Ernst Haeckel

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ernst Haeckel
Rodne jmeno Ernst Heinrich Philipp August Haeckel
Narozeni 16. unora 1834
Postupim
Umrti 9. srpna 1919 (ve v?ku 85 let)
Jena
Alma mater Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlin?
Humboldtova univerzita
Povolani biolog, leka? , zoolog, filozof , p?irodov?dec, ekolog, ornitolog, vysoko?kolsky u?itel , ichtyolog, botanik , objevitel, fotograf a spisovatel
Zam?stnavatel Univerzita Jena
Ocen?ni Cotheniova medaile (1864)
Zlata medaile Linneho spole?nosti (1894)
Bressa Prize (1895)
Darwinova medaile (1900)
Darwin?Wallace Medal (1908)
Cho? Anna Sethe
Agnes Huschke
D?ti Walter Haeckel
Elisabeth Haeckel
Rodi?e Carl Haeckel
Funkce rector of the University of Jena (1876)
rector of the University of Jena (1884?1885)
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ernst Heinrich Philipp August Haeckel ( 16. unora 1834 Postupim ? 8. srpna 1919 Jena ) byl n?mecky biolog , p?edstavitel darwinismu , profesor na jenske univerzit? . Ve filozofii byl stoupencem naturalismu a monismu .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Postupimi v evangelicke rodin? pruskeho pravnika a statniho u?ednika. Absolvoval gymnazium v Merseburgu , kde ho zaujala hlavn? botanika a p?irodni v?dy. Pote studoval medicinu a p?irodni v?dy na univerzitach v Berlin? a Wurzburgu . Doktorat mediciny ziskal na Berlinske univerzit? v roce 1857; kratce p?sobil jako prakticky leka?. Po cest? do Italie a na Sicilii, kde studoval mo?ske prvoky, se vzdal leka?ske praxe a zcela se v?noval p?irodnim v?dam. V roce 1861 se habilitoval na univerzit? v Jen? a v roce 1865 se na te?e univerzit? stal ?adnym profesorem zoologie . [1] I kdy? mu byl nabizen p?echod na v?t?i univerzity, [2] p?sobil na jenske univerzit? a? do odchodu na odpo?inek v roce 1909.

Dilo, my?lenky [ editovat | editovat zdroj ]

P?irodov?decke prace [ editovat | editovat zdroj ]

Haeckel se u?astnil mnoha expedic s cilem poznat p?irodu a jeji celistvost a bohatost. Jedna z prvnich studijnich vyprav v italske Messin? , jejim? cilem bylo studium podmo?skeho sv?ta, m?la rozhodujici vliv na jeho v?decke dilo. Sv?j vyzkum roku 1862 zuro?il v dvousvazkove monografii Die Radiolarien (Rhizopoda radiata). Popsal vice ne? 4000 druh? mo?skych ?ivo?ich?, [3] ktere i kreslil; jeho kresby obsahuje znama kniha Kunstformen der Natur (1904, Um?lecke tvary p?irody). Haeckel byl jednim z v?d?ich zoolog? sve doby se zvla?tnim zam??enim na bezobratle. [4]

V?decke renome si ziskal te? propagaci Darwinovy evolu?ni teorie, kterou p?ijal jako prvni vyznamny biolog v N?mecku a kterou obohatil mimo jine tim, ?e definoval pojmy fylogeneze a ontogeneze , rozvinul u?eni o zakonitostech vzniku a vyvoje ?ive p?irody, sestavil fylogeneticke rodokmeny a za?lenil ?lov?ka do celkove evoluce. [3] Ve spisu Generelle Morphologie der Organismen (1866, V?eobecna morfologie organism?) rozvijel novou nauku o tvarech v biologii na evolu?nim zaklad? a vyslovil tzv. biogeneticky zakon , podle ktereho je ?ivot ka?deho organizmu v jeho ranem vyvoji nejprve rekapitulaci jeho fylogeneze. [5] V tomto spisu te? vytvo?il termin ? ekologie “, jim? ozna?oval vztah ?ivo?icha k prost?edi a k jinym organizm?m. [6] Darwinovu teorii a ideu p?irozeneho vzniku ?ive p?irody (v?etn? ?lov?ka) z anorganickych latek rozvijel i ve spisech Naturliche Schopfungsgeschichte (1868, P?irozene d?jiny stvo?eni), a Anthropogenie oder Entwicklungsgeschichte des Menschen (1874, Anthropogenie ?ili D?jiny vyvoje lidi). Nauku o vyvoji ?ivo?i?nych a rostlinnych kmen? rozpracoval v trojsvazkove praci Systematische Phylogenie (1894?1896, Systematicka fylogenie).

