Eva
Josef Bohuslav Foerster (fotografie Ignace ?echtla
Zakladni informace
?anr	opera
Skladatel	Josef Bohuslav Foerster
Libretista	Josef Bohuslav Foerster
Po?et d?jstvi	3
Originalni jazyk	?e?tina
Literarni p?edloha	Gabriela Preissova : Gazdina roba
Premiera	1. ledna 1899 , Praha , Narodni divadlo
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Eva je nejznam?j?i opera (Op. 50) o t?ech jednanich ?eskeho skladatele Josefa Bohuslava Foerstera na vlastni libreto podle hry spisovatelky Gabriely Preissove Gazdina roba z roku 1889. Poprve byla provedena dne 1. ledna 1899 v Narodnim divadle v Praze .

Vznik dila [ editovat | editovat zdroj ]

Pr?lomove naturalisticke drama Gabriely Preissove Gazdina roba zaujalo Josefa Bohuslava Foerstera ji? p?i sve premie?e v pra?skem Narodnim divadle 7. listopadu 1889. Tehdy Foerster p?sobil jako divadelni kritik Narodnich list? a napsal kritiku tohoto dramatu. ^{[1] [2] [3] [4]} Brzy pote za?al pracovat s Jaroslavem Kvapilem na ope?e na jine, rovn?? realisticke tema ( Debora ) ^[5] , dlouho v?ak p?emy?lel rovn?? o zhudebn?ni Evy . Pozd?ji ve svych pam?tech ( Poutnik v cizin? ) napsal: ??ivost postav, p?imo?arost d?je, dramaticky konflikt a p?edev?im postava Evy ?istotou citovou uchvacujici p?imo vyzyvaly k hudebni interpretaci, je? musi byti zejmena po strance citove napln?nim toho, co lze slovem jen nazna?iti, ale nikdy vysloviti.“ ^{[2] [6]}

V let? 1894 jel Foerster se svym bratrem Viktorem na Slovacko , aby poznal ?ivot tamniho lidu. U?astnil se mimo jine lidove svatby ve Velke nad Veli?kou a slovacke ?tklive pisn? ho uchvacovaly“ (na hudebnim materialu budouci opery v?ak stopu nezanechaly). Na zaklad? svych za?itk? vytvo?il Tragickou ouverturu op. 67 a prvni skici k Ev? . ^[2] Definitivn? se k nam?tu vratil v roce 1895, ji? v dob? sveho p?sobeni v Hamburku , kde pry v jednom hodina?i nalezl inspiraci pro postavu Samka. ^[4]

O upravu Preissove prozaickeho textu na basnicke libreto po?adal op?t Jaroslava Kvapila, ale kdy? ten se k praci nem?l, za?al Foerster upravovat text sam: p?edev?im jej zkratil, odstranil v?t?inu folklorism? a p?evedl do ver?ovane podoby. ^{[2] [6]} Libreto sepsal v kv?tnu a ?ervnu roku 1895, hudebni skicu napsal mezi srpnem 1895 a ?ijnem 1896, nasledovala etapa instrumentace. Mezitim (16. listopadu 1896) vypsalo dru?stvo Narodniho divadla sout?? o ?eskou tragickou operu a Foersterovi se poda?ilo operu zcela dokon?it do konce dubna 1897, uzav?rky sout??e. Va?nymi soupe?i p?ihla?enymi do konkurzu byli Zden?k Fibich se ?arkou a Karel Kova?ovic s Psohlavci , ktery nakonec zvit?zil. ^{[4] [7] [8]} I ?arka a Eva byly brzy uvedeny a shodou okolnosti se v?echny t?i opery staly z d?l svych autor? nejusp??n?j?imi. Eva m?la premieru na Novy rok 1899.

