Epos o Gilgame?ovi
(z p?vodniho
Bilgames
? vyhonek stromu mesu, tj. strom ?ivota;
?ecky
Gilgamos
) je epos z
2. tisicileti p?. n. l.
li?ici dobrodru?stvi
sumerskeho
krale
Gilgame?e
. ?asto je pova?ovan za nejstar?i dochovane
epicke
dilo sv?tove literatury.
Tabulka s ?asti eposu psana v
akkad?tin?
Gilgame? jako hrdina,
Louvre
Ze
sumerske
literatury se Gilgames p?esunul (ji? pod svym znam?j?im jmenem Gilgame?) do literatury
akkadske
. Obdobne eposy o Gilgame?ovi m??eme najit i v chetitske literatu?e a dal?ich mytologiich P?edniho vychodu. P?ekladem a upravami tohoto dila dochazelo k podstatnym zm?nam, proto se n?ktere verze mohou vyrazn? odli?ovat.
Posledni zminky o Gilgame?ovi pochazeji z doby kolem roku
200 p?. n. l.
, kdy
Claudius Aelianus
v knize
Zvla?tnosti zvi?at
popisuje necht?neho vnuka babylonskeho krale, ten byl hozen z hradeb, zachran?n orlem a vychovan zahradnikem. V roce
165 p?. n. l.
se Gilgame? objevuje ve st?edoperskych textech echejc? a manichejc? vztahujicich se ke
Gn 1?4
a k prvni knize Henochov?. Dale
Theodor bar Koni
pova?uje jakehosi Gmigmose za sou?asnika
Abrahama
(
7. stoleti
).
Jedna se o p?t
epickych
skladeb, ktere vznikly p?ibli?n? kolem roku
2500 p?. n. l.
? dochovane opisy pochazeji p?ibli?n? z let
2000 p?. n. l.
?
1700 p?. n. l.
115 ver?? zachovanych z
Nippuru
vypravi o
Akkov?
(panovnik z 1. dynastie
Ki?e
) oblehani
Uruku
, d?vodem tohoto oblehani byl pravd?podobn? Akk?v po?adavek na kontrolu zavla?ovacich kanal? Uruku, co? tehdy prakticky znamenalo nadvladu nad m?stem. O spln?ni tohoto po?adavku se radilo ?Shroma?d?ni star?ich v Uruku“, ktere se rozhodlo splnit Akkova ultimata, ale ?shroma?d?ni mlad?ich bojovnik?“ se rozhodne bojovat. V souladu s rozhodnutim shroma?d?ni mlad?ich bojovnik? se
Enkidu
rozhodne nejprve vyjednavat (vyjednavani vede
Gilgame??v
kralovsky velitel Birchurtura). Po neusp?chu tohoto jednani se urucke vojsko v ?ele s
Enkiduem
pokusi dostat z oble?eni. Nasledna bitva je z uruckeho pohledu usp??na p?edev?im proto, ?e se na hradbach objevi Gilgame?.
P?i teto bitv? je Akka zajat, ale Gilgame? ho zcela ne?ekan? nezabije, ale za n?jakou neznamou slu?bu z minulosti ho propusti. Tento
p?ib?h
se v pozd?j?ich (?asov? nasledujicich) mytech nikde neobjevil a je znam pouze v teto verzi.
Sumerska epicka skladba znama ve dvou verzich (zakladni text ma 202 ver??), ktera se zachovala v n?kolika desitkach opis? z mnoha mezopotamskych m?st. D?j za?ina v
Uruku
, kde se Gilgame? s
Enkiduem
p?ipravuji na ta?eni proti
Chuvavovi
(te? Chuwawa, Chumbaba, Chubibi). Na toto ta?eni se p?ipravuji, proto?e Gilgames vid?l po
Eufratu
plavat mrtvoly (druha verze ?ika, ?e m?l sen), v obou p?ipadech se lekl smrti a toto ta?eni mu m?lo zajistit nesmrtelnost (jinde slavu). Na tuto vypravu si vzali padesat pr?vodc?, jednalo se o svobodne ob?any m?sta
Uruku
, kte?i nem?li co ztratit (podle druhe verze ?lo o vojaky).
