Disman?v rozhlasovy d?tsky soubor je soubor fungujici pod ?eskym rozhlasem . Roku 1935 ho zalo?il re?iser Miloslav Disman .

Historie ? Disman?v rozhlasovy d?tsky soubor [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 31. kv?tna 1931 vystoupil poprve v ?eskoslovenskem rozhlase Disman?v rozhlasovy a divadelni soubor d?ti a mlade?e ?eskoslovenskeho rozhlasu v Praze (pod zkratkou DRDS), jeho? zakladatelem, dirigentem, re?iserem, ?editelem i tajemnikem byl re?iser ?eskoslovenskeho rozhlasu Miloslav Disman . V rozhlase za?al Disman?v d?tsky recita?ni soubor p?sobit nejprve v rozhlasovych d?tskych ?inohrach a kdy? byl Miloslav Disman anga?ovan do rozhlasu jako dramaturg a re?iser, stal se i jeho soubor trvalym spolupracovnikem d?tskych rozhlasovych program?.

DRDS spolupracoval s ?Pra?skym divadlem pro mlade?” Mily Mellanove , divadlem Vaclava Va?atka a od roku 1942 s ?Intimnim divadlem” Jaroslava Dohnala v Um?lecke besed? , kde p?sobilo Dismanovo vlastni divadlo ?Intimni divadlo d?tem” (IDD). IDD zahajilo r. 1943 Karafiatovymi Brou?ky (dramaturg Miroslav Kola?), pote uvedlo Kola?ovu hru ?O rozmazlene Pamele” a r. 1944 jeho dal?i hru ?Bzun?a a Brun?a”, kde na rozdil od ostatnich inscenaci v?t?inu roli hrali ?lenove ID. Autorem hry ?Hrdina zlateho kapradi” v r. 1944 byl 13lety V. Ry?anek. Inscenace hry J. Panenkove ?Letime do nebe” se ji? neuskute?nila v d?sledku zakazu ve?kere divadelni ?innosti. ?Brou?ci” byli hrani denn? a m?li 332 repriz . ^[1] Finan?ni vyt??ek byl r. 1944 v?novan na letni tabor ve Vra?i u Pisku na ?ece Otav? (byvaly tabor YMCY ). Tento zam?r ohlasil Jaromir Dohnal na silvestrovskem p?edstaveni r. 1943 a taborovou osadu pojmenoval podle nejusp??n?j?i hry ?Brou?kov”. Letniho soust?ed?ni se u?astnili nap?iklad Ladislav Padior (d?lnicky basnik), ^[2] hudebnik Franti?ek Kaplan ?i Antonin Kur? s p?edna?kou o sov?tskem divadle. ^[3]

Zdramatisovani ≫Brou?ci≪. Intimni divadlo v Um?lecke besed? uvede v polovici ledna 1943 Karafiatovy ≫Brou?ky≪ v novem inscena?nim havu. Nova dramatisace Mily Kola?e, re?ie M. Dismana a vytvarna spoluprace ak. mali?e Ji?iho Trnky slibuji, ?e ≫Brou?ci≪ budou zajimavou divadelni udalosti. P?ipravne prace zahajil v ned?li re?. Disman sv?domitym vyb?rem d?tskych p?edstavitel?. Vyzkou?el p?es 60 d?ti, ktere podle min?ni svych u?itel? nebo rodi?? jevi nadani pro dramaticky projev. Zkou?ela se kvalita hlasu, vyslovnost, p?ednes, pohybove zalo?eni a pou?itelnost v r?znych oborech.

Venkov, 22.12.1942 ^[4]

