MUDr. Emil Holub
Narozeni	7. ?ijna 1847 Holice Rakouske cisa?stvi Rakouske cisa?stvi
Umrti	21. unora 1902 (ve v?ku 54 let) Vide? Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Misto poh?beni	Vide?sky ust?edni h?bitov
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolani	objevitel, leka? , kartograf, etnograf, spisovatel , zoolog, sv?tob??nik, zoologicky sb?ratel a sb?ratel rostlin
Ocen?ni	?ad Franti?ka Josefa ?ad ?elezne koruny
Cho?	Rosa Hofova
P?ibuzni	Josef ?piral ( bratranec )
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Emil Holub , k?t?ny Emilian Karel Jan Holub ( 7. ?ijna 1847 Holice ^[1] ? 21. unora 1902 Vide? ^[2] ) byl ?esky leka? , cestovatel , kartograf a etnograf v  Africe . B?hem dvou pobyt? v ji?ni Africe v letech 1872?1879 a 1883?1887 zde vykonal n?kolik v?deckych vyprav a po?idil rozsahlou p?irodov?dnou a etnografickou sbirku. Na jeho druhe expedici jej doprovazela jeho man?elka, spolupracovnice R??ena (Rosa) Holubova .

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi a studia [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Holicich v rodin? leka?e Franti?ka Holuba a jeho man?elky Anny, rozene Ebertove. V roce 1857 se rodina p?est?hovala do Patku nad Oh?i . V d?tstvi ?etl africky cestopis Davida Livingstona , ktery jej podle jeho pozd?j?ich slov siln? ovlivnil. Prvni ro?nik gymnazia studoval na n?meckem realnem gymnaziu v Praze, dal?i ro?niky pak na n?meckem gymnaziu v ?atci , kde maturoval v roce 1866. Cht?l studovat p?irodni v?dy a archeologii, ale na p?ani otce za?al studovat na leka?ske fakult? Karlo-Ferdinandov? univerzit? , kde 24. unora 1872 promoval a ziskal titul doktor mediciny .

Prvni africka cesta [ editovat | editovat zdroj ]

Za podpory Vojt?cha Naprstka odjel 18. kv?tna 1872 na svou prvni cestu do ji?ni Afriky. Vyplul z anglickeho Southamptonu a po kratkem mezip?istani v Kapskem M?st? se vylodil 8. ?ervence v Port Elizabeth . Diky doporu?eni tam?j?iho rakouskeho konzula Adlera zde za?al pracovat jako leka? v evropskych rodinach. 26. srpna 1872 ode?el vykonavat leka?skou praxi v m?st? Dutoitspan (nyni p?edm?sti Beaconsfield v Kimberley ) mezi hleda?i diamant?. V b?eznu 1873 se p?idal ke konvoji mistnich lovc? na dvoum?si?ni cestu ? ?v?decke safari“ na uzemi be?uanskych kmen?, kde ziskal prvni zku?enosti s domorodci a vystroji. Sestavil p?irodov?dnou sbirku, kterou ve dvaceti bednach odeslal Naprstkovi do Prahy. ^[3]

Dne 3. listopadu 1873 vyrazil na druhou v?deckou vypravu se zam??enim na sbirku etnografickych material?, z ni? se vratil 7. dubna 1874. Probadal vychodni okraj pou?t? Kalahari a nav?tivil ?o?ong , hlavni sidlo be?uanskeho kmene Bamangwat?. Zp?t se vracel podel ?eky Limpopo . T?eti expedici vykonal od 2. b?ezna 1875 do listopadu 1877, p?i ni? podnikl cestu k ?ece Zambezi a zpracoval prvni detailni mapu oblasti Viktoriinych vodopad? . Dorazil a? do ?e?eke, hlavniho sidla kmene Lozi? (Bartost?, Maruc?), kde se setkal s jejich kralem Sipopem. Sipopo byl kruty tyran, ale Holuba si oblibil a poskytl mu prost?edky na plavbu po ?ece Zambezi. Ta v?ak neskon?ila p?ili? ??astn?, nebo? Holub i s domorodym doprovodem ztroskotal v pe?ejich, kde se utopily jeho sbirky, cestovni deniky i n?kolik domorodych vesla??.

