D?jiny Myanmaru se zabyvaji historii oblasti dne?niho jihoasijskeho statu Myanmar , d?ive nazyvaneho Barma.

Historie do po?atku 19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Prvnim barmskym statem bylo kralovstvi Pugam (11.?13. stoleti), ktere se rozkladalo na v?t?in? uzemi dne?niho Myanmaru a nakonec podlehlo vpad?m Mongol? . P?ed Pugamskym kralovstvim na uzemi Myanmaru existovalo n?kolik r?znych civilizaci a kultur (nap?. m?stske staty Pyu ^{[p 1]} a kralovstvi Mon). Zem? byla znovu sjednocena a? v  17. stoleti . Po ?adu staleti spolu jednotlive etnicke skupiny svad?ly boje o moc a nadvladu. Barmanci ziskali p?evahu a? v polovin? 18. stoleti . B?hem nasledujici vlady barmskych kral? ziskal Myanmar sve stavajici hranice.

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Obdobi britske anexe kralovske Barmy (1824?1885) [ editovat | editovat zdroj ]

Zaminkou k prvnimu ozbrojenemu st?etu mezi britskymi a barmskymi jednotkami byla sporna hrani?ni uzemi, na ktera si ?inily ob? zem? narok. Prvni britsko-barmska valka probihala v letech 1824?1826. Za?ala nejprve v severozapadnich hrani?nich oblastech Manipur , Ka?har a Asam , ale Britove valku p?enesli na uzemi Dolni Barmy a po n?kolika vit?zstvich p?im?li barmskeho panovnika k podpisu mirove smlouvy v Yantapou . Vysledkem smlouvy z Yantapou byl britsky zisk Asamu, Manipuru, Ka?haru, D?aitije , Arakanu , Tenaserimu a finan?ni uhrada. V Barm? te? byla z?izena britska rezidentura.

V samotne Barm? vyustila prvni britsko-barmska valka v ?adu rolnickych povstani, povstani etnickych men?in a palacovych p?evrat?. Nicmen? ani novi barm?ti panovnici nebyli ochotni s Brity spolupracovat ?i jednat, a tak se vzajemne vztahy t?chto zemi op?t ocitly na bodu mrazu. Britsky vliv v barmskem kralovstvi nadale silil a vrcholni p?edstavitele Britske Indie usilovali o dal?i intervenci v britsky prosp?ch. Jako zaminka Brit?m poslou?il drobny konflikt v rangunskem p?istavu, ze ktereho vyvodili jen st??i p?ijatelne ultimatum. Po uplynuti ultimata Britove zahajili na uzemi Dolni Barmy bojove operace ustici v druhou britsko-barmskou valku v letech 1852?1853. Britove si v pr?b?hu valky podrobili Martaban , Rangun , Basein , Pegu a Prome , ?im? od?izli barmske kralovstvi od p?istupu k mo?i (uzemi, ktera Britove v Barm? kontrolovali po druhe britsko-barmske valce se souhrnn? ozna?uji jako Dolni Barma a zbyle uzemi barmskeho kralovstvi jako Horni Barma). V te dob? take prob?hl v Amarapu?e palacovy p?evrat a k vlad? se dostal princ Mintoun , ktery byl ochotny s Brity jednat a zastavit vale?ne operace. Nebyl ale ochoten p?istoupit na mirovou smlouvu, potvrzujici Brit?m nov? dobyta uzemi Dolni Barmy.

Kral Mintoun byl panovnikem usilujicim o modernizaci Horni Barmy. Zalo?il nove kralovske m?sto Mandalaj , reformoval statni spravu, da?ovy system a soudnictvi. Nedostatek ry?e v Horni Barm? jej p?im?l ke zv?t?eni rozlohy obd?lavane p?dy a stavb? zavla?ovacich kanal?. Investoval do pr?myslovych podnik? a podstatna reforma se tykala take armady a vyzbroje. Kral Mintoun usiloval o navazani diplomatickych styk? s dal?imi staty a vypravil diplomaticke mise do Francie , Italie a Velke Britanie . Mise se sna?ily uzav?it obchodni a diplomaticke vztahy. I nadale v?ak hlavni prioritou jeho zahrani?ni politiky z?stavaly dobre vztahy s Brity. Zastupci Britske Barmy vyjednali n?kolik obchodnich dohod obsahujicich sni?eni celnich poplatk?, uvoln?ni kralovskych monopol? a umo?n?ni tranzitniho obchodu Brit? s ?inou . Mintoun ale od smlouvy posleze odstoupil (z d?vodu opakovaneho britskeho nepln?ni zavazk? plynoucich ze smluv) a op?t obnovil kralovsky monopol na hospoda?ske produkty. Op?tovne zavedeni kralovskeho monopolu rozdmychalo dal?i reakce ze strany britskych obchodnik? a britskych spole?nosti, p?sobicich na uzemi Barmy. Mnohe hlasy vyzyvaly k britskemu zakroku. Z tohoto d?vodu op?t do?lo k celkovemu ochlazeni diplomatickych vztah? mezi britskou Dolni a Horni Barmou.

Po Mintounov? smrti nastoupil na tr?n roku 1878 kral Thipoa . Thipoova neusp??na vlada p?inesla Horni Barm? celkovy upadek. Situace v kralovstvi se zna?n? zhor?ila, men?inova etnika se proti krali vzbou?ila a nepokoje se p?enesly i do centralnich oblasti ?i?e. Kralovska sprava nad rozsahlymi celky ztratila kontrolu a nar?stala kriminalita. Kralovstvi se nedostavaly finan?ni prost?edky, bujela korupce a vazl vyb?r dani, a tak bylo nuceno se dale zadlu?ovat. Vyrazn? se take zmen?il po?et vojak? kralovske armady. Neuroda vyvolala migrace obyvatel z barmskeho kralovstvi do Dolni Barmy. Vzajemne vztahy mezi Britskou Barmou a barmskym kralovstvim byly zna?n? ovlivn?ny zajmy vlivnych britskych obchodnik? a spole?nosti usilujicich o dal?i roz?i?eni obchodnich dohod. Diplomate barmskeho kralovstvi se sna?ili najit protivahu k Velke Britanii a jednali s Francii o uzav?eni vzajemne spojenecke dohody. Francie ale nebyla na ?adnou zavazn?j?i dohodu ochotna p?istoupit. Britsky postoj se vlivem zhor?ujici se situace v Horni Barm? dale p?itvrzoval a pod zaminkou odmitnuteho ultimata p?erostl roku 1885 ve t?eti britsko-barmskou valku . Tato valka m?la velmi rychly pr?b?h a jejim d?sledkem bylo obsazeni celeho uzemi Horni Barmy Brity a internace krale Thipoa s rodinou v Rantganari na zapadnim pob?e?i Indie . Barma na dlouhou dobu ztratila nezavislost.

Obdobi britske kolonialni nadvlady (1885?1939) [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni roky britske vlady v Horni Barm? byly poznamenany bou?emi odporu proti britske anexi zem?. Tento odpor byl iniciovan ?leny kralovske rodiny a byvale kralovske spravy, kte?i p?i?li o moc, a roz?i?il se jak do m?st tak do venkovskych oblasti. Nepokoj? se u?astnili prosti obyvatele, kte?i byli nespokojeni se zru?enim kralovstvi a obavali se o budoucnost tradi?ni barmske kultury a buddhismu . V prvni polovin? devadesatych let britska sprava s nasazenim posileneho po?tu vojenskych jednotek odpor tvrd? potla?ila.

