Evropska lidova strana
(
EPP
) (
anglicky
:
European People's Party
) je evropska politicka strana s k?es?ansko-demokratickymi, konzervativnimi a liberaln?-konzervativnimi ?lenskymi stranami.
[1]
Zalo?ena byla p?edev?im k?es?ansko-demokratickymi stranami v roce 1976, od te doby roz?i?ila sve ?lenstvi o liberaln?-konzervativni strany a strany s jinymi st?edopravymi politickymi perspektivami. Dne 31. kv?tna 2022 si strana zvolila za sveho p?edsedu
Manfreda Webera
.
EPP je od roku 1999 nejv?t?i stranou v Evropskem parlamentu a od roku 2002 v Evropske rad? Je take nejv?t?i stranou v sou?asne Evropske komisi. P?edsedkyn? Evropske komise
Ursula von der Leyenova
a p?edsedkyn? Evropskeho parlamentu
Roberta Metsolaova
jsou z EPP. Mnoho otc? zakladatel? Evropske unie bylo take ze stran, ktere pozd?ji vytvo?ily EPP. Mimo EU strana take kontroluje v?t?inu v Parlamentnim shroma?d?ni Rady Evropy.
EPP zahrnuje hlavni st?edoprave strany, jako jsou
CDU/CSU
(N?mecko),
Republikani
(Francie),
CD&V
(Belgie), PNL (Rumunsko),
Fine Gael
(Irsko),
Narodni koali?ni strana
(Finsko),
Nova demokracie
(?ecko),
Forza Italia
(Italie),
Lidova strana
(?pan?lsko),
Ob?anska platforma
(Polsko) a
Socialn?demokraticka strana
(Portugalsko).
EPP je podle svych webovych stranek ?rodinou politickeho st?edopraveho st?edu, jeji? ko?eny sahaji hluboko do historie a civilizace evropskeho kontinentu a ktera je pr?kopnikem evropskeho projektu od jeho po?atku“.
[2]
EPP byla zalo?ena v Lucemburku dne 8. ?ervence 1976 z iniciativy
Jeana Seitlingera
,
Lea Tindemanse
a
Wilfrieda Martense
. Prvnim p?edsedou strany byl zvolen belgicky ministersky p?edseda
Leo Tindemans
.
[3]
Koncem 90. let vyjednal finsky politik
Sauli Niinisto
slou?eni
Evropske demokraticke unie
(EDU), jejim? byl p?edsedou, do EPP. V ?ijnu 2002 EDU ukon?ila svou ?innost pote, co byla formaln? slou?ena s EPP na specialni akci v Estorilu v Portugalsku. Jako uznani jeho usili byl Niinisto teho? roku zvolen ?estnym p?edsedou EPP.
EPP m?la sedm p?edsed?:
Manifest zd?raz?uje:
- Svoboda jako ust?edni lidske pravo spojene s odpov?dnosti
- Ucta k tradicim a spolk?m
- Solidarita pomahat pot?ebnym, kte?i by se zase m?li sna?it o zlep?eni sve situace
- Zaji?t?ni solidnich ve?ejnych financi
- Zachovani zdraveho ?ivotniho prost?edi
- Subsidiarita
- Pluralisticka demokracie a socialn? tr?ni hospoda?stvi
Manifest take popisuje priority EPP pro EU, v?etn?:
- Evropska politicka unie
- P?ima volba p?edsedy Evropske komise
- Dokon?eni jednotneho evropskeho trhu
- Podpora rodiny, zlep?eni vzd?lani a zdravi
- Posileni spole?ne imigra?ni a azylove politiky a integrace p?ist?hovalc?
- Pokra?ovani roz?i?ovani EU, posilovani evropske politiky sousedstvi a zvla?tnich ramc? vztah? pro zem?, ktere nemohou nebo necht?ji vstoupit do EU
- Definovani skute?n? spole?ne energeticke politiky EU
- Posileni evropskych politickych stran
Jako ust?edni sou?ast sve kampan? k evropskym volbam v roce 2009 schvalila EPP na svem kongresu ve Var?av? v dubnu teho? roku sv?j volebni program. Manifest po?adoval:
- Vytva?eni novych pracovnich mist, pokra?ujici reformy a investice do vzd?lavani, celo?ivotniho u?eni a zam?stnanosti s cilem vytvo?it p?ile?itosti pro ka?deho.
