Diktator
, v anglickem originale
The Great Dictator
, je ?ernobila celove?erni satiricka
komedie
Charlese Chaplina
z roku
1940
. Chaplin napsal scena?, film produkoval, re?iroval a ztvarnil hlavni
dvojroli
. Jednalo se o b?itkou
satiru
na n?mecky nacisticky re?im a
Hitlera
zvla??. Film byl prvnim mluvenym stoprocentn? zvukovym Chaplinovym filmem. Jde o Chaplin?v komer?n? nejusp??n?j?i
film
, ktery nato?il, a jeden z jeho ?asov? nejrozsahlej?ich (trva p?es 2 hodiny).
D?j za?ina za
prvni sv?tove valky
scenou souboje ne?ikovneho vojina (Chaplin) s ob?im d?lem. Vojin ztrati na dal?ich 20 let pam??. Mezitim se v jeho rodne Tomanii ujme moci diktator Adenoid Hynkel (op?t Chaplin).
V n?kolika scenach z ?idovskeho
ghetta
se objevuji
plakaty
a napisy v jazyce
esperanto
, ktery Chaplin pou?il z?ejm? proto, aby nemusel sv?j
p?ib?h
zasazovat do ?adneho konkretniho
jazykoveho
prost?edi.
Film dale skryt?, ale p?esto zjevn? paroduje aspekty T?eti ?i?e, v?etn? spojenectvi N?mecka (Tomanie) a Italie (Bakterie), v jejim? ?ele stoji ve filmu Benzino Napaloni (
Benito Mussolini
), napadn? p?ipominajici sv?j p?edobraz, zaujima charakteristicke pozy zname z fotografii a filmovych zab?r? a hovo?i s italskym p?izvukem. Ve filmu se objevi v souvislosti s planovanou invazi do sousedniho statu Osterlich (
an?lus Rakouska
)
Ministrem valky Tomanie je Herring (
Hermann Goring
), co? v angli?tin? zarove? znamena ?
sle?
“, ministrem propagandy je Garbitsch (
Goebbels
), co? je vyslovnosti toto?ne s anglickym slovem ?garbage“ znamenajicim ?smeti“, pou?ivanem i p?enesen? ve vyznamu ?plky“.
V n?kolika scenach za?ne diktator Hynkel v roz?ileni mluvit jinym jazykem, ktery p?ipomina n?m?inu a paroduje tak Hitlerovy emotivni projevy.
Ve filmu p?edvad?ny
antisemitismus
a represe v??i ?idovskemu obyvatelstvu nejsou nikde vysv?tleny ani zd?vodn?ny, stavic tak celou proti?idovskou ma?inerii do pozice absolutn? bezd?vodneho rozmaru. Represe jsou dokonce na ?as odvolany, kdy? diktator pot?ebuje finan?ni p?j?ku od Epsteina, bohateho ?ida, ale represe se v plne sile vraceji v okam?iku, kdy je p?j?ka zamitnuta.
Vyjimkou je kratka scenka, v ni? se Hynkel spole?n? se svym ministrem propagandy sni nad budoucnosti sve vlasti zbavene ?id?, po nich? bude nasledovat i likvidace brunet?, a? v Tomanii zbude pouze ?ist? arijsky lid slo?eny z modrookych blon?ak?, kte?i budou sveho v?dce uctivat tem?? jako boha. Oba p?itom zcela ignoruji fakt, ?e oni sami jsou bruneti (podobn? jako idealni obraz arijce nespl?oval ani sam Hitler), co? v?ak v d?sledku dojem nesmyslnosti pouze prohlubuje.
Filmy re?irovane
Charlie Chaplinem
|
|
Keystone Studios
| |
|
Essanay Studios
| |
|
Mutual Film Corp
| |
|
First National
| |
|
United Artists
| |
|
Pozdni dilo
| |
|
Ostatni
| |