Barma byla administrativn? p?ipojena k Britske Indii. Vlastni sprava Barmy m?la sice ?adu pravomoci, ale v?echna zasadni rozhodnuti p?inale?ela britske vlad? v indicke Kalkat? .

Britove usilovali o integraci Horni a Dolni Barmy a o vytvo?eni upln? noveho spravniho aparatu. V ramci noveho spravniho systemu byla Barma rozd?lena na oblasti spravovane Brity p?imo a nep?imo. P?imo byla spravovana oblast tzv. vlastni Barmy. Vlastni Barma bylo uzemi z v?t?iny obyvane Barmanci , Mony , Arakanci a Kareny a v jejim ?ele stal guverner. Zbyvajici uzemi byla vy?len?na jako tzv. hrani?ni oblasti. Tato uzemi byla obyvana hlavn? etnickymi men?inami ?an? , Ka?jin? , ?jin? , Karen? a dal?imi men?imi pohrani?nimi etniky.

V hrani?nich oblastech ponechali Britove pravomoci mistnim vladc?m, kte?i ale byli pod kontrolou britskych u?ad? a superintendent?. Hrani?nim oblastem bylo take ponechano tradi?ni zvykove pravo. Na uzemi vlastni Barmy bylo zavedeno pravo britsko-indicke. Zvla?tni status m?l Kajasky stat , jemu? Britove poskytli formalni nezavislost.

Hlavnim m?stem Britske Barmy se stal Rangun, kde byla take z?izovana sidla novych spravnich instituci a ministerstev. Byla budovana nova kolonialni armada slo?ena hlavn? z britskych, indickych, karenskych, ka?jinskych a ?jinskych vojak?. Etnickym Barmanc?m nebylo umo?n?no do armady vstoupit.

Barmska sprava postupn? ziskavala ?ir?i spravni nezavislost na Indii, a? byla roku 1937 od Indie administrativn? odd?lena. Nasledn? byl podle indickeho vzoru v Barm? z?izen dvoukomorovy parlament v ?ele s britskym guvernerem, p?imo odpov?dnym londynske vlad?. Volby do prav? z?izeneho parlamentu se konaly roku 1936 a do ?ela nov? zvolene vlady se dostal dr. Bha Mo . Volebni pravo v Barm? m?la jen men?i ?ast obyvatelstva star?i 21 let, se zakladnim ?kolnim vzd?lanim a nemovitym majetkem. Zpo?atku funkce ve statni sprav? zastavali pouze Britove a Indove, ale ?asem do slo?ek statniho aparatu a p?edni politiky za?ali pronikat i Barmanci.

Ihned po anexi za?ala kolonialni sprava s modernizaci a industrializaci zem?. Britove v Barm? zakladali pr?myslove podniky, dale roz?i?ovali stavajici zem?d?lske plochy a budovali zakladni infrastrukturu. St??ejni barmskou exportni surovinou byla ry?e a pod britskou spravou se Barma stala nejv?t?im exporterem ry?e na sv?t?. Rychle se rozvijela t??ba ropy, barevnych kov? a tykoveho d?eva. Barma tyto suroviny vyva?ela nej?ast?ji do Indie a Velke Britanie a naopak dova?ela pr?myslove vyrobky. V podnikani p?sobili hlavn? Britove, kte?i zalo?ili a ?idili nejv?t?i monopolni spole?nosti, a bohati Indove.

P?ibli?n? 70% v?ech obyvatel pracovalo v zem?d?lstvi a do urodnych delt p?ichazeli z Horni Barmy dal?i rolnici. P?du od drobnych rolnik? ve velkem vykupovali zejmena indi?ti kupci a pak ji dale pronajimali. Tak na venkov? vznikala nepo?etna skupina bohatych pozemkovych vlastnik? a vrstva rolnik?, kte?i nevlastnili pozemek v?bec ?adny a p?du si najimali. Tuto transformaci je?t? uspi?ila hospoda?ska krize t?icatych let, v jejim? d?sledku byla vyrazn? sni?ena vykupni cena ry?e a mnozi rolnici byli donuceni svou p?du prodat. Drobni rolnici si nahle nemohli dovolit platit pachtovne, dan? a naklady spojene s obd?lavanim p?dy a za?ali se tak hromadn? zadlu?ovat, nej?ast?ji u indickych banke?? a lichva??, ?im? se finan?ni situace barmskych rolnik? dale zhor?ovala. Zchudli barm?ti rolnici spat?ovali p?i?iny sve ti?ive ?ivotni situace v indickych vlastnicich p?dy, lichva?ich a britske sprav?. V nov? budovanych pr?myslovych odv?tvich se rychleji uplat?ovali indi?ti imigranti a to jak na kvalifikovanych tak nekvalifikovanych mistech, co? vyvolavalo odpor mezi nezam?stnanymi Barmanci.

Velke zm?ny prob?hly ve ?kolstvi. V p?edkolonialnim obdobi zakladni vzd?lani zaji??ovaly ?koly p?i buddhistickych kla?terech a to pouze pro chlapce. V kolonialnim obdobi vznikaly nove statni ?koly evropskeho typu a ?koly misiona?ske, vyu?ujici v angli?tin?. Do t?chto ?kol dochazely hlavn? d?ti Brit? a Ind?. V?t?ina Barmanc? na tyto ?koly nem?la dostatek financi, a tak hlavn? na venkov? jedinou mo?nosti ziskani vzd?lani z?staly buddhisticke kla?tery. Gramotnost se v Barm? pohybovala kolem 40% a byla vyrazn? vy??i u chlapc?. Prvni univerzita na uzemi Barmy byla z?izena roku 1920 v Rangunu.

V kolonialnim obdobi do?lo ve slo?eni barmske spole?nosti k podstatnym zm?nam. Do Barmy p?ichazelo mnoho imigrant? z Indie a ?iny a spolu s nimi take islam ?i hinduismus . K?es?an?ti misiona?i z Velke Britanie a Spojenych stat? americkych ?i?ili v Barm? k?es?anstvi , zejmena mezi men?inovymi etnickymi skupinami. Nejvice k?es?an? se nachazi mezi Kareny, Ka?jiny a ?jiny. Britska sprava dle zasad sve kolonialni politiky do vnit?nich zale?itosti sanghy a buddhismu nezasahovala.

Ve dvacatych letech si mnozi Barmanci za?ali uv?domovat rozsah pronikani evropske kultury a anglickeho jazyka do tradi?ni barmske spole?nosti a ?kolstvi a s tim spojeny upadek kultury barmske a pod?adne postaveni barmskeho jazyka. V teto dob? za?al vznikat moderni barmsky nacionalisticky proud, usilujici o zrovnopravn?ni postaveni Barmanc?. Vyhradil se take postoj sanghy, ktera v britske p?itomnosti spat?ovala mo?ne ohro?eni buddhismu a ?ast radikalnich mnich? se zapojila do nacionalistickeho hnuti. Studenti Rangunske univerzity stavkovali za zru?eni narodnostni diskriminace ve ?kolstvi a ustaveni barm?tiny jako rovnocenneho vyukoveho jazyka. Ve venkovskych oblastech se zchudli rolnici za?ali bou?it a po cele Barm? prob?hla ?ada nepokoj? v?etn? velkeho Schaya Samova povstani , ktere ziskalo podporu po cele Barm?. V?echna povstani ale byla velmi rychle potla?ena kolonialnimi jednotkami. Av?ak v d?sledku t?chto rozsahlych bou?i nevole britska sprava sni?ila dan? v zem?d?lskych oblastech.