Gilgames to oznamil nap?ed slune?nimu bohu
Utovi
(?ama?, ?am?u), ktery mu dal (p?j?il) sedm demonickych bratr?. Po dlouhe cest? (p?ekonal sedmero hor) dorazil k cili, kde za?al kacet vybrany cedr. Kdy? to zjistil Chuvava, poslal na n? sveho pomocnika, ktery je uspal. Chvili pote se probudil
Enkidu
, ten probudil Gilgamese a za?al mu rozmlouvat snahu zabit Chuvavu. Gilgames v?ak Enkidua p?emluvil, aby vypravu nevzdavali. Tak do?li a? k Chuvavovi, ktery stal p?ed svym domem. Tam z n?j podvodn? (Gilgame? mu slibil sve dv? sestry za ?eny) vylakali jeho sedm ochrannych za?i a tim byl Chuvava bezmocny. Gilgames ho nejprve necht?l zabit, ale Enkidu ?ekl, ?e by se vystavovali velkemu riziku a usekl mu hlavu. Tuto hlavu odnesli
Enlilovi
, ten se na n? rozzlobil a za?e rozd?lil r?znym p?irodnim silam. Tato skladba ovlivnila akkadskou a chetitskou literaturu. Pravd?podobn? vznikala v dob?, kdy sumer?ti vladci podnikali vale?ne vypravy pro cedrove d?evo, ktere bylo v
Sumeru
velmi cen?ne.
Epicka skladba, zachovana v n?kolika fragmentech, m?la p?ibli?n? 140 ver??. Zde je popisovano setkani Gilgamese s bohyni
Inannou
(I?tar), kterou tak zaujal, ?e mu nabidla man?elstvi (n?kde se jednalo spi?e o znamost). Gilgames ji odmitl (vypo?itaval ji byvale milence a ?ikal, co s nimi ud?lala), ?im? ji urazil, ta se obratila na sveho otce ? boha
Ana
, aby poslal proti Uruku a Gilgamesovi nebeskeho byka (sum.
Gugalanna
, gug-anna, akk. alap ?ami), ten ji po p?emlouvani a vyhro?ovani vyhov?l. Anuovi se nejprve necht?lo byka proti Gilgamesovi posilat, proto?e m?l Gilgamese rad, namital, ?e tim se?le na lidstvo neurodu na sedm let a zda Inanna ud?lala dostate?ne zasoby, proto?e za vinu jednoho nemohou trp?t v?ichni, teprve po jejim uji?t?ni, ?e tak u?inila, ji vyda byka.
Inanna pote, i s nebeskym bykem, dorazila k Uruku, kde byk za?al ?adit. Gilgames, ktery zrovna hodoval, se o tom dozv?d?l, a vydal se s Enkidem proti n?mu. Spole?n? ho porazili a po p?ihli?ejici Inann? hodil kytu (n?kdy i hlavu, jinde p?irozeni, n?kde hazi Enkidu), ta se pak rozplakala a pak Gilgamese proklela. Zbytek byka v n?kterych verzich v?noval sirotk?m, jinde v?noval hlavu svemu otci ? (
Lugulbandovi
).
V
ninivske
verzi eposu je tato verze sou?asti tabulky ?. VI. Je pom?rn? zvla?tni jak zde Inanna vystupuje, proto?e ostatni fungovani teto bohyn? v mytologii bylo jine ? kladne, z toho lze usuzovat, ?e tato ?ast vznikala v dob?, kdy bylo pot?eba omezit kult Inanny.
Sumerska epicka skladba, ktera ma p?es 300 ver??, zachovala se v n?kolika verzich, ktere se v n?kterych ohledech neshoduji a n?kdy si i proti?e?i.
Dilo za?ina vyli?enim davnov?ku, kdy bohove vladli spole?n? zemi a vesmiru. Na b?ehu
Eufratu
vyrostl strom chuluppu (chalub, n?ktere prameny uvad?ji vrba, jine dub, vyjime?n? take topol), ktery vyvratil ji?ni vitr a ten se pak plavil po ?ece. Strom na?la bohyn?