Obvin?ni z podvodu [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Evoluce .

(V oddilu ?Haeckelovy na?rtky embryi“ .)

V prvnim vydani spisu Naturliche Schopfungsgeschichte (1868, P?irozene d?jiny stvo?eni) pou?il Haeckel identicky d?evo?ez pro zobrazeni raneho vyvoje zarodk? t?i r?znych obratlovc? ? psa, ku?ete a ?elvy. Kdy? mu to bylo vytknuto, hajil se tim, ?e v takto ranem stadiu vyvoje neni mo?ne ?adne rozdily pozorovat. V dal?im vydani knihy v?ak chybu opravil. Na zaklad? tohoto pochybeni byl Haeckel odp?rci evoluce obvi?ovan z podvodu. ?etni odbornici ale vystoupili na obranu Haeckela. V roce 1909 podepsalo n?kolik desitek p?irodov?dc? prohla?eni, ve kterem v zajmu v?dy co nejost?eji odsuzuji boj rozpoutany proti Haeckelovi a konstatuji, ?e my?lenka vyvoje, jak je vyjad?ena ve vyvojove teorii, nem??e byt ohro?ena n?kolika nespravn? provedenymi vyobrazenimi embryi. [7]

Propagace darwinismu a monismu [ editovat | editovat zdroj ]

Na sjezdu n?meckych p?irodov?dc? a leka?? v Mnichov? roku 1877 Haeckel promluvil na tema ? O vztahu dne?ni vyvojove nauky ke v?d? v?bec “. Jeho ?e? obsahovala vyklad Darwinovy teorie s d?slednou aplikaci na ?lov?ka a po?adavek jejiho zavedeni do ?kol. Vyklad zjevenych nabo?enskych pravd (nap?. starozakonni popis stvo?eni) by m?l byt ze ?koly vylou?en a na jeho misto ma byt postaveno p?irozene poznani vyvojovych zakon?. [8] Haeckelovy nazory vzbudily nelibost nejen v cirkevnich kruzich, ale i u n?kterych v?dc?. P?imo na sjezdu proti nim vystoupil Virchow , ktery mimo jine namital, ?e vyvojova nauka nesmi byt zavedena do ?kol u? i proto, ?e ma patrne socialisticke tendence. [pozn. 1] Haeckel se pak v praci Freie Wissenschaft und freie Lehre (1878, Volna v?da a volne u?eni) obhajoval proti tvrzeni, ?e by darwinismus m?l n?co spole?neho se socialismem. Podle n?ho je darwinismus spi?e aristokratickou naukou, u?i prvenstvi lep?ich jedinc? a neni ani demokraticky, nato? socialisticky. [10]

I v dal?ich letech neustal Haeckel propagovat evolu?ni teorii, p?i?em? zvla?? ost?e vystupoval proti cirkevnim dogmat?m. K?es?ansky B?h je podle n?ho jen zosobn?nim lidskych vlastnosti, pape?stvi je ?zahanbujici zjev devatenacteho stoleti". [11] Stare pov?ry cht?l Haeckel nahradit v?deckym u?enim, zejmena tzv. monismem, podle ktereho sv?t vznikal pozvolna z prahmoty. [11]

