Ernest Gellner
Narozeni	9. prosince 1925 Pa?i? Francie Francie
Umrti	5. listopadu 1995 (ve v?ku 69 let) Praha ?esko ?esko
Narodnost	?e?i
Alma mater	Balliolova kolej St Albans School
Povolani	filozof , antropolog, profesor , sociolog, politolog a esejista
Zam?stnavatele	Londynska ?kola ekonomie Edinburska univerzita St?edoevropska univerzita
Ocen?ni	Spole?nik Britske akademie
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ernest Andre Gellner (v ?eskem kontextu uvad?n take jako Arno?t Gellner ^[1] ) ( 9. prosince 1925 Pa?i? ? 5. listopadu 1995 Praha ) byl filosof , sociolog a socialni antropolog . Mezi Gellnerovy p?inosy spole?enskym v?dam pat?i hlavn? jeho teorie nacionalismu. Gellner v?ak proslul vice jako kritik ne? jako p?edstavitel n?jake vyznamne teorie. Mezi cile jeho mnohdy nevybirave a jizlive kritiky pat?ila psychoanalyza , marxismus nebo postmoderni filosofie . Jeho intelektualni postoje byly ovlivn?ny p?edev?im pracemi socialniho antropologa Bronisława Malinowskeho , sociologa Maxe Webera a filosofa Karla Poppera , ktery Gellnera ovlivnil svym kritickym racionalismem .

?ivot a rodina [ editovat | editovat zdroj ]

Ernest Gellner se narodil do n?mecky mluvici ?idovske rodiny . D?tstvi pro?il v Praze, kde chodil do ?eske obecne ?koly a na anglicke gymnazium .

Dle slov Gellnerova p?itele Ji?iho Musila, si Gellner z pra?skeho prost?edi odnesl p?edev?im zajem o ?esky jazyk, literaturu a spole?nost a Rusko; zakladni liberalni politickou orientaci; a take pozitivni, ale sou?asn? take v?cn? kriticky vztah k Masarykovi. ^[2]

V roce 1939 cela rodina utika do Anglie , kde Gellner po dostudovani st?edni ?koly v roce 1943 zahajuje studium na Oxfordske univerzit? . ^[3] Sva studia v?ak p?eru?i, aby mohl v roce 1944 vstoupit do ?eskoslovenske samostatne obrn?ne v brigady , s ni? se u?astni oblehani Dunkerque a se kterou se v roce 1945 dostava na kratky ?as zpatky do Prahy. ^[4]

V Praze za?ina studovat na Univerzit? Karlov? , kde mimo jine nav?t?vuje p?edna?ky Jana Pato?ky . Pato?kovy p?edna?ky na n?m moc dobry dojem nezanechaly. Gellner pozd?ji napsal, ?e Pato?k?v styl p?edna?eni pova?oval za nesrozumitelny. ^[5] K Pato?kovi se v?ak vratil na sklonku sve kariery v souvislosti se zajmem o ?esky nacionalismus.

V roce 1946 ?eskoslovensko z obav p?ed politickym sm??ovanim zem? op?t opou?ti a vraci se do Anglie. V Oxfordu pak dokon?uje v roce 1947 studia. ^[6] V Oxfordu je jeho u?itelem nap?iklad filosof Gilbert Ryle , ^[7] se kterym se v pr?b?hu padesatych let nazorov? rozejde. Po ukon?eni svych oxfordskych studii pak dva roky p?edna?i na Univerzit? v Edinburghu. ^[8] V roce 1949 se p?esouva na misto odborneho asistenta sociologie se specialnim z?etelem k etice a socialni filosofii na London School of Economics . ^[9] Na univerzit? vydr?i dlouhych 35 let a? do roku 1984, kdy mu je Univerzitou v Cambridge nabidnuta profesura antropologie Williama Wyse. ^[10] Na tomto mist? st?ida Jacka Goodyho .

Na Cambridgi p?sobi Gellner v letech 1984?1993. ^[11] Posledni leta ?ivota pak stravi na St?edoevropske univerzit? v Praze, kterou v roce 1991 zalo?il George Soros , britsky finan?nik ma?arskeho p?vodu. ^[12]

Do ?eskoslovenska se Gellner podival jako nav?t?vnik koncem ?edesatych a za?atkem sedmdesatych let, kdy se styka s mistnim disentem . ^[13] Po revoluci se v souvislosti se svym uvazkem na St?edoevropske univerzit? vraci na trvalo. V Praze nakonec Ernest Gellner v listopadu 1995 umira na infarkt. ^[14]

Ernest Gellner byl dvakrat ?enaty. Jeho prvni man?elkou byla Lore Edith Gellnerova (roz. Herzsteinova), se kterou se setkal b?hem svych studii na Oxfordu. Man?elstvi skon?ilo rozvodem v roce 1949. ^[15] Jeho druhou man?elkou byla Susan Gellnerova (roz. Ryanova), se kterou m?l celkem ?ty?i d?ti - syny Davida a Benjamina, dcery Sarah a Deborah. ^[16] David Gellner se rovn?? stal socialnim antropologem a v sou?asnosti p?sobi na Oxfordske univerzit?.

