Enrico Fermi
Narozeni	29. za?i 1901 ?im
Umrti	28. listopadu 1954 (ve v?ku 53 let) Chicago
P?i?ina umrti	rakovina ?aludku
Misto poh?beni	Oak Woods Cemetery ( 41°46′17″ s. ?. , 87°35′48″ z. d. )
Bydli?t?	Spojene staty americke (1939?1954) ?im Italie
Alma mater	Scuola Normale Superiore. Classe di Scienze (1918?1922) Univerzita v Gottingenu (1923) Univerzita v Leidenu (1923?1924) Univerzita v Pise
Povolani	fyzik , teoreticky fyzik, jaderny fyzik, vysoko?kolsky u?itel a vynalezce
Zam?stnavatele	Florentska univerzita (1924?1926) Univerzita La Sapienza (1926?1938) Kolumbijska univerzita (1939?1942) Chicagska univerzita (1942?1954) Univerzita v Gottingenu Univerzita v Leidenu Institut Enrica Fermiho
Ocen?ni	Matteucciho medaile (1926) Nobelova cena za fyziku (1938) Hughesova medaile (1942) Franklinova medaile (1947) Silliman Memorial Lectures (1949) … vice na Wikidatech
Nabo?. vyznani	agnosticismus
Cho?	Laura Fermi (1928?1954) [1]
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Enrico Fermi ( 29. za?i 1901 ?im ? 28. listopadu 1954 Chicago ) byl italsky fyzik , znamy svymi vyzkumy jadernych reakci , kvantove teorie , ?asticove fyziky a statisticke mechaniky. Jako jeden z mala fyzik? se zabyval vyzkumem jak teoretickym, tak i experimentalnim. Zkoumal vlastnosti beta- a gamaza?eni . Podilel se na vyvoji prvniho jaderneho reaktoru Chicago Pile-1 . Podal n?kolik patent? v oblasti vyu?iti jaderne energie a byl ocen?n Nobelovou cenou za praci o indukovane radioaktivit?. ^[2] Byva ozna?ovan jako jeden z ?otc?“ atomove bomby. Je take autorem tzv. Fermiho paradoxu , ktery si klade otazku, kolik je ve vesmiru inteligentnich mimozemskych civilizaci.

D?tstvi a studia [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v ?im? jako nejmlad?i ze t?i d?ti v rodin? Alberta Fermiho ? hlavniho inspektora ministerstva komunikaci. A?koli byla jeho rodina ?imsko-katolickeho vyznani a na p?ani svych prarodi?? byl pok?t?n, po cely sv?j dosp?ly ?ivot byl Fermi agnostik. U? od d?tstvi se zajimal o p?irodni v?dy a jeho zajem o fyziku byl rodinou podporovan. Se svym o rok star?im bratrem Giuliem sestavovali elektricke motory a hrali si s mechanickymi hra?kami. Jeho bratr v?ak zem?el p?i operaci krku b?hem podavani anestezie v roce 1915. Fermiho zajem o fyziku pozd?ji podpo?il kolega jeho otce, ktery mu dal n?kolik tematickych knih, co? vedlo a? ke studiu fyziky na univerzit? v Pise . Univerzita poskytovala student?m ubytovani zdarma, ale zajemci museli zvladnout obti?ne p?ijimaci zkou?ky, ktere zahrnovaly esej. Na uvedene tema ? Specificke charakteristiky zvuku“ se sedmnactilety Fermi rozhodl odvodit parcialni diferencialni rovnici pro vibra?ni ty? s vyu?itim Fourierovy analyzy. Profesor Giuseppe Pittarelli, ktery praci posuzoval, ji shledal natolik kvalitni, ?e by sta?ila i pro p?ijeti do doktorskeho studia. Fermi se tak umistil v p?ijimacim ?izeni na prvnim mist?. Na univerzit? se seznamil s Francem Rasettim, ktery se pozd?ji stal jeho blizkym p?itelem a spolupracovnikem. V pr?b?hu studia take publikoval svou prvni v?deckou praci v italskem ?asopise Nuovo Cimento pod nazvem ?Dynamika tuheho systemu elektrickych naboj? v transla?nim pohybu“. Roku 1922 promoval a ziskal italsky vysoko?kolsky titul v nezvykle nizkem v?ku 21 let. Doktorat z fyziky ziskal obhajenim diserta?ni prace, v ni? p?edlo?il zav?ry svych experiment? s rentgenovymi paprsky . ^[3] O rok pozd?ji ziskal mlady fyzik stipendium, a tak mohl studovat n?kolik m?sic? na univerzit? v Gottingenu , kde byl jeho profesorem take Max Born . V roce 1924 se p?est?hoval do Leidenu , kde na mistni univerzit? spolupracoval s Paulem Ehrenfestem . V letech 1924?1926 pak Fermi p?edna?el jako soukromy docent matematickou fyziku a mechaniku na univerzit? ve Florencii . Od roku 1926 vyu?oval teoretickou fyziku na univerzit? v ?im?, kde byl o rok pozd?ji jmenovan profesorem. Vytvo?il zde tym mladych spolupracovnik?, ktery dosahl mezinarodniho v?hlasu. ^[3] V roce 1928 se Fermi o?enil se studentkou Laurou Capon, pozd?ji spolu m?li dv? d?ti ^{[4] [5]} .

