Debora
Berta Foersterova, p?edstavitelka Debory p?i premie?e roku 1893
Zakladni informace
?anr	zp?vohra
Skladatel	Josef Bohuslav Foerster
Libretista	Jaroslav Kvapil
Po?et d?jstvi	3
Originalni jazyk	?e?tina
Literarni p?edloha	Salomon Hermann Mosenthal : Deborah
Datum vzniku	1890-1891
Premiera	27. ledna 1893 , Praha , Narodni divadlo
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Debora je opera (zp?vohra) (Op. 41) o t?ech jednanich ?eskeho skladatele Josefa Bohuslava Foerstera na libreto ?eskeho spisovatele Jaroslava Kvapila podle popularni hry vide?skeho dramatika Salomona Hermanna Mosenthala Deborah z roku 1848. Poprve byla provedena dne 27. ledna 1893 v Narodnim divadle v Praze .

Vznik a historie dila [ editovat | editovat zdroj ]

Hra vide?skeho Salomona Hermanna Mosenthala z revolu?niho roku 1848 byla v Praze velmi znama. Stavovske divadlo ji poprve uvedlo a obrovskym usp?chem brzy po hamburske premie?e dne 31. kv?tna 1849, ^[1] hrala se i v ?e?tin? v Prozatimnim divadle (premiera 26. dubna 1872). Byla to prvni usp??na divadelni hra , ktera si, by? v dobov? podmin?ne form?, brala za tema vztahy v?t?inoveho k?es?anskeho obyvatelstva a ?idovske nabo?enske men?iny, a zejmena utisk a poni?eni ?id?. Tuto latku si zvolil dramatik a re?iser Jaroslav Kvapil a roku 1890 ji podstatn? upravil a zver?oval na libreto, ktere nabidl skladateli Josefu Bohuslavu Foersterovi, ktery nedlouho p?edtim napsal na Kvapilova slova sbor ?eska pise? . ^{[2] [3]} D?j p?ib?hu p?itom p?elo?il z p?vodniho ?tyrska do pohrani?ni vsi v ?echach. ^[4]

J. B. Foerster m?l v te dob? prav? za sebou prvni vyznamne vokalni a instrumentalni skladby, mj. svou prvni symfonii (1888) a rozsahly smi?eny sbor s doprovodem orchestru Hymnus and?l? (1889). ^[2] Tyto zku?enosti hodlal zuro?it v ope?e, k ni? se obratil i diky svemu s?atku s p?vkyni Bertou Lautererovou (1888). ^[5] Debora jej zaujala jak dramatickou postavou hlavni hrdinky, tak nabo?enskym a etickym obsahem, ktery byl pro Foerstera zasadni. Na ope?e za?al ihned pracovat a ji? na ja?e roku 1891 m?l hotovu jak plnou partituru, tak klavirni vytah. ^[2]

Opera byla p?ijata pra?skym Narodnim divadlem a provedena dne 27. ledna 1893 v Narodnim divadle v Praze se skladatelovou man?elkou v titulni uloze. ^[6] Kritikou byla p?ijata vlidn?, konaly se v?ak zprvu jen t?i reprizy.

Charakteristika dila [ editovat | editovat zdroj ]

P?esto?e nam?t Mosenthalovy ?inohry nebyl na ?eskem jevi?ti neznamy, je Foersterova Debora prvni operou s realistickym nam?tem z ?eskeho venkova. Ten byl do te doby v ?eske ope?e p?itomen jen v komicko-idylicke p?edstav? Smetany ?i Dvo?aka. P?esto?e i v Debo?e se objevuji folkloristicke prvky, nap?iklad scena do?inkove slavnosti ve t?etim d?jstvi, lid je sou?asn? p?edveden jako nositel nabo?enske nesna?enlivosti a rasovych p?edsudk?. ^[7] P?izna?ne je t?eba i to, ?e ?eledin Jakub, ktery nejlepe odpovida lidovemu typu ^[3] ?eske ?ko?enkove opery“, v prvnim d?jstvi ?i?i nejhor?i proti?idovske pomluvy a vyzyva lid k nasili proti ?id?m, zatimco ve t?etim d?jstvi se m?ni v dobromysln? komickou figurku, ktery popletenym projevem p?i lidove veselici holduje hospoda?i a hospodyni. Venkovsky realismus v je?t? tragi?t?j?i a modern?j?i podob? Foerster zpracoval ve sve nasledujici ope?e Eva .