Monismus propagoval zejmena v knize Die Weltrathsel. Gemeinverstandliche Studien uber monistische Philosophie (1899, Zahady sv?ta. Popularni studie o monisticke filosofii; ?esky 1905). V teto praci, je? se stala bestsellerem, [12] [pozn. 2] reagoval na sedm zahad sv?ta, ktere v roce 1880 formuloval Emil Du Bois-Reymond (podstata latky a sily, po?atek pohybu, prvopo?ate?ni vznik ?ivota, u?elnost p?irody, vznik prosteho smysloveho vnimani, po?atek ?e?i a svoboda v?le). Podle Haeckela jsou v?echny tyto problemy v zasad? v?decky ?e?itelne. [14] Vyklad t?chto zahad Haeckel podle Spinozova vzoru op?el o panteisticke pojeti sv?ta, zahrnujici jedinou univerzalni substanci, je? se projevuje prost?ednictvim latky a energie a je uspo?adana podle v?eobecneho kauzalniho zakona. [15] Hmota je podle n?j ?odu?evn?la“ ji? ve svych nejjednodu??ich formach, a p?iroda je tudi? ve v?ech svych podobach v zasad? ?iva; [4] jeho nazory lze tedy ozna?it i jako hylozoismus . [16] Vyvojove d?jiny lidstva jako?to slo?ku v?eobecne evoluce Haeckel vzal za zaklad naturalistickeho vykladu vnimani, v?domi a my?leni. [15] Volnym pokra?ovanim knihy Zahady sv?ta se stal spis Die Lebenswunder (1904, Zazraky ?ivota). Kone?nou podobu sve ontologii dal Haeckel ve spisu Kristallseelen: Studien uber das anorganische Leben (1917, Du?e krystal?: studie o anorganickem ?ivot?).

Haeckel p?sobil nejen skrze sve spisy, ale ve 20. stoleti take skrze N?mecky svaz monist? (Deutscher Monistenbund). [17] Toto sdru?eni intelektual? pro upevn?ni p?irodov?deckeho sv?toveho nazoru bylo zalo?eno v roce 1906 v Jen? pod Haeckelovym vedenim. V roce 1911 se p?edsedou svazu stal nositel Nobelovy ceny Wilhelm Ostwald . Tem?? v?ichni ?lenove svazu byli ateiste a spojovalo je zam??eni proti k?es?anskemu zjeveni, mystice a idealistickym spekulacim; sna?ili se odvodit v?echny v?ci a jevy z p?irozenych p?i?in. N?mecky svaz monist? p?sobil a? do roku 1933, kdy byl rozpu?t?n nacisty . [18] Haeckel dovr?il sv?j rozchod s k?es?anstvim tim, ?e v roce 1910 vystoupil z evangelicke cirkve. [19]

Haeckel je n?kdy ozna?ovan jako ?n?mecky Darwin “. V dob? prvni sv?tove valky podporoval imperialni snahy N?mecka [20] a v ?ijnu 1914 podepsal Manifest 93 . V oblasti etiky a spole?nosti se hlasil k umirn?nemu socialnimu darwinismu , [15] na n?j? pozd?ji navazala eugenika , kterou praktikovali naciste .

V nyn?j?im zapasu lidskeho ducha, ktery hybe ve?kerym myslicim ?lov??enstvem, stoji na jedne stran? sv?tly prapor v?dy: svobody ducha a pravdy, rozumu a osv?ty, vyvoje a pokroku; na druhe stran? v?ak stoji s ?ernym praporem hierarchie, otroctvi ducha a le?, nerozum, surovost, pov?ra a zpate?nictvi. Polnice tohoto obrovskeho boje oznamuje ?ervanky noveho dne a konec dlouhe noci st?edov?ke. (...) Teorie vyvojova je zajiste t??kou st?elbou v boji proti l?i a hlouposti. Cele ?ady dualistickych klamnych zav?r? se bo?i ?et?zovymi vyst?ely tohoto monistickeho d?lost?electva. Hrda stavba ?imske hierarchie, mocna pevnost ?neomylne" dogmatiky , se borti jako budka z karet. Cele knihovny cirkevni moudrosti a filosofie se rozpadnou vnive?, jakmile na n? zasviti slunce vyvojove teorie.