Ve t?icatych letech se zhor?ily i tak k?ehke vztahy mezi Barmanci a indickymi imigranty. Vzajemne st?ety m?ly z?asti nabo?ensky podtext, ale hlavn? byly motivovany protiindickymi naladami. Mnozi Indove toti? v Barm? pat?ili k majetnym obchodnik?m, podnikatel?m nebo byli zam?stnani v lepe placenem pr?myslu.

V pr?b?hu t?icatych let v Barm? vynikla strana Dou Bama . Dou Bama byla zalo?ena skupinou absolvent? Rangunske univerzity roku 1930 a mezi jejimi ?elnymi p?edstaviteli bylo mnoho vrcholnych politik? p?i?tich let jako Aun Schan , Nu , Tchan Tchun a Sou . ?lenove Dou Bamy p?ed svymi jmeny pou?ivaly p?idomek thakchin ? pan, tak byli v Barm? oslovovani Britove. Tim cht?li dat najevo, ?e skute?nymi pany Barmy jsou sami Barmanci. Program Dou Bamy byl siln? nacionalisticky orientovan a jako hlavni cil sveho usili si strana vyty?ila uplnou nezavislost Barmy. Zarove? do programu Dou Bamy za?aly ?im dal siln?ji pronikat my?lenky z Marxovych d?l a strana se tak orientovala na levicovou politiku. Jako jedna z prvnich stran za?ala Dou Bama zapojovat take men?inova etnika do protikolonialniho usili. Thakchinove spolupracovali s v?t?inou men?inovych narodnosti krom? Karen?, kte?i usilovali o vznik vlastniho statu. Ke konci t?icatych let m?la Dou Bama ?irokou podporu nap?i? v?emi vrstvami obyvatelstva.

Roku 1938 celou Barmu zachvatila stavka d?lnik? ropneho pr?myslu, ktera vzbudila ?irokou vlnu solidarity po cele zemi a skon?ila a? zakrokem vladnich jednotek v Rangunu. Tato stavka aktivizovala ?adu dal?ich Barmanc?, zejmena student?, kte?i vy?li do ulic. Ve v?t?ich m?stech po cele Barm? se konaly vlastenecke manifestace. Tvrde policejni zasahy si vy?adaly n?kolik ob?ti a tyto okolnosti vedly a? ke zm?n? vladniho kabinetu. V kontextu v?ech t?chto udalosti byla britska p?itomnost v zemi Barmanci ?im dal tim vice odsuzovana.

Roku 1939 byla vrchnimi ?initeli Dou Bamy tajn? zalo?ena Komunisticka strana Barmy .

Obdobi druhe sv?tove valky (1939?1945) [ editovat | editovat zdroj ]

Velka Britanie se v?emi svymi koloniemi vstoupila do druhe sv?tove valky 1. za?i 1939. Obrana Barmy byla vylu?na pravomoc britske spravy. Barma byla strategicky d?le?ita, proto?e p?es jeji uzemi vedla tzv. Barmska cesta ? jedina pevninska komunikace do napadene ?iny, kterou spojenci vyu?ivali k zasobovani. Britska sprava zpo?atku v?bec nepo?itala s mo?nym pr?b?hem valky i na barmskem uzemi a Barma m?la, jako tylova zem?, zasobovat britske jednotky v Malajsii a Singapuru . Na samotnou valku nebyla Barma dostate?n? p?ipravena a nedisponovala adekvatnim letectvem ani namo?nictvem.

Barm?ti politici se postavili proti vstupu sve zem? do valky a ka?dou formu barmske pomoci spojovali pouze s p?islibem povale?nych spravnich reforem, vedoucich ke statusu dominia . Mnoho radikalnich stran v ?ele s Dou Bamou trvalo na uplne nezavislosti. Thakchinove se spojili s dal?imi nacionalistickymi stranami a cht?li vyu?it vale?neho oslabeni britskeho imperia k roz?i?eni sveho protikolonialniho p?sobeni. ?ada thakchin? se za?ala p?iklan?t k mo?nosti ozbrojeneho protikolonialniho odboje a na p?elomu let 1939?1940 byla zalo?ena Lidova revolu?ni strana . Britska sprava reagovala vydanim Zakona o obran? Barmy, ktery m?l zabranit ?innostem naru?ujicim klid a bezpe?nost v zemi. Tento zakon v praxi ?asto slou?il k potla?ovani protibritskych aktivit.

Protikolonialni hnuti v Barm? hledalo podporu v Japonsku , jako protivnikovi Velke Britanie, navazalo s nim tajn? kontakt a jednalo o p?ipadne finan?ni i materialni pomoci. Barmanci v??ili, ?e jim Japonci pomohou porazit Brity a uznaji barmskou nezavislost.

Roku 1940 bylo na zaklad? Zakona o obran? Barmy mnoho politickych p?edstavitel? zat?eno. Zatyka? byl vydan i na Aun Schana, ktery se ale v?as ukryl a uprchl do Japonska. V Japonsku jednal o budouci podob? nezavisleho barmskeho statu a pak se tajn? vratil do Barmy, kde navrhl z?izeni barmske dobrovolnicke armady, ktera m?la byt vycvi?ena v Japonsku. Pote se vratil do Japonska, kde se shroma?dilo t?icet Barmanc?, v?t?inou ?len? Dou Bamy nebo student?. Tato skupina t?iceti dobrovolnik? se ozna?uje jako T?icet druh? .

T?icet druh? se pod japonskym velenim u?astnilo vojenskeho vycviku a po za?atku valky v Asii byli v prosinci 1941 p?evezeni do Thajska . V Thajsku nasledn? zalo?ili Armadu nezavislosti Barmy , ke ktere se p?ipojily tisice v Thajsku ?ijicich Barmanc?.

Barmu branily oddily kolonialni barmske armady a britske, indicke a ?inske armadni jednotky. Koncem roku 1941 Japonci v Barm? zahajili ofenzivu, kterou spojenecke jednotky nedokazaly odrazit a za?aly ustupovat. Do konce kv?tna japonska armada spolu s oddily Armady nezavislosti Barmy ovladla cele barmske uzemi a spojenecke jednotky ustoupily do Indie.

Valkou byla ochromena cela zem?. Britove p?i ustupu zni?ili komunikace, pr?myslove objekty a ropna pole. Rozpadla se administrativa a p?eru?ilo zasobovani. Barmu hromadn? opou?t?li Britove, Brit?m loajalni Barmanci a statisice Ind?. Britska sprava p?esidlila do exilu v indickem Simle .

