Evropska integrace je ?proces vytva?eni stale u??iho svazku mezi narody Evropy“. ^[1] Zasadni politicke , zakonodarne i ekonomicke sbli?ovani za?alo po druhe sv?tove valce a znamena, ?e jednotlive ?lenske staty p?ena?eji n?ktere sve kompetence na spole?ne instituce . Hlavnimi institucemi tohoto procesu jsou Evropska unie a Rada Evropy . Opa?nym procesem k procesu evropske integrace je evropska disintegrace .

Po druhe sv?tove valce byla Evropa rozd?lena ?eleznou oponou mezi Zapadni a Vychodni blok a na neutralni staty. Integrace za?ala na svobodnem zapad? jako p?ima reakce na valku, kdy slou?ila jako nastroj znemo??ujici vznik noveho obdobneho konfliktu a vychazela z p?edpokladu, ?e vzajemna spoluprace stat? je pro n? prosp??n?j?i ne? mo?ne zisky z vyhrane valky. Integrace se soust?edila kolem sbli?eni Francie se Zapadnim N?meckem , ktere p?ekonalo d?iv?j?i reva?ismus . Hlavni proud integrace zapo?al roku 1952 zalo?enim Evropskeho spole?enstvi uhli a oceli , co? byly nezbytne suroviny pot?ebne pro vedeni valky, a v zasad? zavr?ene vznikem Evropske unie roku 1993. Pad komunismu po?inaje rokem 1989 otev?el mo?nost integrace pro celou Evropu.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Historicke snahy [ editovat | editovat zdroj ]

Snahu o spojeni r?znych evropskych uzemi je mo?ne zaznamenat ji? ve star?i historii Evropy , nap?. ve starov?ku ?i st?edov?ku , kdy n?kte?i z vladc? tou?ili po co nej?ir?i mocenske nadvlad? nad ostatnimi zem?mi (nap?. ?im?ti , byzant?ti ?i pozd?ji fran?ti a n?me?ti cisa?ove), nebo kdy vznikala r?zna seskupeni za u?elem vojenske ?i jine spoluprace (nap?. n?ktere kmenove svazy jako Samova ?i?e ?i Luticove , nebo pozd?ji Polsko-Litevska unie )

My?lenka smlouvy mezi evropskymi zem?mi vznikla v pozdnim st?edov?ku a jednim z prvnich pr?kopnik? byl ?esky kral Ji?i z Pod?brad ( 1462 ). Heslo ?Spojene staty evropske“ poprve pou?il Victor Hugo roku 1849, ve 20. stoleti my?lenku o?ivila Panevropska unie R. Coudenhove-Kalergiho a v mezivale?ne dob? ji sledoval zejmena francouzsky ministr Aristide Briand .

Situace po druhe sv?tove valce [ editovat | editovat zdroj ]

Evropska integrace vznikla p?edev?im proto, ?e ?ada odpov?dnych politik? cht?la vytvo?it podminky, aby se sv?tova valka ? ktera v Evrop? vznikla ? nemohla opakovat. Vyznamnym podn?tem byla ?e? Winstona Churchilla 19. za?i 1946 v Curychu . ^{[ zdroj? ]} Pro politiku zachovani miru se stala kli?ovou hospoda?ska spoluprace. Ta jednak vedla k povale?ne obnov? zemi a tim jejich politicke stabilizaci, ale zejmena m?la za cil mezinarodni kontrolu nad surovinami nezbytnymi k vedeni valky, p?edev?im produkci uhli a oceli . Tuto my?lenku prosazoval francouzsky ekonom a diplomat a n?kdej?i poradce prezidenta Roosevelta Jean Monnet a jeji praktickou politickou podobu zvanou Schuman?v plan prosadil francouzsky ministr zahrani?i Robert Schuman ve spolupraci s n?meckym kancle?em Konradem Adenauerem .

Organizace mimo EU [ editovat | editovat zdroj ]

Prvnim krokem prakticke integrace bylo v roce 1948 zalo?eni Organizace pro evropskou hospoda?skou spolupraci (OEEC), jejich? 18 ?len? spolurozhodovalo o rozd?leni americke pomoci v ramci Marshallova planu ; roku 1961 z ni vznikla OECD. Roku 1949 vznikla v Moskv? Rada vzajemne hospoda?ske pomoci (RVHP), mezinarodni organizace pod vedenim Sov?tskeho svazu pro hospoda?skou spolupraci ve vychodnim bloku .