Ernst HAECKEL, Anthropogenie , 1874 [21]

?eske p?eklady [ editovat | editovat zdroj ]

  • HAECKEL, Ernst. Zahady sv?ta: Popularni studie o monisticke filosofii. S dosl. Vyznani viry ?isteho rozumu. P?elo?il Karel Mali?. Praha: Samostatnost, 1905. 321 s. cnb000592952.
  • HAECKEL, Ernst. Je posmrtny ?ivot? 1. vyd. Praha: Statni nakladatelstvi politicke literatury, 1959. 24 s. cnb000513976.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Nicola Perscheid: Ernst Haeckel (1918)
    Nicola Perscheid : Ernst Haeckel (1918)
  • Nicola Perscheid: Ernst Haeckel (1906)
    Nicola Perscheid : Ernst Haeckel (1906)
  • 49. list knihy Umělecké formy přírody (Kunstformen der Natur), vytvořené v roce 1904 Ernstem Haeckelem, zobrazuje různé mořské sasanky (řád Actiniaria)
    49. list knihy Um?lecke formy p?irody ( Kunstformen der Natur ), vytvo?ene v roce 1904 Ernstem Haeckelem, zobrazuje r?zne mo?ske sasanky (?ad Actiniaria )
  • 64. list knihy Umělecké formy přírody (Kunstformen der Natur), zobrazující Siphoneae
    64. list knihy Um?lecke formy p?irody ( Kunstformen der Natur ), zobrazujici Siphoneae
  • 54. list knihy Umělecké formy přírody (Kunstformen der Natur), zobrazující Gamochonia
    54. list knihy Um?lecke formy p?irody ( Kunstformen der Natur ), zobrazujici Gamochonia
  • 36. list knihy Umělecké formy přírody (Kunstformen der Natur), zobrazující Leptomedusae
    36. list knihy Um?lecke formy p?irody ( Kunstformen der Natur ), zobrazujici Leptomedusae
  • 71. list knihy Umělecké formy přírody (Kunstformen der Natur), zobrazující Stephoidea
    71. list knihy Um?lecke formy p?irody ( Kunstformen der Natur ), zobrazujici Stephoidea
  • 71. list knihy Umělecké formy přírody (Kunstformen der Natur), zobrazující Discomedusae
    71. list knihy Um?lecke formy p?irody ( Kunstformen der Natur ), zobrazujici Discomedusae