Inanna
, vylovila ho a zasadila ho ve sve zahrad? v
Uruku
. V korun? tohoto stromu se usadill ptak-demon
Anzu
, v ko?enech had a v kmeni v?trna ?ena (
Lilu
, lilou, akk. lilitu, pozd?j?i hebr.
Lilith
) ? to bylo ?patn?. Bohyn? Inanna si toti? z tohoto stromu cht?la ud?lat tr?n a l??ko a tyto bytosti ji v tom vadily, po?adala o pomoc boha
Utu
, ktery ji nevyhov?l, proto se rozhodla po?adat Gilgamese, ktery zabil hada a vyhnal Anzua a Liluu. Pote vyvratil strom, osekal v?tve a kmen v?noval bohyni (v jinych verzich bohyni prost? vadily, a? se stromem nem?la ?adne plany ? strom pak dala Gilgame?ovi cely), z v?tve si ud?lal palici a z pa?ezu kouli (nebo take buben a pali?ku, existuji i jine vyklady, co mohl ud?lat, p?esny vyklad neni znam, ka?dopadn? se jednalo o magicke p?edm?ty). Kouli pak odpaloval palici, tomuto sportu se spolu s dal?imi mladiky z Uruku v?noval velice naru?iv? a mistni divky a ?eny jim musely nosit vodu a chleba (dal?i mo?nosti je, ?e pali?kou a bubinkem honil urucke mu?e do prace a ti pak nebyli schopni plnit man?elske povinnosti), proto si st??ovali boh?m (nebo bohove sly?eli jejich na?ek) a tyto p?edm?ty propadly podsv?ti.
Enkidu
se nabidl, ?e p?edm?ty z podsv?ti vynese, ale nedodr?el pravidla podsv?ti (v?e se musi d?lat obracen?), a proto musel v podsv?ti z?stat. Gilgame? cht?l sveho p?itele zachranit, proto se obratil na pomoc k boh?m (
Enlil
,
Nanu
a
Enki
), jeho prosba se nakonec dostala a? k
Utuovi
a Enkidu vylet?l kominem ven z podsv?ti (jinde otev?el zemi a on z podsv?ti vylezl). Nevi se zda vylet?l on, jeho duch, mo?na jeho stin, ani se nevi, zda se vratil napo?ad (vzhledem k ostatnim myt?m teto oblasti dost nepravd?podobna varianta) nebo na n?jaky ?as, ?i za n?jakym u?elem. Enkidu se pote setka s Gilgame?em a vypravi mu, jak se da?i zem?elym lidem, co? se li?i podle jejich zasluh (nejlep?i je smrt vojaka, jinak te? po?et d?ti, rozhoduje te?, jak se o n? staraji poz?stali a jak oni se starali o p?edky, atp.) Gilgame? v zav?ru kona smute?ni ob?ady za sve rodi?e (je zde nazna?eno, ?e zem?ela i jeho matka, ale ta by m?la byt bohyn?).
?ast tohoto p?ib?hu je obsa?ena ve XII. tabulce akkadske verze tohoto eposu.
Sumersky epos, obsahuje 305 ver??, z tohoto eposu se zachovalo n?kolik men?ich ?asti v
Ninive
. Tento epos li?i posledni dny Gilgame?ova ?ivota. Gilgame? je ji? t??ce (nevyle?iteln?) nemocen a zda se mu sen. V tomto snu je na shroma?d?ni boh?, kte?i probiraji jeho slavne ?iny, nakonec konstatuji, ?e nem??e ziskat nesmrtelnost, ale ?e se po smrti stane spravcem podsv?ti a jako takovy ?e bude dohli?et na zem?ele, rozhodovat jejich p?e, atp. Jeliko? se tento sen opakoval, po?adal Gilgame? radce o vysv?tleni. Ti mu ?ekli, ?e zem?e a stane se jednim z boh?