Roku 1949 byla z podn?tu W. Churchilla zalo?ena Rada Evropy se ?irokym polem p?sobnosti, dnes hlavn? v oblasti lidskych prav. ^{[pozn. 1]} K tomu byla p?ijata zejmena Umluva o ochran? lidskych prav a zakladnich svobod (1950) a z?izen Evropsky soud pro lidska prava (1959). P?sobnost rady byla omezena na v?t?inou zapadoevropske staty, teprve po rozpadu sov?tskeho bloku se ?lenstvi roz?i?ilo na v?t?inu stat? Evropy.

V roce 1960 bylo pod vedenim Velke Britanie zalo?eno Evropske sdru?eni volneho obchodu (EFTA) jako jista protivaha unijniho Evropskeho hospoda?skeho spole?enstvi (EHS, 1957). Vyznam sdru?eni v?ak v budoucnu klesal ve prosp?ch EU.

Vojenska spoluprace [ editovat | editovat zdroj ]

Pro vojenske spojenectvi vznikl v roce 1948 Bruselsky pakt . Dal?im krokem m?lo byt v roce 1950 navr?ene Evropske obranne spole?enstvi , jeho? vznik v?ak neratifikoval francouzsky parlament. Misto toho vznikla roku 1954 Zapadoevropska unie roz?i?enim Bruselskeho paktu o Zapadni N?mecko a Italii. Jeji vyznam v?ak z?stal velice omezeny a roku 2011 oficialn? zanikla. I dal?i projekty nap?. Evropske armady z?stavaji ve stadiu zam?ru a ozbrojene sily Evropske unie tak nadale sestavaji z narodnich armad jednotlivych stat?.

Hlavni obrannym spojenectvim tak z?stava Severoatlanticka aliance (NATO), ktera byla zalo?ena v dubnu 1949 Severoatlantickou smlouvou v reakci na mocenskou expanzi Sov?tskeho svazu ( ?eskoslovensky pu? , berlinska blokada ) a nezbytnost vojenske p?itomnosti USA v Evrop?. Rozd?leni Evropy ?eleznou oponou za studene valky bylo v zasad? dokon?eno vstupem Zapadniho N?mecka do NATO (1954) a tedy do zapadniho bloku a vojenske sdru?eni vychodniho bloku do var?avske smlouvy (1955). ?ada evropskych zemi v?ak z?stala mimo tyto bloky, nap?. skandinavske zem? ?i tradi?n? ?vycarsko. Zvla?tni povahu m?la neutralita Finska (tzv. finlandizace ) a deokupovaneho Rakouska , z vychodni bloku vystoupila Titova Jugoslavie . Po padu ?elezne opony (1989) se postupn? v?t?ina zemi EU stala ?leny NATO. Proti roz?i?ovani NATO protestuje od mnichovske bezpe?nostni konference roku 2007 Putinovo Rusko, navzdory smlouv? Ruska s NATO z roku 1997.

Od spole?enstvi uhli a oceli k Evropske unii [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1952 vzniklo na zaklad? Schumanova planu nadnarodni Evropske spole?enstvi uhli a oceli (ESUO), v n?m? ?est signata?? pa?i?ske smlouvy z roku 1951 ( Belgie , Francie , Italie , Lucembursko , Zapadni N?mecko a Nizozemsko ) koordinovalo svoji produkci, aby se p?ede?lo hospoda?skym konflikt?m, ktere p?isp?ly ke vzniku prvni sv?tove valky. ESUO se stalo zakladem u??i evropske integrace a prvni mezinarodni organizaci, ze ktere pozd?ji vznikla Evropska unie.