Charakteristika dila [ editovat | editovat zdroj ]

Foersterova Eva je prvni tragickou operou z prost?edi ?eske vesnice, ktere bylo do te doby v ?eskem hudebnim divadle p?edstavovano jen v rozmarnem duchu Prodane nev?sty . ^[3] Skladatel ji? v Debo?e vyu?il realisticky p?ib?h, ale ten sam o sob? nebyl hlavnim p?edm?tem jeho zajmu; ten pat?il mravnimu poselstvi a realisticky zaklad spi?e zev?eobec?oval a stylizoval do formy symbolu. ^{[3] [7]} V tomto duchu provedl i upravy hry Preissove na libreto s cilem ?vyzdvihnouti zakladni linie, akcentovati lyricke a dramaticke momenty, zachytiti jednotlive postavy a d?je v jich psychologicke pravdivosti, kone?n? vypustiti ve?kere figury vedlej?i“. ^[6] A? na n?ktere vyrazy (gazda, roba, kraj?irka…) odstranil z prozy Preissove dialekt. ^[9] D?vodem bylo jednak to, ?e si ji? v ?inoherni podob? pov?iml uskali, ktere znamenalo zvladani na?e?i herc?m zcela ciziho, ^[1] a ?e jej sam neovladal tak, aby mohl provest nutne zm?ny textu. ^[6] Prosta proza a dialekt navic neodpovidaly jeho p?edstav? o ?hudb? jako odrazu raje na zemi“ ^[4] , k tomu byl nutny u?lechtily a basnivy jazyk a ver?e. ^[7] Zver?ovani bylo take nutne kv?li periodickemu razu Foersterovych melodii, ktery vy?adoval pravidelny rytmus zpivaneho slova. ^[6] Vysledkem byl proto jazyk ? zejmena pro vesnicke prost?edi ? zna?n? strojeny, obdobny poezii lumirovc? . ^{[3] [7]} Zasahy do hlavniho d?je byly spi?e drobne, vyznamne je, ?e v ope?e oproti divadelni h?e Evino dit? zem?e. Ponechan byl vyrazny motiv socialni, p?esto?e t??i?t? p?ib?hu se p?eneslo do psychologickeho sv?ta postav; vyrazem toho je i zm?na nazvu hry ze spole?enskeho postaveni (?Gazdina roba“) na individualni ?Eva“. ^{[7] [10]} Naopak a? na drobny naznak byl potla?en motiv nevra?ivosti nabo?enske, a to i za cenu ur?iteho zatemn?ni d?je: Evina vira v mo?nost rozvodu je ve h?e spojena s p?estupem Manka od katolictvi k luteranstvi, v ope?e je bez tohoto zd?vodn?ni nerozumna a blahova. ^{[3] [7]} Zredukovany byly co do obsahu i vyznamy sceny narodopisne (posviceni, do?inky). ^[7]

Hlavni Foersterovu pozornost od po?atku poutala titulni postava Evy, nikoli proste vesnicke divky, ale u?lechtile ?eny, ktera jde rozhodn? za svym ?ivotnim ?t?stim bez spole?enskych p?edsudk?; je jakymsi zt?lesn?nim touhy po lep?im ?ivot?. ^{[3] [4] [11]} Jeji postava stoji jednozna?n? ve st?edu d?je, ostatni se k ni jen vztahuji; je to ??ena zahadne a vzne?ene du?e“, je? ?zveda se nad ostatni postavy do osam?lych vy?in“. ^{[7] [12]} Jejim skute?nym protihra?em je dal?i ?ena, Me?janovka. Zatimco v prvnich vystupech ma rychly a pon?kud komicky motiv, v poslednim jednani se jeji charakterizace prohlubuje o stranku matky, ktera, p?esto?e voli zp?soby, je? ji neziskaji divakovy sympatie, nakonec ma stale na mysli blaho sveho syna ? hudebn? vyjad?eno p?echazi do kantileny. ^{[12] [13]} D?jov? slab?imi a pasivnimi postavami jsou Manek, jeho? hlas se v milostnych scenach va?niv? lyricky rozezpiva, jinak v?ak zanika, a Samek, jeho? hudba vyjad?uje p?edev?im dobrotu, oddanost a soucit. ^[9]