P?itom v?ak realismus nebyl Foersterovym hlavnim zajmem. Ji? v teto jeho operni prvotin? se projevuje zajem o eticke otazky, humanistickou ideu, nabo?enske zaujeti a? mysticky spiritualismus, ktery v dal?im dile dale nar?stal. ^{[3] [8]} V p?ipad? Debory jeho zaujeti platilo zejmena postav? hlavni hrdinky, jeji? va?niva laska musi projit p?erodem a pomoci soucitu, odpu?t?ni, sebeob?tovani a lasky k bli?nimu dosahne teprve praveho duchovniho rozm?ru. ^{[3] [5]} Toto zakladni tema je centralni i pro v?echny pozd?j?i Foersterovy opery. Jak pi?e Franti?ek Pala , ?nad realistickou vrstvou je rozest?en sv?t mysticke tuchy a nad?je“. ^[9]

Siln? v??ici Foerster tuto my?lenku provazuje v Debo?e s atmosferou Velikonoc, a to nejen jako d?joveho pozadi pro 1. a 2. jednani, ale i pro celkove zapojeni do cyklu utrpeni, tmy a vzk?i?eni. Na Velky patek se odehrava velky konflikt v prvnim d?jstvi; Bilou sobotu charakterizuje na?ek stare ?idovky, ktera citi sv?j narod opu?t?ny Bohem, klam, nedorozum?ni a kone?n? Debo?ina kletba. Rozsahle pasa?e cirkevnich zp?v? v obou d?jstvich ? uvodni ?ty?hlasy choral v prvnim d?jstvi a jednohlasy zp?v ve 2. d?jstvi ?maji dramatickou funkci, navic dokladaji skladatelovu zb?hlost v cirkevni hudb? (byl ?akem varhanicke ?koly Franti?ka Zde?ka Skuherskeho ). ^{[3] [10]} Zato tema vzk?i?eni zpracovava 3. d?jstvi, ve kterem k?es?anska idea z vn?j?ich okolnosti p?echazi do vnit?niho ?ivota postav, p?edev?im Hany, jak je vyjad?uje jeji ukolebavka a modlitba p?i klekani. ^[10]

Zasadn? eticky p?istup m?l dopad i na Foersterovo dramaturgicke zpracovani latky. P?esto?e Debora obsahuje n?ktere siln? dramaticke sceny, obsa?ene ji? v ?inoherni p?edloze, hlavni d?raz je kladen na vnit?ni ?ivot postav. ^{[5] [10]} Nejvice jsou charakterizovany ?enske postavy. Titulni Debora je jedina, ktera prochazi charakterovym vyvojem od milostne va?n? p?es nenavist a prokleti a? k vykoupeni. Ona je take hybatelem d?je, i hudebn? jeji motivy p?ina?eji dynamiku a disonanci s p?evladajicim hudebnim pozadim, nap?iklad v kontrastu s choralem ve II. d?jstvi nebo s harmonickym zp?vem Hany a Josefa ve 3. d?jstvi. Proti ni je postavena Hana, spi?e abstraktni zosobn?ni ?n?hy, svatosti a mate?stvi“ ne? samostatny charakter. Stejn? tak stara ?idovka, vystupujici v jedine scen?, je p?edev?im symbolickou postavou. Mu?ske postavy jsou v jejich stinu: Josef zrcadli city Debory a Hany, Vav?inec, fara? a Jakub jsou epizodni lidove typy. ^[11]