- Vyhybani se protekcionismu a koordinaci fiskalnich a m?novych politik.
- Zvy?ena transparentnost a dohled na finan?nich trzich.
- U?init Evropu lidrem na trhu zelenych technologii .
- Do roku 2020 zvy?it podil obnovitelne energie alespo? na 20 procent energetickeho mixu.
- Flexibilita vst?icna k rodin? pro pracujici rodi?e, lep?i pe?e o d?ti a bydleni, fiskalni politika vst?icna k rodin?, podpora rodi?ovske dovolene.
- Nova strategie k p?ilakani kvalifikovanych pracovnik? ze zbytku sv?ta, aby se evropske hospoda?stvi stalo konkurenceschopn?j?im, dynami?t?j?im a vice orientovanym na znalosti.EPP na svem kongresu ve Var?av? v roce 2009 podpo?ila Barrosa na druhe funk?ni obdobi ve funkci p?edsedy Komise.
Rozkol mezi stranou
Fidesz ? Ma?arska ob?anska unie
a vedenim EPP nastal ji? v kv?tnu 2018, kdy ma?ar?ti europoslanci zvoleni za antikomunisticky Fidesz protestovali proti u?asti
Jeana-Clauda Junckera
na odhaleni sochy levicoveho filosofa
Karla Marxe
v n?meckem m?st?
Trevir
: ?Marxisticka ideologie vedla ke smrti desitek milion? lidi a zni?ila ?ivoty stovkam milion? osob, (...) Oslava jejiho zakladatele je vysm?chem jejich pamatce.“
[4]
Obavy, ?e ma?arska vladni strana
Fidesz
[pozn. 1]
a jeji v?dce
Viktor Orban
podkopavaji pravni stat v Ma?arsku, zp?sobily rozkol v EPP p?ed volbami do Evropskeho parlamentu v roce 2019.
[8]
Na jedne stran? se EPP leta zdrahala zabyvat se postojem Fideszu proti pravnimu statu, vyjad?enym v jednani Evropskeho parlamentu podle ?lanku 7. Na druhe stran? p?edseda Evropske komise
Jean-Claude Juncker
, prominentni ?len EPP, prohlasil: ?Domnivam se, ?e pro Fidesz neni misto v Evropske lidove stran?“.
[9]
Orbanovy kampan? zam??ene na miliarda?e
George Sorose
[10]
a
Jeana-Claude Junckera
[11]
p?inesly nazory, ktere zpochyb?ovali snahu EPP dosadit sveho vedouciho kandidata Manfreda Webera jako p?i?tiho p?edsedy Evropske komise.
[12]
Po letech odkladani rozhodnuti o otazce Fideszu byla EPP nakonec nucena problem ?e?it dva m?sice p?ed volbami do Evropskeho parlamentu v roce 2019,
[13]
proto?e 13 rozho??enych ?lenskych stran po?adalo o vylou?eni ma?arske strany z EPP kv?li jeji billboardove kampani Jean-Claude Juncker. 190 ze 193 delegat? EPP podpo?ilo 20. b?ezna 2019 spole?nou dohodu s Fideszem o ?aste?nem pozastaveni ?lenstvi. Podle ni byl Fidesz "a? do odvolani" vylou?en ze sch?zi EPP a internich voleb, ale z?stal ve skupin? Evropske lidove strany Evropskeho parlamentu. Fidesz nakonec nesplnil sv?j d?iv?j?i slib, ?e v p?ipad? penalizace opusti EPP.
[14]
V unoru 2020 prodlou?ila EPP pozastaveni Fideszu na neur?ito.
[15]
V dubnu 2020 vydalo t?inact stran v ramci EPP spole?ne prohla?eni zam??ene na Donalda Tuska, ve kterem ho po?adalo, aby Fidesz ze strany vylou?il.
[16]
T?i dny p?ed tim schvalil ma?arsky parlament zakon, ktery vyhlasil v Ma?arsku vyjime?ny stav a ud?lil premierovi Viktoru Orbanovi pravo vladnout dekrety.
