한국   대만   중국   일본 
Diserta?ni prace ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Diserta?ni prace

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
ikona
Tento ?lanek nepokryva tema dostate?n? z celosv?toveho hlediska .
Pokuste se, prosime, ?lanek vylep?it a doplnit nebo k mo?nemu zdokonaleni p?isp?t v diskusi .
Obalka knihy z roku 1721 zachycuje promoce doktorskeho stupn? studia na Univerzit? v Leidenu, Nizozemi. Vlevo a vpravo jsou symboly jednotlivych tehdej?ich fakult univerzity: teologicke,l filozoficke, pravnicke a leka?ske a dale symboly samotneho m?sta Leiden.

Diserta?ni prace (hovorov? te? diserta?ka , angl. dissertation thesis , ?i disertace , [1] [2] angl. dissertation ) je typ ?kolni prace, kterou obhajuji studenti na univerzitnich vysokych ?kolach ( univerzitach ). Jde o obsahlou praci (tzv. zav?re?nou, nebo kvalifika?ni), ktera by m?la byt na odborne urovni ( v?decka prace), a jeji? usp??na obhajoba je pro studenta jednou z podminek pro ?adne ukon?eni studia v  doktorskem studijnim programu (doktor ? Ph.D. ). [pozn. 1]

Studium se tak ?adn? ukon?uje statni doktorskou zkou?kou (SDZ) a prav? ve?ejnou obhajobou diserta?ni prace. [3] ?Doktorskou praci“ se obvykle rozumi prav? diserta?ni prace, [4] nicmen? n?kdy tim m??e byt my?lena rigorozni prace .

Na rozdil od rigorozni prace by m?la byt diserta?ni prace rozsahlej?i a v?decky hodnotn?j?i. Disertace je zpravidla vysledkem ?e?eni konkretniho v?deckeho a vyzkumneho ukolu. V?t?inou n?kolikaletou tvorbu disertace zpravidla vede a dozoruje ?kolitel studenta v  doktorskem programu (doktoranda), rovn?? je tato prace spjata s  oponenturou .

Od diserta?ni prace se o?ekavaji nove ? originalni a dosud nepublikovane ? poznatky. Dle ?eskeho vysoko?kolskeho zakona diserta?ni prace ?musi obsahovat p?vodni a uve?ejn?ne vysledky nebo vysledky p?ijate k uve?ejn?ni.“ [3]

(Doktorskou) diserta?ni praci, resp. tedy disertaci, take v sou?asnosti obhajuji uchaze?i o ? vy??i doktorat “ ? doktorat v?d (DSc., jde o  titul ud?lovany AV ?R ).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Disertace byla vedle slo?eni ustni rigorozni zkou?ky a? do roku 1953 v?deckym pojednanim nutnym k ziskani titulu doktora teologie , [5] filozofie , [6] zv?roleka?stvi , [7] zem?d?lstvi , [8] p?irodnich , [9] technickych [10] ?i obchodnich [11] v?d. Naopak pro dosa?eni titul? doktora prav [12] a mediciny [13] jeji obhajoba pot?eba nebyla. Diserta?ni prace se pak vratila do vysoko?kolskeho zakona roku 1990 , kdy byla jeji obhajoba, op?t vedle slo?eni ustni rigorozni zkou?ky, nutna k ziskani titulu doktora (Dr.) ? v teto dob? ?lo ze zakona o tzv. postgradualni studium (to se nasledn? po Bolo?skem procesu p?em?nilo na doktorsky studijni program ? doktor, ve zkratce Ph.D. ). Student m?l jeji obhajobou prokazat schopnost samostatn? v?decky pracovat. [14]

Mezi lety 1953 a? 1990 byla kandidatska (diserta?ni) prace spjata s tzv. v?deckou aspiranturou ? kandidat v?d (CSc.), co? byla ni??i v?decka hodnost , ud?lovala se te? vy??i v?decka hodnost doktor v?d (DrSc.), ta byla spjata s naslednou obhajobou doktorske (diserta?ni) prace.