Z n?kolika desitek po?ad? prvni svobodne sezony lze uvest u?ast DRDS na Tryzn? na pam?? prezidenta T. G. Masaryka v za?i 1945 a odpoledni po?ad v p?edve?er prvnich svobodnych Vanoc na Pra?skem hrad? , kde d?ti recitovaly a zpivaly pro prezidenta Edvarda Bene?e , jeho man?elku Hanu Bene?ovou , zam?stnanc?m hradni spravy a jejich d?tem. Divadlo mladych divak? (DMD), ktere Miloslav Disman po valce zalo?il (d?ti mu ?ikaly Divadlo Miloslava Dismana) se pro nep?ekonatelne technicke obti?e brzy rozpadlo. Prvni povale?ny ?Brou?kov” sm??oval Disman jako byvaly hrani?a? v let? 1945 do pohrani?nich Starych Splav? u Machova jezera . ^[5] V povale?nych letech Miloslav Disman pokra?oval ve svem napadu p?etvo?it DRDS v Ust?edni studovnu um?ni pro mlade? tzv. USUM. Tento zam?r p?edstavil v roce 1946. USUM m?l kontrolovat ve?ejnou um?leckou ?innost pro d?ti a sledovat a ovliv?ovat ?innost ?koly a rodiny v um?lecke p?iprav? d?ti. ^[6] Tato my?lenka konvenovala i s p?edstavami Ministerstva ?kolstvi, v?d a um?ni. ^[7]

V pr?b?hu let 1946-1947 se soubor ideologizoval, ustavil sve IVE a OVE (ideove a organiza?ni vedeni), PROLIT (propaga?ni, literarni a tiskovy odbor) a n?kolik sekci (pohybovou, vytvarnou, hudebni, politickou). ^{[8] [9]} V roce 1946 vystupoval DRDS skoro m?sic v Anglii (nap?. v Birminghamu p?ed 3000 d?lniky, o p?estavce na fotbalovem h?i?ti Aston Villa ), op?tovn? pak s programem, ktery se skladal z ?asti staro?eskych tanc? a ?asti sov?tske . ^[10]

?A? v nam?stich vzpoury zadupou!” Ano, to je p?eci Majakovskij . Mladi recitovali p?esn?, davali slov?m basnika sov?tske revoluce udernost a spad. Nemohl jsem vyru?ovat, stal jsem s nata?enyma u?ima a poslouchal pozorn?. ?Na?e hru? ? tympan? m??!” Teprve te? jsem se odhodlal p?etrhnout kruh soust?ed?nosti, popob?hl jsem k recitujicim a hned, jak klesly ruce dirigenta uchopil jsem jednoho z mladenc? za rukav...Za mymi zady vytryskla z mladych ust sov?tska pise? ??ub?ik ku?eravyj”.

Rovnost, 29.12.1946, Mlade? v rozhlasovem studiu ^[11]

V let? 1946 se letni tabor Brou?kov konal ve Vysokych Tatrach a jeho ukolem bylo budovat ?eskoslovenskou vzajemnost. V let? 1947 byl ji? Dismanem po?adan ve spojitosti s projektem Ust?edni studovny um?ni pro mlade? a to v Jesenici u Rakovnika a byl ozna?ovan jako letni pracovni tabor. Na tabo?e se take objevila ruda vlajka Mladych pr?kopnik? USUM. ^{[12] [11]}

Devadesat chlapc? a d?v?at pracuje pod vedenim re?isera Dismana, ale take pod vedenim nejstar?ich ?len? souboru, na pln?ni sveho velkoryseho planu, ktery zahrnuje studium divadelnich otazek, spojenych s praktickymi ukazkami, studiem vyrazu, vyjad?ovacich a pohybovych mo?nosti, p?edna?ky o vytvarnictvi, pohybovou kulturu, politickou vychovu, atd. Rok od roku zdokonaluje Dismanova mlade? svou praci. Take leto?ni letni tabor se vyzna?uje ?adou novych v?ci: p?edev?im propaga?n?-literarni odbor si vydava vlastni cyklostylovany denik o 5-10 strankach...Mladi piony?i kultury splnili skv?le plan leto?niho Brou?kova. Byla v n?m zahrnuta dokonce i p?iprava pro dal?i zajezdy souboru po vlasti i do ciziny. Mladi dismanovci nastupuji do dal?i prace v rozhlase a jinde vesele a s pisni: ?...spole?nemu dilu dame svoji silu. Mladi sv?ta p?jde s nami ... v?dy? hlavni je ?it.”

