Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Disco je ?anr tane?ni hudby , ktery se vyvinul v afroamericke , hispanske komunit? na konci sedmdesatych let 20. stoleti.

Mezi charakteristicke znaky disco pat?i ustaleny ?four-on-the-floor“ rytmus, ?estnactinovy ?i osminovy hi-hat ?inel prokladany synkopickymi linkami elektricke kytary, u?ivani dechovych nastroj? , elektrickeho piana . V disco skladbach se obvykle vyskytuji take latinskoamericky orientovane prvky ( salsy , rumby , samby ). Bohate hudebni pozadi zahrnujici nastroje, jako je nap?iklad fletna , jsou ?asto pou?ivany pro r?zna instrumentalni sola. P?ipadnym dal?im znakem je i p?ile?itostne pou?iti staccata .

Mezi ?kalu znamych disco interpret? pat?i nap?iklad Bee Gees , Donna Summer , Jacksons , Chic ?i KC & The Sunshine Band . Z t?ch evropskych je to nap?iklad ABBA , Amanda Lear , Boney M.

Ko?eny disco hudby [ editovat | editovat zdroj ]

Historie 1965-1973 [ editovat | editovat zdroj ]

Disco ma hudebni ko?eny v pozd?j?i soulove hudb?, p?edev?im v Philly soulu a NY soulu (oba tyto soulove ?anry prameni z Detroit soulu ? te? znamy jako Motown sound ). Do disco hudby se p?es Philly soul dostala take latinskoamericka perkuse, a stala se prominentni ?asti pozd?j?ich disco pisni v sedmdesatych letech.

Na konci 60. let 20. stoleti se objevilo mno?stvi pisni s proto-disco elementy, jako "I Got You" ( James Brown , 1965), " Thank You " ( Sly & the Family Stone , 1970), "Get Ready" ( Temptations , 1965), "Barnadette" ( Four Tops , 1967), " Only the Strong Survive " ( Jerry Butler , 1968), " Soul Makossa " ( Manu Dibango , 1973) a " The Love I Lost " ( Harold Melvin & The Blue Notes , 1973).

P?vod slova [ editovat | editovat zdroj ]

Slovo "disco" je vlastn? zkracene slovo " diskoteka ". Prvni diskoteka (v originalu: "discotheque") se objevila v roce 1961 . V takove diskotece (p?esn?j?i p?eklad: no?ni klub) ani nevystupovaly kapely, namisto toho se zde pou?t?la hudba p?imo z vinylovych desek .

Disco v hitparad? 1974?1976 [ editovat | editovat zdroj ]

Pisn?, ktere se umistily v americke hitparad? Billboard:

• "Rock Your Baby" (#1, 1974) od George McCraea
• "Love's Theme" (#1, 1974) od Barry White & Love Unlimited Orchestra
• "Jive Talking" (#1, 1975) od The Bee Gees
• "You Should be Dancing" (#1, 1976) od The Bee Gees
• "Disco Lady" (#1, 1976) od Johnnie Taylor

P?evaha v popularni hudb?: leta 1977?1980 [ editovat | editovat zdroj ]

Hudba k filmu Hore?ka sobotni noci vydana v prosinci roku 1977 , ktera se pozd?ji stala nejprodavan?j?im soundtrackem v?bec, disco velmi zpopularizovala. Diky tomu take mnoho hudebnik? za?alo s disco hudbou experimentovat. ?ada jejich disco pisni tim padem nebyla to ?prave“ disco, ale byla pop ( Boney M. , Taste of Honey , Donna Summer, ABBA , Village People , Bee Gees , Electric Light Orchestra , Kiss , Doobie Brothers ) se znatelnym vlivem a elementy disco.

P?iklady pisni a interpret? 1977?1980 [ editovat | editovat zdroj ]

• ?Stayin Alive“ (1978) od Bee Gees
• ?Night Fever“ (1978) od Bee Gees
• ?Hot Stuff“ (1979) od Donna Summer
• ?YMCA“ (1979) od Village People
• ?Copacabana (At The Copa)“ (1978) od light pop hudebnika Barryho Manilowa
• ?I will Survive“ (1979) od Gloria Gaynor
• ?Ring My Bell“ (1979) od Anita Ward
• ?Le Freak“ (1979) od Chic
• ?Don't Let Go“ (1980) od souloveho zp?vaka Isaaca Hayese
• ?Working My Way Back To You“ (1980) od soulove skupiny The Spinners

Konec popularity: 80. leta [ editovat | editovat zdroj ]

