Erich Maria Remarque

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Erich Maria Remarque
Rodne jmeno Erich Paul Remark
Narozeni 22. ?ervna 1898
Osnabruck , N?mecko
Umrti 25. za?i 1970 (ve v?ku 72 let)
Locarno , ?vycarsko Švýcarsko ?vycarsko
P?i?ina umrti Aneurysma aorty
Misto poh?beni h?bitov v Ronco sopra Ascona
Povolani spisovatel , romanopisec, dramatik a scenarista
Temata roman
Vyznamna dila Na zapadni front? klid
T?i kamaradi
Nebe nezna vyvolenych
Ocen?ni Justus-Moser-Medaille (1964)
velkok?i? ?adu za zasluhy Spolkove republiky N?mecko (1967)
Zaslu?ny ?ad Spolkove republiky N?mecko
?elezny k?i?
Man?el(ka) Ilse Jutta Zambona (1925?1930)
Ilse Jutta Zambona (1938?1957)
Paulette Goddardova (1958?1970)
Partner(ka) Marlene Dietrichova (od 1937)
P?ibuzni Elfriede Scholzova (sourozenec)
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Logo Wikicitátů citaty na  Wikicitatech
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Erich Maria Remarque (vlastnim jmenem Erich Paul Remark , [1] [2] 22. ?ervna 1898 Osnabruck ? 25. za?i 1970 Locarno ) [3] byl n?mecky pacifisticky spisovatel, jen? napsal mnoho d?l o hr?zach valky. Jeho nejznam?j?im romanem je Na zapadni front? klid (1928), kniha o n?meckych vojacich v prvni sv?tove valce, je? pozd?ji poslou?ila za p?edlohu oscaroveho filmu. Jeho pacifismus a protivale?ny p?istup z n?j ud?lal nep?itele nacistickeho re?imu .

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se 22. ?ervna 1898 v  dolnosaskem Osnabrucku Ann? Marii Remarkove, roz. Stallknecht (1871?1917) a knihvaza?i Peteru Franzi Remarkovi (1867?1954) jako druhe nejstar?i ze ?ty? d?ti. M?l bratra Theodora Arthura (1896?1901) a sestry Ernu a Elfriede. Studoval na u?itelskem ustavu v  Munsteru . Roku 1916 ode?el v 18 letech do prvni sv?tove valky , na zapadni front? byl brzy va?n? ran?n a konec valky pro?il v lazaretu v  Duisburgu .

Po navratu z valky m?l problemy za?lenit se do normalni spole?nosti. Vyst?idal ?adu povolani, nejprve cht?l byt hudebnikem a pozd?ji mali?em. Pracoval te? jako u?itel, automobilovy zavodnik, obchodni cestujici aj. V letech 1923 ? 1934 p?sobil jako redaktor ?asopis? ?Sport im Bild“ v Berlin? a ?Echo Continental“ v  Hannoveru .

Cestoval po Italii , ?vycarsku , Balkan? a Turecku . V roce 1925 se o?enil s Ilse Juttou Zambonovou (1901?1975), man?elstvi v?ak trvalo pouze 5 let do roku 1930 (a?koliv v roce 1933 spolu let?li do ?vycarska; v roce 1938 se znovu vzali, aby se Zambonova nemusela vratit do nacistickeho N?mecka , a v roce 1939 emigrovali do Spojenych stat?, kde se oba stali naturalizovanymi ob?any roku 1947; man?elstvi definitivn? skon?ilo 20. kv?tna 1957 ). V teto dob? ji? vydal n?kolik povidek . Prosadit se mu ale poda?ilo a? vydanim knihy Na zapadni front? klid , co? mu zajistilo celosv?tovy usp?ch. Ji? rok nato ji zfilmoval re?iser Lewis Milestone . B?hem t?i let se prodalo t?i a p?l milionu vytisk?.

Ihned po nastupu nacismu ( 1933 ) se dostal na index zakazanych autor? a v roce 1938 byl zbaven n?meckeho ob?anstvi. Nacisticka propaganda prohlasila, ?e Erich Maria Remarque je doopravdy Paul Kramer (Remark pozpatku), ?id, ktery se nikdy nezu?astnil prvni sv?tove valky, a tudi? ji nem??e popisovat. Ozna?ila ho za ?literarniho zradce“ a jeho knihy byly ve?ejn? paleny, proto?e jeho popis valky byl pro militantni re?im krajn? nevhodny. Roku 1939 emigroval do New Yorku , kde ziskal americke ob?anstvi. B?hem druhe sv?tove valky zem?ela jedna z jeho sester v koncentra?nim tabo?e, co? ho pozd?ji podnitilo k napsani knihy Jiskra ?ivota .

