한국   대만   중국   일본 
Ernst Heinkel ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Ernst Heinkel

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ernst Heinkel
Narozeni 24. ledna 1888
Remshalden
Umrti 30. ledna 1958 (ve v?ku 70 let)
Stuttgart
Alma mater Univerzita ve Stuttgartu
Povolani letecky in?enyr, podnikatel a strojni in?enyr
Zam?stnavatel Heinkel
Ocen?ni medaile Rudolfa Diesela
Wehrwirtschaftsfuhrer
Politicka strana Narodn? socialisticka n?mecka d?lnicka strana (od 1933)
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ernst Heinrich Heinkel ( 24. ledna 1888 , Grunbach , dnes sou?ast obce Remshalden ? 30. ledna 1958 Stuttgart ) byl n?mecky konstrukter a vyrobce letadel.

1908 ? 1911 [ editovat | editovat zdroj ]

Ernst Heinkel se u? od mladi zajimal o v?e co souviselo s letanim. V letech 1907 ? 1911 studoval na Vy??i technicke ?kole ve Stuttgartu, pote byl na praxi ve slevarn?. Jako student za?il 5. srpna 1908 havarii vzducholodi LZ 4 v Echterdingenu u Stuttgartu . P?esv?d?il se, ?e budoucnosti letani jsou jen letadla t???i vzduchu. Po ne?t?sti se v?noval studiu stavby letadel. V roce 1909 nav?tivil prvni mezinarodni leteckou show ve Frankfurtu . O rok pozd?ji postavil podle p?edlohy H. Farmana sv?j prvni dvouplo?nik . Nasledoval bezpo?et zku?ebnich let? na plani Cannstatter Wasen ve Stuttgartu-Bad Cannstattu. Let z 19. ?ervence 1911 malem zaplatil svym ?ivotem, letadlo se p?i letu nad m?stskou ?asti Unterturkheim ze ?ty?icetimetrove vy?ky z?itilo a Heinkel se t??ce zranil.

1911 ? 1922 [ editovat | editovat zdroj ]

P?es nehodu se Heinkel rozhodl letadla stav?t dal. 1. ?ijna 1911 nastoupil jako konstrukter do firmy Luft-Verkehrs-Gesellschaft A.G. (L.V.G.). V te dob? se take Ernst Heinkel o?enil

V prosinci 1912 p?e?el k firm? Albatros , kde pod jeho vedenim vznikl pozorovaci letoun Albatros B.II . V roce 1914 p?e?el Heinkel k firm? Hansa-Brandenburg , kde jako technicky ?editel vyvijel mezi jinymi i hydroplany . B?hem prvni sv?tove valky navrhl vice ne? 30 typ? letadel, pou?ivanych vzdu?nymi silami N?mecka i Rakouska-Uherska .

Nasledkem dohody z Versailles nemohl nikdo v N?mecku vyrab?t letadla. Heinkel si tedy v rodnem Grunbachu otev?el malou dilnu, kde p?ed?laval vojenska vozidla na civilni. V roce 1920 navrhl Heinkel pro firmu Caspar-Werke v Travemunde dal?i vylep?eni svych stroj? Hansa-Brandenburg, ktere od roku 1921 v licenci vyrab?la firma Svenska Aero AB v Lidingo , zalo?ena C. Buckerem , pozd?ji zakladatelem spole?nosti Bucker .


1922 ? 1933 [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1922 zalo?il Ernst Heinkel ve Warnemunde vlastni firmu Ernst Heinkel Flugzeugwerke . Kv?li omezenim n?mecke letecke vyroby, stanovenym Versailleskou smlouvou po prohrane valce, musel Heinkel sehnat zahrani?niho partnera, ktery by jeho letadla vyrab?l v zahrani?i v licenci. Jednim z partner? se stalo japonske cisa?ske vale?ne namo?nictvo , pro ktere v licenci vyrab?la Svenska Aero AB hydroplany, startujici z lodi pomoci katapultu. Naproti tomu v N?mecku mohl katapult slou?it pouze na velkych civilnich dopravnich lodich ke startu letadel s po?tou. Heinkel instaloval jediny katapult na lodi Bremen.

Na zakazku pro spole?nost Lufthansa vyvinul Heinkel He 70 , nejrychlej?i dopravni letadlo sve doby. Stroj dosahoval s nevykonnymi motory BMW VI rychlost p?es 370 km/h, se siln?j?imi motory Rolls-Royce p?es 400 km/h.


Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Ernst Heinkel na n?mecke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Heinkel, Ernst: Sturmisches Leben , autobiografie, vydal Jurgen Thorwald, Mundus-Verlag, Stuttgart , 1953 .
  • Heinkel, Ernst: Meine Flugzeuge im Großdeutschen Freiheitskampf , Wiking Verlag, Berlin , 1941 .
  • Dr. Peter Schubert: Geschichte der Luft- und Raumfahrt in Mecklenburg-Vorpommern , Verlag Redieck & Schade GmbH, Rostock
  • Lutz Warsitz: THE FIRST JET PILOT - The Story of German Test Pilot Erich Warsitz , Pen and Sword Books Ltd., England, 2009, ISBN   978-1-84415-818-8 , English Edition Archivovano 2. 12. 2013 na Wayback Machine .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]