Rany vyzkum [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1926 se podilel na objevu statistickych zakon? znamych dnes jako Fermiho?Diracovo rozd?leni , kterymi se ?idi volne elektrony v kovech. ?astice, ktere lze podle teto teorie ur?ovat, se na Fermiho po?est nazyvaji fermiony . V roce 1929 se stal ?lenem Kralovske italske akademie a nasledn? vstoupil do Narodni fa?isticke strany . Pozd?ji, roku 1938, v?ak oponoval ideologii teto strany, kdy? byly p?ijaty rasove zakony. Tyto zakony zastra?ovaly jeho ?enu Lauru (1907?1977), ktera byla ?idovka , a take znemo?nily pokra?ovani ve vyzkumu n?kolika jeho asistent?m a spolupracovnik?m.

Fermi se od roku 1932 intenzivn? zabyval radioaktivnim rozpadem a zavedl nazev neutrino pro jeden z produkt? beta rozpadu . Na ja?e roku 1934 zahajil v ?im? serii experiment? v oblasti ?t?peni atomu . ^[6] Kdy? 22. ?ijna 1934 Fermi mezi zdroj neutron? a st?ibrnou folii na zkou?ku vlo?il vosk, indukovana radioaktivita st?ibra se zvy?ila stokrat. Sra?kami s lehkymi atomy vosku se neutrony zpomalily. Prvni Fermiho publikace na toto tema byla Radioattivita indotta dal bombardamento di neutroni (Radioaktivita indukovana bombardovanim neutron?) p?ibli?n? z r. 1934. ^[7] Tento vyzkum byl v roce 1938 korunovan Nobelovou cenou za fyziku za potvrzeni existence novych radioaktivnich izotop? vytvo?enych neutronovym oza?ovanim a objev jadernych reakci zp?sobovanych oza?ovanim tepelnymi neutrony . ^{[2] [3]}

Emigrace do USA [ editovat | editovat zdroj ]

Pote, co obdr?el cenu ve Stockholmu, se nevratil zp?t do Italie, ale emigroval s celou rodinou do USA , aby se vyhnuli pronasledovani ze strany fa?ist? . Zprvu p?sobil v New Yorku jako profesor na Kolumbijske univerzit? (1939?1942). Roku 1941 se zapojil do jaderneho vyzkumu vyhla?eneho vladou USA. V prosinci 1942 poprve uskute?nil jeho tym na fotbalovem stadionu v Chicagu kontrolovanou ?et?zovou reakci p?i ?t?peni jadra atomu v prvnim jadernem reaktoru Chicago Pile-1 . ^{[3] [6]} V roce 1944 se Fermi stal ob?anem USA a podilel se na Projektu Manhattan , ktery m?l za cil zkonstruovat atomovou bombu. ^[7]

Po valce se stal profesorem na Univerzit? v Chicagu, kde se zabyval interakci elementarnich ?astic a vlastnostmi kosmickeho za?eni . Diky kratke vzdalenosti zarove? pracoval v Argonnske narodni laborato?i. Projekt Manhattan se roku 1947 p?ejmenoval na Atomic Energy Commission a Fermi se stal ?lenem generalniho poradniho vyboru. Sou?asn? se v?noval neutronove optice a zkoumal problem nukleon-mezonove interakce. Koncem ?ivota se zaslou?il o vybudovani synchrocyklotronu na chicagskem Ustavu jadernych studii. ^[8]

Zem?el 28. listopadu 1954 na rakovinu ?aludku ve svem dom? v Chicagu a byl poh?ben v Oak Woods Cemetery .

Podle Fermiho je pojmenovan sty prvek periodicke tabulky ? fermium ?, ktery byl objeven roku 1952. Fermi je take delkova jednotka, 1 fermi = 10 ^?15 metru , zna?ka "fm", je neoficialni nazev femtometru , ktery je u?ivan jadernymi fyziky.

Na jeho po?est se v USA od r. 1956 ud?luje Fermiho cena za vyznamne v?decke zasluhy v oblasti energetiky. Podobnou cenu ud?luje od r. 2001 take Italska fyzikalni spole?nost. ^[9]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• FERMI, Laura. Atomy v rodin? . P?eklad Roman ?e?icha. [s.l.]: Prace, 1975. 248 s.  
• Lubomir Sodomka, Magdalena Sodomkova, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN   80-902058-5-2

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Fermiho paradox
• Fermion
• Owen Chamberlain

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Enrico Fermi na Wikimedia Commons
• Osoba Enrico Fermi ve Wikicitatech
• HOUDEK, Franti?ek. Mu?, ktery dokazal zkrotit i rozbou?it atom. Hospoda?ske noviny [online]. 2004-11-25 [cit. 2022-03-18]. Dostupne online .  
• LEBROVA, Dobromila. Enrico Fermi, italsko-americky jaderny fyzik. Pozitivni noviny [online]. 2009-11-28 [cit. 2022-03-18]. Dostupne online .  
• www.aldebaran.cz