Druha alija byla pravd?podobn? nejvyznamn?j?i a nejvlivn?j?i ?idovska imigra?ni vlna , b?hem ktere do osmanske Palestiny p?i?lo v letech 1904 a? 1914 p?ibli?n? 40 000 ?id? vedenych socialisticko ? sionistickymi idealy, hlavn? z uzemi dne?niho Ruska a Polska , ?aste?n? te? z Jemenu . ^[1] Hlavni p?i?inou teto aliji byl mimo?adny nar?st antisemitismu v carskem Rusku a pogromy v pasu osidleni (zejmena pak Ki?in?vsky pogrom v roce 1903 a pogromy po neusp??ne ruske bur?oazni revoluci v roce 1905).

Nastup nove imigra?ni vlny p?edznamenal prvni politicky kongres palestinskych ?id?, takzvana ha-Knesija ha-erecjisra'elit , konany v srpnu 1903 v obci Zichron Ja'akov za u?asti 67 delegat?. Sjezd inicioval Menachem Usi?kin . Jeho vysledkem bylo odmitnuti takzvaneho ugandskeho planu (navrh na z?izeni ?idovske vlasti v Africe). Palestin?ti ?ide timto sjezdem vystoupili jako samostatny politicky akter. ^[2] Usi?kin v teto dob? zformuloval filozoficke obrysy druhe alije sve svem spisu Na? program . ^[3]

B?hem teto aliji byly do Palestiny ?p?ivezeny“ v?echny ideologie , ktere jsou dnes v Izraeli p?itomne (socialisticke, ortodoxni atp.). P?esto?e druha alija v mnoha ohledech p?isp?la k ?idovskemu osidleni Palestiny, je mnohymi pokladana za selhani, nebo? tem?? polovina imigrant? Palestinu opustila kdy? vypukla prvni sv?tova valka .

Charakter [ editovat | editovat zdroj ]

Lide, kte?i p?i?li v druhe aliji, byli p?eva?n? idealiste inspirovani revolu?nimi idealy v Ruskem imperiu, kte?i se v Palestin? sna?ili vytvo?it spole?ny zem?d?lsky system (zalo?ili kibucnicke hnuti). Prvni kibuc Deganja Alef zalo?ili v roce 1909 . Mimo zem?d?lske osady byly zakladany i m?stske osady; v roce 1909 byl pobli? Jaffy zalo?en Tel Aviv . ^[1]

Teto aliji je p?ipisovana zasluha za obrozeni hebrej?tiny a ukotveni tohoto jazyka jako ka?dodenni jazyk v Palestin?. Tomu vyznamn? p?isp?l Eliezer Ben Jehuda , ktery v roce 1908 vytvo?il prvni slovnik moderni hebrej?tiny . ^[4]

Imigranti druhe aliji zalo?ili mnoho instituci a socialnich a politickych organizaci v ji?uvu; mimo jine obrannou organizaci ha-?omer , ktera se stala p?edch?dkyni budouci ?idovske obranne organizace Hagana , dale Histadrut a prvni zdravotni a socialni organizace. V roce 1905 byla zalo?ena prvni hebrejska st?edni ?kola na uzemi Palestiny ? gymnazium Herzlija , v Tel Avivu. V roce 1912 byl polo?en zakladni kamen Technologickeho institutu Technion , ktery byl dokon?en v roce 1924 .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Second Aliyah na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BEN GURION, David . From Class to Nation: Reflections on the Vocation and Mission of the Labor Movement . [s.l.]: Am Oved, 1976. (hebrejsky)  
• SACHAR, Howard, M . D?jiny Statu Izrael . Praha: Regia, 1999. 767 s. ISBN   80-902484-4-6 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Druha alija na Wikimedia Commons
• (anglicky) Jewish Virtual Library - Druha alija
• (anglicky) ?idovska agentura - Druha alija

Alija do Izraele
presionisticka alija	navrat na Sijon ? stary ji?uv
p?ed zalo?enim Izraele	prvni alija ? druha alija ? b?hem prvni sv?tove valky ? t?eti alija ? ?tvrta alija ? pata alija ? alija Bet ? bericha
po zalo?eni Izraele	operace Letajici koberec ? operace Ezdra? a Nehemja? ? ?idovsky exodus z arabskych zemi ? polska alija ? alija z Etiopie ? sov?tska a postsov?tska alija ? alija z latinske Ameriky
koncepty	judaismus ? sionismus ? zakon o navratu ? ?idovska domovina ? jerida ? galut ? ?idovsky mesianismus
osoby a organizace	Theodor Herzl ? Sv?tova sionisticka organizace ? Kneset ? Nefe? be-nefe? ? Oleh ? El Al ? Alija mlade?e
souvisejici temata	d?jiny ?id? ? ?idovska diaspora ? ji?uv ? d?jiny sionismu ? d?jiny Izraele ? obrozeni hebrej?tiny ? nabo?ensky sionismus ? charedim a sionismus ? antisionismus