Po valce ?il st?idav? v USA a ?vycarsku. V roce 1958 se znovu o?enil, tentokrat s americkou filmovou hv?zdou Paulette Goddard , byvalou man?elkou Charlieho Chaplina . Spole?n? ?ili v male obci Ronco sopra Ascona ve ?vycarskem kantonu Ticino , kde Remarque koupil d?m ji? v roce 1931. Remarque zem?el na srde?ni chorobu 25. za?i 1970 na klinice ve ?vycarskem Locarnu . Do vlasti se po valce ji? nikdy nevratil.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Ve svych dilech se v?nuje tzv. ? ztracene generaci “, ke ktere sam pat?il. [4] [5] V jeho dile se ?asto objevuje tema automobilovych zavod?, Remarque se o zavody nejen zajimal, ale sam i n?jaky ?as aktivn? zavodil. Jeho romany jsou protivale?ne a lze je ozna?it za pacifisticke.

Romany [ editovat | editovat zdroj ]

  • Domov sn? , te? p?ekladano jako ?i?e sn? ( 1920 )
  • ?ena se zlatyma o?ima , n?kdy p?ekladano jako Gam ( 1923 / 1924 , publikovano 1998 ) ? Roman vydany z poz?stalosti, vznikl pravd?podobn? v letech 1923?1924, o ?em? sv?d?i mj. povidka Steppengewitter (Stepni bou?e) oti?t?na roku 1924 v mnichovskem ?asopise Jugend , jeji? obsah je z velke ?asti identicky s jednou z kapitol romanu. Roman sleduje cestu protagonistky Gam po ?ty?ech kontinentech a konfrontaci s nejr?zn?j?imi typy mu??.
  • Stanice na obzoru ( 1928 ) ? P?ib?h automobiloveho zavodnika Kaie, nevyrovnaneho a nepokojneho mladeho sv?taka a bonvivana , je vyprav?nim o chlapskem kamaradstvi a rivalit?, o ?enach, o t?kavem neklidu, vyst?elcich a povyra?enich bohemske spole?nosti. Roman p?vodn? vychazel na pokra?ovani v letech 1927 ? 1928 v berlinskem magazinu Sport im Bild. V kni?ni podob? vy?el v N?mecku poprve a? v roce 1998. ?esky Ikar 1999.
  • Na zapadni front? klid ( 1929 ) ? Prvni zava?n?j?i autorova kniha, okam?it? vzbudila zajem po celem sv?t?. Zam?r knihy a ?aste?n? i obsah vyjad?uje jeji motto ?Kniha je pokusem podat zpravu o generaci, ktera byla zni?ena valkou ? i kdy? unikla jejim granat?m“. Vyprav?? Baumer vypravi o vale?nych za?itcich a p?iko?ich, ktere jim valka zp?sobila.
  • Cesta zpatky ( 1931 ) ? Kniha vystihuje politicky, mravni a nakonec i vojensky rozklad N?mecka po prvni sv?tove valce . Jedna se o jakesi volne pokra?ovani romanu Na zapadni front? klid.
  • T?i kamaradi ( 1936 ) ? D?j romanu se odehrava v N?mecku na p?elomu dvacatych a t?icatych let 20. stoleti. Hlavni hrdinove jsou t?i kamaradi Robert, Otto a Gottfried, kte?i spole?n? vlastni autodilnu. Autodilnu, ktera v?ak nijak zvla?t? neprosperuje, ale je v ni jejich milovany automobil jmenem Karel. Karel ? auto s o?unt?lou, pobouchanou a zastaralou karoserii, ale s motorem ?pi?koveho zavodniho stroje. Karel je jejich hlavni va?e?, tedy vedle dobreho jidla a piti (p?edev?im dobreho rumu). Ke zm?n? dojde ve chvili, kdy se p?i proji??ce s Karlem stavuji v p?im?stske zahradni restauraci. Jeden z kamarad?, Robert, se zde seznamuje s krasnou divkou jmenem Pat. Pat, divce z lep?i rodiny, se libi bohemsky zp?sob ?ivota vedeny t?emi kamarady a za?ina ho ?it s nimi. Naplno propuka laska mezi Pat a Robertem. P?i prvni spole?ne dovolene Robert s hr?zou zji??uje, ?e jeho milovana Pat je t??ce nemocna a u? roky bojuje s tuberkulozou. S p?isp?nim kamarad? se ji sna?i v?emo?n? pomoci. Po porad? s leka?em se zda byt jedinym ?e?enim le?eni v nakladnem horskem sanatoriu, kam Pat take odji?di. Mezitim se Gottfried, posledni romantik, zapojuje do protifa?istickeho hnuti. P?i jednom st?etu s oddilem SA je Gottfried ze zalohy zast?elen. Zbyvajici dva kamaradi za?inaji patrat po vrahovi a hodlaji se pomstit. To se jim za pomoci p?itele Alfonse poda?i. Pak ji? v?echny sve sily a p?edev?im penize sm??uji k vyle?eni Pat. Postupn? rozprodavaji v?echny sve v?ci, aby Pat mohla z?stat na le?eni v sanatoriu. Jako posledni v?c prodaji i milovaneho Karla. P?es ve?kerou snahu Pat nakonec nemoci podlehne.
  • Miluj bli?niho sveho ( 1941 ) ? P?ib?h mladeho hocha, ktery utika p?ed nacismem. P?ijde o rodi?e a ?ije jako psanec. V Praze se seznami s mladou divkou, spole?n? odchazeji do Francie a sna?i se uteci do Ameriky.
  • Vit?zny oblouk ( 1946 ) ? D?j romanu se odehrava v Pa?i?i t?sn? p?ed nacistickou okupaci. Hlavnim hrdinou je n?mecky leka? ? chirurg Ravic. Ravic utekl do Pa?i?e p?ed nacisty. ?ije bez doklad? a pracuje ilegaln? na jedne z mistnich klinik. Jedne noci potkava divku Joan, ktere umira p?itel, ktery ji vzal do Pa?i?e. Pom??e ji a oba se postupn? do sebe zamiluji, ale jejich vztah je dost rozporuplny. Ravic pak nahodn? v Pa?i?i potkava Haakeho, ?lov?ka, ktery ho a jeho p?atele a dal?i lidi vyslychal, tyral a mu?il. Zprvu se mu zda, ?e jde jen o p?elud, p?esto se ho zmoc?uje touha po pomst?. Nakonec se Ravikovi poda?i Haakeho zabit, zna?n? se mu ulevi a smi?i se sam se sebou. Kniha kon?i smrti Joan a vyhla?enim mobilizace ve Francii. V?ichni v?di, ?e se bli?i valka.
  • Jiskra ?ivota ( 1952 ) ? Kniha vypovida o hr?zach ?ivota v  nacistickem koncentra?nim tabo?e .
  • ?as ?it, ?as umirat ( 1954 ) ? Kniha pojednava o n?meckem vojakovi, ktery se ve druhe sv?tove valce vraci dom? z vychodni fronty do zni?eneho N?mecka.
  • ?erny obelisk ( 1956 ) ? D?j romanu se odehrava v N?mecku ve dvacatych letech 20. stoleti. Pro N?mecko je to obdobi hyperinflace, kdy kurs marky se m?ni dvakrat denn?. Hlavni hrdinove jsou kamaradi z I. sv?tove valky a vlastni poh?ebni ustav. Kniha zaznamenava jejich radosti, lasky a starosti. Zarove? na jejich osudu ukazuje politicke a hospoda?ske t??kosti vymarskeho N?mecka. Sou?asn? zaznamenava d?vody pro nastup nacismu (nacionalniho socialismu) v N?mecku.
  • Nebe nezna vyvolenych ( 1961 ) ? Milostny roman z prost?edi automobilovych zavod?.
  • Noc v Lisabonu ( 1962 ) ? P?ib?h Josefa Baumanna a jeho ?eny Heleny, kte?i prchaji z nacistickeho N?mecka.
  • Zaslibena zem? ( 1970 ) ? Kniha vypravi o osudu n?meckych uprchlik? za druhe sv?tove valky . D?j se odehrava ve Spojenych statech , kde se ?idovsky emigrant vypo?adava s krutou minulosti.
  • Stiny v raji ( 1971 ) ? Vyprav?ni o n?meckem emigrantovi-novina?i, ktereho osud zaval a? do dalekeho New Yorku .