Anunnaku
. Gilgame? stale nebyl smi?en se smrti, pote nasleduje neznama ?ast textu a pak se znovu setkal s Enkim (pravd?podobn? ve snu) a se smrti se smi?i. Svola v?echny urucke d?lniky a poru?i jim, aby v odvodn?nem Eufratu postavili hrobku, kam je ulo?en i se svym doprovodem (dvo?ani, man?elky) a dary, pote jsou dve?e zape?et?ny a Eufrat se vratil do sveho koryta. Tato ?ast byla po roce 1500 p?. n. l. zcela zapomenuta, v akkadske verzi je ji? zcela vynechana.
Akkadska verze eposu o Gilgame?ovi vznikla na zaklad? Sumerskych myt? a epos?, ze kterych byly vybrany Akkad?m zname ?asti a ty pak byly spojeny do jednoho eposu. Toto spojeni je n?kdy pon?kud k?e?ovite a navaznost d?je mezi jednotlivymi myty (kapitolami) je n?kdy velmi chatrna, p?esto lze ?ici, ?e se poda?ilo vytvo?it jednotny celek na kterem je patrne, ?e p?edloha byla psana v r?znych dobach a r?znymi lidmi. Pote tento epos pro?el slo?itym vyvojem, jeho podoba se ustalila kolem roku 1200 p?. n. l., kterou sepsal
Sin-leke-unini
(babylonsky kn?z). Tato tzv. ?kanonicka podoba“ vydr?ela a? do posledni opis?, ktere jsou znamy (asi 250 p?. n. l.). Je na dvanacti tabulkach a obsahuje zhruba 3000 ver??.
V?t?ina nalezenych ?asti pochazi z
Ninive
z
knihovny krale A??urbanipala
, chyb?jici ?asti byly dopln?ny z
Chetitskych
a jinych akkadskych knihoven. V akkad?tin? se epos jmenoval ?Ten, jen? hlubinu z?el“ (?a nagba imuru ? dle p?ekladu
L. Matou?e
)
Gilgame?
, vladce
Uruku
tyranizuje sve poddane, svymi p?ehnanymi stavitelskymi plany a take tim, ?e obt??uje urucke ?eny. Ti na?ikaji a st??uji si k boh?m, kte?i stvo?i divokeho ?lov?ka
Enkidua
a ten ma zbavit urucke obyvatelstvo utlaku. Enkidua stvo?i z hliny bohyn?
Aruru
. Tato tabulka kon?i Gilgame?ovymi sny, ktere jsou Gilgame?ovymi radci vylo?eny tak, ?e mu p?ijde silny partner.
Enkidu ?ije ve stepich a horach s divokou zv??i a ni?i lovc?m pasti. Lovec si st??uje Gilgame?ovi, ktery lovci poradi, aby k napajedlu p?ivedli krasnou nev?stku ?amchat (akkadsky smyslna, dob?e rostla), ktera Enkidua svede a pote i zcivilizuje (miluji se ?est dni a sedm noci). V Uruku se Enkidu setka s Gilgame?em, se kterym se utka v boji, a pote, co zjisti, ?e jejich sily jsou vyrovnane, sp?ateli se. (Neni jasne, kde se v Uruku setkali. Podle n?kterych verzi Enkidu Gilgame?e potkal, kdy? ?el za milenkou. Podle jine verze se st?etli u brany, kdy? Enkidu p?ichazel)
Brzy pote se rozhodnou, ?e spolu podniknou vypravu proti Chumbabovi (
Chuvava
, Chuwawa). Radci je od tohoto napadu zrazuji.
Zde se Gilgame?ovi radci smi?i s planem jejich vypravy a davaji mu rady. Gilgame? se nejprve radi s kralovnou ? bohyni
Ninsunou
(Ninsumunnou), kralovna ob?tuje bohovi
?ama?ovi
a da jim cenne rady.
Tato tabulka je ve velmi ?patnem stavu a n?ktere ?asti teto tabulky jsou zcela ne?itelne.
[
zdroj?
]
Zde se Gilgame? s Enkiduem sami vydaji na cestu (poloha cedroveho lesa neni znama, ale mnozi badatele se domnivaji, ?e le?el v
Libanonu
).
