Disident

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Na tento ?lanek je p?esm?rovano heslo Disent . O odli?nem stanovisku soudce pojednava ?lanek Separatni votum .
Vaclav Havel a Alexander Dub?ek 24. listopadu 1989 v pra?ske Latern? magice

Disident [dysident] ( lat. , ?esky odp?rce, od?t?penec ?i odpadlik) je v politickem slova smyslu ?lov?k odli?n? smy?lejici, odmitajici oficialni vladnouci ideologii , aktivni odp?rce establishmentu (zpravidla nenasilnou formou). Zejmena v nedemokratickych statech byvaji disidenti za sve p?esv?d?eni pronasledovani a trestani, a to i trestem odn?ti svobody ?i trestem smrti .
Disent [dysent] je ozna?eni pro jednotlivce a skupiny, je? ve?ejn? a otev?en? vyjad?uji nazory odli?ne od oficialni vladnouci ideologie . [1]

Etymologie [ editovat | editovat zdroj ]

Slovo ?disident“ se za?alo pou?ivat pro odp?rce totalitnich re?im? ve vychodnim bloku v 60. letech 20. stoleti ve Francii . [2] Pojem pochazi z latinskeho dissidere (nesouhlasit). [2]

Definice [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Vaclava B?lohradskeho ?disident v prvni ?ad? haji to, co nesmime ob?tovat v ?adnem politickem systemu.“ Rozli?uje mezi disidentem a pouhym odp?rcem systemu; disident se podle B?lohradskeho ?li?i od odp?rce n?jakeho re?imu tim, ?e se nesna?i vym?nit jeden re?im za druhy, socialismus za liberalismus nap?iklad, nebojuje za jednu politickou alternativu, ale haji prostor, v n?m? mohou alternativy vznikat ? haji podminky p?sobeni svobodneho rozumu ve spole?nosti“ . [3]

? ?Disidentem“ se ?lov?k nestava tak, ?e se jednoho dne rozhodne pro tuto sveraznou karieru, ale proto, ?e vnit?ni odpov?dnost kombinovana s celym komplexem vn?j?ich okolnosti ho prost? do tohoto postaveni uvrhne: je vyhozen z existujicich struktur a postaven do konfrontace s nimi. Na za?atku nebylo nic vic a nic mi? ne? umysl d?lat dob?e svou praci - a na konci je cejch nep?itele.
Vaclav Havel : Moc bezmocnych (1978) [4]

Disidenti v 16. ? 19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Osoba, ktera nenale?ela ke statem uznavane cirkvi, byla ozna?ovana za rozkolnika, r?znov?rce a disidenta . [5] V Polsku byli jako disidenti ozna?ovani v?ichni nekatolici u? od 16. stoleti; tak je popisuje nap?. polsky historik Jozef Łukaszewicz ve svem dile Wiadomo?? historyczna o Dyssydentach w mie?cie Poznaniu w XVI. i XVII. wieku... [6] Na rozdil od Polak? se ?e?ti brat?i v Le?n? definovali jako exulanti , stalo se tak v dile Historia o t??kych protivenstvich cirkve ?eske hned od po?atku jejiho na viru k?es?anskou obraceni... a? do leta 1632... Toto kolektivni dilo bylo zapsano a sestaveno Adamem Hartmanem , zav?re?nou revizi provedl J. A. Komensky . Pozd?ji pojem ?disident“ pou?ila nap?iklad Tereza Novakova , ktera sve dilo D?ti ?isteho ?iveho ukon?ila slovy: ?V?dy odpor, v?dy vzdor, jednou zd?d?ny, jindy p?ivaty ? ? ? v?ru tito lide nep?estanou nikdy byti disidenty!“ [7]

Disent ve vychodnim bloku ve 20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

?lenove Moskevske helsinske skupiny v roce 1978 v Mnichov?

Ve st?edni a vychodni Evrop? se v 2. polovin? 20. stoleti disidenti sna?ili odporovat oficialnim re?im?m vydavanim tzv. samizdatove literatury, organizovanim peti?nich akci, protestnich shroma?d?ni apod. Po rozpadu vychodnich komunistickych diktatur se ?ada disident? stala ?leny nov? zvolenych vlad.