Ernest Gellner byl va?nivym horolezcem. Lezl v Alpach nebo v Maroku. ^[17] Sveho koni?ku se musel vzdat kv?li osteoporoze , ktera ho za?ala trapit od poloviny padesatych let. ^[18] Krom? toho rad jezdil na motorce, kanoi a na plachetnici. ^[19]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Gellnerovo dilo zahrnuje na dv? desitky monografii z oblasti filosofie (nap?. Words and Things , 1959; Thought and Change , 1964; Legitimation of Belief , 1974) a socialni antropologie (nap?. Saints of the Atlas , 1965; Muslim Society , 1981). Velky rozruch vzbudila jeho prvni kniha Words and Things , ost?e polemizujici s tzv. oxfordskou filosofii p?irozeneho jazyka a filosofii pozdniho Ludwiga Wittgensteina . Britsky filosof Gilbert Ryle, ktery byl tehdy ?efredaktorem ?asopisu Mind , odmitnul Gellnerovu knihu v ?asopise recenzovat. Ryle?v zamitavy postoj podnitil k reakci Bertranda Russella , ktery napsal protestni ?lanek do The Times . Nasledn? se kolem Gellnerovy knihy rozvi?ila debata, do ktere se zapojilo devatenact r?znych korespondent?. ^[20]

Narody a nacionalismus [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni ?lanek: Nacionalismus dle Ernesta Gellnera

Vyznamneho usp?chu dosahl Gellner knihou Narody a nacionalismus ( Nations and Nationalism , 1983), ktera byla p?elo?ena do vice ne? deseti jazyk?, v?etn? ?e?tiny (1993). K tematu nacionalismu se Gellner vratil je?t? na sklonku sveho ?ivota v knize Nacionalismus . Podle Gellnera je nacionalismus “p?vodn? politicky princip, ktery tvrdi, ?e politicka a narodni jednotka musi byt shodne." ^[21]

Gellner?v p?istup k nacionalismu byva ozna?ovan jako konstruktivisticky a ma tak blizko k teoriim nacionalismu Erica J. Hobsbawma a Benedicta Andersona . Narody stejn? jako nacionalisticke ideologie nejsou podle Gellnera ni?im p?irozenym. Podle n?j oboji uzce souvisi a? se spole?enskymi zm?nami osmnacteho a devatenacteho stoleti. Narody a nacionalismus tu nejsou od nepam?ti, jsou a? produktem moderni doby. ^[22]

Mezi kritiky Gellnerovy teorie nacionalismu byva ?azen nap?. Anthony D. Smith . A?koliv ten souhlasi s n?kterymi Gellnerovymi tezemi, p?esto tvrdi, ?e ka?dy moderni narod je budovan na zaklad? p?edchazejici pre-moderni etnicke tradice. ^[23]

Knihy [ editovat | editovat zdroj ]

• Words and Things . London 1959
• Thought and Change . 1964
• Saints of the Atlas . 1969
• Legitimation of Belief . Cambridge 1974
• Muslim Society . Cambridge 1981
• The Psychoanalytic Movement . 1985
• Postmodernism, Reason and Religion . London a New York 1992

?eske p?eklady [ editovat | editovat zdroj ]

• Narody a nacionalismus . Praha 1993
• Podminky svobody: ob?anska spole?nost a jeji rivalove . Brno 1997
• Rozum a kultura: historicka uloha racionality a racionalismu . Praha 1999
• Pluh, me? a kniha: struktura lidskych d?jin . Brno 2001
• Nacionalismus . Brno 2003
• Jazyk a samota: Wittgenstein, Malinowski a habsburske dilema . Brno 2005

Reference  [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ernest Gellner na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Ernest Gellner
• Intelektual, ktery miloval spory. LN 30.10.2010 ^{[ nedostupny zdroj ]}

anglicky

• Gellner resource page Archivovano 17. 2. 2009 na Wayback Machine . (na London School of Economics )
• Catalogue of the Gellner papers na London School of Economics .
• Interview s Ernestem Gellnerem Archivovano 27. 12. 2007 na Wayback Machine . John Davis pro Current Anthropology (Vol 32, No. I, Feb. 1991 pp.63-65).

• Conversi, Daniele 2007 'Homogenisation, nationalism and war: Should we still read Ernest Gellner?’, Nations and Nationalism , Vol. 13, no 3, 2007, pp. 1?24
• "The Social and Political Relevance of Gellner's Thought Today" Texty z konference o Gellnerovi v kv?tnu 2005 na univerzit? v Galloway, Irsko.