Vzpominka na v?echny v?rne zesnule , Pamatka v?ech v?rnych zem?elych , Svatek zesnulych , Pamatka zesnulych ?i lidov? Du?i?ky ( lat. In commemoratione omnium fidelium defunctorum ), ktera p?ipada na 2. listopadu , je v ?imskokatolicke cirkvi dnem liturgickeho roku , kdy se cirkev modli za du?e v o?istci . Liturgicke ob?ady slou?i v tento ?as i Cirkev ?eskoslovenska husitska , ktera vze?la z prost?edi katolickeho modernismu po prvni sv?tove valce .

Anglikanska cirkev slaveni Du?i?ek zru?ila, av?ak n?kde byla pamatka obnovena v ramci anglokatolickeho hnuti. Protestantska reformace nebyla ve zru?eni takto d?sledna: Martinu Lutherovi se b?hem ?ivota nepoda?ilo slaveni pamatky v Sasku potla?it.

Historie

Oslava Du?i?ek se odviji od slavnosti (svatku) V?ech svatych , ktery p?ipada na 1. listopadu. V noci z 31. ?ijna na 1. listopadu slavili Keltove konec leta a novy rok, svatek Samhain . Samhain byl podle keltske tradice ?asem, kdy se du?e zesnulych vraci dom? a jejich p?ibuzni jim svitilnami z vydlabanych ?ep pomahaji na cest? do podsv?ti . Na ochranu p?ed zlymi duchy se lide p?evlekali do hadr? a malovali si obli?eje. ^[1] Svatku Samhain je svou podstatou a znaky nejvice podobny Halloween slaveny ve?er 31. ?ijna. Historickym p?edch?dcem k?es?anskych du?i?ek byly u pohanskych Slovan? ritualizovane oslavy ?i hostiny, konane p?imo na nekropolich na po?est zesnulych p?edk?. ^[2]

S ohledem na fakt, ?e Keltove a pote Slovane osidlili St?edni Evropu a jejich kultury se zde prolinaly, se p?edpoklada, ?e svatek Samhain byl slaven i na uzemi ?R. ^[3]

Pamatku v?rnych zem?elych zavedl roku 998 opat z Cluny , sv. Odilo († 1048 ), ktery se sna?il pok?es?an?tit pohanskou tradici ^[4] . Z Cluny se slaveni roz?i?ilo po v?ech benediktinskych kla?terech. V ?im? se pamatka 2. listopadu za?ala slavit ve 13. stoleti . ^[5] V 15. stoleti v Aragonii za?ali v tento den dominikan?ti kn??i slavit t?i m?e ; tento zvyk potvrdil pape? Benedikt XIV. ( 1748 ) a roz?i?il pro v?echny kn?ze ve ?pan?lsku , Portugalsku a Latinske Americe . V roce 1915 dovolil Benedikt XV. slou?it t?i m?e v?em kn??im (jednu na umysl pape?e, jednu za du?e v o?istci, jednu za jiny umysl). ^[6] V teto dob? se na Du?i?ky po?adaly pr?vody na h?bitovy, zdobily se hroby atd.

Zvyky spojene s oslavou

Lidove zvyky

Jedna z ?ady ?eskych lidovych pov?r byla, ?e v p?edve?er Du?i?ek vystupuji du?e z O?istce , aby si odpo?inuly od utrap. Blizci h?i?nik? proto m?li naplnit lampu na olej maslem, aby si du?e mohly pot?it spaleniny . Ve?er se p?ibuzni nebo p?atele napili studeneho mleka (nebo se jim post?ikali), aby se tak du?e ochladily. ^[7]

Na svatky se take pekly ?kosti svatych“, bochanky ?i rohliky ve tvaru kosti. V ji?nich ?echach je?t? na po?atku 20. stoleti chodili kolednici na Du?i?ky prosit o toto pe?ivo. V okoli ?eskeho Krumlova nazyvali tuto koledu ?chodit po rohlikach“. ^[8] Pe?ivem ?du?i?kami“ se obdarovavali chudi, pocestni a ?ebraci u kostela. Na uzemi jiho?eskeho Doudlebska se pekly tzv. v?esvate rohliky nebo v?esvate du?i?ky, toto pe?ivo bylo v?t?i ne? jinde. ^[7]

K?es?anske zvyky

Podle kardinala Vlka je pamatka zem?elych nejv?t?im svatkem vedle Vanoc , ktery v ?esku ?slavi“ jak k?es?ane, tak i nev??ici a to vzpominkou, ozdobenim rodinnych hrob? ?i zapalenim svi?ky. Pro katoliky znazor?uji ?ive kv?tiny viru ve v??ny ?ivot a maji demonstrovat p?esv?d?eni, ?e ?ivot hrobem nekon?i. Ho?ici svice maji symbolizovat p?itomnost zmrtvychvstaleho Krista , stejn? jako o Velikonocich nebo p?i m?i. ^[9]

Vzpominka na mrtve je sou?asti ka?deho slaveni eucharistie . ? Vzpominame na na?e blizke a v duchu se ptame, jake sv?dectvi nam zanechali. “ ^[10] Na h?bitovech se proto konaji v h?bitovnich kaplich, kostelech ?i u hlavniho h?bitovniho k?i?e bohoslu?by slova nebo m?e svate. Na Du?i?ky ma take kn?z povoleno stejn? tak jako p?i poh?bech a zadu?nich m?ich nosit ?erne roucho (na h?bitovech v?t?inou pluvial ), ve kterem prochazi spolu s v??icimi h?bitov a kropi hroby sv?cenou vodou .