P?ichazejici vojaci Armady nezavislosti Barmy byli barmskymi obyvateli vitani jako narodni osvoboditele a jejich ?ady se dale rozr?staly. Po ukon?eni bojovych operaci v Barm? v ?ervnu 1942 japonska armada nastolila vojenskou spravu, ktera p?evzala kontrolu nad celym uzemim Barmy. Oddily Armady nezavislosti Barmy byly rozpu?t?ny a vznikla po?etn? men?i Barmska narodni armada . V srpnu 1942 zahajila ?innost barmska okupa?ni vlada, v jejim? ?ele stal Bha Mo. Tato vlada m?la pouze omezene pravomoci, p?sobila jen na uzemi vlastni Barmy a byla pod?izena japonske vojenske sprav? a japonskym ozbrojenym silam. V Barm? byla zavedena cenzura a tajna japonska policie ? Kempeitai . Japonci organizovali oddily nucene prace, ktere se podilely hlavn? na stavb? ?elezni?nich trati. V zemi za?aly p?sobit japonske monopolni spole?nosti, ktere p?evzaly zbyle pr?myslove podniky a doly. Spousta d?lnik? ze zni?enych britskych tovaren p?i?la o praci a vyrazn? poklesla i produkce ry?e. Japonska sprava do obnoveni valkou zni?eneho hospoda?stvi neinvestovala a nezajistila ani dovoz pot?ebnych surovin a vyrobk?. V Barm? se tak brzy projevil nedostatek zakladnich surovin jako potraviny, leky a ?aty. V zemi prudce vzrostly ceny. Cele hospoda?stvi se za?alo hroutit a ?ivotni podminky obyvatelstva se dale zhor?ovaly.

Pod p?islibem vypov?zeni valky spojenc?m a dal?i spoluprace s japonskou armadou byla rozpu?t?na japonska vojenska sprava a Barma ziskala 1. srpna 1943 nezavislost. Nasledn? byla jmenovana nova barmska vlada v ?ele s Bha Moem. Tato nova vlada m?la totalitni charakter a hlavni moc ve svych rukou soust?edil Bha Mo. Japonsko si nadale ponechavalo kontrolu nad oblastmi etnickych men?in, barmskym hospoda?stvim, zahrani?ni politikou a prost?ednictvim poradc? si Japonci udr?ovali vliv i v nove barmske vlad?. Naopak vedeni Barmske narodni armady p?e?lo do rukou barmskych velitel?.

V d?sledku zhor?ujici se situace, p?etrvavajici japonske okupace a zisku pouze formalni nezavislosti zahajilo v Barm? ?innost protijaponske odbojove hnuti, do ktereho se nejaktivn?ji zapojili komuniste. V odboji se anga?ovali take vrcholni vladni p?edstavitele, zejmena Than Tchun a Aun Schan. I p?es zatykani a zasahy Kempeitai protijaponske odbojove hnuti nabyvalo na sile a ziskavalo podporu obyvatelstva, zejmena student?. P?edstavitele odboje o zapojeni jednali take s etnickymi men?inami. Po vyhla?eni nezavislosti se do centra protijaponskeho odbojoveho hnuti dostala Barmska narodni armada. V srpnu 1944 se spojily Komunisticka strana Barmy, Lidova revolu?ni strana a dal?i odbojove skupiny v jednotnou odbojovou frontu s nazvem Liga proti fa?ismu a za svobodu lidu ? zkracen? te? Liga. Ligu vedli Aun Schan, Than Tchun a Sou. Vedeni Ligy se rozhodlo pro spolupraci se spojenci a navazalo s nimi kontakt. Pote Liga zahajila p?ipravy na celonarodni protijaponske povstani. Do povstani se m?ly zapojit Barmska narodni armada a partyzanske oddily Barmanc?, Arakanc?, Karen? a ?jin?.

Britske, americke a ?inske jednotky zahajily p?ihrani?ni vale?ne operace v listopadu 1944. P?evaha spojeneckych vojsk donutila Japonce ustupovat a tak bylo rozhodnuto vyslat na frontu take jednotky Barmske narodni armady. Kratce pote, co se jednotky Barmske narodni armady p?esunuly na frontu, bylo dne 27. b?ezna 1945 zahajeno celonarodni protijaponske povstani. Barmska narodni armada se p?ipojila ke spojeneckym vojsk?m a partyzanske jednotky po cele zemi napadaly tylove jednotky a p?eru?ovaly japonske komunika?ni a dopravni spoje. Akce protijaponskeho odboje uspi?ily pr?b?h valky a ustupujici japonska armada v Barm? kapitulovala 12. srpna 1945.

Obdobi boje za nezavislost (1945?1948) [ editovat | editovat zdroj ]

Po druhe sv?tove valce se do centra politickeho d?ni dostali hlavni p?edstavitele protijaponskeho odboje a d?le?itou roli za?ala hrat i Barmska narodni armada. Liga proti fa?ismu a za svobodu lidu m?la podporu v?t?iny barmskeho obyvatelstva a stala se hlavni politickou stranou v zemi. Mezi vesnickym obyvatelstvem zna?n? vzrostl vliv komunist?.

Pote, co zemi osvobodila spojenecka vojska, p?evzala spravni kontrolu nad celou zemi britska vojenska sprava. Vojenska sprava usilovala o obnoveni britskeho kolonialniho vlivu a spravniho systemu z p?edvale?neho obdobi a na novou barmskou narodni frontu nebrala ohled. Hlavnim ukolem vojenske spravy bylo obnoveni po?adku, hospoda?stvi a infrastruktury ve valkou paralyzovane zemi. V?t?i usili v?ak vedeni vojenske spravy v?novalo omezovani vlivu Ligy, komunist? i Barmske narodni armady.

V kv?tnu 1945 londynska vlada vydala Bilou knihu o Barm? , ve ktere byl popsan plan dal?iho britskeho postupu v zemi. Dle tohoto planu Britove zamy?leli nahradit vojenskou spravu spravou civilni, hodlali po dobu t?i let spravovat zemi p?imo a pak uspo?adat volby do parlamentu a jmenovat vladu. S novou vladou pak m?la Barma p?ejit na uplnou samospravu v ramci Commonwealthu . ?adny zavazny termin ud?leni uplne samospravy ale Bila kniha neur?ovala. Uzemi etnickych men?in m?l britsky guverner spravovat do te doby, dokud se obyvatele nevyslovi pro p?ipojeni k vlastni Barm?.

Vedeni Ligy Bilou knihu nep?ijalo a odmitalo odkladani vyhla?eni nezavislosti i dal?i setrvani v ramci Commonwealthu. Do Ligy vstupovaly dal?i politicke strany i organizace etnickych men?in a Liga tak dale ziskavala na autorit?. I nadale ale hlavni slovo v Lize m?ly p?vodni Lidova revolu?ni Barma a Komunisticka strana Barmy. Komunisticka strana Barmy vystoupila z ilegality v kv?tnu 1945 a v jejim ?ele stal Than Tchun a Thein Pchei Myin . Komuniste zprvu prosazovali radikalni protikolonialni politiku a a? ozbrojeny boj za nezavislost, ale pak se rozhodli pro spolupraci s britskou spravou a legalni cestu k nezavislosti. Komunisty prosazovana mirova cesta za nezavislosti ziskala podporu i ostatnich stran Ligy v?etn? Lidove revolu?ni strany, ktera se v za?i 1945 p?ejmenovala na Socialistickou stranu Barmy . Aun Schan nebyl ?lenem ?adne strany.

Vrcholni p?edstavitele Ligy a britske vojenske spravy se po japonske kapitulaci se?li, aby projednali reorganizaci Barmske narodni armady, p?ejmenovane na Vlastenecke sily Barmy. Po skon?eni valky p?sobily v Barm? dv? (typem) rozdilne armady ? Armada Barmy a Vlastenecke sily Barmy. Armada Barmy vznikla z p?edvale?ne kolonialni armady, za valky byla znovu zformovana v Indii a byla slo?ena z Karen?, ?jin? a Ka?jin?. Naopak Vlastenecke sily Barmy se skladaly z barmskych partyzanskych oddil? a narodni armady.

