Hrad Edo 江?城
Most Seimon I?iba?i , ktery vede k hlavni bran? cisa?skeho palace.
U?el stavby
japonsky cisa?sky palac
Zakladni informace
Vystavba	1457
Zanik	P?eva?nou ?ast hradu zni?il 5. kv?tna 1873 po?ar.
Materialy	?ula , earthworks a d?evo
Stavebnik	Ota Dokan , Iejasu Tokugawa
Poloha
Adresa	1-1 ?ijoda, ?ijoda-ku 100-0001, Tokio
Sou?adnice	35°41′17,96″ s. ?. , 139°45′15,8″ v. d.
Dal?i informace
Web	Oficialni web a Oficialni web
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Hrad Edo ( japonsky Edo-d?o , 江?城), znamy te? jako Hrad ?ijoda ( ?ijoda-d?o , 千代田城), byl rovinny hrad , ktery v roce 1457 zbudoval japonsky vale?nik Ota Dokan (1432?1486). Dnes jsou zbytky hradu sou?asti japonskeho cisa?skeho palace , ktery se nachazi ve zvla?tnim obvodu ?ijoda v centru Tokia , je? bylo v te dob? zname jako Edo v tehdej?i provincii Musa?i . ^[1] Iejasu Tokugawa zde zalo?il ?ogunat Tokugawa . B?hem obdobi Edo byl hrad nejen ?ogunovou rezidenci, ale i sidlem ?ogunatu a vojenskeho veleni statu. Po padu ?ogunatu a nastupu reforem Meid?i po roce 1869 se z hradniho arealu stalo sidlo japonskeho cisa?e , jim? byl tehdy mlady cisa? Meid?i . N?ktere hradni p?ikopy , zdi a ?asti hradeb p?e?ily a? do dne?nich dni. Rozloha hradu v obdobi Edo v?ak byla v?t?i, ne? je tomu nyni. ?ast p?vodnich pozemk? dnes zabira tokijske centralni nadra?i a obchodni ?tvr? Marunou?i, ktere se rozkladaji v mistech vn?j?iho hradniho p?ikopu. Obklopoval te? park Kitanomaru s viceu?elovou halou Nippon Budokan a dal?i pam?tihodnosti zdej?i oblasti. ^[2]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

N?kdy koncem obdobi Heian nebo po?atkem obdobi Kamakura si vale?nik Edo ?igecugu vybudoval sidlo v mistech dne?nich ?asti Honmaru a Ninomaru. V 15. stoleti odtud klan Ed? po povstani v regionu Kanto ode?el a samuraj Ota Dokan, vazal Ogigajacuovske v?tve rodu Uesugi?, vystav?l v roce 1457 pro tento rod hrad Edo.

Po oblehani Eda v roce 1524 ziskal hrad pozdni klan Hod?o . ^[3] Hod?ove hrad Edo opustili v roce 1590 vzhledem k oblehani jejich ust?edniho hradu Odawara vojskem Hidejo?i Tojotomiho . Jeho armada ?itajici 220 000 mu?? oblehala hrad pat?ici Hod??m po dlouhe t?i m?sice. ^[4] Posadku hradu Odawara p?itom tvo?ilo 82 000 mu??. Pote, co Hidejo?i Tojotomi odm?nil Iejasua Tokugawu osmi vychodnimi provinciemi, u?inil Tokugawa z hradu Edo svoji zakladnu. ^[1] V roce 1615 pak p?i oblehani Osaky porazil Hidejo?iho syna Hidejori Tojotomiho a stal se tak politickym v?dcem Japonska. V roce 1603 ziskal Tokugawa titul Sei-i Tai?ogun neboli ?vojev?dce ?i general, ktery bojuje proti barbar?m“, a Edo se tak stalo sidlem Tokugawovy spravy .

?asti arealu byly p?vodn? zaplavene mo?em, ktere dosahovalo a? k dne?ni ?asti Ni?inomaru. Kv?li stavb? hradu musely byt provedeny terenni upravy. ^[5] Stavebni prace za?aly v roce 1593 a byly dokon?eny a? za Iejasuova vnuka Iemicua roku 1636 . V te dob? ?ilo v Edu ji? 150 000 obyvatel. ^[5] Ji? existujici ?asti Honmaru, Ninomaru, a Sannomaru byly roz?i?eny p?ipojenim oblasti Ni?inomaru, Ni?inomaru-?ita, Fukiage a Kitanomaru. Obvod arealu m??il 16 km.