Rovnost , 30.8.1947 ^[12]

Disman?v rozhlasovy a divadelni soubor vychoval ?adu vynikajicich d?tskych a mladych herc?, kte?i u?inkovali v rozhlasovych hrach, v divadle i ve filmu, dodaval d?tske herce a here?ky do program? ?kolskeho rozhlasu i rozhlasu pro mlade?. D?ti Dismanova souboru bylo sly?et i v literarnich po?adech a vystupovaly spole?n? s D?tskym p?veckym sborem ?eskeho rozhlasu . ?innost souboru m?la podporu u Ministerstva informaci, Ministerstva ?kolstvi a ?editelstvi i zavodni rady ?eskoslovenskeho rozhlasu. ^[5]

V let? 1948 se Letni pracovni tabor Brou?kov konal v Krkono?ich na Bradlerov? boud? . Podle Dismanovych kolektivistickych ideal? ?lenove souboru, po?inaje ?estiletymi d?tmi a kon?e osmnactiletymi vyrostky, travili na t?chto letnich taborech spole?n? n?kolik tydn? zp?sobem, ktery jejich vedouci Disman pozd?ji nazyval ?neskute?nou pohadkou“. ^[13]

Leto?ni Brou?kov, ktery byl na Bradlerovych boudach u ?pindlerova mlyna, vykazuje 18 123 hodiny prace. Uprava h?i?t? pro URO , senose?, boura?ky, mistni telefon mezi dv?ma chatami, hospoda?ske slu?by ? to byla ?ast prace 6ned?lniho Brou?kova. Krom? toho 17 velkych zajezd?, kde DRDS zpival recitoval a tan?il...jezdili ob??astnit rekreanty URO, S?M , Mezinarodni brigadu ?i jine zajemce. Kam p?ijdou, v?ude je maji radi a t??ko se s nimi lou?i. Nasv?d?uji tomu darky na pamatku, kterych ma DRDS celou sbirku. Obrazky, pohary ba i velky hornicky kahan v ozdobne sk?i?ce si vyslou?ili od hornik? v Hornim Ji?etin? a pravem nesou jmeno kulturniho pionyra S?M...

Rude pravo , 26.9.1948 ^[14]

Vano?ni nadilka ve ?pan?lskem sale. Zam?stnanecke organisace kancela?e presidenta republiky , hradni stra? a SNB na Hrad? uspo?adaly pro 450 d?ti svych ?len? prvni vano?ni nadilku ve ?pan?lskem sale pra?skeho hradu . Nadilky se zu?astnilo take 17 lidickych d?ti a 46 d?ti havi?? z dolu Klement Gottwald. D?ti i jejich rodi?e srde?n? uvitaly cho? presidenta republiky pani Martu Gottwaldovou , ktera mezi n? p?i?la se svou vnu?kou. Po pestrem programu, v n?m? mj. hrala hudba hradni stra?e a vystoupil padesati?lenny Disman?v d?tsky rozhlasovy sbor , byly d?ti poho?t?ny a bohat? obdarovany. K vano?ni nadilce p?idal pro ka?deho z nich president republiky Klement Gottwald sv?j osobni vano?ni dar ? st?ibrnou jubilejni stokorunu.

Rude pravo, 21.12.1948 ^[15]

Soubor pod dal?im vedenim [ editovat | editovat zdroj ]

Po Miloslavu Dismanovi vedl soubor re?iser Jan Berger ; v te dob? z politickych d?vod? nesl soubor oficialni nazev ?D?tsky rozhlasovy dramaticky soubor“ a spadal pod Hlavni redakci po?ad? pro d?ti a mlade?. Od za?atku 90. let byla um?leckou vedouci Dismanova rozhlasoveho d?tskeho souboru Zdena Fleglova , ktera spolu s man?elem Vaclavem realizovala nejen vychovu d?ti k um?leckym profesim, ale take nejr?zn?j?i divadelni p?edstaveni a jine akce. Po p?tadvaceti letech sveho p?sobeni p?edala p?i p?ile?itosti osmdesateho vyro?i vzniku DRDS vedeni souboru Jan? Dole?alove Frankove . Ta v praci se souborem usp??n? navazala na vizi svych p?edch?dc?. Soubor vedla do sve nahle smrti 18. ?ervna 2021. ^[16] Od 1. prosince 2021 vede soubor Magdalena Gracerova Chrzova . ^[17]

Se souborem spolupracovali herec Martin Janou? , zp?va?ka Jana Koubkova , re?iser Karel Weinlich a mnoho dal?ich.

B?hem jedne sezony jsou zpravidla uvedeny t?i a? ?ty?i divadelni premiery, uskute?ni se n?kolik desitek p?edstaveni v Praze i na zajezdech, v?etn? zahrani?nich turne. Soubor trvale spolupracuje s r?znymi um?leckymi agenturami, dabingovymi a televiznimi studii.