Divadelni hra [ editovat | editovat zdroj ]

Sbirka povidek [ editovat | editovat zdroj ]

  • Nep?itel ( Der Feind , 1931, ?esky 1995) ? 6 povidek s tematikou prvni sv?tove valky.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. BOK, Vaclav; MACHA?KOVA-RIEGLOVA, V?ra; VESELY, Ji?i. Slovnik spisovatel? n?meckeho jazyka a spisovatel? lu?ickosrbskych . [s.l.]: Odeon, 1987. 848 s. Heslo Remarque, Erich Maria.  
  2. Erich Maria Remarque [online]. www.munzinger.de [cit. 2016-04-17]. Dostupne online .  
  3. STERNBURG VON, Wilhelm. Remarque, Erich Maria (eigentlich Erich Paul Remark) [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-04-17]. Dostupne online .  
  4. VECHEC, Paul. Erich Maria Remarque: stru?ny ?ivotopis velkeho romantika . V Tribunu EU 3. vyd. Brno: Tribun EU, 2009. 110 s. (Knihovnicka.cz). ISBN   978-80-7399-753-3 . S. 20.  
  5. ST?ITECKY, Jaroslav. Studie a stati 2 . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2020. 319 s. (Opera Facultatis philosophicae Universitatis Masarykianae = Spisy Filozoficke fakulty Masarykovy univerzity; 500). ISBN   978-80-210-9568-7 . Kapitola ?lov?k a valka , s. 190?193.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Lexikon osobnosti dvacateho stoleti
  • Slovnik spisovatel?

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]