Podle Noama Chomskeho bylo postaveni disident? ve vychodnim bloku nesrovnatelne s mnohem hor?i situaci disident? mimoevropskych (nap?. v Latinske Americe, na Filipinach nebo v jihovychodni Asii). [8]

Sou?asni disidenti [ editovat | editovat zdroj ]

Za disidenty jsou ozna?ovani odp?rci re?imu v nedemokratickych statech, nap?iklad v ?in? , v B?lorusku ?i na Kub? .

Jina pou?iti pojmu [ editovat | editovat zdroj ]

Byvaly ?esky prezident Vaclav Klaus pova?uje za disidenty i lidi, kte?i nesouhlasi s Evropskou unii ; mezi takove disidenty za?adil ? v dob?, kdy byl ?eskym prezidentem ? i sam sebe. [9]

P?edseda zahrani?niho vyboru ruske statni dumy Alexej Pu?kov nazval ?novym disidentem, bojovnikem proti systemu“ Edwarda Snowdena , byvaleho systemoveho administratora americke Narodni bezpe?nostni agentury (NSA) a zam?stnance CIA , ktery do tisku vynesl informace o masivnim sledovani telefonicke a elektronicke komunikace bezpe?nostnimi slu?bami USA. [10] Mluv?i Bileho domu Jim Carney odmitl, ?e by byl Snowden disident. [11]

Disidentske skupiny [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. MACH, Vladimir. Disent. In: Totalita [online]. ⓒ1999?2018 [cit. 4. 5. 2018]. Dostupne z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/disent.php
  2. a b NAVARA, Lud?k ; ALBRECHT, Josef. Abeceda komunismu . Brno: Host, 2010. 235 s. ISBN   978-80-7294-340-1 . Kapitola D, s. 43.  
  3. B?LOHRADSKY, Vaclav . Vaclav B?lohradsky: Disidenti ? pokus o definici. Novinky [online]. 2014-07-01 [cit. 2015-01-09]. Dostupne online .  
  4. HAVEL, Vaclav . Moc bezmocnych . Praha: Lidove noviny, 1990, s. 37. ISBN   80-7106-005-4 .
  5. Komenskeho slovnik nau?ny . 1. vyd. Svazek III. Praha II., ?itna 13: Nakladatelstvi a vydavatelstvi Komenskeho slovniku nau?neho, 1937. 10 svazk?. Kapitola Disident, s. 360.  
  6. ŁUKASZEWICZ, Jozef. Wiadomo?? historyczna o dyssydentach w mie?cie Poznaniu w XVI i XVII wieku porz?dkiem lat zebrana przez.... PAN Biblioteka Kornicka . 1832. Dostupne online [cit. 2023-04-01].  
  7. NOVAKOVA, Tereza. D?ti ?isteho ?iveho . Praha: Statni nakladatelstvi krasne literatury, hudby a um?ni, 1957. 452 s. S. 397.  
  8. Chomsky v ?esku. Odmitl ?kolne a zpochybnil disent. 5. 6. 2014 [cit. 4. 5. 2018]. In: ?eska televize. Dostupne z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/275707-chomsky-v-cesku-odmitl-skolne-a-zpochybnil-disent/
  9. KOUBOVA, Kate?ina. Klaus se v Irsku ozna?il za disidenta Evropske unie. iDnes [online]. 10. listopadu 2008 [cit. 2010-01-02]. Dostupne online .  
  10. ?TK . Snowden ma v Rusku zastani. Je to pry ?novy disident“ a mohl by dostat azyl. iHNed [online]. 26. 6. 2013 [cit. 2013-06-17]. Dostupne online . ISSN - 7693 1213 - 7693 .  
  11. ?TK ; iDnes . Snowden po?adal o do?asny azyl v Rusku, radi mu pravnik blizky Kremlu. iDnes [online]. 16. ?ervence 2013 [cit. 2013-07-17]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]