Z Foersterovych oper pouze Eva kon?i tragicky, av?ak v souladu s jeho p?esv?d?enim, ?e hudba neni schopna vyjad?eni negativnich cit?, ^[8] neni smrt hlavni hrdinky katastrofou a Eva nepacha sebevra?du ze zoufalstvi. Naopak jeji smrt je katarzi, o?i?t?nim, a Eva umira s vid?nim raje. ^[14] Prav? toto finale, polyfonicky vystavene a hudebn? gradovane v p?ti stupnich, je pova?ovano za hudebn? nejcenn?j?i ?ast opery. ^[15]

V kontrastu k a? naturalistickemu p?ib?hu je hudba ?pon?kud akademicka“ ^[10] ; dramaticke konflikty jsou spi?e uhlazeny a odehravaji se pod povrchem, v nitru postav, jejich? vn?j?i dramaticke ?iny jsou napohled proste. ^{[8] [15]} Strukturaln? jde o operu d?lenou do uzav?enych ?isel pov?t?inou lyrickeho razu, ale s plynulej?imi a otev?en?j?imi p?echody. ^{[8] [10]} Hlavni postavy maji sve p?izna?ne motivy, ktere jsou ?asto variovany a prolinaji se v polyfonickych formach; Evin je p?itom nejvyrazn?j?i a ur?ujici pro atmosferu cele opery. ^{[8] [11] [14] [16]} Pisn? (Zuz?ina a Ruba?ova), sbory a tance evokuji lidove prost?edi, ale nejsou nijak zam??ene na ?lokalni kolorit“ konkretn? slovacky ^{[4] [9] [11]} a navic dolehaji ?jako ozv?nou“ ^[8] a ?nevyhnou se v?dy banalit?“ ^[15] . Typicka pro Foerstera je volna polyfonie (zejmena ve v?ech t?ech p?edehrach a ve finale), bohata harmonie a orchestralni barva, ktera ?asto vyrazem a u?innosti p?evlada nad zp?vem. ^{[9] [15]}

Eva ma pro vyvoj ?eske opery zna?ny vyznam. Znamena dal?i etapu v rozvoji tradice opery smetanovske a dvo?akovske , ke ktere se Foerster hlasil. ^[8] Anna Hostomska pova?uje Evu za ?nejpokrokov?j?i dilo po Nev?st? messinske ^[17] , Ladislav ?ip za ?jeden z vrchol? a jedno z finalnich d?l klasickeho obdobi ?eske opery“. ^[10] V ?ad? ohled? je protikladem toho, jak k velmi podobnemu tematu p?istoupil o malo pozd?ji Leo? Jana?ek v Jeji pastorkyni . ^{[8] [15]} Ve sv?tovem kontextu se ?adi spi?e k lyrickym dramat?m Julese Masseneta , zatimco Jana?kova opera ma bli?e k verismu . ^[8]

Inscena?ni historie opery [ editovat | editovat zdroj ]

Eva byla v?dy nejusp??n?j?i Foersterovou operou a od premiery a? do 60. let 20. stoleti pat?ila ke standardnimu repertoaru ?eskych opernich scen. Pra?ske Narodni divadlo ji od premiery m?lo na repertoaru tem?? nep?etr?it? (inscenace v letech 1904, 1910, 1917, 1926, 1939, 1943, 1945, 1949) a? do roku 1965. Posledni inscenaci uvedlo roku 1981. Eva se zde hrala naposledy 29. prosince 1984. Dosahla zde 263 p?edstaveni, ?ast?ji se z ?eskych oper hrala jen dila Bed?icha Smetany , Antonina Dvo?aka a Leo?e Jana?ka , Blodkova V studni , Fibichova ?arka a Kova?ovicovi Psohlavci ? posledni dv? shodou okolnosti soupe?i Evy v konkurzu z roku 1897.