O cest? se kv?li po?kozeni nevi tem?? nic, ale na konci tabulky ma Gilgame? sny (n?kdy dva, jindy t?i), ktere
Enkidu
vylo?i tak, ?e vyprava bude usp??na.
Zde vyprava dorazi a? do cedroveho lesa, kdy za?nou kacet vybrany cedr (je zde velice pe?liv? popsan les). Brzy k nim dorazil Chumbaba nejprve se jim posmival a pak je chytil do rukou a cht?l je pustit do propasti. V teto chvili se do v?ci, na zaklad? Gilgame?ovy modlitby, vlo?ili bohove ? p?edev?im
?ama?
a seslali na Chumbabu vitr, ktery mu zabranil v pohybu a zachytl padajiciho Gilgame?e a Enkidua. Chumbaba je pote prosi o milost, ale kdy? se chce Gilgame? slitovat, Enkidu mu to rozmluvi a zabije ho. Pak mu useknou hlavu, kterou na voru dopravi do Uruku.
Po navratu z vypravy se do Gilgame?e zamiluje
I?tar
(
Inanna
), ten ji odmitne pom?rn? neuctivym zp?sobem (vyjmenovava milence, ktere I?tar pote, co se jich naba?ila od sebe odehnala). To I?tar urazilo a obratila se na sveho otce
Ana
, aby ji dal stra?neho nebeskeho byka (
Alu
). An vaha s vydanim byka, ale pote, co I?tar za?ne vyhro?ovat, ?e vypusti mrtve z podsv?ti a slibi, ?e zajistila dost potravy pro v?echny, aby netrp?li pote, co nebesky byk zni?i zemi, vydal ji An byka. Byk za?al pusto?it okoli
Uruku
. Gilgame? a Enkidu s nim svedli boj, ve kterem ho zabili. Pote mu vytrhli srdce a dali ho
?ama?ovi
. Kdy? to uvid?la I?tar, ?ekla Gilgame?ovi, aby se obaval jeji pomsty, kdy? to zaslechl Enkidu, hodil po ni kytu ze zabiteho byka (n?kdy p?irozeni) a I?tar zmizela. Pote to oslavili.
Tato tabulka se zachovala ve velmi ?patnem stavu, proto byl text dopln?n na zaklad? chetitskych pramen?.
I?tar se odebrala na radu boh?, kde si st??ovala, bohove rozhodli, ?e za sve ?iny (zabiti Chumbaby a hozeni kyty ? p?irozeni ? po I?tar) musi jeden z nich zem?it, jejich volba padne na Enkidua, co? ihned ve snu sd?li Gilgame?ovi (podle jinych verzi se sen zda Enkidovi).
Enkidu se potom r?zn? zlobi p?edev?im na ?amchat, nakonec v?ak ?amchat odpusti. Pote onemocni a znovu se mu zda o smrti a o tom, jak p?jde do podsv?ti.
Zde nejprve Gilgame? u nemocneho Enkidua vyjmenovava, kdo v?echno pro n?j bude plakat, pote se Enkidu naposled probudi, lituje, ?e nem??e zem?it smrti vale?nika. Brzy na to zase usne, Gilgame? k n?mu mluvi, ale Enkidu zem?e. Gilgame? pote vyk?ikne a jeho vyk?ik je sly?et po celem sv?t?.
Zbyvajici ?ast tabulky je po?kozena, ze zachovalych ?asti se usuzuje, ?e jsou zde popisovany smute?ni ob?ady a p?iprava na poh?eb. Podle sumerske verze Gilgame? p?itele oplakaval ?est dni a sedm noci, b?hem teto doby se nemyl, nejedl a nepil, zda se byt velmi pravd?podobne, ?e tato ?ast byla take v akkadske verzi.
