El Escorial
(celym nazvem
kla?ter a kralovske sidlo svateho Vav?ince v El Escorialu
, ve
?pan?l?tin?
Monasterio y Real Sitio de San Lorenzo de El Escorial
) je monumentalni stavba, ktera slou?ila jako kralovske sidlo a
kla?ter
, zasv?ceny
sv. Vav?inci
z Escorialu na pam?? vit?zstvi ?pan?lska nad Francii v
bitv? u St. Quentinu
(10. srpna 1557). Stavba stoji zhruba 45 km severozapadn? od
Madridu
, na upati
Sierra de Guadarrama
v nadmo?ske vy?ce 1028 m. Nechal jej postavit ?pan?lsky kral
Filip II.
, ktery se sam zajimal o architekturu od svych ?trnacti let a v letech 1563 a? 1584 sam schvaloval v?t?inu vyzdoby interier?.
El Escorial je jeden z nejvyznamn?j?ich kralovskych palac? v
Evrop?
, ktery m??e konkurovat rozlohou i komplexnosti
versailleskemu zamku
, a?koliv na rozdil od n?j byl p?edev?im kla?terem a mauzoleem.
Escorial byl 2. listopadu 1984 za?azen na
seznam sv?toveho d?dictvi
UNESCO
.
V roce 1971 se zde nata?el film
Po?etilost mocnych
.
Filip se p?vodn? sna?il vytvo?it d?stojne
mauzoleum
pro ?pan?lske krale, jeho otcem
Karlem V.
po?inaje. Jako idealni ?e?eni se zdal byt velkolepy kla?ter, zasv?ceny Filipovu oblibenemu sv?tci, sv. Vav?incovi, ?pan?lskemu mu?ednikovi. Traduje se dokonce, ?e pravouhly p?dorys El Escorialu byl inspirovan ro?tem, na kterem byl Vav?inec upalen, co? ale nejspi? neni pravda.
Stavba bylo koncipovana sice p?edev?im jako?to sakralni objekt, nicmen? projekt byl navr?en tak, aby Escorial mohl slou?it k mnoha dal?im u?el?m. Vyznamnou (asi ?tvrtinovou) ?ast zabira kralovsky palac. Dal?i ?asti slou?ily vzd?lani, a to jak sv?tskemu, tak i nabo?enskemu, jak doporu?il
tridentsky koncil
v?em velkym
cirkevnim
institucim. Dal?i mistnosti byly vy?len?ny pro nav?t?vniky a nemocnici se zotavovnou a velkou lekarnou.
Dal?i funkce, na kterou byl bran z?etel u? p?i vybirani pozemku pro stavbu, byla ur?ena umist?nim 1028 metr? nad mo?em, na upati poho?i
Sierra de Guadarrama
: za umorneho leta se sem mohl p?est?hovat kralovsky dv?r, ktery trvale sidlil v Madridu.
Escorial byl postaven v pom?rn? strohem stylu pozdni
renesance
s naznaky tehdy se rodiciho
baroka
. P?es pom?rn? velke uzemni provedeni je Escorial nenapadn? za?len?n do krajiny. K nenapadnosti p?ispiva pou?iti ?ede mistni
?uly
na obvodove zdi a citlivy vy?kovy rozvrh. Dokonce pr??eli hlavniho bloku bylo ve sve dob? kritizovano pro svou nenapadnost. Tito kritikove ale nepochopili zam?r mistra, ktery se sna?il vytvo?it dynamicke p?echody mezi nenapadnymi zdmi, dla?d?nymi terasami a rozsahlymi sady kolem Escorialu. O co nenapadn?j?i je tato stavba zven?i, o to zdobn?j?i jsou interiery.
P?dorys kla?tera
Druhy architekt Escorialu, Juan de Herrera, pracujici pod vedenim Juana Bautisty Alfonsise de Toledo
Diky pe?livosti sou?asnika stavby mnicha
Joseho de Siguenza
existuje mnoho pom?rn? p?esnych informaci o stavb?. Hlavnim projektantem teto stavby byl architekt
Juan Bautista Alfonsis de Toledo
. De Toledo se narodil okolo roku
1515
a zem?el
1567
. V dob? zahajeni stavby Escorialu u? m?l zku?enosti s velkymi projekty, nebo? jistou dobu pracoval jako druhy architekt p?i stavb?
bazilice sv. Petra
v ?im? pod vedenim
Michelangela
a pozd?ji byl jedenact let ve slu?bach
neapolskeho mistokrale
. Jako jeho pomocnik a kresli? zde pracoval
Juan de Herrera
.