Podobn? ?asto se za ?ivota skladatele hrala i v jinych ?eskych divadlech ( Narodni (Zemske) divadlo v Brn? : 1905, 1910, 1922, 1925, 1931, 1939, 1949; Narodni divadlo moravskoslezske v Ostrav?: 1925, 1938, 1944, 1946, 1950, 1956, M?stske divadlo v Olomouci: 1923 ^[18] , M?stske divadlo v Plzni : 1930, 1934, 1940 ^[19] ). Po druhe sv?tove valce se hrala v Opav? (1949 a 1966), Liberci (1948 a 1971), Plzni (1955) a Olomouci (1971), jako? i v brn?nske Komorni ope?e (1976). Nejnov?j?i inscenaci v re?ii Lindy Keprtove uvad?lo Divadlo F. X. ?aldy v Liberci, premiera se konala 26. za?i 2014, derniera prob?hla 25. 4. 2016. ^{[20] [21]} Na Slovensku Evu uvedlo n?kolikrat Slovenske narodni divadlo v Bratislav?, a to ji? brzy po svem vzniku roku 1921 (premiera 21. b?ezna), pote roku 1928 a naposledy v obdobi Slovenskeho statu v roce 1941 (premiera 8. unora). V povale?ne dob? ji uvedlo Divadlo Jozefa Gregora Tajovskeho v Banske Bystrici (premiera 23. ledna 1960 a pozd?ji 18. ?ijna 2019).

Jako jedina Foersterova opera se Eva dostala i do zahrani?i. Roku 1915 byla uvedena ve vide?ske Lidove ope?e (Volksoper), av?ak pod nazvem Marja , aby ji obecenstvo nezam??ovalo se sou?asn? uvad?nou operetou Franze Lehara . ^{[7] [22]} V roce 1923 pak byla uvedena v n?meckem Freiburgu a o dva roky pozd?ji ve slovinske Lublani , kde byl tehdy ?efem opery ?esky dirigent Antonin Balatka . ^[23] Dosud posledni zahrani?ni inscenaci Evy uvedl roku 2004 Operni festival ve Wexfordu . ^[24]

Osoby a prvni obsazeni [ editovat | editovat zdroj ]

D?j opery [ editovat | editovat zdroj ]

1. d?jstvi [ editovat | editovat zdroj ]

(Naves slovenske d?diny, k ve?eru) Mlade? se vesele bavi v hospod?, p?ed ni na lavi?ce sedi chromy ko?i?nik Samko. Z kr?my vyb?hnou Eva a Manek. Eva se zlobi, ?e se Manek nechal zvolit na slavnosti starkem, a to znamena, ?e musi cely ve?er tan?it se starkou ? Mary?ou z bohateho statku. Tuto volbu nepochybn? nastra?ila Me?janovka, Mankova matka, ktera chce zabranit vztahu sveho syna s chudou ?vadlenou (?krej?i?kou“) Evou. Eva vy?ita Mankovi nerozhodnost a povolnost matce, Manek ji uji??uje o sve lasce (duet Ty utrapi? mne, Evo ). Eva ma ?patnou, tesknou naladu, nechce se vratit do salu. Manek tedy rad?ji odchazi dom?.

Eva se dava do hovoru se Samkem. Samko si styska na sv?j ud?l mrzaka. Eva ho ut??uje: je p?ece hodny ?lov?k, mistr sveho ?emesla, statek ma bez dluh?, jist? by na?el nev?stu. Ale Samko ma pry jen jedinou rad, a na tu si nem??e myslit. ? Chasa z hospody hleda sveho starka, nalezaji jej doma a odvad?ji ho zp?t k muzice. Za nim vychazi jeho matka, a kdy? uvidi Evu, upomina ji, aby si na Manka ani na jeho statek nemyslela (arie Dob?e, ?e jde?, pob?hlice ). Samko se Evy zastane. Eva tropi nespravedlivymi ura?kami a rozhoduje se: nechce Manka za man?ela ani Me?janovku za tchyni. Povzbuzen tim ji Samko vyznava lasku (arie Jak jsi divna!... Kv?t, jen? z travy na mne kyva ). Eva nahle ?ini osudovou volbu: stane se Samkovou ?enou. Samko je nad?en a kresli si ??astnou budoucnost (duet Evo, pravdu jsi mi d?la?... Vidim ji? svou chatku prostou ), ale pravy vyraz sveho ?t?sti naleza teprve tehdy, kdy? od n?j Eva s p?anim dobre noci odejde (arie Samka Koho by neoslnil ten nahly obrat?... Kdy? sam jsem tou?il ). Zato Ev? se stavi srdce nad ztracenou laskou, a? je odhodlana byt Samkovi dobrou ?enou (arie Noc se ji? snesla… O vy lide zavistivi ). Vraci se Manek a hleda Evu. Postavil se matce a nechce o?klivou Mary?u, k s?atku s Evou v?ak st??i ziska mat?in souhlas… Eva jeho neur?ite sliby tvrd? a ironicky odmita: Manek si nemusi d?lat starosti, ona ji? je zadana (duet Evu?ko, pomoz ty ).