Po tomto neusp?chu se Holub rozhodl k navratu. 5. srpna 1879 se vydal na zpate?ni cestu do Evropy. Do Prahy s sebou vzal i be?uanskou divku Bellu. Vratil se 18. ?ijna teho? roku a za?al p?edna?et po celem uzemi Rakouska-Uherska a psat ?lanky. Napsal a vydal prvni kni?ni popis Viktoriinych vodopad?, vydany anglicky v  Grahamstownu roku 1879 . Na St?eleckem ostrov? uspo?adal velkou vystavu. V letech 1880?1881 vydal cestopis Sedm let v ji?ni Africe ? p?ihody, vyzkumy a lovy na cestach mych od poli diamantovych a? k ?ece Zambezi (1872?1879) ^[4] . Dne 2. listopadu 1883 ^[5] se ve Vidni o?enil s osmnactiletou divkou Rosou (R??enou) Hofovou (1865?1958). ^[6]

Druha africka cesta [ editovat | editovat zdroj ]

Diky podpo?e ve?ejnosti i cisa?skeho dvora p?ipravoval druhou cestu do Afriky, p?i ni? cht?l z Kapskeho M?sta projit celym kontinentem a? do Kahiry . V p?ipad? komplikaci by se obratil k vychodu na pob?e?i Indickeho oceanu. Vyplul 22. listopadu 1883 a 22. prosince p?istal v Kapskem M?st?. Provazela jej man?elka R??ena (Rosa) a ?est mu??, ktere si vybral pomoci konkurzu: Josef ?piral ze ??ahlav (1845?1886), Antonin Halouska z Rajhradu (1860?1901) ^{[ zdroj? ]} , Osvald Sollner (???1886) a Karel Buka? z Vidn? (???1886), Ignac Leeb (1857?1902) z dolnorakouskeho Harmansdorfu a Janos Fekete (1859?1894) z ma?arskeho Csongradu. Ka?dy mu? z teto ?estice ovladal alespo? dv? u?ite?na ?emesla. Rosa pak m?la talent na jazyky (mj. se nau?ila ?esky a anglicky ), schopnost vyjednavat a um?la take dob?e st?ilet z pu?ky .

Expedice sm??ovala z Kapskeho M?sta p?es ?eky Oranje a Vaal do zem? Be?uanc? a Bamangwat? v dne?ni Botswan? a dale p?es uzemi Lozi? (Maruc?), Supi? (Ma?upi? a Tong? (Matok?) do dne?ni Zambie . Na cest? do?lo k mnohym nesnazim, jako byl nap?. uhyn ta?nych vol? po po?iti jedovatych rostlin, expedice byla pote odkazana pouze na slu?by domorodych nosi??. Josef ?piral a Karel Buka? zem?eli na malarii nedaleko Viktoriinych vodopad?. Kv?li ?patnemu zdravotnimu stavu poslal Holub Antonina Halouska dom?. V let? roku 1886 Holub opustil uzemi Tong? a vydal se do zem? bojovnych Ma?ukulumb? (Il?), kte?i nosili zvla?tni ?pi?ate u?esy. Holub byl prvnim Evropanem, ktery nav?tivil jejich uzemi. 2. srpna 1886 bojovni Ma?ukulumbove p?epadli Holub?v tabor u vesnice Galulongy a zabili Osvalda Sollnera. Zarove? ukradli podstatnou ?ast zasob, zni?ili sbirky i denikove zaznamy. Holub s man?elkou a zbyvajicimi dv?ma pomocniky museli uprchnout zp?t na uzemi Tong?. Zde byl Ignac Leeb t??ce zran?n levhartem a Holub i jeho man?elka va?n? onemocn?li. V cest? u? Holub nemohl pokra?ovat a musel se vratit zp?t. Koncem za?i roku 1887 p?ijel do ?ech.

B?hem expedice se R??ena aktivn? u?astnila chodu expedice: provad?la m??eni, odchyt a pozorovani zv??e, obstaravala potraviny, posleze se stala administratorkou expedice. P?i napadeni tabora kmenem Ma?ukulumb? hajila tabor s ostatnimi st?elbou.

P?es v?echny poti?e se Holubovi poda?ilo shroma?dit mnoho p?irodov?dneho i etnografickeho materialu a poznatk?, ktere byly oce?ovany ve v?deckych kruzich v ?eskych zemich, v N?mecku, Francii a Anglii. Planoval je?t? t?eti vypravu do Afriky v roce 1889. Tentokrat m?l zami?it na popud Leopolda II. do Belgickeho Konga . Zdravotni stav mu to ji? nedovolil.