[17]
Dne 3. b?ezna 2021 premier Viktor Orban oznamil, ?e Fidesz opusti skupinu EPP pote, co zm?nila sva vnit?ni pravidla (aby umo?nila suspendovani a vylou?eni vice poslanc? a jejich skupin), a?koli Fidesz z?stal pozastavenym ?lenem samotne EPP.
[18]
Dne 18. b?ezna 2021 se Fidesz rozhodl opustit Evropskou lidovou stranu.
[19]
V ramci EPP existuji t?i druhy ?lenskych organizaci: ?adni ?lenove, p?idru?eni ?lenove a pozorovatele. ?adnymi ?leny jsou strany ze stat? EU. Maji absolutni pravo hlasovat ve v?ech organech EPP a ve v?ech zale?itostech. P?idru?eni ?lenove maji stejna hlasovaci prava jako ?adni ?lenove s vyjimkou zale?itosti tykajicich se struktury nebo politik EU. T?mito p?idru?enymi ?leny jsou strany z kandidatskych zemi EU a zemi ESVO . Pozorovatelske strany se mohou u?astnit v?ech aktivit EPP a u?astnit se kongres? a politickych shroma?d?ni, ale nemaji ?adna hlasovaci prava.
Zvla?tni status ?podp?rneho ?lena“ ud?luje p?edsednictvo jednotlivc?m a sdru?enim. P?esto?e nemaji hlasovaci pravo, mohou byt p?izvani p?edsedou k u?asti na jednani n?kterych organ? strany.
Albanie
Albanie
Severni Makedonie
Severni Makedonie
Norsko
Norsko
Srbsko
Srbsko
?vycarsko
?vycarsko
Armenie
Armenie
B?lorusko
B?lorusko
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Gruzie
Gruzie
Kosovo
Kosovo
Moldavsko
Moldavsko
?erna Hora
?erna Hora
Norsko
Norsko
San Marino
San Marino
Ukrajina
Ukrajina
B?lorusko
B?lorusko
Francie
Francie
Chorvatsko
Chorvatsko
Ma?arsko
Ma?arsko
Italie
Italie
Rumunsko
Rumunsko
Slovensko
Slovensko
?pan?lsko
?pan?lsko
Turecko
Turecko
Ukrajina
Ukrajina
Spojene kralovstvi
Spojene kralovstvi
EPP se ?idi na?izenim EU ?. 1141/2014 o evropskych politickych stranach a evropskych politickych nadacich a na jeji ?innost dohli?i U?ad EU pro evropske politicke strany a evropske politicke nadace.
P?edsednictvo je vykonnym organem strany. Rozhoduje o obecnych politickych sm?rech EPP a p?edseda jejimu politickemu shroma?d?ni. P?edsednictvo se sklada z prezidenta, deseti mistop?edsed?, ?estnych p?edsed?, generalniho tajemnika a pokladnika. P?edseda skupiny ELS v Evropskem parlamentu, p?edsedove Komise, Parlamentu a Rady a vysoky p?edstavitel (pokud jsou ?lenem ?lenske strany ELS) jsou v?ichni mistop?edsedove z
moci u?edni .
P?edseda EPP Manfred Weber
Od 1. ?ervna 2022 je p?edsednictvo EPP
[20]
(mistop?edsedove v po?adi hlas? obdr?enych na kongresu EPP v Rotterdamu):
Politicke shroma?d?ni definuje politicke pozice EPP mezi kongresy a rozhoduje o ?adostech o ?lenstvi, politickych sm?rech a rozpo?tu. Politicke shroma?d?ni se sklada z ur?enych delegat? ?lenskych stran EPP, p?idru?enych stran, ?lenskych sdru?eni a dal?ich p?idru?enych skupin. Politicke shroma?d?ni se schazi nejmen? t?ikrat ro?n?.
Kongres je nejvy??im rozhodovacim organem EPP. Sklada se z delegat? ?lenskych stran, sdru?eni EPP, poslanc? Evropskeho parlamentu ze skupiny EPP, p?edsednictva EPP, narodnich p?edsed? stran a vlad a evropskych komisa??, kte?i pat?i k ?lenske stran?, p?i?em? po?ty delegat? jsou va?eny podle podilu EPP na Poslanci Evropskeho parlamentu a jednotlivi delegati voleni ?lenskymi stranami podle pravidel ?lenskych stran.