2. d?jstvi [ editovat | editovat zdroj ]

(Sv?tnice v Samkov? chalup?) Uplynulo n?kolik let. Evino man?elstvi je ne??astne. Jeji dcerka zem?ela a ona klade vinu Samkovi, ktery odmitl p?ivolat doktora, Manek se o?enil s Mary?ou a maji d?ti. ? Slu?ebna Zuzka poklizi sv?tnici a zpiva si (pise? Let?l pta?ek, let?l ). Samko se pta po Ev?, ta je v?ak na h?bitov? u hrobu sveho dit?te, kde nyni travi hodn? ?asu. Manek se kolem ni stale to?i. Kdy? se Eva vrati, zastavi se ml?ky o osi?ele kolebky (tercet Tak smutna, bleda v?dy se vraci ).

P?ichazi Me?janova pod zaminkou, ?e si chce u Samka objednat novy ko?ich, ale ve skute?nosti chce Evu podra?dit vychvalovanim sveho rodinneho ?t?sti (arie Dej vam Pan B?h dobry ve?er ). Eva ji kratce odbude a man?elovi vy?ita, ?e se ji nezastane. Tvrd? rovn?? odmita Samkovy vy?itky, ?e se vida s Mankem a tancovala s nim u muziky. Samko odchazi k sousedovi, Eva nereaguje na jeho lou?eni. Kdy? ji Zuzka nazna?uje, ?e by se k mu?i m?la chovat mirn?ji, Eva p?iznava, ?e od smrti sveho dit?te citi k Samkovi jen odpor (arie V?e, co mne bla?ilo, ?ivota cena ). Manek pry ji uji??oval, ?e ji miluje, a dnes v dev?t hodin ji ma nav?tivit. Zuzka je tim zd??ena a ma neblahou p?edtuchu. A ji? je Manek tady, Eva ho pusti dovnit? a spole?n? vzpominaji na ?as jejich lasky… Ale Manek ma novinu: uzav?el gazdovskou smlouvu na statek v Rakousich a chce, aby Eva ode?la s nim (duet Evu?ko, ?eka?? Zda vstoupit smim?... Evu?ko, du?e ma, jak ti mam ?ici ). Doufa, ?e dosahne rozvodu a pak se budou moci vzit.

Vraci se Samko. Manek se rychle vytrati, ale Eva ?arlivemu man?elovi tajne dostaveni?ko nehodla zatajovat. Samko se po ni nap?ahne holi, pak se da do pla?e a odchazi se modlit. Eva se rozhoduje je?t? dnes odejit s Mankem. Samko si uv?domuje, ?e je op?t a nav?dy sam.