Vynosy z prodeje a popularita filmu Hore?ka sobotni noci pobizely velke nahravaci spole?nosti k masovemu produkovani hit? v tomto ?anru, jakykoliv jiny hudebni styl tim padem nebyl tak ?zaru?en? vyd?le?ny“ jako prav? zhomogenizovane disco zam??ene na ?irokou ve?ejnost. P?esto?e disco hudba nabyvala nebyvale popularity, v Americe se mezitim za?alo projevovat antidisco smy?leni. Toto cit?ni se roz?i?ovalo s komercializaci disco hudby a jeji subkultury. Se starostmi o sni?ujici se zisky rockove rozhlasove stanice a rockovi producenti tento antidisco proud podporovali. Podle Glorie Gaynor hudebni pr?mysl podporoval zanik stylu disco, proto?e producenti rockove hudby ztraceli penize a rockovi hudebnici ztraceli pozornost v?eobecneho publika. Mnoho skalnich fanou?k? tim padem vyjad?ilo silnou nelibost v??i disco, i p?es ohromnou popularitu tohoto stylu. Mezi t?mito fanou?ky vzr?stala obliba pou?ivani sloganu ?Disco Sucks“ (co? v ?e?tin? znamena p?enesen? n?co jako ?disco je na nic“) na tri?kach, na plackach a take jako graffiti .

Disco hudba a tanec byly znazor?ovany fanou?ky rockove hudby jako ?hloupe a z?en?tile“, jak se nap?iklad popisuje v satiricke pisni ?Dancin' Fool“ (#45, 1978) od Franka Zappy . Dale, n?kte?i poslucha?i m?li namitky v??i sexualni promiskuit? a nelegalnimu u?ivani drog , v?cmi spjatymi s disco subkulturou.

N?kte?i lide take uvad?ji, ?e v antidisco reakci je take zakotven prvek nabo?enskeho fanatismu ? v knize A Change Is Gonna Come od Craiga Wernera , se uvadi ?the attacks on disco gave respectable voice to the ugliest kinds of unacknowledged racism, sexism and homophobia“ .

Disco Demolition Night [ editovat | editovat zdroj ]

Disco Demolition Night nebo take Noc demolice disca ? n?kte?i historici uvad?ji 12. ?ervenec 1979 jako "den kdy disco zem?elo", kdy se v Chicagu konala nechvaln? znama antidisco demonstrace . Redakto?i Steve Dahl, Garry Meier a Michael Veeck (syn vlastnika tymu Chicago White Sox , Billy Veeckeho) z mistni rockove rozhlasove stanice zinscenovali "Disco Demolition Night" (noc demolice diska), propaga?ni akci s antidisco zam??enim, ktera se konanala v p?estavce baseballoveho zapasu tymu White Sox. B?hem teto udalosti, kdy byly mimo jine explozemi ni?eny vinilove desky s disco hudbou, na?tvany dav zdemoloval sedadla a nasledn? po?kodil plochu stadionu Comiskey Park. ?kody zp?sobene na stadionu dosahovaly tisice dolar?.

Televizni pr?mysl ? inspirujici se podn?ty z hudebniho pr?myslu ? reagoval s antidisco agendou zcela podobn?. Nenavistny postoj na televiznich obrazovkach v??i disco hudb? byl nap?iklad obsa?en v televizni situa?ni komedii, " WKRP in Cincinnati ".

Prudka zp?tna reakce rovn?? zasahla Top 40 radia, nesna?enlivost a negativni reakce od mnoha poslucha?? Top 40 radii p?im?l tato radia vysadit v?echny disco pisni?ky z ob?hu a zp?sobene "diry" vyplnit hudbou jako new wave , punk rock a rockov? orientovanymi kousky. Jello Biafra z anarcho-punkove skupiny Dead Kennedys p?irovnal disco ke kabaretni kultu?e Vymarskeho N?mecka pro svoji lhostejnost v??i vladni politice a jeho ?aliveho zavirani o?i. O teto my?lence se take zpiva v pisni "Halloween", B-strana pisn? "Saturday Night Holocaust".

Je t?eba poznamenat to, ?e na rozdil od USA, v Evrop? nikdy nebyla uskute?n?na akce v??i zam??enemu odporu proti disco hudb?, kultury a diskotek.

B?hem odporu a mohutnemu ubytku popularity, p?isp?lo k tomu, ?e n?ktere nahravaci spole?nosti byly slou?eny ?i rozprodany. TK Records bylo uzav?eno v roce 1981. AMC Records bylo prodano spole?nosti MCA Records v roce 1979. Neil Bogart , zakladatel Casablanca Records byl vyhozen v roce 1980 majitelem vlastnicke firmy PolyGram. Robert Stigwood opustil RSO Records v roce 1981.