Tyte? staty podepsaly roku 1957 ?imske smlouvy o Euratomu a o spole?nem trhu, ?im? vzniklo Evropske hospoda?ske spole?enstvi (EHS). Tyto organizace byly slu?ovaci smlouvou podepsanou roku 1965 v Bruselu slou?eny do tzv. Evropskych spole?enstvi . Ta se stala p?imym p?edch?dcem a prvnim ze t?i pili?? Evropske unie , ktera vznikla Maastrichtskou smlouvou z roku 1992 a jeji p?sobnost se roz?i?ila o bezpe?nostni a zahrani?ni politiku a soudni spolupraci. Schengenska smlouva o volnem pohybu osob a zbo?i byla podepsana roku 1985 a roku 1997 se stala sou?asti prava EU. Lisabonska smlouva z roku 2007?2009 ud?lala ?adu reforem k zefektivn?ni ?innosti EU.

Stadia ekonomicke integrace [ editovat | editovat zdroj ]

• zona volneho obchodu (ZVO)

ZVO je uzemi n?kolika stat?, ktere mezi sebou zru?ily obchodni p?eka?ky. V ?ijnu 2015 vznikla posledni sv?tova ZVO, tzv. Transpacificke partnerstvi ^[2] , ktera je tvo?ena 12 zem?mi.

• celni unie ^[3]

Celni unie je roz?i?enim ZVO. P?edstavuje druhy stupe? evropske integrace. ?lenske staty se p?i ni dohodnou, ?e v??i t?etim zemim budou uplat?ovat jednotne celni sazby. P?ikladem celni unie je ta mezi ?vycarskem a Lichten?tejnskem .

• spole?ny trh

T?eti stadium evropske integrace t??i z vyhod celni unie . P?idava volny pohyb osob, kapitalu a slu?eb. P?ikladem Spole?neho trhu je Evropske hospoda?ske spole?enstvi (EHS).

• hospoda?ska a m?nova unie (HMU)

Nejslo?it?j?i stadium evropske integrace. M?novou unii se rozumi pou?ivani jednotne m?ny jako zakonneho platidla. Hospoda?ska unie se vyzna?uje spole?nou hospoda?skou politikou.

• politicka unie

Politicka unie p?edstavuje kompletni hospoda?skou a politickou integraci. D?ive samostatne staty splynou v novy celek. P?ikladem je znovusjednoceni N?mecka v roce 1990.

Roz?i?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Po?et ?len? Evropskeho spole?enstvi / Evropske unie se postupn? rozr?stal z p?vodnich ?esti a? na sou?asnych 27:

• Zakladajici ?estka: 1951 : Belgie , Francie , Lucembursko , Italie , N?mecko a Nizozemsko .
• Prvni roz?i?eni: 1973 : Dansko , Irsko a Spojene kralovstvi

↑ Pozor na zam?nu s Evropskou radou a Radou Evropske unie , co? jsou instituce Evropske unie. Rada Evropy je ?ir?i mezinarodni organizace nezavisla na Evropske unii, ale sdili s ni vlajku, proto?e Radou Evropy p?ijata vlajka Evropy s dvanacti zlatymi hv?zdami na modrem poli se stala vlajkou Evropske unie .

^{[pozn. 1]} .

• Druhe roz?i?eni: 1981 : ?ecko .
• T?eti roz?i?eni: 1986 : Portugalsko a ?pan?lsko .
• ?tvrte roz?i?eni: 1995 : Finsko , Rakousko a ?vedsko .
• Pate roz?i?eni: 2004 : ?esko , Estonsko , Kypr , Litva , Loty?sko , Ma?arsko , Malta , Polsko , Slovensko a Slovinsko .
• ?este roz?i?eni: 2007 : Bulharsko a Rumunsko .
• Sedme roz?i?eni: 2013 : Chorvatsko .

Kandidatskymi zem?mi ^[4] jsou Albanie , Severni Makedonie , ?erna Hora , Srbsko a Turecko . Potencialnimi kandidatskymi zem?mi jsou Bosna a Hercegovina a Kosovo .

Dal?i vyvoj integrace - budouci roz?i?ovani EU [ editovat | editovat zdroj ]

Vstup do EU je podmin?n spln?nim ? koda?skych kriterii “, ktera byla stanovena na zasedani Evropske Rady v roce 1993 v  Kodani .