Po navratu z druhe africke cesty [ editovat | editovat zdroj ]

Vydal knihu Druha cesta po Africe ? Z Kapskeho M?sta do zem? Ma?ukulumb? ^[7] . Uspo?adal dv? velke vystavy (1891 ve Vidni a 1892 v Praze), ktere nav?tivilo 190 000 nav?t?vnik?. Zajem ve?ejnosti byl sice mimo?adny, pro nizke vstupne v?ak vystavy skon?ily finan?ni ztratou. Nepoda?ilo se mu ziskat prostor pro trvale umist?ni svych sbirek (okolo 13 000 p?edm?t?) a za?al je po ?astech rozprodavat do zahrani?i, nebo je i daroval muzeim, v?deckym institucim a ?kolam. V roce 1894 odjel na dva roky p?edna?et do USA, po navratu ?il se svou ?enou p?eva?n? ve Vidni. V Africe p?ekonal malarii a dal?i tropicke nemoci, ktere se negativn? projevily na jeho zdravotnim stavu.

Umrti [ editovat | editovat zdroj ]

V poslednim roce ?ivota se k t?mto komplikacim p?idala i rakovina, ji? podlehl 21. unora 1902. Poh?ben byl 24. unora 1902 v ??estnem hrob?“ ( Ehrengrab ) na Vide?skem ust?ednim h?bitov? ( Wiener Zentralfriedhof ) ^[8] ? skupina 14 A, ?islo 11 ^[9] .

Po smrti [ editovat | editovat zdroj ]

Rosa Holubova s man?elem ?ila ve Vidni a? do jeho smrti. V roce 1920 ji m?sto Holice ud?lilo ?estne ob?anstvi a domovske pravo, v roce 1947 ji bylo navraceno ?eskoslovenske ob?anstvi. ^[10]

Konec ?ivota pro?ila se svou sestrou v Hietzingu u Vidn? a n?kolikrat nav?tivila ?eskoslovensko. V roce 1957 ji ve vide?skem byt? nav?tivili cestovatele Miroslav Zikmund a Ji?i Hanzelka . Zem?ela 28. za?i 1958 ve v?ku 93 let a v zav?ti odkazala zbyle v?ci po man?elovi Holicim. Je pochovana spolu s Emilem Holubem ve Vidni. ^{[p 1]}

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Sbirky [ editovat | editovat zdroj ]

• hlavni soubor sbirek je v Africkem muzeu v Holicich, otev?enem roku 1970.
• Osobni doklady, deniky, zapisniky, diplomy, kresby, fotografie, vyst?i?ky jsou v Naprstkov? muzeu v Praze
• jednotliviny jsou v muzeich ve Vidni

Publikace [ editovat | editovat zdroj ]

Narodni knihovna ?R eviduje 29 odbornych publikaci, jejich? autorem je Emil Holub a ktere byly vydany za jeho ?ivota. B?hem prvniho pobytu v Africe vydal dv? publikace anglicky, dale u? pak p?eva?n? ?esky a n?mecky (?asto vychazely ve stejnem roce ob? jazykove mutace). Prvni ?eskou knihu Emila Holuba vydal J. Otto v roce 1880: Sedm let v ji?ni Africe : p?ihody, vyzkumy a lovy na cestach mych od poli diamantovych a? k ?ece Zambesi : (1872?1879). Dil prvy Posmrtnych vydani se dila Emila Holuba do?kala a? po druhe sv?tove valce, kdy v roce 1948 vydali Tou?imsky a Moravec ?erny raj: P?ijezd do ji?ni Afriky a prvni cesta ? Prvni ?ast cestopisu Sedm let v ji?ni Africe : (1872?1873) a v roce 1952 vydala Osv?ta Praha reprint vydani z roku 1881 Velke dobrodru?stvi : cesta po Zambezi (vyzdoba knihy Karel Liebscher ) . V dal?ich letech pak vy?ly knihy Emila Holuba te? v n?m?in?, angli?tin? a ru?tin?. ^[11]

Pocty a odkazy v kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

Film [ editovat | editovat zdroj ]

• Podle romanu Edvarda Valenty Druhe housle nato?il v roce 1952 re?iser Milo? Makovec film Velke dobrodru?stvi . Emila Holuba hral Otomar Krej?a , R??enu Holubovou Antonie Hegerlikova . ^[12]
• Emil Holub s man?elkou R??enou se te? objevili v anekdoticke sekvenci filmu Jara Cimrman le?ici, spici (1983, re?ie Ladislav Smoljak ). Emila Holuba hral Ji?i Zahajsky , R??enu Holubovou Nina Divi?kova . ^{[13] [14]}
• V roce 1998 nato?ila ?eska televize dokumentarni film Po stopach Emila Holuba ^[15]

Sochy [ editovat | editovat zdroj ]