3. d?jstvi [ editovat | editovat zdroj ]

(Dvorec v Rakousich na b?ehu Dunaje) Na statku, jej? obhospoda?uji Manek s Evou, skon?ily ?n?. ?enci a ?ne?ky tancuji sousedskou a zpivaji (sbor Vodu, vodu, nechci ja ji ). Vzdavaji hold gazdovi a ten jim d?kuje a propou?ti je. Zuzka uklizi nadobi. Podnapily d?lnik Ruba? se p?ipotaci a ?ada po ni je?t? piti (Ruba?ova pijacka pise? Tu si sednu jako pan ). Zuzka odmita a hrozi, ?e na n?ho povola gazdinou, aby zjednala po?adek. Ale Ruba? Evu urazi: jakapak je to gazdina ? je to ?po ?ivem mu?i vdova“, roba. Eva to zaslechne. Ruba?e s klidem a stroze vykazuje, ale o samot? ji pronasleduje pocit hanby a h?ichu. Manek se ji pokou?i rozveselit a ukazuje ji, jak se jin vede prace. Evu ti?i vlastni sv?domi i lidske pomluvy, p?esto v?ak v??i, ?e jejich laska v?e p?ekona (duet Ma du?e, poj?… P?itul se bli?, svou dej mi ruku ). Eva Mankovi vypravi sen: Zdalo se ji, ?e se ocitla v Samkov? domku a potkala tam sve rodi?e. Ptala se, jak se tam ocitli, ale nic ne?ekli a matka jen povzdychla. Na to se ji zjevilo jeji dit?, ktere ji volalo za sebou (arie Dnes v noci zly mne zlekal sen ).

Zuzka ohla?uje, ?e nenadale p?ijela Me?janovka. Eva se ji chce postavit spolu s Mankem, ale na jeho nalehani odejde. Me?janovka vchazi. Dozv?d?la se, ?e Manek zde ?ije s Evou. Vy?ita mu to a prosi jmenem jeho ?eny a d?ti, aby se k nim vratil (arie O, ma stara, b?dna hlava ). Eva zpovzdali sleduje, jak Manek neni schopen matce odporovat (tercet Co ztajit nelze, pro? vaham ?ici? ). Nakonec p?esto ?ekne jasn?, ?e neustoupi a vezme si Evu za ?enu. Matka mu p?eda dopis ?z m?sta“, a vidouc jeho leknuti, vzdali se. Eva se vraci a dozvida se od Manka, ?e u?ady jejich s?atek nikdy neuznaji. Manek se ji sna?i ut??it: nelze-li jejich vztah u?edn? potvrdit, musi se s tim smi?it, jejich laska z?stava a to je hlavni (duet Ty jsi zblednul v tva?i… Te? ja snil jsem o tom ?t?sti ). Manek Evu prosi, aby d?v??ovala, a b??i upokojit matku.

Eva o samot? propada zoufalstvi. Modli se a prosi Boha o odpu?t?ni. Pak se ji zda, ?e sly?i hlasy otce, matky i sve dcerky, kte?i ji zvou k sob?, ba ?e vidi otev?enou branu nebes a zastupy and?l?, a se slovy ?ja vidim raj!“ se vrha do Dunaje (zav?re?na scen Evy Sama jsem a opu?t?na… Lituji viny… Hlas otc?v sly?im… Hle, tmu ji? sv?tlo za?eplne stiha ). Manek i p?ibihajici lide ji? nedoka?i jeji smrti zabranit.

Nahravky [ editovat | editovat zdroj ]