Vysledkem jednani byla dohoda o slou?eni obou armad, zru?eni vojenske spravy a ustaveni nove civilni spravy v ?ele s guvernerem a Vykonnou radou. Reorganizaci vznikla smi?ena armada slo?ena z barmanskych, ?jinskych, ka?jinskych a karenskych prapor? v ?ele s Nei Winem . Vojaci Vlasteneckych sil Barmy (na ktere se reorganizace nevztahovala) se v listopadu 1945 slou?ili v polovojenskou Organizaci lidovych dobrovolnik? , ktera vstoupila do Ligy.

Po z?izeni civilni spravy Liga ?adala v?t?inu k?esel ve Vykonne rad?, jeji navrh byl ale zamitnut a Vykonna rada byla obsazena p?edstaviteli z ?ad Brit? a loajalnich Barmanc?. Liga nasledn? p?e?la do opozice.

Zdevastovane barmske hospoda?stvi se v povale?nych letech obnovovalo jen pomalu. V?t?ina pr?myslovych podnik? nebyla schopna provozu, t??ba ropy a rud barevnych kov? se tak?ka zastavila a po?et d?lnik? se n?kolikrat sni?il. Sni?ila se i rozloha ry?ovych poli a produkce ry?e. Ceny surovin a potravin dale rostly a v zemi se rozr?stala zlo?innost. Britska civilni sprava se finan?n? podilela na uhrazeni ztrat britskych spole?nosti, uznala naroky indickych vlastnik? p?dy na navraceni d?iv?j?ich pozemk? a obnovila p?edvale?ne dan? a zakony. Britska neochota spolupracovat s vedenim Ligy vedla k vnit?nim rozpor?m. Na zasedani komunisticke strany p?edlo?il Sou navrh, aby Komunisticka strana Barmy zahajila ozbrojeny odpor. Jeho navrh vedeni strany odmitlo a Sou v b?eznu 1946 zalo?il vlastni Komunistickou stranu Rude vlajky , ktera byla britskymi u?ady prohla?ena za nelegalni. Tento vnit?ni rozkol vedl k celkovemu oslabeni vlivu Komunisticke strany Barmy uvnit? Ligy, kde m?li komuniste ?adu odp?rc?. Nekompromisni postup britske spravy proti odborovym v?dc?m a represe proti barmske opozici vedly v za?i 1946 k propuknuti generalni stavky. Generalni stavka zachvatila celou zemi a p?inutila Vykonnou radu k podani demise. Britsky guverner se nasledn? rozhodl vest se zastupci Ligy jednani, jejich? vysledkem byla nova podoba Vykonne rady, ve ktere m?li sve zastoupeni Liga i komuniste. Generalni stavka byla odvolana v srpnu. Komuniste ukon?eni stavky odmitali jako p?ed?asne a ?adali okam?itou p?em?nu Vykonne rady na narodni vladu a svolani ustavodarneho shroma?d?ni. Nasledn? byla Komunisticka strana Barmy pro nedostatek loajality z Ligy vylou?ena.

Vedeni Ligy usilovalo o navazani dialogu se zastupci etnickych men?in. V?t?ina zastupc? men?in dosud vahala, zda podpo?it barmske hnuti za nezavislost, ?i dale spolupracovat s Brity.

Zastupci ?jin?, Ka?jin?, ?an? a Kaja? vyjad?ili souhlas s ustavenim autonomnich oblasti v ramci jednotne Barmy. Se zastupci etnickych men?in Mon?, Arakanc? a Karen? nebyl vzajemny dialog zahajen. Karen?ti zastupci vedli jednani s britskou vladou o vytvo?eni vlastniho statu v ramci Commonwealthu. Londynska vlada ale z?izeni karenskeho dominia odmitala, aby p?ede?la eventualni balkanizaci Barmy.

V listopadu 1946 Liga ud?lila vlad? Velke Britanie ultimatum, aby do jednoho roku prob?hly volby do ustavodarneho shroma?d?ni a posleze byla Barm? ud?lena nezavislost. V opa?nem p?ipad? Liga hodlala odejit do opozice a zahajit ozbrojeny boj. Londynska vlada si byla v?doma, ?e by britske jednotky v Barm? nebyly schopny p?ipadne protikolonialni povstani potla?it, a tak p?istoupila k jednanim s Ligou. Jednani probihala v Londyn? a v lednu byla zakon?ena podpisem vzajemne dohody. V teto dohod? vlada Velke Britanie uznala Vykonnou radu jako prozatimni vladu, souhlasila s konanim voleb do ustavodarneho shroma?d?ni a umo?nila Barm? navazat diplomaticke vztahy a vstoupit do OSN . ?adny zavazny termin ud?leni nezavislosti ale tato dohoda neobsahovala.

V dubnu 1947 se konaly volby do ustavodarneho shroma?d?ni, ktere vyrazn? vyhrala Liga v ?ele s Aun Schanem. Na konferenci Ligy byly nasledn? schvaleny uvodni kroky a celkovy charakter nove vlady, ktera se chystala vyvlastnit velke pozemkove vlastnictvi a p?id?lit p?du rolnik?m, kte?i si ji doposud pronajimali. Aun Schan m?l take v umyslu obnovit rozhovor s komunisty o jejich op?tovnem p?ijeti do Ligy. 19. ?ervence 1947 byl Aun Schan s dal?imi ?esti ministry zast?elen. Tuto vra?du si objednal konzervativni barmsky politik, ktery byl pote odsouzen a popraven. Vedeni ve vlad? i Lize se po smrti Aun Schana ujal U Nu.

V za?i byl schvalen navrh noveho ustavniho zakona, podle ktereho pozd?ji vznikla nezavisla parlamentni republika Barmsky svaz. Barmsky svaz se skladal z vlastni Barmy, Ka?jinskeho , ?anskeho a Kajaskeho statu a ze Zvla?tni oblasti ?jinske. Jednotlive spravy autonomnich oblasti byly pod?izeny ust?edni vlad?. Oblasti, ktere obyvaly etnicke men?iny Arakanc? a Mon?, ?adnou ?ir?i spravni autonomii neziskaly. Zav?re?na smlouva o p?edani vlady do rukou barmske vlad? byla podepsana v ?ijnu 1947 v Londyn? a vlada Velke Britanie vzap?ti uznala svrchovanost Barmy. Barma odmitla nabizene ?lenstvi v Commonweatlhu. Dle smlouvy m?la Barma uhradit Velke Britanii naklady spojene s povale?nou obnovou zem? a oba staty se take zavazaly k dal?i vojenske a hospoda?ske spolupraci. Proti t?mto zavazk?m vystoupili komuniste a p?estali s Ligou jednat. Vysledna smlouva s vladou Velke Britanie byla v Barm? schvalena 1. ledna 1948. Barmska nezavislost byla vyhla?ena 4. ledna 1948.