• Pomnik od Jind?icha Soukupa byl odhalen roku 1949 v Holicich.
• Pomnik z ?erneho mramoru s bustou Emila Holuba od zimbabwskeho socha?e Last Mahwahwa byla odhalena ke 130. vyro?i od prvni nav?t?vy Viktoriinych vodopad? , z iniciativy Velvyslanectvi ?R v Harare p?ed Narodnim muzeem Zambie ve m?st? Livingstone (na zambijske stran? vodopad?. Sochu slavnostn? odhalili ^[16] velvyslanci ?eske republiky Jaroslav Ol?a, jr. a Rakouske republiky Michael Brunner.
• Busta Emila Holuba je v Naprstkov? muzeu v Praze.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Martin ?amal: Emil Holub : Cestovatel ? etnograf ? spisovatel, Praha, 2013
• Edvard Valenta : Druhe housle (1943), ^[17]
• Franti?ek B?hounek : Na sever od Zambezi (1946)
• Vojt?ch Lev: Za velkym dobrodru?stvim (1947)
• Ji?i Baum : Holub a Ma?ukulumbove Dostupne online
• Bohumil Bau?e : ?ivot a cesty Dr. Emila Holuba
• Ctibor Votrubec: Jihoafricke cesty Emila Holuba ,
• J. V. ?elizko: ?ivot a utrpeni africkeho cestovatele dr. E. Holuba v poslednich dopisech
• J. M. Dlouhy: Neznamy dr. Emil Holub .

Ostatni [ editovat | editovat zdroj ]

• ?ad ?elezne koruny III. t?idy. ^[18]
• Ryti? ?adu Franti?ka Josefa ^[19]

• V roce 1993 v?novala ?eska pubrockova kapela T?i sestry Emilu Holubovi pise? Lidojedi ^[20] (za?azena do alba ?vedska trojka ).
• 31. ledna 1999 ziskava gymnazium v Holicich ?estny nazev Gymnazium Dr. Emila Holuba .
• 20. unora 2002 ?eska narodni banka vydala st?ibrnou minci nominalu 200  K? k p?ipomenuti 100 let od umrti Dr. Emila Holuba.
• V letech 2002?2006 zorganizovalo Velvyslanectvi ?R v Harare ^[21] ?adu akci spjatych s propagaci Emila Holuba ^[21]
• V roce 2005 jej hlasy divak? ?T umistily na 90. misto v anket? Nejv?t?i ?ech .

Zajimavost [ editovat | editovat zdroj ]

Emil Holub byl filatelista, byl ?lenem nejstar?iho ?eskeho klubu ? Klubu ?eskych filatelist? ? pozd?ji Klub 001. Byl zobrazen na ?eskoslovenskych znamkach z roku 1952 a na ?eske znamce z roku 2007. K ob?ma vyro?im byla vydana i obalka prvniho dne. ^[22]

Vystavy v?novane Emilu Holubovi [ editovat | editovat zdroj ]

• Ji?ni Afrika, Z cestopisneho deniku Emila Holuba (1996) ? Naprstkovo muzeum asijskych, africkych a americkych kultur , Praha
• Afrika o?ima Emila Holuba (2002) ? Narodni knihovna ?eske republiky ? Klementinum, Praha
• Dr. Emil Holub 100 let od umrti vyznamneho ?eskeho cestovatele (2002) ? Okresni muzeum, Sokolov
• Emil Holub ? ?esko-rakousky cestovatel (2004?2005) ? Livingstone, Limulunga, Lusaka (Zambie); Pretoria , Kimberley (JAR); Bulawayo (Zimbabwe)
• Dr. Emil Holub ? africky cestovatel (realizace vystavy Pamatnik Dr. Emila Holuba v Holicich a Spole?nost p?atel Afriky, 2009?2013) ? Regionalni muzeum , Litomy?l; Muzeum Krom??i?ska , Krom??i?; Zoo Ohrada , Hluboka nad Vltavou; Galerie Na kolonad? Le?ebnych lazni Bohdane?; Galerie ?eskeho centra, Brusel; Muzeum v Moravske T?ebove; ZOO Plze? ; ?eske centrum, knihovna Fili, ZOO, Moskva; ZOO Liberec
• Dr. Emil Holub ? p?ib?h cestovatele (2012, 2013, 2014, 2015) ? Naprstkovo muzeum asijskych, africkych a americkych kultur, Praha; Patek (zamek)
• Emil Holub a Slapy Viktoriiny (2012) ? Regionalni muzeum K. A. Polanka v ?atci (autor Marie Imbrova )
• Holubovo putovani ji?ni Afrikou (2017) ? Oblastni muzeum v Lounech
• Tam za ?ekou Zambezi (2020) ? Regionalni muzeum K. A. Polanka v ?atci (autor Marie Imbrova )
• Expozice na zamku v Patku u Peruce v okrese Louny
• Emil Holub (2023?2024) ? Naprstkovo muzeum asijskych, africkych a americkych kultur , Praha

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Emil Holub na anglicke Wikipedii.