Kriteria jsou nasledujici:

• stat musi byt stabilnim demokratickym institucionalnim systemem, ktery zaji??uje ochranu lidskych prav, nadvladu prava a respektovani prav men?in,
• stat musi mit fungujici tr?ni ekonomiku , ktera je schopna se vypo?adat s konkuren?nimi tlaky a tr?nimi silami uvnit? EU ,
• stat musi zajistit za?len?ni legislativy ES do narodni legislativy a musi p?evzit zavazky plynouci z  ?lenstvi , a to v?etn? ztoto?n?ni se s cili hospoda?ske, politicke a m?nove unie.

Zem? usilujici o ?lenstvi v EU

Evropska komise rozd?luje staty, ktere projevily zajem o ?lenstvi do dvou skupin, a to na kandidatske zem? a potencialni kandidatske zem?.

• Kandidatska zem? ? takova zem?, ktera podala ?adost o ?lenstvi, m??e byt pova?ovana za demokratickou a je p?ipravena zahajit vyjednavani podminek ?lenstvi. Za kandidatske zem? jsou v sou?asnosti pova?ovany ?erna Hora , Srbsko , Severni Makedonie a Turecko .
• Potencialni kandidatska zem? ? takova zem?, ktera projevila zajem o vstup do EU , ale neni je?t? p?ipravena na zahajeni vyjednavani podminek a neni pova?ovana za stabilizovanou demokratickou zemi. Za potencialni kandidatske zem? jsou v sou?asnosti pova?ovany Albanie , Bosna a Hercegovina a Kosovo .

V p?ipad? Albanie, Bosny a Hercegoviny a Turecka se jedna o zem? muslimske nebo zem? s vyznamnou muslimskou minoritou, a proto se nabizi otazka, zda budou ?lenske zem? EU a jejich ob?ane p?ipraveni na integraci se zem?mi s jinym nabo?enstvim a kulturou.

Dal?i programy [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 2002 zavedlo 11 zemi EU spole?nou m?nu euro , k ni? potom p?istoupilo je?t? 6 zemi. ?est malych ne?lenskych stat? ( Andorra , ?erna Hora , Kosovo , Monako , San Marino , Vatikan ) u?iva euro take. Asocia?ni smlouvy, zahrnujici dohodu o volnem obchodu, uzav?ela EU s dal?imi 11 staty (mimo jine Al?ir , Egypt , Chile , Izrael , Jihoafricka republika , Libanon , Maroko , Mexiko , Tunis ).

Programu Erasmus , zalo?eneho roku 1987, ktery podporuje mobilitu student? a akademickych pracovnik?, se u?astni celkem 31 zemi. Bolo?skeho procesu , ktery chce tuto mobilitu podpo?it zavedenim srovnatelnych stup?? a titul?, se u?astni 47 zemi. Krom? zemi EU je to take Armenie , Azerbajd?an , Gruzie , Rusko , ?vycarsko , Ukrajina a dal?i. Projektu SOS ( Smart Open Services ), ktery podporuje mobilitu pacient? a umo??uje p?eshrani?ni poskytovani leka?skych slu?eb, se u?astni 12 ?lenskych stat? EU v?etn? ?eske republiky.

Od roku 1992 maji ob?ane EU volebni pravo v mistnich volbach tam, kde trvale ?iji, i kdy? jsou ob?any jineho statu. Schengenske dohody o zru?eni hrani?nich kontrol se u?astni v?echny zem? EU krom? Irska, a dale Island , Norsko a ?vycarsko . Evropska unie neni stat a nema tedy vlastni armadu. Na jejich expedi?nich sborech, ktere p?sobi v krizovych oblastech, se podileji v?echny staty EU krom? Danska, a navic Norsko a Turecko.

Na ?innosti Evropske kosmicke agentury (ESA), ktera je zatim na EU nezavisla, se podili 18 ?lenskych stat? v?etn? ?R, Kanady, Norska a ?vycarska.

Prohlubovani i roz?i?ovani ov?em neprobihalo rovnom?rn? a nelze ani ?ici, ?e by mira integrace prost?ednictvim r?znych projekt? byla hierarchicky uspo?adana. Proto se dnes ?asto hovo?i o integraci a la carte (?podle jidelni?ku“), kdy si jednotlive zem? samy vybiraji, na kterych integra?nich krocich se cht?ji podilet.