[21]
Podle stanov EPP se Kongres musi schazet jednou za t?i roky, b??n? se v?ak schazi i v letech voleb do Evropskeho parlamentu (ka?dych p?t let) a byly svolavany i mimo?adne kongresy. Kongres voli p?edsednictvo EPP ka?de t?i roky, rozhoduje o hlavnich politickych dokumentech a volebnich programech a poskytuje platformu pro p?edsedy vlad a stranicke v?dce EPP.
Lid?i EPP se na summitu EPP setkavaji n?kolik hodin p?ed ka?dym zasedanim Evropske rady, aby formulovali spole?ne postoje. Pozvanky zasila p?edseda EPP a mezi u?astniky jsou krom? ?len? p?edsednictva EPP v?ichni prezidenti a p?edsedove vlad, kte?i jsou ?leny Evropske rady a pat?i k EPP; p?edsedove Evropskeho parlamentu, Evropske komise a Evropske rady a take vysoky p?edstavitel pro zahrani?ni v?ci za p?edpokladu, ?e pat?i k EPP; mistop?edsedove vlady nebo jini minist?i v p?ipadech, kdy p?edseda vlady zem? nepat?i k ?lenske stran? EPP; a kde ?adna ?lenska strana EPP neni sou?asti vlady, v?dci hlavni opozi?ni strany EPP.
Po vzoru summitu EPP strana take organizuje pravidelna ministerska setkani EPP p?ed ka?dym zasedanim Rady Evropske unie , kterych se u?astni minist?i, nam?stci ministr?, statni tajemnici a poslanci EP v konkretni oblasti politiky:
- Obecne zale?itosti
- Zahrani?ni styky
- Ekonomika a finance
- Domaci afery
- Spravedlnost
- Obrana
- Zam?stnanost a socialni v?ci
- Pr?mysl
- Zem?d?lstvi
- Energie
- Prost?edi
EPP take organizuje ad hoc
pracovni skupiny k r?znym otazkam a take setkani se svymi p?idru?enymi ?leny v Evropske komisi . Rovn?? zve jednotlive komisa?e na sch?zky vrcholnych sch?zek EPP a na ministerska zasedani EPP.
Po zm?nach na?izeni EU, ktere upravuje eurostrany v roce 2007, je EPP, stejn? jako ostatni evropske politicke strany, odpov?dna za organizovani celoevropske kampan? k evropskym volbam ka?dych p?t let. Podle Lisabonske smlouvy musi strany p?edstavit kandidaty na p?edsedu Evropske komise, ale EPP to ji? u?inila tim, ?e v dubnu 2009 podpo?ila
Jose Manuela Barrosa
na druhe funk?ni obdobi.
V roce 2014 prob?hla prvni plnohodnotna kampa? EPP p?ed evropskymi volbami teho? roku. Strana nominovala byvaleho lucemburskeho premiera
Jeana-Clauda Junckera
jako sveho kandidata na p?edsedu Evropske komise a vedla celoevropskou kampa? v koordinaci s narodnimi kampan?mi v?ech svych ?lenskych stran.
Od prosince 2019 bude EPP p?edsedat Evropske komisi s
Ursulou von der Leyenova
(
CDU
).
Po vit?zstvi EPP ve volbach do Evropskeho parlamentu v roce 2019 byla Ursula von der Leyen nominovana EPP p?edsedkyni Komise . Byla schvalena Evropskou radou a zvolena absolutni v?t?inou v Evropskem parlamentu. Dne 1. prosince 2019 se von der Leyenova komise oficialn? ujala u?adu. Zahrnuje 10 funkciona?? EPP z celkoveho po?tu 27 komisa??.
EPP ma v Evropskem parlamentu
nejv?t?i skupinu
. V sou?asne dob? ma v Evropskem parlamentu 182 poslanc? a jejim p?edsedou je n?mecky europoslanec Manfred Weber.
V ka?dych volbach do Evropskeho parlamentu jsou kandidati zvoleni na listinach ?lenskych stran EPP povinni vstoupit do skupiny EPP v Evropskem parlamentu.