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Virchow mimo jine ?ekl: ?P?edstavte si jen, jak se utva?i desceden?ni theorie v hlav? takoveho socialisty. Ano, panove, snad se vam to zda sm??ne, ale je to velmi va?ne, a cht?l bych doufati, ?e descenden?ni theorie nam nep?inese v?echny ty hr?zy, jake podobne nauky v sousedni zemi natropily. Jist? ma tato theorie, provedena-li d?sledn?, velmi pova?livou stranku, a ?e socialismus se s ni styka, jist? vam neu?lo." Descenden?ni teorie bylo ozna?eni pro teorii vyvojovou, evolu?ni . Hr?zami v sousedni zemi minil Virchow z?ejm? udalosti ve Francii v roce 1871, Pa?i?sko komunu . [9]
  2. ↑ Haeckel?v spis byl p?elo?en do mnoha jazyk? a vydavan v lacinych vydanich. Pro zajimavost uvadime, ?e osv?tove p?sobeni knihy Zahady sv?ta vysoce hodnotil Lenin v praci Materialismus a empiriokriticismus (1909): ?... E. Haeckel ziskal na svou stranu masy ?tena??. Popularni kni?e?ka se stala zbrani t?idniho boje. Profeso?i filosofie a teologie v?ech zemi sv?ta jali se Haeckela tisicerym zp?sobem hanobit a potirat. (...) Je vesely pohled na to, jak se t?mto v mrtve scholastice vyschlym mumiim ? snad poprve v ?ivot? ? zaleskly o?i a zard?ly tva?e od poli?k?, je? jim u?t?d?il Ernst Haeckel. ?recove ?iste v?dy a nejabstraktn?j?i, zdalo by se, teorie p?imo b?sni vztekem; (...) V?dy? je to materialista, hrr na n?j, hrr na materialistu..." Haeckel odmital na??eni z materialismu, ale dle Lenina p?i svych vykladech ?asto stal na stanovisku p?irodov?deckeho materialismu , ani? si to sam uv?domoval. Haeckelovy politicke nazory a pseudoreligiozni prvky v jeho monismu Lenin odmital. [13]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Ott?v slovnik nau?ny: illustrovana encyklopaedie obecnych v?domosti. 10. dil. V Praze: J. Otto, 1896. 1025 s. cnb000277218. S. 721.
  2. ↑ POPELOVA, Ji?ina . Rozpad klasicke filosofie: (vznik soudobeho filosofickeho schizmatu). Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1968. 284 s. cnb000168522. S. 151.
  3. ↑ a b HOLZHEY, Helmut a ROD, Wolfgang . Filosofie 19. a 20. stol. II., Novokantovstvi, idealismus, realismus a fenomenologie. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2006. 515 s. ISBN   80-7298-178-1 . S. 30.
  4. ↑ a b BREIDBACH, Olaf. Vzdoropape? : Sv?tovy a p?irodni nazor Ernsta Haeckela. P?eklad Lenka Ov?a?kova. Vesmir . 2005, ro?. 84, ?is. 12, s. 718.  
  5. ↑ BREIDBACH, Olaf. Vzdoropape? : Sv?tovy a p?irodni nazor Ernsta Haeckela. P?eklad Lenka Ov?a?kova. Vesmir . 2005, ro?. 84, ?is. 12, s. 716?717.  
  6. ↑ FOLTA, Jaroslav a NOVY, Lubo?. D?jiny p?irodnich v?d v datech: chronologicky p?ehled. 1. vyd. Praha: Mlada fronta, 1979. 359 s. cnb000397498. S. 137.
  7. ↑ Haeckelovo fal?ovani. ?eska mysl : ?asopis filosoficky . 1909, ro?. X, ?is. 2, s. 143?144. Dostupne v archivu po?izenem dne 2017-12-26.   Archivovano 26. 12. 2017 na Wayback Machine .
  8. ↑ RADL, Emanuel . D?jiny vyvojovych theorii v biologii XIX. stoleti. Praha: Laichter, 1909. 564 s. cnb000896940. S. 176?177.
  9. ↑ RADL, Emanuel . D?jiny vyvojovych theorii v biologii XIX. stoleti. Praha: Laichter, 1909. 564 s. cnb000896940. [Citovany uryvek z Virchowova projevu je na str. 180.]
  10. ↑ RADL, Emanuel . D?jiny vyvojovych theorii v biologii XIX. stoleti. Praha: Laichter, 1909. 564 s. cnb000896940. S. 181?182.
