.).
N?ktere
staty
v praxi v p?ipadech, ktere pova?uji za vyjime?ne a nepova?uji-li za pravd?podobne, ?e by jejich extradi?ni ?adosti bylo vyhov?no, p?istupuji bu? k natlaku na stat, na jeho?
uzemi
se hledana osoba nachazi, aby ji tento stat
vyhostil
do statu ?do?adujiciho“, anebo dokonce tuto osobu ze statu, na jeho? uzemi se nachazi,
de facto
unesou
. P?ikladem takoveho unosu je p?ipad
Adolfa Eichmanna
, ktery byl unesen
agenty
izraelskeho
Mosadu
z
Argentiny
v roce
1960
. V souvislosti s tzv.
valkou
proti
terorismu
p?istupuji k podobne praxi take
Spojene staty americke
(tzv.
extraordinary rendition
) ? spoluprace ?i strp?ni takovych aktivit ze strany n?kterych ?lenskych stat?
Rady Evropy
je kritizovano v tzv.
Martyho zprav?
.
Extraordinary rendition
v?ak nebyva vyu?ivana pro u?ely
trestniho stihani
osoby nebo vykonu
trestu odn?ti svobody
, ale k jejimu zaji?t?ni pro u?ely
zpravodajskeho
vyt??eni.
S vydavanim je funk?n? spojen take
pr?voz
. Pokud je p?i realizaci vydani zapot?ebi p?evezt osobu uzemim t?etiho statu, je nezbytne tento t?eti stat po?adat o povoleni pr?vozu. Pr?voz pro u?ely extradice je zpravidla povolovan za obdobnych podminek jako vydani, n?ktere staty (nap?.
Nizozemsko
) v?ak povoluji pr?voz za podminek mirn?j?ich a s men? formalnimi po?adavky.
Mezinarodni smlouvy
?asto stanovi, ?e pro letecky pr?voz bez planovaneho mezip?istani neni zapot?ebi ?adat o povoleni pr?vozu.
Pr?voz uzemim
?eske republiky
povoluje
Ministerstvo spravedlnosti
(§ 142 zakona o mezinarodni justi?ni spolupraci ve v?cech trestnich). Povoleni pr?vozu osoby pro u?ely, ktere p?edpokladaji zp?tny pr?voz po provedeni ukonu v cizim stat?, je sou?asn? i povolenim pro tento zp?tny pr?voz. Povoleni pr?vozu neni t?eba v p?ipad? letecke p?epravy bez planovaneho p?istani. Pokud k neplanovanemu p?istani dojde a nebyla doru?ena ?adost ciziho statu o povoleni pr?vozu, osoba m??e byt vzata do vazby a? na 18 dn?. O vzeti osoby do vazby rozhodne krajsky soud na navrh statniho zastupce krajskeho statniho zastupitelstvi. Obdobn? se postupuje p?i pr?vozu osoby, ktera ma byt do jineho ?lenskeho statu
Evropske unie
vydana z t?etiho statu anebo do t?etiho statu vydana z jineho ?lenskeho statu Evropske unie.
- ↑
EJN | Surrender - EU, Iceland and Norway - Agreement of ....
www.ejn-crimjust.europa.eu
[online]. [cit. 2020-10-10].
Dostupne online
.
[
nedostupny zdroj
]
- ↑
Jihoafricky soud umo?nil zat?eni Radovana Krej?i?e.
iDNES.cz
[online]. 2007-06-11 [cit. 2020-10-10].
Dostupne online
.
- ↑
Podnikatele Pitra dopadli policiste ve ?vycarsku.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2020-10-10].
Dostupne online
.
- ↑
?ance na vydani Pitra do ?R je 1:1, ?izeni m??e trvat a? rok.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2020-10-10].
Dostupne online
.
- ↑
MIKULKA, Milan. ?vycarsko definitivn? vyda uprchleho Toma?e Pitra do ?eska.
Hospoda?ske noviny (iHNed.cz)
[online]. 2011-09-29 [cit. 2020-10-10].
Dostupne online
.
- Fenyk, Jaroslav & Ondru?, Radek:
Pravni styk s cizinou v trestnim a netrestnim ?izeni a p?ed organy ve?ejne spravy
, Linde, Praha, 1997
- Fenyk, Jaroslav & Klou?kova, Sv?tlana:
Mezinarodni justi?ni spoluprace v trestnich v?cech
, Linde, 2003
- Huclova, Helena:
Extradice v mezinarodnim pravu. Formalni aspekty
, Wolters Kluwer, 2020
- Pikna, Bohumil:
Schengen ? pravni a funk?ni aspekty
, Pravnik ?. 3/2005
- ?turma, Pavel:
Mezinarodni trestni soud a stihani zlo?in? podle mezinarodniho prava
, Karolinum, Praha, 2002