Obdobi parlamentni demokracie (1948?1962) [ editovat | editovat zdroj ]

Vnitropoliticka situace [ editovat | editovat zdroj ]

Kratce po vyhla?eni nezavislosti se situace v zemi za?ala op?t vyhrocovat a vyrazn? se zhor?ily vztahy mezi stranami s nejv?t?i podporou ve?ejnosti ? Ligou proti fa?ismu a za svobodu lidu a Komunistickou stranou Barmy. Komuniste usilovali o p?echod na socialistickou politiku a bou?ili se i proti celkovemu charakteru noveho statu. Definitivni rozkol p?i?el v unoru 1948, kdy se vedeni komunisticke strany rozhodlo pro ozbrojeny protivladni odpor a nasilny zp?sob p?evzeti vlady. V b?eznu za?ali komuniste po cele zemi organizovat stavky a protivladni manifestace. Liga reagovala vydanim zatyka?? na hlavni p?edstavitele strany, kte?i ale byli v?as varovani a uprchli. Nasledn? vedeni komunisticke strany p?e?lo do ilegality a vyzvalo sve stoupence k zahajeni ozbrojeneho povstani. Tim byla zahajena ob?anska valka, ktera se rychle roz?i?ila do mnoha oblasti po cele Barm?.

Ob?anska valka vyvolala rozpory i uvnit? Ligy. P?edstavitele jejich dvou nejv?t?ich stran ? Socialisticke strany a Organizace lidovych dobrovolnik? ? m?li na ?e?eni ob?anske valky rozdilne nazory. V?t?ina p?edstavitel? Organizace lidovych dobrovolnik? propagovala uzav?eni p?im??i s protivladnimi silami a zahajeni dialogu. Naopak Socialisticka strana i vlada trvaly na slo?eni zbrani, kterym podmi?ovaly otev?eni novych jednani. Tento p?istup Organizace lidovych dobrovolnik? odmitla a v ?ervenci 1948 se zapojila do ob?anske valky na stran? protivladnich sil.

K silicimu protivladnimu povstani se p?idaly i n?ktere vojenske a policejni oddily barmske armady a ozbrojene organizace etnik, obyvajicich uzemi vlastni Barmy ? Mon? a Arakanc?, ktere usilovaly o vznik vlastnich stat?. V uvodnich m?sicich ob?anske valky povstalci obsadili velkou ?ast vesnickych oblasti Barmy i ?adu men?ich m?st. B?hem podzimu 1948 do ob?anske valky vstoupili take Karenove, kte?i p?edtim s vladou neusp??n? jednali o vzniku Karenskeho statu. Ke karenskym povstaleckym jednotkam se p?ipojili take karen?ti vojaci, kte?i tvo?ili polovinu cele barmske armady. Oddily karenskych povstalc? nasledn? ovladly rozsahla uzemi ve vychodni Barm?.

Povstalecke sily, slo?ene z n?kolika politickych hnuti a etnickych men?in, sledovaly v ob?anske valce rozdilne cile a v protivladnim boji se trvale nespojily. Lepe vyzbrojene barmske armad? se tak zahy poda?ilo zastavit postup povstaleckych vojsk a p?ejit do ofenzivy. Barmska armada, slo?ena z loajalnich Barmanc?, ?jin? a Ka?jin?, postupn? dokazala znovu dobyt v?t?inu uzemi vlastni Barmy a potla?it vliv povstalc?. Na po?atku padesatych let se tak situace v zemi pom?rn? uklidnila, p?esto?e v ?ad? venkovskych oblasti byla vladni autorita pom?rn? slaba a v okrajovych regionech kontrolovanych povstalci protivladni odpor neustal.

Vlada tak i nadale mohla fungovat jen s podporou armady, ktera n?ktere odbojne oblasti sama spravovala. Ob?anska valka si za obdobi nejprud?ich boj? vybrala desetitisice ob?ti a zp?sobila obrovske ?kody na barmskem hospoda?stvi.

I v podminkach ob?anske valky se u vlady udr?ela Liga proti fa?ismu a za svobodu lidu v ?ele s U Nuem, ?jo ?eimem a Ba Schweiem . Hlavni stranou v Lize i vlad? byla Socialisticka strana, ktera m?la zasadni vliv v armad? i odborovych organizacich. Politika Ligy se v mnoha ohledech ?idila marxistickymi tezemi, ale odmitala t?idni boj a nasilnou cestu k vyty?enemu cili barmske spole?nosti ? socialismu . Program vlady v sob? propojoval principy buddhismu a marxismu . Vlada se pokou?ela vyu?it obrovske autority buddhismu a ziskat tak podporu ?irokych vrstev v??iciho obyvatelstva. Zvy?ovala proto sve vydaje na nabo?enske u?ely a prezentovala se jako ve?ejny ochrance buddhismu. V parlamentnich volbach, ktere se konaly roku 1951, Liga zvit?zila. Legalni opozice vystupovala nejednotn? a nedokazala si zajistit ?ir?i podporu obyvatel.

V pr?b?hu padesatych let se prudce zhor?ily vztahy mezi vladou a men?inovymi etniky, obyvajicimi autonomni oblasti. D?vodem byly prohlubujici se rozdily v hospoda?ske a socialni vysp?losti mezi vlastni Barmou a autonomnimi oblastmi. Barmska vlada prosazovala centralisticky statni charakter. P?edstavitele Ka?jin?, ?an? i Kaja? se cht?li vyvarovat postupne barmanizaci a s ni spjateho upadku sve tradi?ni kultury a jazyka a vstoupili do odeznivajici ob?anske valky.

V polovin? padesatych let v?t?ina komunist? zavrhla koncepci ozbrojeneho p?evzeti vlady. Vedeni Komunisticke strany Barmy bylo ochotno zahajit s Ligou dialog o ukon?eni ob?anske valky podmin?ny op?tovnou legalizaci komunisticke strany a propu?t?nim politickych v?z??. Vlada ale na jednani nep?istoupila. Roku 1958 vyhlasila amnestii pro povstalce, ktere vyu?ilo mnoho ?len? Organizace lidovych dobrovolnik?, ?ada ?len? ozbrojenych organizaci Mon? a Arakanc? i komunist?. Po teto amnestii byly protivladni sily zna?n? oslabeny, ale ob?anska valka neskon?ila. I nadale pokra?ovaly ozbrojene st?ety hlavn? mezi vladnimi jednotkami a karenskymi povstalci. V b?eznu 1956 se legalni opozi?ni strany sjednotily ve Frontu narodni jednoty . V dubnu se konaly parlamentni volby, ve kterych zvit?zila Liga.

Kratce po parlamentnich volbach Ligu zachvatily spory a za?aly se vytva?et dva hlavni nazorove proudy. Kolem Ba Schweie a U ?jo ?eima se soust?edil prvni nazorovy tabor, ktery odmital dal?i rozhovory s povstalci a prosazoval roz?i?eni spoluprace se zapadnimi staty. Druhy nazorovy tabor vznikl kolem U Nua. U Nu se dal?im jednanim s povstalci nebranil a trval na zachovani striktn? neutralni zahrani?ni politiky. Rozkol rozvratil celou Ligu proti fa?ismu a za svobodu lidu, ktera se roz?t?pila na ?istou a Stabilni Ligu . Ve vedeni vlady se udr?ela U Nuova ?ista Liga. Tento rozkol nejsiln?j?i strany zp?sobil destabilizaci vlady a U Nu byl nucen vyhlasit nove parlamentni volby. Do cele situace se vlo?ilo i veleni armady, ktere m?lo nazorov? bli?e ke Stabilni Lize.