Plnomocne odpustky

V??ici ?imskokatolickeho vyznani slavi Du?i?ky jako Vzpominku na v?echny v?rne zem?ele, tedy ty, kte?i jejich? du?e je?t? nedosahly nebe , ale jsou ve fazi ?o?i??ovani“. Pro tyto du?e lze od 1. do 8. listopadu ziskat jeden plnomocny odpustek denn? (b??n? lze p?i spln?ni podminek vyprosit odpustky ?aste?ne). Podminky jsou:

• nav?t?va h?bitova a modlitba za zem?ele (pro ka?dy odpustek v jiny den)
• Svatost smi?eni (sta?i jednou, ne nutn? v tyto dny)
• Svate p?ijimani (pro ka?dy odpustek)
• modlitba na umysl pape?e (2. listopadu Ot?e na? a V??im v Boha , jindy libovolna)
• nemit zalibeni v ?adnem h?ichu

1. listopadu od poledne do p?lnoci lze nav?t?vu h?bitova nahradit modlitbami Ot?e na? a V??im v Boha v kostele. ^{[11] [12]}

Modlitba za du?e

V souvislosti s prosbami za zesnule b?hem Du?i?ek byva zmi?ovana modlitba: ^{[13] [14] [15]}

Na du?i?ky pamatujme, z o?istce jim pomahejme!
Budou na nas vzpominat, a? my budem umirat…
V du?i?kovy ve?er, roz?ehneme svi?ky,
modlime se ti?e, p?i nich za du?i?ky.
Posledni ji? svice, zvolna doho?iva,
za du?e, jich? nikdo, nikdo nevzpomina.

Ob?tinky

V Cirkvi ?eskoslovenske husitske byla pod vlivem modernismu roz?i?ena praxe tzv. ob?tinek, kdy p?i bohoslu?b? ?i zvla?tni pobo?nosti byly sesbirany liste?ky se jmeny zesnulych, n?kdy p?ipnuty na vely vzpominkovy v?nec umist?ny v ?ele bohoslu?ebneho prostoru. ^[16]

Kv?tinovy dar

Pro mnoho v??icich i nev??icich jsou Du?i?ky dobou k zamy?leni nejen nad smrti: ? …v??ici lide chodi na hroby, ?e pokladaji na hroby kv?tiny, rozsv?cuji svici, ale vysv?tleni, zamy?leni nad tim ?pro?“, jsem tam bohu?el nena?el. A lide smysl t?chto gest a znameni ?asto neznaji. Jinak by hroby nezavalovali mno?stvim zbyte?n? drahych um?lych, papirovych, voskovych kv?tin. Co tim vyjad?uji? Je snad na?e vira jen ?papirova“, um?la? . “(kardinal Miloslav Vlk) ^[9]

P?i vyzdob? hrob? a vzpominkovych mist v zemich s k?es?anskou tradici byvaji v tomto obdobi pou?ity i um?le a su?ene kv?tiny aran?ovane ve form? smute?ni vazby . D?vodem je chladno nebo mraziky obvykle v tomto obdobi.

Ostatni

Kriminalita

Zlod?ji b?hem Du?i?ek kradou v?nce, kytice, svi?ky, lucerny a dal?i ozdoby hrob? a sna?i se je zpen??it. ^[17] Rovn?? jsou ?ast?j?i vloupani do zaparkovanych automobil? nav?t?vnik? h?bitova. ^{[18] [19]} Nav?t?vnici h?bitova mohou byt okradeni o p?iru?ni zavazadla ?i penize. Policie ?R proto radi zejmena senior?m, aby nenav?t?vovali opu?t?na mista v dob?, kdy se ji? na h?bitovech a v jejich okoli ostatni lide nepohybuji. Policie rovn?? ?ada u?astniky silni?niho provozu , s ohledem na vy??i po?et nehod v teto dob?, aby zejmena v okoli pietnich mist byli opatrni a ohleduplni. ^[17]

Statistika

podle pr?zkumu agentury STEM/MARK z roku 2013 ^[20]

• v obdobi Du?i?ek ucti na h?bitov? pamatku zesnulych vice ne? polovina osob
• jen deset procent ale nav?tivi h?bitov p?esn? v den svatku
• vice ne? ?tvrtina osob, zejmena z Prahy, si ale na sve blizke zem?ele vzpomene bez nav?t?vy h?bitova
• tem?? devadesat procent osob nosi na hrob svi?ky
• vice ne? polovina ?ech? poklada na hrob v?nce
• padesat procent kombinuje nakoupene ozdoby s vlastnimi vyrobky
• vlastnoru?n? vyrab?na vyzdoba je pou?ivana asi na deset procent hrob?
• za svate?ni dekorace je t?etina osob ochotna zaplatit pouze 100 a? 200 K?, ale dal?i t?etina je ochotna zaplatit 200 a? 500 korun na vyzdobu hrobu

Reference

Literatura

• Navratilova, A. - Svatky V?ech svatych a Du?i?ek v ?eske lidove tradici. In: Sv?tci v lidove tradici. Uherske Hradi?t? 1995, s. 207-216.

Externi odkazy

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Du?i?ky na Wikimedia Commons
• Slavnost V?ech svatych a Du?i?ky na Katolik.cz
• Miloslav kardinal Vlk : Uvaha du?i?kova
• Pamatka zesnulych - video z cyklu ?eske televize Historicky magazin