Z hudebniho hlediska se Debora pohybuje ve wagnerovsko-smetanovskem proudu. ^{[7] [12]} Hudba plyne v jednotnem a nep?etr?item proudu, ^[5] pracuje s d?sledn? rozvr?enymi p?izna?nymi motivy (8 hlavnich) ^{[5] [8]} . Recitativ je v?dy hudebn? i deklama?n? propracovan a snadno p?echazi v arioso . Vnit?ni sv?t postav je vyjad?en ?adou kantabilnich moment?, v?etn? ansambl?. Zvla?t? p?sobiv? jsou zachyceny du?evni stavy postav potacejicich se mezi nad?ji a zoufalstvim, toti? Debory a stare ?idovky. ^[10] Ji? v Debo?e j pln? p?itomna ?ada p?izna?nych rys? Foersterovy operni tvorby: kombinace dramati?nosti a lyri?nosti (s akcentem na to druhe), originalni a propracovana harmonie , volna polyfonie s d?razem na st?edni hlasy. ^[13] Hudba obsahuje ohlasy lidovych melodii a tanc?, a?koli zna?n? zu?lecht?ne a stylizovane, mezi nimi? zaujima zvla?tni misto pomaly trojdoby rytmus sousedske, ke kteremu se Foerster pravideln? vracel. ^{[7] [9]} Vedle toho skladatel vyu?iva postup? vychazejicich z tradice cirkevni hudby, a to nejen ve sborech a modlitbach, ale te? v centralnim vystupu stare ?idovky plnem ?tragickeho patosu biblickych ?alm?“. ^[10]

Z dramatickeho i hudebniho hlediska nestoji Debora p?ili? za nejznam?j?i Foersterovou operou Evou . P?eka?kou jejiho ?ast?j?iho uvad?ni byl jeji nam?t. Mosenthalovo, Kvapilovo a Foersterovo pojeti konfliktniho vztahu k?es?anstvi a ?idovstvi bylo v?dy obti?ne adekvatn? inscenovat. Navic p?vodn? biedermeierovsky vychovny a sentimentalni p?ib?h, ktery skladatel a libretista je?t? obohatili o k?es?anske moralizovani, je v moderni dob? pova?ovan za ?pon?kud ky?ovity a larmoyantni“. ^[3]

Inscena?ni historie opery [ editovat | editovat zdroj ]

Po prvnich ?ty?ech p?edstavenich roku 1893 nebyla Debora hrana. A? usp?ch dal?ich Foersterovych oper Evy a Jessiky ji op?t p?ivedl do repertoaru, nejprve v Narodnim divadle v Brn? roku 1907 (hrano pod nazvem Debora aneb K?es?an a ?idovka ) a pote v M?stskem divadle na Kralovskych Vinohradech (1914-17). Ve dvacatych letech 20. stoleti byla hrana op?t v Brn? (1920), Plzni (1923), Moravske Ostrav? (1924), Pardubicich a Hradci Kralove (1927) a op?t v pra?skem Narodnim divadle (1930). Po druhe sv?tove valce byla nejprve inscenovana v Olomouci roku 1946 a pak roku 1949 op?t v Narodnim divadle, k poct? 90. narozenin skladatele. Tam take 29. prosince 1949 zazn?la na jevi?ti prozatim naposledy.

Pouze jednou tato opera pronikla mimo ?eske zem?, toti? do Slovenskeho narodniho divadla v Bratislav? (premiera 22. za?i 1926).