Gilgame? dostane strach ze smrti, nebo? ma pocit, ?e v?e je marne. Opusti Uruk a bloudi polo?ileny d?sem ze smrtelneho konce krajinou. Tim se pravd?podobn? navraci do mist, odkud p?i?el Enkidu ? jaky to m?lo vyznam, neni jasne. Nakonec se rozhodne, ?e p?jde k
Utnapi?timu
, (Utanapi?tim, Uta-napi?tim) ktery p?e?il potopu sv?ta a zna tajemstvi nesmrtelnosti. Od n?ho se dozvi, ?e se musi dostat k ho?e Ma?u, ke ktere vede velmi nebezpe?na cesta. Branu u hory Ma?u st?e?i
Girtablilu
(lide-?ti?i), kte?i se ke Gilgame?ovi chovaji zpo?atku nep?atelsky, ale on je pak p?esv?d?i, aby ho pustili dal. Oni mu je?t? ?eknou, ?e p?jde dvanact dvouhodin temnotou (tato cesta je velmi dramaticky popisovana). Gilgame? jde stanovenym ?asem mo?alem beznad?je a? dojde do zahrady, jeji? popis se zachoval pouze z ?asti, ale z popisu vyplyva, ?e se zde nachazely stromy z (polo)drahokam?, ktere rodily ovoce. Ze zahrady je vid?t mo?e (pravd?podobn? St?edozemni).
Zde se Gilgame? seznami se
Siduri
(?enky?ka boh?), ktere v teto zahrad? ?ije. Ta Gilgame?e zpo?atku nepozna a dokonce se ho obava, ale pak s nim promluvi a zjisti co je za?. Pta se Gilgame?e jak to, ?e takto vypada (je d?le?ite si uv?domit, ?e se od smrti Enkidua nemyl a ?e byl oble?en do lvi k??e) ? on ji vyli?i sva dobrodru?stvi (od smrti Enkidua, v?etn?) a pta se ji, jak se dostane k
Utnapi?timu
, ona se mu to sna?i rozmluvit ?ika, ?e zde neni p?ivoz a ?e co ona pamatuje, tak mo?e p?ekro?il pouze
?ama?
. Pote mu poradi, aby vyhledal Ur?anabiho (p?evoznik p?es vody smrti). Gilgame? ho najde ? ten se ho pta, pro? vypada, jak vypada, on mu to op?t vysv?tli. Pak je velmi ?patn? zachovala ?ast, n?kte?i badatele se domnivaji, ?e se s Ur?unabim poperou, ale dohodnou se, ?e ho p?eveze. Gilgame? musi na?ezat 300 t?icetimetrovych ty?i, kdy? to u?ini, vypluji a odstrkuji se ty?emi ? poka?de jinou, aby mu voda nepokapala ruce. Konec tabulky je op?t ve ?patnem stavu, ale ze zachovale ?asti vyplyva, ?e je Utnapi?tim zpozoruje, a opakuje se ?ast dotazovani, pro? takto vypada. Pak Utanapi?tim Gilgame?ovi vysv?tli smrt.
Gilgame? se hned zpo?atku pta, jak je mo?ne, ?e si jsou tolik podobni a jeden z nich je smrtelny a druhy ne (oba jsou ze 2/3 bozi). Uta-napi?tim mu odvypravi mytus o potop? (tento p?ib?h lze najit v n?kolika dal?ich akkadskych a sumerskych textech, sem byl pravd?podobn? za?azen, aby se text lepe vyprav???m vyprav?l): bohove se rozhodnou seslat na lidstvo potopu,
Ea
to prozradi Uta-napi?timu a po?le mu poselstvi po ?rakosove chy?i“, ten sestavi, podle p?esneho navodu lo?, na kterou vezme v?e, co ma (v?echny p?ibuzne, zvi?ata, st?ibro a zlato), pote ?est dni a sedm noci pr?i, ze sv?ta se stane obrovsky mo?al. Po ukon?eni de??? Uta-napi?tim vypusti holubici, pak vla?tovku ? ty se vrati zp?t, nakonec to zkou?i s havranem ? ten se nevrati, co? nazna?uje, ?e voda ji? opadla.