Veleni armady se stav?lo proti spolupraci mezi ?istou Ligou a Frontou narodni jednoty i proti U Nuov? ochot? jednat s protivladnimi silami. Armadni veleni se obavalo, ?e se do vlady dostanou levicove sily napojene na komunisty ?i povstalce. Nap?ti mezi armadnim velenim a p?edstaviteli ?iste Ligy se dale stup?ovalo, a? se situace v za?i 1958 vyhrotila. Armadni jednotky obsadily strategicka mista v Rangunu a U Nu tak nem?l jinou mo?nost, ne? za?it s armadou jednat. Nasledn? po jednanich oznamil, ?e z vlastni v?le p?eda spravu zem? do rukou u?ednicke vlady pod vedenim generala Nei Wina. Cilem teto vlady m?lo byt obnoveni po?adku v zemi a zaji?t?ni podminek pro konani novych parlamentnich voleb. A?koliv regulernost Nei Winovi u?ednicke vlady potvrdil vzap?ti take parlament, opozice tento krok armady odsoudila jako protizakonny.

Od ?ijna 1958 tak Barmu oficialn? spravovala u?ednicka vlada. Hlavni slovo v zemi ale m?la Rada generalniho ?tabu barmske armady a vojaci pronikali i do statni spravy a na ministerstva. Pod armadni spravou se Barma nadale dr?ela neutralni zahrani?ni politiky.

Hlavnim cilem armadniho ?tabu byl definitivni konec ob?anske valky. Armada odmitla s povstalci jednat a naopak se rozhodla zahajit intenzivn?j?i bojove operace. Na vale?ne u?ely bylo vy?len?no a? 60 % statniho rozpo?tu. Nekompromisni armadni operace podstatn? sni?ily po?et povstalc? a armada take dobyla ?ast uzemi, d?ive kontrolovanych povstalci.

Nejt???i uder utrp?li zejmena komuniste. I p?esto se armad? nepoda?ilo protivladni sily zcela porazit a zejmena etnicke men?iny v ob?anske valce dale pokra?ovaly.

Armada zastavila planovane hospoda?stvi a omezila investice do statniho sektoru. Naopak se za?aly prosazovat soukrome armadni podniky a v podnikani se za?ali anga?ovat take mnozi vojaci. Celkov? se v zemi pod armadni spravou zlep?ila bezpe?nost, poklesla kriminalita a omezila se i mira korupce.

Armadni restrikce zasahly strany legalni opozi?ni levice a jejich vedouci p?edstavitele byli zat?eni a internovani. Armada zavedla ?irokou cenzuru v?ech levicovych a kritickych ?lank?.

P?ipravovane parlamentni volby se konaly v dubnu 1960. ?ista Liga, ktera se nov? p?ejmenovala na Svazovou stranu , dokazala v p?edvolebni kampani vyu?it nesouhlasu obyvatel Barmy s mnohymi armadnimi kroky a ve svem volebnim programu si p?edsevzala ustaveni buddhismu jako statniho nabo?enstvi a vytvo?eni dvou novych svazovych stat? ? Arakanskeho a Monskeho . Stabilni Liga ztratila (kv?li spolupraci s armadou) d?v?ru ve?ejnosti. Fronta narodni jednoty byla posti?ena sankcemi armady i vnit?nimi spory a ?ast z jejich v?dc? byla stale ve v?zeni. V dubnovych volbach jednozna?n? zvit?zila Svazova strana.

U Nuova nova vlada za?ala p?ipravovat novy dlouhodoby hospoda?sky plan. Napjata situace v zemi se po parlamentnich volbach vyrazn? nezlep?ila. Vlada vyhlasila buddhismus statnim nabo?enstvim, ?im? si naklonila barmske duchovni kruhy. Na druhou stranu tento krok vyvolal ostrou kritiku ze strany etnickych a nabo?enskych men?in. Do pop?edi se znovu dostal po?adavek etnickych men?in na ?ir?i miru samospravy a nove federativni uspo?adani Barmskeho svazu. V?echna jednani mezi vladou a p?edstaviteli etnickych men?in ale vysledek nep?inesla a situace v zemi se tak op?t vyhrotila. V te dob? se take za?al projevovat pokles autority a ztrata jednotnosti samotne Svazove strany. V noci z 1. na 2. b?ezna 1962 zasahla armada a obsadila Rangun. Nejvy??i p?edstavitele statu, poslanci i v?dci etnickych men?in byli zat?eni.

Hospoda?ska situace [ editovat | editovat zdroj ]

Po vyhla?eni nezavislosti Liga proti fa?ismu a za svobodu lidu zahajila rozsahle hospoda?ske reformy, ktere ale za?atek ob?anske valky zpomalil ?i upln? zastavil. Vlada tak mohla v t?chto reformach pokra?ovat a? pote, co barmska armada op?t ziskala kontrolu nad v?t?inou zem?. Uvodnim zam?rem Ligy bylo znarodn?ni britskych podnik? z kolonialnich dob, ale vyplaceni od?kodneho pro vladni rozpo?et p?edstavovalo p?ili? velkou zat??. Vlada tedy od znarod?ovani odstoupila a nadale se soust?edila na z?izeni statniho sektoru a podporu svobodneho trhu. Vlada opustila marxistickou hospoda?skou linii a za?ala podporovat take soukrome podnikani. Byly zakladany statni podniky, dru?stva i podniky smi?ene s kapitalem statnim i soukromym. Hlavnim cilem Ligy bylo zapojit do podnikani mistni obyvatelstvo. Stat za?al poskytovat barmskych podnikatel?m podporu v podob? vyhodnych p?j?ek, da?ovych ulev a zlevn?nych pozemk?. Barmske spole?nosti obdr?ely p?ednostni licence na vyvoz a dovoz zbo?i a naopak na zbo?i do Barmy importovane byla uvalena cla.

V zem?d?lstvi vlada p?istoupila k znarod?ovani p?dy, kterou nasledn? p?erozd?lovala mezi nemajetne rolniky. Vlada v?ak byla brzy donucena dal?i vyvlast?ovani p?dy zastavit, proto?e nem?la dostatek financi na vyplaceni od?kodneho velkovlastnik?m p?dy. Na po?atku padesatych let vlada p?istoupila k dlouhodobemu planu hospoda?skeho rozvoje, ktery po?ital s vysokymi statnimi investicemi, ale pro nedostatek prost?edk? nakonec nebyl realizovan. Statu se nedostavalo pot?ebnych financi a musel sve investice do hospoda?stvi postupn? omezit a vice se zam??it na investice ze zahrani?i.

Zahrani?ni vztahy [ editovat | editovat zdroj ]

V zahrani?ni politice vlada vystupovala neutraln?, navazovala pouze nezavazne p?atelske diplomaticke vztahy a i p?i jednani na p?d? OSN byla velmi zdr?enliva. Odmitala ?lenstvi v nabizenych vojenskych paktech a sdru?enich. D?ive intenzivni hospoda?ske vazby na Velkou Britanii a ostatni zem? Commonwealthu se (v?t?inou) vyrazn? omezily. Naopak postupn? v Barm? rostla vy?e kapitalu a investic z USA a po uhrazeni vale?nych reparaci se intenzivn? za?al rozvijet take obchod a spoluprace s Japonskem. V obdobi padesatych a ?edesatych let byli nejv?t?imi obchodnimi partnery Barmy Spojene staty americke, Japonsko a Spolkova republika N?mecko . Vzajemn? dobre vztahy si Barma udr?ela s Indii, ktera zastavala podobnou zahrani?ni politiku. Naopak vztahy s Pakistanem byly ovlivn?ny ?etnymi spory a i historicky ?patne vztahy s Thajskem se zlep?ovaly jen velmi pomalu. V padesatych letech Barma navazala diplomaticke i obchodni vztahy s ?inou a ostatnimi socialistickymi zem?mi a uzav?ela s nimi dlouhodobe hospoda?ske smlouvy o odb?ru ry?e.