Osoby a prvni obsazeni [ editovat | editovat zdroj ]

D?j opery [ editovat | editovat zdroj ]

1. d?jstvi [ editovat | editovat zdroj ]

(Na ?eskem venkov?, p?ed kostelem, o Velkem patku , v dob? josefinske, k ve?eru) Skon?ila velkopate?ni bohoslu?ba a z kostela vychazi lid (sbor Z hlubin bol?, z hlubin touhy ). Pohnuta kazanim se Hana pta fara?e, jak m??e nejlepe naplnit Kristovo poselstvi. Fara? ji poradi, a? pomaha ubohym a opu?t?nym. Hana hned vi, komu by mohla pomoci. Stranou od lidi, v polorozpadlem dom? za vesnici, na?la uto?i?t? trpici rodina - nemocna stara ?ena, male d?cko a krasna divka (arie Hany O, kterak v du?i citim kouzlo viry ). ?eledin Jakub ji v?ak varuje: jsou to uprchli pol?ti ?ide a antikristi (zp?v O, b?da, duch se slov t?ch hrozi ). Jist? sem p?i?li podvad?t, loupit, palit a vra?dit. I lid se rozoh?uje ? jak by bylo mo?ne soucitit s t?mi, kdo nam umu?ili Krista (sbor Hr?za! Zabte ji! )? Hana, fara? ani rychta? Vav?inec nejsou schopni hn?v potla?it.

V tomto nep?iznivem okam?iku se objevi zmatena Debora, zmi?ovana ?idovska divka ( Ja hledam ? ne ? ja ? nikoho ). Jakub hned popuzuje vesni?any proti ni: p?i?la krast k?es?anske d?ti pro ?idovske ob?ady. Lid, dosud zjit?eny velkopate?ni bohoslu?bou, se chysta Deboru utopit. Rychta? je bezmocny, davu se v?ak neohro?en? postavi jeho syn Josef (arie Ne? dotkne se ji n?kdo ranou ). Lid ustupuje, je mu v?ak jasne, ?e Josef je ?idovkou uhranut. I jeho otec a fara? jsou znepokojeni a p?ipominaji mu, ?e je zasliben Han?. Josef se v?ak p?ed kn?zem, otcem i snoubenkou p?iznava ke sve lasce k Debo?e, pro ni? je ochoten snest i vyho?t?ni z obce. Zlomeny otec jej zap?isaha jmenem mrtve matky, aby neuvrhl rodinu v takovou hanbu (arie O, mluv, o, mluv, ?e klamem v?ecko, synu ). Vav?inec je zoufaly, i kdy? se zdr?i toho, aby syna proklel. ?ada o radu fara?e a ten se domniva, ?e da-li rychta? ?idovske rodin? penize za to, kdy? se z kraje odst?huje, Josefovo poblouzn?ni brzy pomine (arie fara?e To nakva?ene, horke mladi ).

P?ichazi Josef. Vi, ?e jej za jeho lasku ?eka opovr?eni, on ji v?ak pova?uje za ?istou a prosi Krista o po?ehnani (arie Co je to se mnou? Je to pravda, je to sen? ). Chce vejit do kostela, ale objevi se Debora a zadr?i jej: pro? vzyvat boha, ktery ji pronasleduje? Milenci se rozhoduji, ?e z kraje spole?n? odejdou (duet O, st?j a nejdi ve chram dal ).

2. d?jstvi [ editovat | editovat zdroj ]

(V krajin? se stromy za h?bitovni kapli o Bile sobot? ) Stara ?idovka hleda Deboru, pak se obraci k Bohu a vzpomina na krasu d?iv?j?ich oslav ?idovskych Velikonoc (arie Deboro! Kde dli?, o berlo… Kde dli?, o Bo?e, kde je tvoje moc? ). Potkava ji Jakub, ktery byl svym hospoda?em poslan, aby ?idovske rodin? donesl penize jako odstupne za to, ?e hned zitra odejdou. S odporem, ale i uleh?enim je p?edava stare ?idovce a ta s diky p?ijima (duet Hle, jedna z nich… Nech jen ?e?i, sp?chej spi? ).