?ogun vy?adoval, aby daimjoove dodavali na stavbu hradu stavebni material , co? byl zp?sob, jak udr?et moc pan? provincii pod kontrolou. Velke ?ulove bloky se dopravovaly ze zna?ne dalky. Jejich velikost a po?et zavisely na bohatstvi toho ktereho velmo?e . Ti bohat?i museli p?ispivat v?t?im mno?stvim. Daimjoove, kte?i nedodavali stavebni kamen , m?li za ukol dodavat pracovni silu pro prace, jako bylo hloubeni velkych p?ikop? a srovnavani vyvy?enin. Zemina vyt??ena p?i hloubeni p?ikop? slou?ila k srovnavani terenu a uprav? odvodn?nych usek? mo?e. Budovani hradu tak podnitilo vznik uzemi, kde se mohli usidlovat obchodnici. V prvni fazi vystavby se praci zu?astnilo p?inejmen?im 10 000 lidi, v prost?edni fazi pak p?es 300 000. ^[5]

Po skon?eni stavebnich praci m?l hrad 38 r?znych bran. Valy byly tem?? 20 metr? vysoke a vn?j?i hradby 12 metr?. Dal?i ochranu zaji??ovaly p?ikopy, je? vytva?ely tem?? soust?edne kruhy. N?ktere z nich sahaly a? do oblasti I?igaja a Jocuja v dne?ni tokijske ?tvrti ?ind?uku . Jeliko? byly hradni stavby a v?t?ina budov ve m?st? ze d?eva, dochazelo zde k ?astym po?ar?m, z nich? n?ktere va?n? po?kodily ?asti hradu.

Ve Velke borove chodb? hradu (japonsky Macu no Oroka , 松之大廊下) tasil 21. dubna 1701 daimjo Naganori Asano sv?j kratky me? wakiza?i a pokusil se zabit ?ogunova u?ednika Jo?inaku Kiru, ktery ho urazil. Tak za?aly udalosti, je? se staly legendou ? p?ib?h 47 ronin? .

Pote, co se 9. listopadu 1867 Jo?inobu Tokugawa vzdal sveho ?ogunskeho postu a p?edal svoje pravomoci cisa?i Meid?imu, musel byvaly ?ogun spolu s dal?imi obyvateli hradu svoje sidlo opustit. V ?ijnu 1868 byl hradni komplex p?ejmenovan na Tokijsky hrad ( Tokei-d?o , 東京城) ^[6] a v nasledujicim roce na Cisa?sky hrad ( Kod?o , 皇城). T?iadvacateho dne 10. m?sice druheho roku obdobi Meid?i podle japonskeho kalenda?e , tedy 1869 , p?emistil cisa? sve sidlo do Tokia, jak bylo Edo p?ejmenovano, a hrad Edo se stal cisa?skym palacem. ^[7]

V noci 5. kv?tna 1873 zachvatil stary hrad Edo po?ar. Novy cisa?sky palac ( Kjud?o , 宮城) byl roku 1888 postaven v ?asti hradu kolem stare v??e, ktera sho?ela v roce 1657 b?hem Velkeho po?aru Meireki. Stavby z tokugawskeho obdobi, je? dosud staly, byly str?eny, aby uvolnily misto novym vladnim budovam. Samotny cisa?sky palac v?ak byl postaven v ?asti Ni?inomaru, nikoli na stejnem mist?, kde v ?asti Honmaru staval ?ogun?v palac .

P?i americkych naletech na Tokio b?hem 2. sv?tove valky , a zejmena p?i Bombardovani Tokia v noci z 9. a 10. b?ezna 1945 , ktere provedlo letectvo Spojenych stat? a ktere je pova?ovano za nejni?iv?j?i nalet v lidske historii, ^[8] p?i n?m? 279 strategickych bombarder? B-29 Superfortress shodilo na m?sto 1665 tun zapalnych bomb a zni?ilo oblast o rozloze p?es 40 km ² , tj. asi ?tvrtinu uzemi m?sta, byl cisa?sky palac zna?n? po?kozen.

Dnes je tato ?ast tokijskeho cisa?skeho palace vyhla?ena za historickou pamatku a vlada se sna?i zachovat zbyvajici budovy hradu Edo.

Vzhled hradu [ editovat | editovat zdroj ]

Hrad Edo nebyl jen rozsahly, ale te? pe?liv? propracovany. Jeho areal byl rozd?len na n?kolik okrsk?. St?ed tvo?il okrsek Honmaru, okrsky Ninomaru (2. komplex) a Sannomaru (3. komplex) se rozkladaly na vychod. Zapadni komplex tvo?il okrsek Ni?inomaru, na n?j? navazovaly okrsky Ni?inomaru-?ita (vn?j?i usek) a z druhe strany protipo?arni sekce Fukiage. Severni ?ast hradu pak tvo?il komplex Kitanomaru. Jednotlive okrsky byly odd?leny p?ikopy a mohutnymi kamennymi hradbami, na nich se nachazely r?zne v??e, ba?ty a dal?i obranne prvky. Vychodn? od okrsku Sannomaru se nachazel vn?j?i p?ikop, ktery obklopoval okrsky Ote-mae a Daimj?-K?d?i. Kolem okrsku Honmaru a vychodni strany komplexu Ni?inomaru byly vybudovany kamenne hradby i?igaki . Ka?dy okrsek byl p?istupny po d?ev?nych mostech, je? na ka?de stran? chranila brana .