Plan, jej? nakonec Filip II. schvalil, po?ita s pravouhlym komplexem; delka del?i strany (od severu k jihu) ?ini 204 m, krat?i (od zapadu k vychodu) pak 160 m. Tento komplex byl obklopen terasami ?irokymi 30 m, v zapadni ?asti 60 m. De Toledo p?vodn? zamy?lel pou?it deset v??i po obvodu komplexu, tato varianta byla nakonec p?i upravach, ktere prob?hly po zahajeni stavebnich praci mezi lety
1563
a?
1564
, zm?n?na na ?ty?i v??e po obvodu a dv? ve st?edu. Nicmen? de Toled?v p?dorys byl v podstat? zachovan.
Naopak vyraznych zm?n doznal vy?kovy rozvrh hned n?kolikrat. Prvni upravy se tykaly ust?edni stavby, kla?terni baziliky, se uskute?nily v roce
1563
na popud
italskeho
architektonickeho
poradce Francesca Paciotta z Urbina. O rok pozd?ji kral Filip odsouhlasil zvy?eni po?tu mnich? z 50 na 100 a bylo nutne navy?it stavbu o jedno patro.
Po smrti Juana Bautisty Alfonsise de Toledo
[
editovat
|
editovat zdroj
]
V roce
1567
p?ed?asn? skonal hlavni architekt Juan Bautista Alfonsis de Toledo, ?im? byla realizace projektu ohro?ena. Na?t?sti po n?m z?stalo mnoho skic schvalenych Filipem a kompletni d?ev?ny model. Vedeni stavby se ujima profesionalni vojak a do teto doby pomocny kresli?, Juan de Herrera.
Z teto doby pochazi p?edev?im vyrazne projektove zm?ny kla?terni baziliky a velkeho procesniho schodi?t?. Je pravd?podobne, ?e tyto navrhy nevychazi z pera de Herrery. De Toled?v navrh baziliky zrevidoval
Francesco Paciotto
a schodi?t? bylo postaveno podle navrhu take italskeho architekta G. B. Castella z
Bergama
, jak tvrdi
mnich
Jose de Siguenza
, diky n?mu? existuje podrobny popis pr?b?hu staveb. Sam de Herrera se p?ihlasil k navrhu st?ech.
Na stavb? pracovali d?lnici a ?emeslnici, kte?i byli zam?stnavani samotnym kla?terem. V?t?ina bydlela na svahu pod horou severn? od stavby. Odm??ovani byli bu? za vykonanou praci, anebo v jinych obdobich na zaklad? vypsanych vyb?rovych ?izeni na konkretni ukoly.
Na stavbu vn?j?ich zdi byly pou?ity p?esn? tesane kvadry mistni
guadarramske ?uly
. ?ula byla dova?ena z nedalekeho lomu pomoci dvoukolych voz?. K ta?eni bylo pou?ivano jednoho paru vol? k jednomu vozu a na stavb? bylo dohromady 200 vol?.
Malba nad olta?em
Na vyzdob? Escorialu se podilelo mnoho vyznamnych mali?? a socha??, jako nap?iklad
El Greco
,
Tizian
,
Michelangelo
,
Velazquez
, dale nap?iklad
Luca Cambiaso
a
Pellegrino Tibaldi
. Velka ?ast vyzdoby byla vytvo?ena za Filipa II., nicmen? dal?i ?pan?l?ti panovnici se take podileli na roz?i?ovani sbirek.
Velka d?le?itost byla p?ikladana vyzdobeni baziliky. P?vodn? m?li v?echny velke
olta?ni
obrazy vytvo?it Michelangelo nebo Tizian, co? v?ak nemohlo byt realizovano kv?li zdravotnimu stavu a vysokemu v?ku obou mistr?, p?esahujici osmdesat let, a vyzdobou nakonec byli pov??eni men? v?hlasni um?lci. Nap?iklad dvojice Cambiaso a Pelegrini vytvo?ila rozsahly cyklus fresek. V bazilice se take nachazi olta?ni obraz mu?ednicke smrti sv. Vav?ince od Tiziana a
de Navarreteho
. Obraz "Smrt
sv. Mo?ice
", ktery p?vodn? maloval El Greco v?ak kral Filip odmitl, proto?e byl malo duchovni.
Dal?i vyznamnou reprezentativni ?asti byly zahrady a terasy. O vysadbu rostlin a strom? se staral, ostatn? jako o v?t?inu uprav, sam kral Filip je?t? p?ed dokon?enim kla?tera, aby se lepe p?izp?sobily prost?edi.
Hlavni olta?
Bazilika San Lorenzo el Real tvo?i centralni ?ast komplexu. P?vodn? byla navr?ena, tak jako v?t?ina pozdn?
gotickych
chram? v zapadni Evrop?, na p?dorysu
latinskeho
k?i?e
s nejdel?i
hlavni lodi
polo?enou od zapadu k vychodu. Tuto lo? kolmo d?lilo, p?ibli?n? ve t?ech ?tvrtinach katedraly (bli?e k hlavnimu olta?i), krat?i b?evno k?i?e. Tento navrh zm?nil de Herrera, kdy? zm?nil p?dorys z latinskeho na
?ecky k?i?