Fara?i, rychta?i Vav?incovi i Han? pak vy?izuje, ?e ??idovka penize p?evzala". Rychta? a fara? vzdavaji diky Bohu, jen? vysly?el jejich modlitby a dokazal jim svou lasku. Hana se obava, ?e Josef bude touto zradou ran?n, ale doufa, ?e se k ni navrati (tercet fara?e, Vav?ince a Hany B?h vysly?el me prosby vrouci ). Josef p?ichazi na sch?zku s Deborou a p?itomni ho zpravuji o uzav?enem obchodu. Nechce zprav? v??it, ale fara? i Hana jej uji??uji, ?e Debora ho pro m??ec zla?ak? rada opustila. Jeho otec mu bez okolk? sd?luje, ?e to on sam dal Deboru vyplatit. Josef je zradou sve milovane zni?en (arie O tedy p?ece, o Bo?e, Bo?e m?j ), fara? i rychta? doufaji, ?e se mladik z oblouzn?ni brzy uzdravi (kvartet Me du?i nyni svita ). Hana se vemlouva a p?ipomina Josefovi (arie Ja, Josefe, to nebyla, je? cht?la zni?it lasku tvoji ) a ten jeji naklonnost p?ijima. V?ichni vstupuji do kaple.

P?ichazi Debora, je? chce rad?ji opustit svoji trpici rodinu, ne?li sveho mileho. Na smluvenem mist? v?ak Josefa hleda marn?. Z kaple usly?i pobo?ny zp?v, p?ipominajici zmrtvychvstani Krista (arie se sborem Sem p?ijit ma… Svate t?lo Krista ). Vychazi Josef a nic netu?ici Debo?e tvrd? vy?ita zradu (zp?t Ty zradna, nema? na tom dosti ). Zoufala Debora citi naopak zradu na sob?, prosi Boha o odpu?t?ni, ?e jej opustila (arietta O, kajici se vracim k tob?, Pane' ) a vola po pomst?. Josefovi se jeji hn?v o?klivi a pokra?uje ve vy?itkach. Debora svolava kletbu na n?ho, na tu, ktera ji ho odloudila a i na jejich je?t? nenarozene d?ti (arie A budi? klet a budi? kleta ta ); odbiha. Josef je vyd??en a zmaten: co kdy? Debora mluvila pravdu a on na ni zh?e?il (arie O, proklet, Bo?e budi? milostiv )? V uzkosti hleda ut?chu v Hanin? naru?i.

3. d?jstvi [ editovat | editovat zdroj ]

(Prostranstvi za Josefovym statkem, po dvou letech) Vesnice slavi do?inky (sbor Vezem s poli klasy, uroda se da?i ). Jakub jmenem ?eledi podava hospoda??m, tedy Josefovi a Han?, v?nec klas? (arietta Hospoda?i, tady nesem ). Hana vlidn? vyzve ?ele? k tanci ( polka , sousedska ). Josef pak chasu propusti k muzice (zp?v Te? na polich ji? prace neni vice a opakovani sboru).

P?ibli?uje se Debora v nuznych ?atech: jeji hn?v za dva roky nepolevil ( O Bo?e, jsem tu zas ). Vidi Hanu, jak zpiva ukolebavku sve dcerce (pise? Tolik kv?t? Panb?h nasel v ?iry sv?t ). Pohled na Josefovo dit? v Debo?e o?ivi my?lenky na pomstu. Hana Deboru nepoznava a vidi v ni ?ebra?ku, kterou zve vlidn? dale. Debora v?ak odmita almu?nu i pokrm; je p?ekvapena, ?e B?h nevysly?el jeji kletbu a Josefova rodina ?ije ??astn?. Hanina laskavost a modlitba p?i klekani, v ni? cituje p?ikaz ot?ena?e odpou?t?t h?i?nik?m, oslabuje Debo?ino p?edsevzeti. Skryje se a Hana ji marn? hleda, zara?ena jejim podivnym chovanim (arie Kde jsi, ?eno? Snad ode?la… My byli dosud zcela ??astni ). Vypravi o ni Josefovi, ten je chvili neklidny, ale v??i, ?e jim osud p?eje (arie Z t?ch p?izrak?, je? byly t??kym snem ). Zatimco Josef a Hana zpivaji o svem ?t?sti, v Debo?e op?t roste touha po pomst? (tercet ?t?sti, ?t?sti, ?t?sti ). Ale p?esto jedna v?c kali Josefovo ?t?sti, vy?itky sv?domi v??i Debo?e: kdo vi, jak se protlouka sv?tem a zda je stale zatvrzela ?i zda mu odpustila (arie Hle?, du?e ma, my tady ?ijem v ?t?sti ). Hana odhani tyto my?lenky a ut??uje Josefa tim, ?e se za Deboru denn? modli.