V sou?asnosti je ve?ejna obhajoba diserta?ni prace tedy rovn?? spjata s  doktoratem (tzv. velkym doktoratem ), obhajoba prace neni sou?asti SDZ, ale byva odd?lena. Doktorske studium je zam??eno akademicky (na rozdil od magisterskeho ?i bakala?skeho studia ). [15] Dle ?eskeho vysoko?kolskeho zakona diserta?ni prace tak v sou?asnosti ?musi obsahovat p?vodni a uve?ejn?ne vysledky nebo vysledky p?ijate k uve?ejn?ni.“ [3]

Nale?itosti [ editovat | editovat zdroj ]

Orienta?n? lze uvest, ?e diserta?ni prace je obecn? rozsahlej?i ne? rigorozni prace . SDZ a obhajobou disertace by se m?la dle zakona prokazovat ?schopnost a p?ipravenost k samostatne ?innosti v oblasti vyzkumu nebo vyvoje nebo k samostatne teoreticke a tv?r?i um?lecke ?innosti.“ [3] Pro orientaci lze uvest, ?e standardni rozsah diserta?ni prace je zpravidla minimaln? 120 normostran (bez p?iloh) a prace by nem?la p?esahnout 250 normostran, co? m??e byt p?iklad z oblasti spole?enskych v?d . [16] V jinem p?ipad? je po?adovan minimalni rozsah diserta?ni prace alespo? 150 stran (nejmen? v?ak 261 000 znak? v?etn? mezer), co? je nap?. uvad?no pro oblast prava . [17] V jinych p?ipadech ? v oblasti techniky ? nap?iklad nemusi byt minimalni rozsah explicitn? stanoven, p?ipadn? je jako minimalni uvad?n rozsah men?i ne? u p?edchozich (nap?. alespo? 60 stran). [18] Pro disertaci z oblasti leka?stvi m??e byt standardni rozsah prace op?t po?adovan jiny, kup?. pro orientaci se uvadi 60?80 stran. [19] Pro zajimavost lze uvest, ?e velmi rozsahle disertace n?kdy vznikaji nap?. z oboru imunologie (b??n? stovky stran). Konkretni podminky vypracovani diserta?ni prace si ka?da vysoka ?kola univerzitniho typu stanovi sama, a to vzhledem k p?islu?ne oblasti ; minimalni a maximalni rozsah a dal?i nale?itosti prace jsou zpravidla upraveny p?islu?nym vnit?nim p?edpisem p?islu?ne univerzity , resp. fakulty .

Student v  doktorskem studijnim programu (tzv. Ph.D. student, doktorand), pokud se jedna o nositele titulu magistr (Mgr.), m??e v n?kterych p?ipadech po?adat o to, aby mu byla diserta?ni prace rovn?? uznana i jako rigorozni prace , podrobnosti v?t?inou upravuje statut dane univerzity (kup?. pokyn rektora atp.).

Tvorbu teto v?decke prace zpravidla vede a dozoruje ?kolitel doktoranda, ktery v tomto t?etim cyklu , tedy nejvy??im stupni vysoko?kolskeho studia , plni i dal?i funkce ne? pouze funkci vedouciho prace, rovn?? je tato kvalifika?ni prace spjata s  oponenturou .

Doktorand ma v?dy absolvovanu vysokou ?kolu, ma za sebou n?kolikaletou v?deckou p?ipravu v?etn? v?deckych ?lank? (bli?e: impaktovany ?asopis , impakt faktor ), tedy se o?ekava, ?e uvedena prace bude na odpovidajici ? v?decke ? urovni, resp. ?e bude p?inosem pro dany obor.

Student, ktery pracuje na diserta?ni praci, se n?kdy nazyva disertant . Studenti n?kdy opisuji, tzv. plagiatorstvi , p?itom pou?iti ?asti, p?ipadn? i celeho ciziho dila mo?ne je, zakladem byva uvest zdroj, je take t?eba dodr?ovat pravidla v?etn? bibliografickych citaci . N?kdy si te? nechavaji zhotovovat ?asti, nebo i celou praci, od n?koho jineho, tzv. ghostwriting , a to zpravidla za uplatu, nap?. od kamarada, firmy, nebo i rodiny, ?i jine osoby, ktera si takto p?ivyd?lava atp., takoveto zhotovovani prace pak postrada onen p?vodn? zamy?leny u?el. [20]

Je t?eba zd?raznit, ?e uvad?ne je pouze ilustrativni, respektive pouze pro orientaci. V podstat? lze uvest, ?e teoreticky v?t?inou sta?i po celem sv?t? pro disertaci, praci spjatou s  Ph.D. , t?eba i jen par stran, pokud kup?. uvedene matematicke rovnice spl?uji po?adovane podminky nebo lepe ?e?eno, pokud kup?. jsou n?jakym zp?sobem p?elomove.