Skupina EPP zastava p?t ze ?trnacti mistop?edsed? Evropskeho parlamentu.
EPP ma 10 z 27 hlav stat? nebo p?edsed? vlad EU, kte?i se u?astni summit? EPP v ramci p?ipravy Evropske rady (k ?ijnu 2021):
Prost?ednictvim svych p?idru?enych a pozorovatelskych stran ma EPP p?t hlav stat? nebo vlad v zemich mimo EU:
Skupina EPP v Parlamentnim shroma?d?ni Rady Evropy haji svobodu projevu a informaci, jako? i svobodu pohybu my?lenek a nabo?enskou toleranci. Prosazuje princip subsidiarity a mistni autonomie, jako? i obranu narodnostnich, socialnich a jinych men?in. Skupinu EPP/CD vede
Aleksander Pociej
, ?len
Polske ob?anske platformy
.
Skupina EPP/CD zahrnuje take ?leny ze stran, ktere se samotnou EPP nesouvisi, v?etn? ?len?
Vlastenecke unie (Lichten?tejnsko)
,
Strany progresivnich ob?an? (Lichten?tejnsko)
a
Narodni a demokraticke unie
(Monako).
V Organizaci pro bezpe?nost a spolupraci v Evrop?
[
editovat
|
editovat zdroj
]
?Skupina EPP a podobn? smy?lejici skupiny“ v Parlamentnim shroma?d?ni
Organizace pro bezpe?nost a spolupraci v Evrop?
(OBSE) je nejaktivn?j?i politickou skupinou v tomto organu. Skupina se pravideln? schazi a prosazuje postoje EPP. ?lenove skupiny EPP se rovn?? u?astni volebnich monitorovacich misi OBSE.
Skupin? p?edseda
Walburga Habsburg Douglas
(?vedsko) a jejimi mistop?edsedy jsou
Consiglio Di Nino
(Kanada),
Vilija Aleknait? Abramikiene
(Litva),
Laura Allegrini
(Italie) a
George Tsereteli
(Gruzie).
Skupina rovn?? zahrnuje ?leny stran, ktere nejsou sp?izn?ny s EPP, ale tvo?i ?stejn? smy?lejici“ strany. Mezi nimi jsou ?lenove Vlastenecke unie (Lichten?tejnsko),
Unie pro kni?ectvi
(Monako),
Konzervativni strany
(Spojene kralovstvi),
Konzervativni strany Kanady
a
Republikanske strany
(USA).
EPP je take p?itomna a aktivni v Parlamentnim shroma?d?ni Severoatlanticke aliance (NATO) a tvo?i zde skupinu ?EPP a p?idru?eni ?lenove“. Vede ji n?mecky politik CDU
Karl Lamers
, ktery je take sou?asnym p?edsedou Shroma?d?ni. Skupina take zahrnovala ?leny Konzervativni strany Kanady a Republikanske strany (USA), ale nyni jsou ?leny konzervativni skupiny.
EPP ma uzke vztahy s
Mezinarodnim republikanskym institutem
(IRI), organizaci financovanou vladou USA zejmena za u?elem podpory demokracie a demokratizace.
[22]
EPP a IRI spolupracuji v ramci
Evropske iniciativy partnerstvi
.
EPP je evropskym k?idlem dvou globalnich st?edopravych organizaci,
Mezinarodni demokraticka unie
(IDU) a
K?es?anskodemokraticka internacionala
(CDI).
Po revizi na?izeni EU, ktere upravuje evropske politicke strany v roce 2007 a ktere umo??uje vytva?eni evropskych nadaci p?idru?enych k eurostranam, zalo?ila EPP v tem?e roce svou oficialni nadaci/think tank Centrum pro evropska studia (CES), ktere bylo pozd?ji p?ejmenovan jako
Martens Center
. Jeho ?leny jsou v?echny hlavni narodni think-tanky a nadace p?idru?ene k ?lenskym stranam EPP:
Nadace Konrada Adenauera
(CDU),
Nadace Hannse Seidela
(CSU),
Nadace pro analyzu a socialni studia
(PP),
Institut Constantinose Karamanlise pro Demokracie
(ND),
Nadace Jarla Hjalmarsona
(MOD),
Politicka akademie Rakouske lidove strany
(OVP),
Institut pro k?es?ansko-demokratickou politiku
(KDU-?SL),
TOPAZ
(TOP 09) a dal?i.
