한국   대만   중국   일본 
David Scott ? Wikipedie P?esko?it na obsah

David Scott

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
David Randolph Scott
Astronaut NASA
Statni p?islu?nost Spojene staty
Datum narozeni 6. ?ervna 1932 (92 let)
Misto narozeni USA San Antonio , Texas , USA
P?edchozi
zam?stnani 		zku?ebni pilot
Hodnost plukovnik USAF
?as ve vesmiru 22d 18h 53m
Kosmonaut od 1963
Mise Gemini 8 , Apollo 9 , Apollo 15
Znaky misi Znak mise Znak mise Znak mise
Kosmonaut do 1977
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Plukovnik David Randolph Scott (* 6. ?ervna 1932 San Antonio , Texas , USA ) [1] je byvaly vojensky letec a astronaut NASA , jeden ze t?eti skupiny astronaut? vybranych NASA v ?ijnu 1963 a jako velitel Apolla 15 je v po?adi sedmym z dvanacti lidi, kte?i kra?eli po M?sici.

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

David Scott se narodil na letecke zakladn? Randolph (Randolph Air Force Base, po ni? byl pojmenovan) blizko San Antonia v Texasu . Od roku 1936 do roku 1939 ?ila rodina na Filipinach . Za druhe sv?tove valky slou?il otec v Evrop?, tak?e Davida a jeho bratra vychovavala sama matka.

Po ukon?eni Western High School ve Washingtonu D.C. studoval University of Michigan a United States Military Academy ve West Pointu . Ziskal magistersky titul v letectvi a kosmonautice. Pote absolvoval vycvik jako pilot na Webb Air Force Base v Texasu a p?sobil jako pilot v Laughlin Air Force Base v Texasu a v Air Force Base v Arizon?.

Od dubna 1956 do ?ervence 1960 slou?il Scott jako tryskovy pilot v Soesterberg v Nizozemi , kde letal na bojovych letounech typu F-86 a F-100 . Po navratu do USA studoval na Massachusettskem technologickem institutu letectvi a kosmonautiku a v roce 1962 ziskal titul in?enyra. Po ukon?eni studia pracoval jako docent na Air Force Academy. Pak absolvoval kurz zku?ebnich pilot? na Edwardsov? letecke zakladn? . Pote, co ukon?il kurz mezi p?ti nejlep?imi, p?e?el na nedavno zalo?enou Aerospace Research Pilot School (ARPS) v Edwards ( Kalifornie ).

Scott se usp??n? uchazel u NASA o vyb?r mezi astronauty a byl u 14. ?ijna 1963 s 13 ostatnimi p?edstaven ve?ejnosti ve t?eti skupin? astronaut?. Jako svou specializaci p?ijal planovani misi a navigaci.

Gemini 8 [ editovat | editovat zdroj ]

16. b?ezna 1966 s Neilem Armstrongem jako velitelem odstartovali na misi Gemini 8 . Tento let byl p?vodn? naplanovan na 3 dny, ale skon?il d?ive kv?li selhani pomocne rakety. Posadka, v ni? m?l funkci druheho pilota, provedla prvni usp??ne spojeni dvou dopravnich prost?edk? ve vesmiru a p?edvedla skv?lou zru?nost pilotovani p?i p?ekonavani problemu s pomocnou raketou a p?i usp??nem p?istani. Start byl z mysu Canaveral na Florid? , p?istani s pomoci padak? v kabin? lodi na hladin? Ticheho oceanu .

Apollo 9 [ editovat | editovat zdroj ]

Scott slou?il jako pilot velitelskeho modulu na Apollu 9 ( 3. b?ezna ? 13. b?ezna 1969 ). Jednalo se o t?eti let s lidskou posadkou v programu Apollo , druhy vypu?t?ny raketou Saturn V a prvni uplny test kosmicke lodi Apollo. Desetidenni let poskytl zasadni, p?edtim nedostupne informace o opera?nim vykonu, stabilit? a spolehlivosti pohonu lunarniho modulu a system? podporujicich ?ivot.

Nejd?le?it?j?i udalosti tohoto letu bylo setkani a nasledne spojeni kosmickych lodi, ktere provedl James McDivitt a Russell Schweickart z lunarniho modulu a Scott z velitelskeho modulu. Ob? t?lesa byla p?ed spojenim vzdalena 160 km. Jednalo se o rozhodujici ?ast letu na ob??ne draze kolem M?sice . Posadka tak potvrdila uskute?nitelnost p?enosu posadky z povrchu M?sice. Apollo 9 p?istalo s pomoci padak? na vod? men? ne? 7 km od vrtulnikove letadlove lodi USS Guadalcanal (LPH-7) nedaleko ostrova Grand Turk v Atlantiku.

Vycvikovy skafandr Davida Scotta z Apolla 15 v Muzeu letectvi a kosmonautiky ve Washingtonu, DC.