?kolitel a oponentura [ editovat | editovat zdroj ]

?kolitel v tomto cyklu studia ? tedy uchaze?e o doktorat ? neplni pouze ulohu vedouciho prace (kup?. v  semina?i ), ale zpravidla dozoruje cele jeho studium a jeho odbornou a v?deckou p?ipravu, a to prav? zejmena v?etn? disertace. Je to zpravidla vysoko?kolsky u?itel , akademicky pracovnik , ktery doktoranda p?i praci vede. ?kolitelem byva zpravidla docent , nebo profesor , p?ipadn? to m??e byt te? uznavany odbornik (nap?. doktor v?d ). V n?kterych p?ipadech m??e byt p?id?len te? ?kolitel-specialista. ?kolitel dohli?i te? na to, aby prace spl?ovala p?islu?ne formalni i obsahove po?adavky; zejmena v?ak, aby p?ina?ela pat?i?ne vysledky. Zpracovava te? posudek.

Oponenty mohou byt typicky jini akademi?ti pracovnici ? odbornici v dane oblasti, v?t?inou to nebyva jeden oponent, ale kup?. 2?3, rovn?? zpravidla zpracovavaji posudky.

Obhajoba [ editovat | editovat zdroj ]

Obhajoba neni sou?asti SDZ a je dle zakona ve?ejna. [3] K obhajob? disertace v?t?inou m??e doktorand p?istoupit a? po ?adnem slo?eni SDZ a spln?ni svych studijnich povinnosti danych ISP (individualni studijni plan). Obhajob? m??e p?edchazet tzv. mala obhajoba (interni obhajoba), ktera m??e byt nap?. p?ed pracovi?t?m, kde doktorand p?sobi, vysledek pak m??e mit nap?. doporu?ujici charakter. Obhajoby se typicky mohou konat v pr?b?hu celeho akademickeho roku , uvedene byva velmi individualni.

?lenove komise zpravidla dostavaji mo?nost se p?edem seznamit s praci samotnou i s uvedenymi posudky . ?innost komise zpravidla ?idi jeji p?edseda . Komise pak b?hem obhajoby hodnoti praci na tomto zaklad?. Rozhodujici je pak obhajoba, [3] tedy obecn? i dob?e zpracovana prace samotna nemusi byt nakonec p?ed komisi obhajena a naopak i ?patna prace samotna m??e nakonec p?ed komisi skon?it usp??nou obhajobou. Komise se po skon?eni obhajoby o kone?nem hodnoceni v?t?inou tajn? radi a usna?i, p?i?em? rozhodnujicim je pak jeji kone?ne stanovisko.

Pr?b?h obhajoby byva r?zny, zpravidla zale?i na zvyklostech a p?edpisech dane instituce, rovn?? na danem oboru. N?kde nap?iklad m??e doktoranda uvad?t jeho ?kolitel, ktery nejprve seznamuje komisi s pr?b?hem jeho studia a s dal?imi detaily disertace. Jinde m??e byt pro komisi kli?ova rozprava doktoranda s oponenty, resp. vypo?adani se s p?ipadnymi problemy. V jinych p?ipadech m??e obhajoba za?inat nap?. 20minutovou uvodni prezentaci od doktoranda atp. Uvedene byva velmi individualni.

N?ktere vysoke ?koly (nap?. Masarykova univerzita ) te? doporu?uji ?i umo??uji, pokud ma student zajem, tak m??e po obhajob? sve prace te? odevzdat, resp. vkladat, i opravenou verzi sve prace, a to typicky na zaklad? problem? ?i chyb uvedenych oponentem ?i ?leny komise , a to aby pak p?ipadn? ?tena? nemusel zbyte?n? ?ist praci s chybami (archivuji se pak ob? verze). [21]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Uchaze? o Ph.D. p?edklada sv?j vyzkum , ?asto obsahujici vysledky originalniho vyzkumu, ktery je v principu natolik hodnotny, aby mohl byt uve?ejn?n v  recenzovanem ?asopise , tedy m?lo by se jednat o v?deckou praci, tak jak standardn? ve sv?t? chapana (bli?e te?: Peer review , V?decky ?asopis ).