• 1948 (nahravka ?eskoslovenskeho rozhlasu v Praze, dosud nevydana) Zpivaji: (Eva) Ludmila ?ervinkova , (Manek) Beno Blachut , (Me?janovka) Marta Krasova , (Samko) Stanislav Mu? , (Ruba?) Vladimir Jedenactik , (Zuzka) Ludmila Hanzalikova . P?vecky sbor ?eskoslovenskeho rozhlasu v Praze a Symfonicky orchestr pra?skeho rozhlasu ?idi Karel Nedbal . ^[25]
• 1964 (nahravka ?eskoslovenskeho rozhlasu v Praze, rekonstruovana 2001, dosud nevydana) Zpivaji: (Eva) Milada ?ubrtova , (Manek) Beno Blachut , (Me?janovka) Milada ?adikovi?ova , (Samko) Jind?ich Jindrak , (Ruba?) Dalibor Jedli?ka , (Zuzka) Sylvia Kodetova . P?vecky sbor ?eskoslovenskeho rozhlasu v Praze a Pra?sky rozhlasovy orchestr ?idi Jan Hus Tichy . ^[26]
• 1982 (nahravka ?eskoslovenskeho rozhlasu v Praze, vydal Supraphon roku 1996, SU 3001-2 612) Zpivaji: (Eva) Eva D?poltova , (Manek) Leo Marian Vodi?ka , (Me?janovka) Anna Baarova , (Samko) Jaroslav Sou?ek , (Ruba?) Karel Petr, (Zuzka) Libu?e Marova . P?vecky sbor ?eskoslovenskeho rozhlasu v Praze a Symfonicky orchestr pra?skeho rozhlasu ?idi Franti?ek Vajnar . ^[27]
• 2004 (?iva nahravka z Operniho festivalu ve Wexfordu, vydal Marco Polo roku 2005, 8.225308-09) Zpivaji: (Eva) Iveta Ji?ikova , (Manek) Konstantyn Andrejev, (Me?janovka) Denisa Hamarova , (Samko) Igor Tarasov, (Ruba?) Roland Davitt, (Zuzka) Elizabeth Batton. Wexford Festival Opera Chorus ?idi Lubomir Matl , Krakovskou filharmonii diriguje Jaroslav Kyzlink .

Vedle toho vydal p?vodn? rozhlasove nahravky ?ty? uryvk? z opery Radioservis, a.s., roku 2009, tedy v roce 150. vyro?i skladatelova narozeni, na CD Josef Bohuslav Foerster: Sceny z oper (CR0461-2). Jsou to p?edehra v podani Symfonickeho orchestru ?eskoslovenskeho rozhlasu ?izeneho Slavomirem Spoustou z roku 1976, arii Samka z 1. d?jstvi Koho by neoslnil ten nahly obrat v podani Jind?icha Jindraka ze zmin?ne celkove nahravky z roku 1964, duet Evy a Manka z 2. d?jstvi Evu?ko, ?eka?, zda vstoupit smim? v podani Ji?iho Zahradni?ka a Marcely Machotkove z roku 1974 a zav?re?na arie Evy Sama jsem a opu?t?na v podani Marcely Machotkove z roku 1976. ?ada ?eskych opernich p?vc? nahrala uryvky z Evy, ktere lze najit nap?. na vydanych recitalech Milady ?ubrtove (Supraphon 1999, SU 3406-2 211) nebo Jaroslava Sou?ka (Radioservis 2006, CR 0342-2611).

Prvni televizni inscenace opery se datuje ji? z roku 1957. ^[28] Zkracenou verzi opery (68 minut) podle scena?e M. Rysplerove nato?il roku 1974 pro ?eskoslovenskou televizi re?iser Zden?k Kube?ek . ^[29]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• PALA, Franti?ek. Josef Bohuslav Foerster. In: HUTTER, Josef; CHALABALA, Zden?k. ?eske um?ni dramaticke II - Zp?vohra . Praha: ?olc a ?ima?ek, spole?nost s r. o., 1941. S. 231?239.
• ?IP, Ladislav . ?eska opera a jeji tv?rci . Praha: Supraphon, n. p., 1983. 400 s. Kapitola Josef Bohuslav Foerster, s. 135?137.  
• JANOTA, Dalibor; KU?ERA, Jan P. Mala encyklopedie ?eske opery . Praha, Litomy?l: Paseka, 1999. ISBN   80-7185-236-8 . S. 65.  
• KAMINSKI, Piotr. Mille et un operas . 1. vyd. Paris: Librairie Artheme Fayard, 2003. 1819 s. ISBN   2-213-60017-1 . Kapitola Josef Bohuslav Foerster ? Eva, s. 440?441. (francouzsky)  
• HOSTOMSKA, Anna a kol. Opera ? Pr?vodce operni tvorbou . 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN   978-80-205-0637-5 . S. 767?769.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Eva v databazi Archivu Narodniho divadla
• http://www.saldovo-divadlo.cz/program/saldovo-divadlo/performance_id/490/ ^{[ nedostupny zdroj ]}