. S t?mito upravami do?lo ke sni?eni zvonic na zapadni stran? a polovi?ni kupole nad hlavnim olta?em byla nahrazena velkou kruhovou kopuli, umist?nou nad st?ed ?eckeho k?i?e.
Kopule nad st?edem ?eckeho k?i?e v bazilice
Zku?enosti Juana Bautisty de Toledo se stavbou Svatopetrske baziliky v ?im? se odrazily ve vzhledu baziliky v Escorialu. Ale oproti sv. Petru, ktery ma hlavni kopuli podpiranou sp?a?enymi zu?ujicimi se korintskymi sloupy s mnohym zdobenim, je ?e?eni podp?ry ve sv. Vav?inci mnohem prost?i, pomoci ?ty? mohutnych ?ulovych blok? pod kopuli spojenych jednoduchymi
romanskymi
oblouky. Tento rozdil projevuje p?isnost a neoblomnost ?pan?lske vlady a
inkvizice
.
Naproti tomu vyzdoba hlavniho olta?e symbolizuje velikou zbo?nost Filipa. Jako podklad pro olta? je tem?? dvacet osm metr? vysoka ozdobna st?na, vytvo?ena z ?ervene ?uly a
jaspisu
. Tato st?na je zdobena zlacenymi
bronzovymi
sochami od
Leona Leoniho
a dal?imi posvatnymi obrazky. Po obou stranach olta?e se nachazi kle?ici ?lenove rodiny Karlovy a Filipovi, take od Leoniho a syna Pompea. U paty olta?e se nachazi schranka pro vlastni ?asti nabo?enskeho ob?adu, ktera byla navr?ena de Herrerou a je provedena v jaspisu a bronzu.
Filip cht?l aby hlavni obrazovou vyzdobu vedli bu? Michelangelo nebo Tizian, ale oba mist?i v teto dob? ji? byli pokro?ileho v?ku a chatrneho zdravi. Proto se rozhodl pov??it touto praci jine evropske um?lce, kte?i se u dvora sna?ili ziskat kralovskou p?ize?.
Knihovna v Escorialu
Jako v ka?dem kla?te?e ani v El Escorialu nesm?la chyb?t budova knihovny. Hlavni mistnost knihovny ma rozm?ry ?ty?icet ?ty?i metry na delku, dev?t metr? ?i?ku a deset na vy?ku, budova je vybavena zdobn? vy?ezavanymi policemi. Budovu vlastni, ale i police na knihy navrhl de Herrera. Stropy byly vymalovany Pellegrinem Tibaldim. Jsou zde, na freskach, vyobrazeny vyjevy na motivy
sedmi svobodnych um?ni
,
gramatiky
,
retoriky
,
logiky
,
aritmetiky
,
geometrie
,
astronomie
a
hudby
.
Filip do teto knihovny nashroma?dil p?es 40 000 vytisk?. Bylo zde mo?ne najit knihy p?edev?im z kralovy soukrome sbirky, ale kral take zasoboval knihovnu velkym po?tem t?ch nejlep?ich knih ze ?pan?lske i sv?tove tvorby. Pozd?ji Arias Montano utvo?il reprezenta?ni katalog s vyb?rem t?ch nejd?le?it?j?ich knih a dokonce v roce
1616
ziskal pravo na jednu kopii ka?deho takto publikovaneho vytisku, ale neni ?adne evidence o narokovani tohoto prava.
Kralovsky palac byl postaven za bazilikou, vedle hlavniho olta?e. Jeho palac sestaval p?edev?im z n?kolika zdobenych pokoj?. Kral Filip vyu?ival okno obracene do baziliky aby mohl pozorovat m?e z postele kdy? ho zastihl zachvat
dny
.
Podle pravidel, schvalenych
tridentskym koncilem
, o nakladani s ostatky svatych za?al Filip II. sponzorovat nejv?t?i relikvia? v celem znamem katolickem sv?t?. Cela sbirka se skladala z p?ibli?n? 7 500 relikvii, ktere byly uschovany ve vy?ezavanych relikvia?ich, ktere navrhl Juan de Herrera. Velke mno?stvi relikvia?? pochazeji z ?emeslne dilny Juana de Arfe Villafane. Tyto schranky byly vy?ezany do mnoha podob (nap?iklad p?ipominaji hlavy, ruce, nadoby pyramidoviteho tvaru, rakve atd.) a jsou rozmist?ny po celem kla?te?e, p?i?em? nejv?t?i mno?stvi je jich ulo?eno v bazilice.
- BURY, John. Escorial. In: PARKYN, Neil.
Sedmdesat div? sv?tove architektury a stavitelstvi
. [s.l.]: Slovart, 2003.
ISBN
80-7209-462-9
.