Jak Tokugawove v 17. stoleti p?itvrzovali politiku sankin-k?tai , tedy centralniho dohledu na daimjoy, bylo pro pany provincii u?elne z?idit si v Edu rezidenci v blizkosti ?ogunova palace. Sidla velmo?? obklopovala vnit?ni ?asti hradu; soust?edila se zejmena p?i Vn?j?i sakurove bran? na jihovychod? a v okrscich Ote-mae a Daimj?-K?d?i vychodn? od hradu uvnit? vn?j?iho p?ikopu. N?ktere rezidence se nachazely i uvnit? vnit?nich p?ikop? ve vn?j?i ?asti okrsku Ni?inomaru. Panska sidla byla rozlehla a propracovana. Nechyb?ly u nich japonske zahrady ?i n?kolik vstupnich bran. V ka?dem bloku bylo 4?6 rezidenci obklopenych drena?nimi strouhami. ^[5] Men? bohati daimjoove si sm?li stav?t obydli zvana ban?o na sever a zapad od hradu.

Oblasti na vychod a jih od hradu byly ponechany pro obchodniky, jeliko? se nehodily pro rezidence. P?vodn? se tam nachazela rovn?? zabavni ?tvr? Jo?iwara .

Mosty [ editovat | editovat zdroj ]

P?es vn?j?i p?ikopy vedly dva mosty . P?vodni d?ev?ne obloukove konstrukce nahradily v obdobi Meid?i moderni kamenny a litinovy most. Vstup na n? kdysi umo??ovaly z obou stran brany, do dne?nich dni se dochovala pouze brana Ni?inomaru-mon , ktera slou?i jako hlavni brana dne?niho Cisa?skeho palace.

Oba mosty jsou dnes, stejn? jako Vnit?ni palac, uzav?ene pro ve?ejnost. Oteviraji se pouze dvakrat do roka ? na Novy rok (2. ledna) a na narozeniny panujiciho cisa?e (23. unora).

• 
  Litinovy most Nid?uba?i u Cisa?skeho palace
• 
  Kamenny most Meganeba?i vedouci k hlavni bran? palace

Brany [ editovat | editovat zdroj ]

Vnit?ni prostory hradu chranilo mno?stvi velkych a malych d?ev?nych bran, mon , vsazenych do kamennych zdi. Dodnes se jich zachovala jen necela desitka. Sm?rem z jihu na zapad a k severu jsou to hlavni brana u mostu Meganeba?i, Sakurada-mon, Saka?ita-mon, Kikjo-mon, Hanzo-mon, Inui-mon, Ote-mon, Hirakawa-mon a Kitahaneba?i-mon. Z ostatnich bran se dochovaly pouze mezery v kamennych zdech, v nich? byly osazeny d?ev?ne brany. Velke brany, jako je Ote-mon, hlidala posadka a? 120 ozbrojenych mu??, zatimco ty men?i mivaly posadku tvo?enou 30 a? 70 mu?i. Podle zpravy sepsane generalnim ?editelem Holandske vychodoindicke spole?nosti Francoisem Caronem z nizozemske faktorie v Nagasaki Ded?ima byly brany a p?ilehle prostory naplanovany tak, aby zmatly nezasv?cence. Nebyly toti? umist?ny v p?imce, ale st?idav?, aby se p?ichozi musel poka?de oto?it o 90 ?, cht?l-li projit dal?i branou. ^[5]

• 
  Saka?ita-mon
• 
  Inui-mon
• 
  Hanzo-mon

Hlavni hradni v?? [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni hradni v?? , v Japonsku obvykle zvana ten?u ?i ten?ukaku , se v Edu nazyvala ten?udai (天守台). Stala v severnim cipu okrsku Honmaru. Hned vedle se nachazi brana Kitahaneba?i-mon, je? byvala hlavnim p?istupem do teto nejvnit?n?j?i ?asti. Dochovane zaklady v??e m??i ve vychodozapadnim sm?ru 41 m a v severoji?nim sm?ru 45 m a jsou 11 m vysoke. Na t?chto zakladech stavala p?tipatrova v?? postavena roku 1607 , je? byla se svymi 51 metry nejvy??i hradni v??i v celem Japonsku. Byla zdobena zlatem a symbolizovala tak ?ogunovu moc. V roce 1657 ji zni?il Velky po?ar Meireki, po n?m? ji? nebyla nikdy obnovena. V?e, co z ni zbylo, jsou prav? jen jeji zaklady.

Zajimavost [ editovat | editovat zdroj ]

Ve filmech s tematikou z japonskych d?jin , ktere se odehravaji v Edu po roce 1657, se v?t?inou objevuje hrad Edo s v??i. Jeho ?dublerem“ je v?ak v t?chto filmech pov?stny kjotsky hrad Himed?i .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Edo Castle na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Edo na Wikimedia Commons