Soubor ma od roku 1990 na repertoaru d?tskou ?idovskou operu Brundibar, ktera vznikla za valky v terezinskem ghettu. Operu vydal na CD a videokazetach. S operou absolvoval mno?stvi zahrani?nich zajezd?.

?lenove DRDS se podileji na vysilani ?eskeho rozhlasu . Pro jeho vysilani p?ipravuji samostatne publicisticke po?ady. (Kava u Disman?, Hnizdo, Podcast D?ti se ptaji…)

?erstvi absolventi souboru jsou sdru?ovani v um?lecke skupin? OLDstars .

P?ehled inscenaci od roku 1990 [ editovat | editovat zdroj ]

Znami ?lenove [ editovat | editovat zdroj ]

Souborem za dobu jeho existence pro?la ?ada vyznamnych osobnosti, nap?iklad:

• Denisa Bare?ova
• Zden?k Borovec
• Libor Bou?ek
• Tereza Duchkova
• Marek Eben
• Jind?ich Fairaizl
• Kry?tof Hadek
• Marketa Hrube?ova
• Ester Jane?kova
• A?ka Janou?kova
• Jitka Je?kova
• Livia Klausova
• Pavel Kohout
• Petr Kopta
• Kate?ina Kristelova
• Kristyna Kv?tova
• Karel Kyncl
• Petr Ln?ni?ka
• Dana Moravkova
• Adam Novak
• Sandra Novakova
• Gabriela Osvaldova
• Tereza Pergnerova
• Ji?i Ployhar
• Vaclav Postranecky
• Gabriela P?ibylova
• Radim ?pa?ek
• Jarmila ?usterova
• Tereza Tobia?ova
• Bohumil ?varc
• Nata?a Tanska
• Jan Teply mlad?i
• Toma? ?ate?ka
• Toma? Topfer
• Pavel Vantuch
• Radek Valenta
• Josef Vinkla?
• Alena Vranova
• Pavel Vrba
• Petr B?ezina

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• www.rozhlas.cz/drds/ ? stranky souboru
• Stranky ?erstvych absolvent? souboru
• O?ima Disman?at: Dokumentaristou ve valce

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.

?esky rozhlas
Organizace	seznam generalnich ?editel? ? Rada ( ?lenove ) ? Ombudsman ? Radioservis ( Tydenik Rozhlas ) ? Archiv ? Sv?tlu?ka ? budova ?eskeho rozhlasu ? iRozhlas ? koncesiona?sky poplatek
Stanice	Celoplo?ne Radio?urnal ? Dvojka ? Vltava ? Plus ? Radio?urnal Sport ? Radio Wave ? D-dur ? Jazz ? Radio Junior ? Pohoda ? Radio Junior ? Pisni?ky ? Radio Prague International Regionalni ?Ro Brno ? ?Ro ?eske Bud?jovice ? ?Ro Hradec Kralove ? ?Ro Karlovy Vary ? ?Ro Liberec ? ?Ro Olomouc ? ?Ro Ostrava ? ?Ro Pardubice ? ?Ro Plze? ? ?Ro Radio Praha ? ?Ro Region ? ?Ro Sever ? ?Ro Vyso?ina ? ?Ro Zlin Zanikle ?Ro 6 ? Radio ?esko ? Leonardo ? Sport ? Radio Retro
Um?lecke soubory	Brn?nsky rozhlasovy orchestr lidovych nastroj? ? D?tsky p?vecky sbor ?eskeho rozhlasu ? Disman?v rozhlasovy d?tsky soubor ? Rozhlasovy Big Band Gustava Broma ? Rozhlasovy swingovy orchestr Vaclava Hlava?e ? Symfonicky orchestr ?eskeho rozhlasu
Sout??e a festivaly	Concertino Praga ? Concerto Bohemia ? Prix Bohemia Radio
Technika	Multiplex ?Ro DAB+ ? Multiplex A ? Multiplex 1 ? Multiplex 21
Historie	Radiojournal ? ?eskoslovensky rozhlas ? boj o ?esky rozhlas (1945) ? boj o rozhlas (1968) ? d?m Dykova 14