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Pravopis a vyslovnost p?ejatych slov se s ? z, 1 Dublety, 1.3 Zakladni pravopisna podoba je se s (typ diskuse ? diskuze) [online]. UJ? AV ?R [cit. 2019-05-01]. Dostupne online .  
  2. ↑ Slovnikova ?ast: disertace [online]. UJ? AV ?R [cit. 2019-05-01]. Dostupne online .  
  3. ↑ a b c d e f Zakon ?. 111/1998 Sb., o vysokych ?kolach a o zm?n? a dopln?ni dal?ich zakon? (zakon o vysokych ?kolach), ve zn?ni pozd?j?ich p?edpis?, § 47, odst. 4. Dostupne online .
  4. ↑ SVOBODA, Vitek. Diserta?ni prace Stephena Hawkinga z roku 1966 je te? voln? ke sta?eni. wave.rozhlas.cz [online]. 2017-10-23. Dostupne online .  
  5. ↑ Na?izeni ministra v?ci duchovnich a vyu?ovani ze dne 8. dubna 1903, ?. 97/1903 ?. z.
  6. ↑ Na?izeni ministra v?ci duchovnich a vyu?ovani ze dne 16. b?ezna 1899, ?. 36/1899 ?. z. (vyslovn? § 4 odst. 3)
  7. ↑ Na?izeni ministra v?ci duchovnich a vyu?ovani ze dne 14. za?i 1908, ?. 205/1908 ?. z.
  8. ↑ Na?izeni ministra v?ci duchovnich a vyu?ovani ze dne 3. ?ervence 1906, ?. 140/1906 ?. z. (vyslovn? § 2 odst. 1)
  9. ↑ Vladni na?izeni ze dne 9. ?ervna 1921, ?. 214/1921 Sb. z. a n.
  10. ↑ Na?izeni ministra v?ci duchovnich a vyu?ovani ze dne 13. dubna 1901, ?. 38/1901 ?. z. (vyslovn? § 4 odst. 3)
  11. ↑ Vladni na?izeni ze dne 27. dubna 1934, ?. 84/1934 Sb. z. a n.
  12. ↑ Na?izeni ministra v?ci duchovnich a vyu?ovani ze dne 15. dubna 1872, ?. 57/1872 ?. z.
  13. ↑ Na?izeni ministra v?ci duchovnich a vyu?ovani ze dne 21. prosince 1899, ?. 271/1899 ?. z.
  14. ↑ § 22 odst. 2 zakona ?. 172/1990 Sb., o vysokych ?kolach
  15. ↑ Zakon ?. 111/1998 Sb., o vysokych ?kolach a o zm?n? a dopln?ni dal?ich zakon? (zakon o vysokych ?kolach), ve zn?ni pozd?j?ich p?edpis?, § 44, odst. 5. Dostupne online .
  16. ↑ Nale?itosti pisemnych praci ? 6. Po?adavky na podobu diserta?ni prace [online]. Filozoficka fakulta, Univerzita Karlova ? Ustav politologie [cit. 2016-09-20]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-07-29.  
  17. ↑ Obsahove a technicke nale?itosti diserta?ni prace [online]. Pravnicka fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2016-09-20]. Dostupne online .  
  18. ↑ prof. RNDr. Vaclav Sna?el, CSc., d?kan FEI V?B-TUO. Zavazne pokyny pro vypracovani bakala?ske, diplomove a diserta?ni prace [online]. Fakulta elektrotechniky a informatiky, Vysoka ?kola ba?ska ? Technicka univerzita Ostrava, 2016-09-01 [cit. 2016-09-20]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-07-19.  
  19. ↑ Diserta?ni prace [online]. 1. leka?ska fakulta Univerzity Karlovy [cit. 2016-09-20]. Dostupne online .  
  20. ↑ ?ERNA, Ane?ka. Magistrem za 25 tisic. Obchod s tituly v ?esku kvete, koupene prace na kli? nikdo neodhali. INFO.cz [online]. 2017-03-04. Dostupne online .  
  21. ↑ Interni postup a rady k obhajob? diserta?ni prace [online]. Masarykova univerzita [cit. 2019-05-13]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Pahýl
Pahyl
Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diserta?ni_prace&oldid=21197377 “