Debo?ina pomstychtivost se rozplyva; nehodla naru?it ?t?sti t?chto lidi, naopak odchazi uleh?ena smi?enim (arie O Bo?e, Bo?e, co to sly?ela jsem? ). Sklani se nad kolebkou a polibkem vraci mir dit?ti i jeho otci; p?itom se dozvida, ?e Josef a Hana pojmenovali d?v?atko jejim jmenem. Teprve kdy? Debora zmizi, uv?domi si Josef s Hanou, kdo je nav?tivil a dal jim po?ehnani.

Nahravky [ editovat | editovat zdroj ]

Existuje jedna nahravka opery, kterou po?idil ?eskoslovensky rozhlas v Praze roku 1959 ke 100. vyro?i skladatelova narozeni. Zpivaji: (Vav?inec) Eduard Haken , (Josef) Theodor ?ruba? , (fara?) Karel Kala? , (Hana) Jaroslava Vymazalova , (Debora) Drahomira Tikalova , (Stara ?idovka) V?ra Krilova , (Jakub) Antonin Votava . P?vecky sbor ?eskoslovenskeho rozhlasu v Praze a Pra?sky rozhlasovy orchestr ?idi Franti?ek Dyk . ^[14] Snimek byl rekonstruovan roku 2009 a teho? roku jej vydal Radioservis, a. s., ke 150. vyro?i na CD (CR0465-2).

Vedle toho vydal p?vodn? rozhlasove nahravky t?i uryvk? z opery Radioservis, a.s., roku 2009, tedy v roce 150. vyro?i skladatelova narozeni, na CD Josef Bohuslav Foerster: Sceny z oper (CR0461-2). Jsou to p?edehra v podani Symfonickeho orchestru ?eskoslovenskeho rozhlasu ?izeneho Rudolfem Va?atou z roku 1977, arii Josefa a jeho duet s Deborou na konci 1. d?jstvi Co je to se mnou… Na srdci mem v podani Theodora ?ruba?e a Drahomiry Tikalove ze zmin?ne celkove nahravky a polka z 3. d?jstvi v podani Orchestru Narodniho divadla v Praze ?izeneho Josefem Chaloupkou z roku 1974.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• PALA, Franti?ek. Josef Bohuslav Foerster. In: HUTTER, Josef; CHALABALA, Zden?k. ?eske um?ni dramaticke II - Zp?vohra . Praha: ?olc a ?ima?ek, spole?nost s r. o., 1941. S. 227?231.
• ?IP, Ladislav . ?eska opera a jeji tv?rci . Praha: Supraphon, n. p., 1983. 400 s. Kapitola Josef Bohuslav Foerster, s. 133?135.  
• JANOTA, Dalibor; KU?ERA, Jan P. Mala encyklopedie ?eske opery . Praha, Litomy?l: Paseka, 1999. ISBN   80-7185-236-8 . S. 55.  
• HOSTOMSKA, Anna a kol. Opera ? Pr?vodce operni tvorbou . 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN   978-80-205-0637-5 . S. 765?766.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Debora v databazi Archivu Narodniho divadla