  11. ↑ a b RADL, Emanuel . D?jiny vyvojovych theorii v biologii XIX. stoleti. Praha: Laichter, 1909. 564 s. cnb000896940. S. 289.
  12. ↑ BREIDBACH, Olaf. Vzdoropape? : Sv?tovy a p?irodni nazor Ernsta Haeckela. P?eklad Lenka Ov?a?kova. Vesmir . 2005, ro?. 84, ?is. 12, s. 717.  
  13. ↑ LENIN, Vladimir Ilji? . Spisy. Svazek 14. Praha: SNPL, 1957. 457 s. cnb000681219. [Oddilek ?Ernst Haeckel a Ernst Mach" je na str. 365?376; citovany text je na str. 368?369.]
  14. ↑ KREJ?I, Franti?ek . Arno?t Haeckel. ?eska mysl : ?asopis filosoficky . 1906, ro?. VII, ?is. 1, s. 16.  
  15. ↑ a b c HOLZHEY, Helmut a ROD, Wolfgang . Filosofie 19. a 20. stol. II., Novokantovstvi, idealismus, realismus a fenomenologie. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2006. 515 s. ISBN   80-7298-178-1 . S. 31.
  16. ↑ TVRDY, Josef . Pr?vodce d?jinami evropske filosofie . 2. vyd. Brno: Komenium, 1947. 490 s. cnb000669317. S. 399.
  17. ↑ BREIDBACH, Olaf. Vzdoropape? : Sv?tovy a p?irodni nazor Ernsta Haeckela. P?eklad Lenka Ov?a?kova. Vesmir . 2005, ro?. 84, ?is. 12, s. 716.  
  18. ↑ Filozofia a prirodne vedy: slovnik: filozoficke otazky prirodnych vied. 1. vyd. Bratislava: Pravda, 1987. 863 s. [Heslo ?N?mecky zvaz monistov" na str. 482?483.]
  19. ↑ Filosofskaja enciklopedija. Tom 1. Moskva : Sovetskaja encyklopedija, 1960. 504 s. [?lanek o Haeckelovi je na str. 341.]
  20. ↑ D?jiny filosofie. 5. svazek. Praha: NPL, 1963. 773 s. cnb000527637. S. 459.
  21. ↑ HAECKEL, Ernst. Anthropogenie oder Entwickelungsgeschichte des Menschen: gemeinverstandliche wissenschaftliche Vortrage uber die Grundzuge der mensschlichen Kaimes- und Stammes-Geschichte. Leipzig: Wilhelm Engelmann, 1874. XV, 732 s. [N?mecky original citovaneho textu je na str. XIII a XIV.]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • BREIDBACH, Olaf. Vzdoropape? : Sv?tovy a p?irodni nazor Ernsta Haeckela. P?eklad Lenka Ov?a?kova. Vesmir . 2005, ro?. 84, ?is. 12, s. 712?721. Dostupne online .  
  • BULOVA, Josef Adolf. Vyklad ?ivota ze zakon? p?irodnich: tres? ze spis? Darwinovych a Haecklovych . V Praze: J. Bulova, 1879. 134 s. cnb000992412. Dostupne online
  • KREJ?I, Franti?ek . O filosofii p?itomnosti. V Praze: nakladem Jana Laichtera, 1904. 463 s. cnb000963503. [Sta? ?Arno?t Haeckel" je na str. 222?227.] Dostupne online
  • KREJ?I, Franti?ek . Arno?t Haeckel. ?eska mysl : ?asopis filosoficky . 1906, ro?. VII, ?is. 1, s. 9?21. Dostupne online .  
  • KREJ?I, Franti?ek . Filosofie poslednich let p?ed valkou. 2. vyd. V Praze: Jan Laichter, 1930. 463 s. cnb000544681. [Sta? ?Monismus Haeckel?v" je na str. 52?54.] Dostupne online
  • Ott?v slovnik nau?ny: illustrovana encyklopaedie obecnych v?domosti. 10. dil. V Praze: J. Otto, 1896. 1025 s. cnb000277218. S. 721?722. Dostupne online
  • OV?A?KOVA, Lenka. Monisticky sv?tonazor Ernsta Haeckela a jeho recepce v ?echach. In: T?lo a t?lesnost v ?eske kultu?e 19. stoleti: sbornik p?isp?vk? z 29. ro?niku sympozia k problematice 19. stoleti: Plze?, 26.-28. unora 2009. Praha: Academia, 2010. 370 s. ISBN   978-80-200-1833-5 . [Sta? L. Ov?a?kove je oti?t?na na str. 27?35.]
  • RADL, Emanuel . D?jiny vyvojovych theorii v biologii XIX. stoleti. Praha: Laichter, 1909. 564 s. cnb000896940. [Viz str. 259?293 a dle rejst?iku.] Dostupne online

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Pahýl
Pahyl
Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ernst_Haeckel&oldid=23809840 “