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BAUM, Ji?i . Holub a Ma?ukulumbove : kapitoly o nejv?t?im ?eskem cestovateli . Praha: Nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d , 1955. 127 s. Dostupne online .  
• BAU?E, Bohumil . ?ivot a cesty doktora Emila Holuba . Praha: J. Otto , 1907. 195 s.  
• B?HOUNEK, Franti?ek . Na sever od Zambezi : Cesty doktora Emila Holuba . Praha: Tou?imsky & Moravec , 1946. 212 s.  
• DLOUHY, Jind?ich. Dr. Emil Holub : africky cestovatel . Praha: Naprstkovo muzeum v Praze , 1947. 173 s.  
• FORST, Vladimir , a kol. Lexikon ?eske literatury : osobnosti, dila, instituce. 2/I. H?J . Praha: Academia , 1993. 589 s. ISBN   80-200-0468-8 .  
• HOLUB, Emil. Sedm let v ji?ni Africe: p?ihody, vyzkumy a lovy na cestach mych od poli diamantovych a? k ?ece Zambesi (1872-1879) . Praha: J. Otto, 1880. Dostupne online .  
• HOLUB, Emil. Druha cesta po Ji?ni Africe: Z kapskeho m?sta do zem? Ma?ukulumb?v: Cesty v Ji?ni Africe vykonane v letech 1883-1887 . Praha: J. Otto, 1890. Dostupne online .  
• KAFKA, Josef. Pr?vodce africkou vystavou cestovatele Dra. Emila Holuba . Praha: J. Otto, 1892. 79 s. Dostupne online .  
• LEV, Vojt?ch, PODHAJSKY Jan. Za velkym dobrodru?stvim : vypravovani o ?eskem cestovateli . Praha: Komenium, 1947. 227 s.  
• MARTINEK, Ji?i; MARTINEK, Miloslav. Kdo byl kdo : sv?tovi cestovatele a mo?eplavci . Praha: Libri , 2003. 551 s. ISBN   80-7277-118-3 . S. 253?255.  
• STREIT, Vincenc. S jmenem Rosa Afrikou (?ena rovna mu??m) . Pelh?imov: [s.n.], 2010. 144 s. ISBN   978-80-7415-042-5 .  
• ?AMAL, Martin. Emil Holub : Cestovatel ? etnograf - spisovatel . Praha: Nakladatelstvi Vy?ehrad , 2013. 304 s. ISBN   978-80-7429-243-9 .  
• VALENTA, Edvard . Druhe housle : roman o velke cest? Emila Holuba . Praha: ELK, 1945. 315 s.  
• VOTRUBEC, Ctibor. Jihoafricke cesty Emila Holuba . Praha: Mlada fronta , 1954. 157 s.  
• ?ELIZKO, Jan Vratislav. ?ivot a utrpeni africkeho cestovatele dra E. Holuba v poslednich dopisech : (1897?1902) . Praha: Vydavatelstvi Nove epochy, 1922. 93 s.  
• KDO BYL KDO v na?ich d?jinach do roku 1918: HOLUB Emil [online]. Libri [cit. 2013-01-23]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-05-22.  
• KDO BYL KDO ?e?ti a sloven?ti orientaliste, afrikaniste a iberoamerikaniste: HOLUB Emil [online]. Libri [cit. 2013-01-23]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-08-26.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Emil Holub na Wikimedia Commons
• Osoba Emil Holub ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Emil Holub
• Plne texty d?l autora Emil Holub na projektu Gutenberg (anglicky)
• Digitalizovana dila Emila Holuba v Narodni digitalni knihovn?.
• Emil Holub v Lexikonu ?eske literatury v Digitalni knihovn? Akademie v?d ?R
• Africke muzeum dr. Emila Holuba
• Kratka biografie
• V Africe uctili cestovatele Holuba
• Otev?eli vystavu o Holubovi, odvezou obrazky nosoro?c?m
• ?ivot a cesty Emila Holuba. 1. ?ast ? Sedm let v Africe
• ?ivot a cesty Emila Holuba. 2. ?ast ? Do zem? Ma?ukulumb?
• Emil Holub a 11 let africkeho dobrodru?stvi ? cestovatelsky po?ad Casablanca na Radiu Wave