Budoucnost evropske integrace [ editovat | editovat zdroj ]

Systemove fungovani Evropske unie v budoucnu m??e byt podle A. Kadlecove nasledujici: ^[5]

• Vicerychlostni Evropa

Vicerychlostni Evropa je modelem, kde je za hlavni prom?nnou brana kategorie ?asu. Za jadro Unie je stanovovana skupina ?lenskych stat?, je? ur?uje spole?ne integra?ni cile. Staty jadra spl?uji socioekonomicka kriteria, ale disponuji i dostate?nou politickou v?li postupovat v jistych oblastech politiky dale ne? ostatni staty. Je p?edpokladem, ?e staty, ktere nejsou sou?asti jadra, se k n?mu v ur?item ?asovem horizontu p?ipoji. Delka tohoto obdobi je individualni, nebo? je odvozena od toho, jak jsou staty schopny plnit dana politicka a socioekonomicka kriteria, kvalifikujici je k ?lenstvi v jadru. Vicerychlostni model znamena integra?ni postup, kdy v?echny ?lenske staty sleduji toto?ne cile a politiky, ale v rozdilnem ?ase. Tyto cile jsou p?edem definovany a jsou mezi v?emi ?leny Unie shodne a v?ichni se ochotn? cht?ji k t?mto cil?m p?ipojit. V tomto modelu se tedy p?ipou?ti rozdily v postaveni mezi ?lenskymi staty, av?ak jen do?asn?.

• Variabilni geometrie

Flexibilni uspo?adani podle zasad variabilni geometrie uznava trvale diferenciovany rozsah zavazk? ?lenskych stat?. Vnit?n? je tento zakladni model rozd?len na integra?ni jadro, ktere je vyzna?ovano maximalni mo?nou intenzitou vzajemneho propojeni, a na periferni oblasti spoluprace, kde je mira vzajemneho propojeni odstup?ovana a sm?rem od jadra probiha s men?i intenzitou. Mezi vnit?nim jadrem a vn?j?i hranici integrujiciho se prostoru se formuji r?zne celky. Tyto celky spojuji r?zne zem? podle variabilnich oblasti spoluprace. Vychozi kategorii pro klasifikaci model? variabilni geometrie je prostor. Tento model po?ita se stalou diferenciaci postaveni jednotlivych ?len? podle stupn? jejich vzajemne integrace . P?ipou?ti tak mo?nost, ?e n?ktere ?lenske staty nebudou mit nikdy dostatek kapacit p?ipojit se k ur?itym oblastem spoluprace jadra.

• Integrace a la carte

T?eti formu flexibilni spoluprace je mo?ne popsat jako kooperaci na bazi p?esn? definovaneho, p?esto relativn? uzkeho rozsahu spole?nych pravidel, jakehosi nejmen?iho spole?neho jmenovatele. V ostatnich oblastech, ktere nejsou zahrnuty do spole?neho zakladu, mohou staty postupovat jednotliv?, nebo mohou vytva?et koalice v zavislosti na individualnich zajmech a v?li. ?lenske staty si tak vybiraji z ?jidelniho listku“, na jakych oblastech integrace se podilet cht?ji a na kterych ne. Hlavni prom?nnou je v tomto p?ipad? p?edm?t spoluprace. Kategorie ?asu zde nehraje ?adnou roli. Integrace a la carte se principialn? li?i od vicerychlostniho modelu, nebo? na rozdil od n?j nep?edpoklada soubor p?esn? definovanych spole?nych zam?r? a cil?, k nim? se v?echny staty d?ive ?i pozd?ji zavazaly dosp?t. Model a la carte naproti tomu sm??uje k multiplikaci vyjimek a ka?dy ?lensky stat svobodn? rozhodne o sve u?asti na konkretni politice ?i aktivit?. Li?i se te? od koncepce variabilni geometrie, ktera institucionalizuje rozdily mezi staty, ?im? vytva?i prostor pro r?zne integrujici se koalice a celky.