Apollo 15 [ editovat | editovat zdroj ]

Kratce po p?istani Apolla 9 byl Scott vybran jako velitel nahradni posadky u letu Apolla 12 . Kdyby byl jeho velitel Charles Conrad z n?jakeho d?vodu nelet?l, byl by Scott vystoupil na M?sic jako t?eti ?lov?k. K nasazeni Scotta ale nedo?lo a b?hem letu v listopadu 1969 p?sobil jako ?Capcom“ (osoba ktera zaji??uje hlasove spojeni mezi astronauty ve vesmiru a pozemnim ?idicim st?ediskem v Houstonu).

Jeho t?eti let do vesmiru se konal a? na Apollu 15 ( 26. ?ervence ? 7. srpna 1971 ). Scott zde byl velitelem lod?, jeho spole?niky byli Alfred Worden (pilot velitelskeho modulu ) a James B. Irwin (pilot lunarniho modulu). Apollo 15 bylo ?tvrtou misi s lidskou posadkou, ktera p?istala na m?si?nim povrchu a prvni, ktera nav?tivila a prozkoumala m?si?ni utvary Hadley Rille a Apennine Mountains , ktere se nachazeji na jihovychodnim okraji Mare Imbrium (Mo?e de???). Lunarni modul ?Falcon“ z?stal na m?si?nim povrchu 66 hodin a 54 minut a Scott s Irwinem stravili 18 hodin a 35 minut venku na m?si?nim povrchu. Do okoli lunarniho modulu vyrazili celkem t?ikrat, k doprav? pou?ili m?si?ni vozitko ? Rover-1 “. Scott a Irwin provedli selenogeologicky pr?zkum oblasti a sebrali na povrchu 82 kg m?si?niho materialu.

Na povrchu umistili za?izeni ALSEP , ktere obsahovalo p?istroje pro experimenty na povrchu. Mezi usp?chy Apolla pat?i, ?e na m?si?nim povrchu pomoci Roveru 1 (bylo to jeho prvni pou?iti na M?sici) urazili do te doby nejv?t?i vzdalenost ? celkem 27,5 km. Apollo 15 p?istalo do Ticheho oceanu a bylo vyloveno letadlovou lodi USS Okinawa (LPH 3).

Lety v kostce [ editovat | editovat zdroj ]

  • Gemini 8, start 16. b?ezen 1966, p?istani 17. b?ezen 1966
  • Apollo 9, start 3. b?ezen 1969, p?istani 13. b?ezen 1969
  • Apollo 15, start 26. ?ervenec 1971, p?istani 7. srpen 1971

Skandal se znamkami [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? kratce po p?istani bylo cele mu?stvo Apolla 15 vybrano za nahradniky pro let Apolla 17 . V pr?b?hu nasledujiciho roku ale ve?la ve znamost jejich afera se znamkami. Scott, Worden a Irwin m?li prodat dopisni obalky s upominkou na jejich let, ktere nebyly vyslovn? schvaleny, n?meckemu obchodniku s po?tovnimi znamkami. Zisk z prodeje byl pou?it pro zalo?eni sv??eneckeho fondu pro d?ti posadky Apolla 15. A?koli jejich ?in nebyl jakkoliv nezakonny a navzdory skute?nosti, ?e NASA zavirala o?i p?ed podobnymi aktivitami u d?iv?j?ich let?, administrativa rozhodla, ?e Scott a jeho posadka budou p?ikladn? potrestani a nikdo z nich do vesmiru znovu nepoleti.

Po odchodu z NASA [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1971 p?ijal ?estny doktorat Astronautical Science od univerzity v Michigan. V ?ervenci 1972 byl jmenovan plukovnik Scott zvla?tnim asistentem pro operace p?i spole?nem letu Sojuz-Apollo. V dubnu 1975 se stal ?editelem vyzkumneho st?ediska NASA na kalifornske zakladn? Edwards. Z?stal zde do konce ?ijna 1977, kdy z NASA ode?el, aby se v?noval soukromemu podnikani v Los Angeles . [2] V dubnu 1981 komentoval pro britskou televizi let prvniho raketoplanu ( STS-1 ). P?i nata?eni filmu Apollo 13 re?iserem Ronem Howardem p?sobil jako poradce. V sou?asne dob? ?ije v Beverly Hills v Kalifornii se svou sou?asnou man?elkou Margaret Black-Scott.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? David Scott na anglicke Wikipedii a David Scott na n?mecke Wikipedii.

  1. ↑ VITEK, Antonin; LALA, Petr. Mala encyklopedie kosmonautiky . Praha: Mlada fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 359.  
  2. ↑ CODR, Milan. Sto hv?zdnych kapitan? . Praha: Prace, 1982. Kapitola David Randolph Scott, s. 361.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=David_Scott&oldid=23960362 “