D?dictvi a vliv [ editovat | editovat zdroj ]

P?i p?echodu sedmdesatych let na po?atek osmdesatych lze tane?ni styly nejlepe ilustrovat na zaklad? analyzy prace konkretnich um?lc?, aran?er?, producent? v ramci ka?deho regionu a k danemu ?asu.

P?ikladem m??e byt Patrice Rushen a jeji nejv?t?i dila ? Haven't You Heard (1979) a Forget Me Nots (1982) prudce kontrastuji a velmi dob?e demonstruji zm?ny mezi hudbou z pozdnich sedmdesatych a ranych osmdesatych let.

Orchestralni prvky Haven't You Heard , od rytm? a? rohy a smy?ce byly spoluaran?ovany zp?va?kou Patrice Rushen, ktera rovn?? uspo?adala minutov? dlouhe extravagantni smy?covy arangment pro uvod pisn?, u ktere u?inkoval 100?lenny Losangelesky symfonicky orchestr , ktery byl veden Charlesem Mimmsem, Jr., Reggie Andrewsem a Charlesem Vealem. V ostrem kontrastu pou?iva Forget Me Nots synthetizator pro udr?eni zvuku podobnemu zvuku smy?covemu orchestru. Elektronicke nastroje jako nap?iklad ARP Solina String Ensemble , za?aly nahrazovat velke orchestry na konci 70. let.

Tento odklon od tradi?niho disco soundu se nazyva post-disco a mezi interprety pat?i nap?iklad Patrice Rushen, D. Train ?i Kashif .

B?hem za?atku roku 1980 poklesl komplex slo?itych melodii, princip orchestralizace a struktur, ktere jsou charakteristicke pro disco. P?iklady n?kterych pisni, na kterych si lze ukazat tuto zm?nu jsou: Kool & the Gang ? Celebration (1980), Rick James ? Super Freak (1981), Grace Jones ? Pull It To The Bumper (1981), Taana Gardner ? Heartbeat (1981), Evelyn ?Champagne“ King ? Love Come Down (1982), The Pointer Sisters ? I'm So Excited (1982), Prince ? "1999" (1982), Madonna ? Holiday (1983), Irene Cara ? Flashadnce (What A Feeling) (1983), Michael Jackson ? Thriller (1983), Jocelyn Brown ? Somebody Else's Guy (1984) a/nebo Klymaxx ? Meeting in the Ladies Room (1984).

Ve filmech [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi prvni filmy, ktere obsahovaly ?ist? na disco orientovanou hudbu byla je?t? p?ed Hore?kou sobotni noci bondovka ?pion, ktery m? miloval (1977). Hudbu slo?il Marvin Hamlisch .

Hip hop, Electro [ editovat | editovat zdroj ]

Disco hudba m?la pozd?ji vliv na vznik hip-hopu a na n?ktere hip-hopove pod?anry (jako crunk , snap ?i hyphy ), take na britskou novou vlnu , dale na house a pak take na techno .

Pod?anry [ editovat | editovat zdroj ]

Space Disco [ editovat | editovat zdroj ]

Space Disco je hudebni ?anr, ktery spojoval euro disco se synthezatory a se sci-fi motivy.

Popularita tohoto stylu se projevila na konci 70. let v dob? premiery znamych film? Hv?zdne valky a Blizka setkani t?etiho druhu .

Charakteristicke pro tento hudebni styl je pou?iti laserovych paprsk? jako?to sv?telne efekty na diskotekach a mimozemsky futuristicka sci-fi .

P?iklady [ editovat | editovat zdroj ]

• " Spacer " ( 1979 ) Sheila & B. Devotion
• " Automatic Lover " ( 1978 ) Dee D. Jackson
• " Star Wars: Title Theme " ( 1977 ) Meco

Vy?et n?kterych um?lc? [ editovat | editovat zdroj ]

Vice na strance v?novane disco hudebnik?m a disco pisnim

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Disco na anglicke Wikipedii a Disco (Musik) na n?mecke Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Jazz fusion
• Soul
• Funk
• House music
• Arena rock

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu disco na Wikimedia Commons
• O Disko Archivovano 10. 3. 2011 na Wayback Machine . hudb? na Allmusic .com
• Stranka o Disco hudb?

Disco
?anry	Disco polo ? Euro disco ? Hi-NRG ? House ? Italo-Disco ? Space disco Spacesynth ? Post-Disco ? Disco house ? Cosmic disco ? Manila sound ? Nu-disco
Souvisejici	Hudebnici ? Diskoteka