[23]
B?hem volebni kampan? do Evropskeho parlamentu v roce 2009 spustilo st?edisko webovy modul kampan?
tellbarroso.eu
na podporu Jose Manuela Barrosa, kandidata EPP na znovuzvoleni p?edsedou Komise.
V roce 2014 na po?est Wilfrieda Martense ? zesnuleho prezidenta EPP, ktery take CES zalo?il ? zm?nil sv?j nazev na
Martens Center
.
Sou?asnym prezidentem Martensova centra je byvaly slovensky premier
Mikula? Dzurinda
.
- ↑
Formaln? je Fidesz sou?asti koali?ni vlady spolu s KDNP. KDNP je v?ak ?asto obvi?ovano, ?e v praxi neni ni?im vic ne? satelitni stranou Fideszu.
[5]
[6]
[7]
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
European People's Party
na anglicke Wikipedii.
- ↑
Parties and Elections in Europe.
www.parties-and-elections.eu
[online]. [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
.
- ↑
[cit. 2022-12-04].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
.
- ↑
Euroskop.cz - Evropska lidova strana
- ↑
JAMES, Luke. EU chief defends Marx in controversial speech to mark communist's birth.
Yahoo Finance
[online]. Yahoo, 2018-05-04 [cit. 2024-02-23].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
MAKSZIMOV, Vlagyiszlav.
Fidesz coalition partner MEP stays in EPP Group
[online]. 2021-03-04 [cit. 2021-03-25].
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
HERHOLZ, Alexander.
Sanctions on Hungary: What For and Why Now?
[online]. 2012-02-26 [cit. 2021-03-25].
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
BATORY, Agnes.
Election Briefing No. 51: Europe and the Hungarian parliamentary elections of 2010
[online]. European Parties Elections and Referendums Network, 2010-06-17 [cit. 2021-03-25].
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
European conservatives’ Orban crisis: State of play
[online]. 2019-03-01 [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Orban vs Juncker for the EPP's Future
[online]. 2019-02-22 [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
.
- ↑
Orban's campaign against Soros 'mercenaries' ? DW ? 08/04/2018.
dw.com
[online]. [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Juncker: Hungary’s ruling Fidesz doesn’t belong in EPP
[online]. 2019-02-19 [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
The end of Germany’s Orban affair
[online]. 2019-03-04 [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
How the EPP lost its way
[online]. 2019-03-22 [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Fidesz MEPs remain in the EPP group, for now
[online]. 2019-03-26 [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
EPP prolongs suspension of Hungary’s Fidesz indefinitely
[online]. 2020-02-03 [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
AGNES, Sz?cs. A Fidesz kizarasat keri a Neppart 13 tagpartja.
index.hu
[online]. 2020-04-02 [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
. (ma?arsky)
- ↑
Hungary's Orban can now rule by decree ? DW ? 03/30/2020.
dw.com
[online]. [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
CROWCROFT, Orlando. Hungary PM Orban’s party quits largest group in European Parliament.
euronews
[online]. 2021-03-03 [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Hungary's ruling party quits European People's Party ? DW ? 03/18/2021.
dw.com
[online]. [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
PARTY, EPP-European People's. EPP - European People's Party.
EPP - European People's Party
[online]. [cit. 2022-12-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
JANSEN, Thomas.
At Europe's service : the origins and evolution of the European People's Party
. Berlin: Springer 1 online resource (xviii, 385 pages) s.
Dostupne online
.
ISBN
978-3-642-19414-6
,
ISBN
3-642-19414-1
.
OCLC
733543683
- ↑
EUROPEAN PARTNERSHIP INITIATIVE
[online]. [cit. 2022-12-04].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
.
- ↑
Members | Martens Centre.
www.martenscentre.eu
[online]. [cit. 2023-01-27].
Dostupne online
.
| Konzervatismus
|
|
| Proudy a sm?ry
| |
|
| Pojmy a ideje
| |
|
| Organizace
| |
|
| Souvisejici ?lanky
| |