Dynastie ?oson

Dynastie ?oson
Zem?	Korea
Tituly	korejsky kral , korejsky cisa?
Zakladatel	I Song-ge
Rok zalo?eni	1392 ? general I Song-ge se stava kralem
Konec vlady	1910 ? Japonska anexe Koreje
Posledni vladce	Sund?ong
Sou?asna hlava	I ?chong
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

; vlajka	; znak
Geografie
Hlavni m?sto	Kesong ( 1392 ? 1394 / 1399 ? 1405 ) ; Hansong ( 1394 ? 1399 / 1405 ? 1897 )
	Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	5 730 000 (rok 1400 ) ; 9 200 000 (rok 1500 ) ; 11 000 000 (rok 1600 ) ; 13 500 000 (rok 1700 ) ; 17 082 000 (rok 1900 )
Jazyky	korej?tina , klasicka ?in?tina
Nabo?enstvi	konfucianske ( statni ideologie ), buddhisticke , ?amanisticke , taoisticke , k?es?anske (uznano 1886 )
	Statni utvar
Statni z?izeni	absolutni monarchie
Mate?ska ; zem?	tributarni vztahy ( 1401 ? 1895 ): ; ?i?e Ming ; ?i?e ?ching ; sou?ast statu: ; ?i?e ?ching ( 1882 ? 1894 jako autonomni stat ?iny) ; Japonsko ( 1894 ? 1896 ) ;
M?na	mun ( 1633 ? 1892 ) ; yang ( 1892 ? 1897 )
	Statni utvary a uzemi
	Korjo
	Tamna
	Korejske cisa?stvi

Dynastie ?oson ( hangul : 朝鮮; han?a : 朝鮮), zvana te? jako Dynastie I nebo Ri , byla korejska kralovska a pozd?ji cisa?ska dynastie, vladnouci v letech 1392 ? 1910 Koreji neboli kralovstvi ?oson , pozd?ji Korejske cisa?stvi . Dynastii zalo?il v roce 1392 korejsky general I Song-ge , ktery svrhl dynastii Korjo a sam se stal kralem. V roce 1897 se kral Kod?ong prohlasil korejskym cisa?em, aby zd?raznil nezavislost Koreje. V roce 1910 ale byla Korea anektovana Japonskem a dynastie tak o vladu nad Koreou p?i?la.

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Korejske kralovstvi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1392 byl korejsky general I Song-gje poslan do ?iny do boj? proti dynastii Ming . Namisto toho se ale spojil s ?i?any, sesadil korejskeho krale a sam p?evzal vladu v zemi (znam je dnes pod svym posmrtnym jmenem Tched?o ). Kralovska dynastie dostala nazev ?oson ( Zem? jit?ni sv??esti ), v Evrop? je v?ak znama jako dynastie I (severokorejskym p?episem Ri). V roce 1394 se hlavnim m?stem stal Hanjang-gun (dne?ni Soul ) a konfucianismus byl povy?en na statni nabo?enstvi.

V obdobi za vlady krale Sed?onga Velkeho (1418?1450), je vynalezena korejska abeceda hangul . Korejske kralovstvi je napadeno Japonskem , ktere podnikalo invaze do Koreje v letech 1592 ? 1598 , pozd?ji je take napadeno Mand?uskem v letech 1627 ? 1636 . ^[1]

Novodoba historie [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1830 se Spojene staty americke pokou?ely vytvo?it z Koreje svou kolonii a jejim prost?ednictvim kontrolovat d?ni v Asii. V srpnu roku 1866 p?iplul ozbrojeny kolesovy parnik General Sherman po ?ece Tchadonggang k Pchjongjangu s umyslem prolomit korejsky izolacionismus a ziskat pro Ameri?any vyhodne obchodni postaveni. Mistni u?ady v?ak obchodovani odmitly a po serii poty?ek s mistnimi obyvateli byla lo? na rozkaz korejskych u?edniku zapalena, co? byl d?vod k trestne vyprav? Ameri?an? o dva roky pozd?ji. Pote museli Korejci je?t? n?kolikrat bojovat proti agresor?m. Ji? v ?ijnu 1866 bylo sedm francouzskych vale?nych lodi pora?eno na ostrov? Kanghwado . Mezitim se roku 1863 stal korejskym kralem Kod?ong , posledni korejsky kral a prvni cisa?. V roce 1871 byla odra?ena zmin?na trestna vyprava USA .

Pote, co se v roce 1894 rolnicka armada tonghak vzbou?ila proti feudalni vlad?, korejska vlada po?adala o pomoc ?inskou dynastii ?ching . Kdy? se Japonci dozv?d?li o p?itomnosti ?inskych vojsk v Koreji, rozhodli se tam vyslat osm tisic vojak?, pod zaminkou ochrany japonskych ob?an? ?ijicich v Koreji. Kdy? bylo povstani potla?eno, ?ina Japonsku navrhla, aby ob? vojska Koreu opustila. Japonsko to odmitlo a navrhlo ?in?, ?e by mohli spole?n? reformovat korejskou vnit?ni spravu a tak dosahnout miru ve vychodni Asii. ?ina to v?ak pova?ovala za zasahovani do vnit?nich zale?itosti jineho statu.

V ?ervenci 1894 napadla japonska armada ?inske lo?stvo, a tak vypukla japonsko-?inska valka (1894?1895). Japonci m?li po celou dobu p?evahu diky modern?j?imu vybaveni a lep?i disciplin?. Nedalo se o?ekavat nic jineho ne? pora?ka ?iny. A prav? v d?sledku pora?ky ?iny, mocneho souseda a ochrance Koreje v ?ijnu roku 1897 vyhlasil kral Kod?ong zalo?eni nezavisleho Korejskeho cisa?stvi (Tahan ?eguk) a sam se tak povy?il na cisa?e , stal se tak poslednim korejskym kralem a p?edposlednim korejskym panovnikem. P?ivlastn?nim titulu cisa?e sm??oval k uznani Koreje jako statu nezavisleho na ?in?, ale i Japonsku, a to i tim, ?e titul korejskeho panovnika byl tim padem rovny titulu panovnik? ?iny a Japonska.