Organizace podporujici evropskou integraci [ editovat | editovat zdroj ]

O siln?j?i evropske sjednoceni usiluji mimo r?zne mezivladni organizace take nevladni uskupeni:

• Evropske hnuti
• Panevropska unie
• Spinelliho skupina
• Unie evropskych federalist?

Kritika evropske integrace [ editovat | editovat zdroj ]

Existuji kritici evropske integrace. Francouzska strana Marine Le Penove ?ada vystoupeni Francie z eurozony, nizozemska strana PVV , rakouska strana FPO , belgicka strana Vlaams Belang a ?ved?ti Demokrate cht?ji omezeni v Schengenskem prostoru . ^[6] Jednim z cil? kritik? evropske integrace je v evropskem parlamentu vytvo?it novou frakci, ktera by rozkli?ila Unii zevnit?. ^[6] Podle Vaclava Vlka odst?ediva hnuti v jednotlivych statech nabyvaji na sile tim vice, ?im vice Brusel tla?i na jednotu a na vytvo?eni federace. ^{[7] [8]}

Irsky profesor Anthony Coughlana kritizuje ru?eni 70 narodnich vet, spole?nou zahrani?ni politiku EU, posileni velkych zemi na ukor malych, ideologicke pasa?e ustavy, pasarely umo??ujici m?nit ustavu bez dal?i ratifikace a ?adu dal?ich v?ci. ^[9]

Historik a politolog Luka? Pet?ik tvrdi, ?e unie neni demokraticka, d?vodem je zp?sob p?ijimaji evropske ustavy alias Lisabonske smlouvy. Kniha Christophera Bookera a Richarda Northe Skryte d?jiny evropske integrace, v originale nazvana jako Velky podvod, dokazuje, ?e vytvo?eni spole?neho trhu a hospoda?skeho spole?enstvi bylo jednim z krok?, ktere maji za cil  vytvo?eni evropskeho statu. ^[10]  

Prezident Vaclav Klaus vedl p?edna?ku, podle ni? Evropa budoucnost ma, ale ne p?ili? r??ovou a uvedl, ?e Evropska unie je instituce s vrozenou vadou a ?e nev??i tomu, ?e byla jejimi iniciatory ?dob?e promy?lena“. P?edseda ODS Mirek Topolanek tvrdi, ?e euroustava je mrtvy dokument a nepot?ebuje unifikaci, ale da?ovou, m?novou a regulatorni konkurenci. ^[10]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BALDWIN R., WYPLOSZ, CH. Ekonomie evropske integrace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 480 s. ISBN   978-80-247-1807-1 .
• CIHELKOVA, E a kolektiv . Evropska ekonomicka integrace: procesy, politiky, governance. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2011, 335 s. ISBN   978-80-245-1835-0 .
• FIALA, Petr, 2010,  Evropsky mezi?as: nove otazky evropske integrace . 2., aktualiz. a roz?. vyd. Brno : Barrister & Principal. ISBN   9788087029992 .
• LACINA, Lubor a Jan OST?I?EK. U?ebnice evropske integrace. 3., p?eprac. a roz?. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2011. ISBN   978-80-87474-31-0 .
• L. Cabada, Aktualni vyzvy evropskeho integra?niho procesu . Plze?: A. ?en?k 2010.
• CLEMENS, Gabriele. Die Rolle der politischen Eliten bei der Herausbildung des europaischen Integrationsprozesses. Prague Papers on the History of International Relations . 2007, ro?. 11, s. 449?456. Dostupne online [PDF]. ISBN   978-80-7308-208-6 .  
• D. Marek ? M. Baun, ?eska republika a Evropska unie . Brno: Barrister et Principal 2010.
• ?IDEK, Libor, 2009,  D?jiny sv?toveho hospoda?stvi . 2., roz?. vyd. Plze? : Vydavatelstvi a nakladatelstvi Ale? ?en?k. ISBN   9788073801847 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• D?jiny Evropske unie
• Evropska unie
• Evropske hodnoty
• Rada Evropy

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Evropska integrace
• Stranky Zastoupeni EK v Praze
• Stranky Euroskop.cz
• Smlouva o Evropske unii (Maastrichtska smlouva) Archivovano 16. 11. 2010 na Wayback Machine .