Enlil
pote ud?la Uta-napi?tima a jeho ?enu nesmrtelnymi. Uta-napi?tim ?ika Gilgame?ovi, ?e musi podstoupit zkou?ku nesmrtelnosti tj. nespat ?est dni a sedm noci. Gilgame? v teto zkou?ce neobstoji a ihned usne, ?e spal sedm noci, uv??i a? podle chleb?, ktere mu ka?de rano davali k hlav?.
Gilgame? se rozhodne zanechat sveho honu na nesmrtelnost, ale Uta-napi?timu mu prozradi tajemstvi boh?: na dn? mo?e roste rostlina omlazeni, Gilgame? ji ziska, ale na zpate?ni cest? mu ji se?ere had. Na konci pochopi, ?e cil neni v nesmrtelnosti a chlubi se Ur?anabimu, ktery ho doprovazi, hradbami, ktere nechal kolem Uruku vystav?t.
Tato tabulka neupln? popisuje star?i
mytus o Atrachasisovi
.
Tato tabulka byla k eposu p?idana na zaklad? sumerskych tabulek, do eposu nezapada a i jeji umist?ni je ?patne, nebo? v teto tabulce vystupuje ?ivy
Enkidu
, ktery zem?el na konci VII. tabulky, co? je jedno z vyraznych naru?eni d?je v teto tabulce. Za autora teto tabulky je pova?ovan pisa? (alespo? je to na ni napsano) Nabu-zukup-kenu, co? byl pravd?podobn? pisa?, astronom a kn?z u dvora
Sargona II.
Zde Gilgame? vytvo?i ze d?eva dva magicke p?edm?ty (pukku a mekku), ty pro sti?nosti uruckych ?en spadnou do podsv?ti, odkud se je Enkidu pokusi vynest, sestoupi proto do podsv?ti, ale ne?idi se Gilgame?ovymi pokyny, poru?i zakony podsv?ti (mj. d?lat v?e obracen?) a musi z?stat v podsv?ti. Gilgame? pote prosi bohy, aby Enkidua propustili, a ten je nakonec propu?t?n. Neni jasne, zda byl propu?t?n pouze na n?jaky ?as, nebo zda tam za n?j musel n?kdo jit, co? bylo v Akkadsko-sumerske mytologii pom?rn? b??ne. Jiste je, ?e se setka s Gilgame?em a li?i mu, jak bidn? se ?ije v podsv?ti.
Krom? t?chto verzi se na?la cela ?ada stejnych nebo podobnych verzi v n?kolika sumerskych a akkadskych m?stech, dal?i verze byly nalezeny ve sbirkach chetitskych kral?. N?ktere ?asti eposu byly nalezeny dokonce v
Turecku
,
Palestin?
a
Syrii
. Tyto texty pochazeji vesm?s z
16.
?
12. stoleti p?. n. l.
, v?t?inou jde o fragmenty, nebo zkracene verze. V n?kterych takto nalezenych ?astech lze pozorovat upravy pro mistni podminky.
- Epos o Gilgame?ovi
. P?el. L. Matou?. Praha: Mlada fronta, 1997 ? 148 s.
ISBN
80-204-0281-0
- Epos o Gilgame?ovi
. P?el. Prosecky, Hru?ka a Rychta?ik. Praha: Lidove noviny, 2003 ? 410 s.
ISBN
80-7106-517-X
- Epos o Gilgame?ovi.
P?el. L. Matou?. Praha: Garamond, 2018 ? 192 s.
ISBN
978-80-7407-427-1
- Vojt?ch Zamarovsky ?
Na po?atku byl Sumer
; Panorama 1983
- Vojt?ch Zamarovsky ?
Gilgame?
; Albatros 1976
- Henrieta Mc Callova ?
Mezopotamske myty
(p?eklad Ivo ?moldas); Lidove noviny 1998
- J. Prosecky, B. Hru?ka, J. Sou?kova, K. B?e?ova ?
Encyklopedie mytologie starov?keho P?edniho vychodu
; Libri 1999
- J. Prosecky, B. Hru?ka, J. Sou?kova, L. Matou? ?
Myty stare Mezopotamie
; Odeon 1977
- The Evolution of the Gilgamesh Epic
? Philadelphia 1982