Obdobi vlady Revolu?ni rady (1962?1974) [ editovat | editovat zdroj ]

Vnitropoliticka situace [ editovat | editovat zdroj ]

Vojensky p?evrat prob?hl rychle a nevyvolal rozsahlej?i protesty ze strany obyvatelstva.

Po vojenskem p?evratu se vlady v Barm? ujala Revolu?ni rada , slo?ena z armadnich velitel?. Revolu?ni rada zru?ila platnost ustavy, rozpustila svazovy parlament i vladu a nejvy??i zakonodarnou i vykonnou moc p?evzala do svych rukou. Byl zru?en u?ad premiera i prezidenta a do ?ela zem? se postavil p?edseda Revolu?ni rady Nei Win. Oficialn? zemi spravovala rada ministr?, ve ktere m?li v?t?inove zastoupeni ?lenove Revolu?ni rady. Revolu?ni sprava zru?ila system federativnich svazovych stat? a pozm?nila i cely aparat statni spravy. Statni spravu zaji??ovaly bezpe?nostni a spravni rady, ve kterych zasedali take vojaci. Sv?j politicky program Revolu?ni rada uvedla v obecn? formulovane deklaraci Barmska cesta k socialismu . Politicky program Rady byl pojat zna?n? eklekticky a prolinal v sob? prvky reformniho marxismu i tradi?niho buddhismu.

V cele zemi byla zavedena cenzura. Zpo?atku m?la Revolu?ni rada zajem o spolupraci s legalni politickou opozici a jednala se zastupci Stabilni Ligy, Svazove strany i Fronty narodni jednoty. Opozi?ni strany ale nabizenou spolupraci odmitly a Revolu?ni rada tak v dubnu 1962 zalo?ila vlastni Stranu barmskeho socialistickeho programu .

Revolu?ni rada se pokusila ukon?it ob?anskou valku dohodou s protivladnimi silami a za?ala s p?edstaviteli ozbrojenych organizaci etnickych men?in i s komunisty jednat. Rozhovory byly zahajeny v dubnu 1963, ale nep?inesly ?adny vysledek a ob?anska valka tak byla op?t obnovena. Komunisticka strana Barmy zahajila s podporou ?inskych komunist? nove bojove operace, ale utrp?la t??ke ztraty a byla donucena za?it ustupovat k severovychodnim hranicim Barmy, kde v protivladnim odporu pokra?ovala. Zhor?ily se i vztahy mezi Revolu?ni radou a legalni polickou opozici, ktera vojensky re?im otev?en? kritizovala. Ke kritice Revolu?ni rady se p?idavali take mnozi studenti univerzit. Revolu?ni rada reagovala rozsahlym zatykanim student?, opozi?nich politik?, novina?? i spisovatel?. V b?eznu 1964 byla zakazana ?innost v?ech politickych stran a jedinou povolenou politickou silou se stala Strana barmskeho socialistickeho programu. Zm?nil se i vztah mezi sanghou a vedenim statu. Revolu?ni rada se zasadila o omezeni tradi?niho vlivu buddhistickych autorit a zru?ila zakon ustavujici buddhismus statnim nabo?enstvim.

Revolu?ni rada zvy?ila statni investice na rozvoj uzemi etnickych men?in, ale zarove? s tim take posilovala nad t?mito oblastmi svou kontrolu a upev?ovala tak centralizovanou statni spravu. Od za?i 1971 zasedala vladni komise, ktera m?la za ukol p?ipravit navrh noveho ustavniho zakona. Vysledny ustavni navrh byl schvalen v?t?inou hlas? v lidovem referendu v prosinci 1973. Roku 1972 do?lo ke zm?nam ve vladnim kabinetu. N?kolik armadnich velitel? ukon?ilo svou aktivni slu?bu v armad? a vstoupilo do nov? ustavene vlady, ve ktere zasedalo take n?kolik civilist?. Premierem teto vlady se stal Nei Win. Soudni moc v zemi p?edstavovaly od roku 1972 nov? z?izene lidove soudy, v nich? p?sobili take soudci z lidu.

Hospoda?ska situace [ editovat | editovat zdroj ]

Revolu?ni rada zastavila zahrani?ni investice v Barm? a zahajila celoplo?ne znarod?ovani zahrani?nich spole?nosti. Do vlastnictvi statu tak p?e?el ropny pr?mysl, energetika, t??ba kovovych rud a d?eva, bankovnictvi a export barmskych surovin. Po znarodn?ni zahrani?niho kapitalu nasledovalo vyvlast?ovani majetku st?ednich a velkych domacich podnikatel?. Stat tak nakonec vlastnil v?t?inu pr?myslove produkce a obchodu. V soukromem vlastnictvi z?stala pouze malovyroba, ve ktere byla zam?stnana v?t?ina barmskych d?lnik?. Revolu?ni rada ur?ovala vy?i cen i vyrobnich naklad? a vyhradila si monopol na export ry?e.

Revolu?ni rada take z?idila ?adu zem?d?lskych dru?stev, ale o plo?nou kolektivizaci venkova neusilovala. Statni investice do mechanizace a modernizace zem?d?lstvi nem?ly velky usp?ch a nadale p?eva?ovala drobna soukroma hospoda?stvi obd?lavana tradi?nim zp?sobem. Bylo zru?eno vybirani pachtovneho. V druhe polovin? ?edesatych let Revolu?ni rada p?ipravila dlouhodoby hospoda?sky plan, ktery ale nedokazala splnit.

Revolu?ni rada sledovala vyvlast?ovanim zejmena posileni ekonomicke sob?sta?nosti zem? a odstran?ni jeji zavislosti na zahrani?nich investicich. Hospoda?ske pom?ry v zemi se v?ak za?aly zhor?ovat, klesala ?ivotni urove? obyvatelstva a v zemi se zvy?ovaly ceny zbo?i. Znarodn?nim zahrani?niho kapitalu se zp?etrhaly letite vazby mezi barmskym a sv?tovym hospoda?stvim. Znateln? poklesl objem vyva?eneho a posleze i dova?eneho zbo?i. Neuva?ena na?izeni a opat?eni Revolu?ni rady zbyte?n? branila rozvoji hospoda?stvi a omezovala iniciativu domaciho obyvatelstva. Do vedeni podnik? byli dosazeni vojen?ti d?stojnici, kterym chyb?ly pot?ebne zku?enosti a zestatn?ne podniky tak nedosahovaly takovych vysledk? a vyrobnich kapacit jako p?ed znarodn?nim. Pr?myslova vyroba klesala a ?ada tovaren tak byla uzav?ena a donucena propou?t?t, ?im? se zvy?ovala nezam?stnanost. Revolu?ni rad? se nepoda?ilo vy?e?it ani problem drobnych rolnik?, kte?i vlastnili nedostate?ne mno?stvi p?dy. Nar?staly vydaje na statni spravu i armadu.

Na druhou stranu Revolu?ni rada podporovala rozvoj ?kolstvi a zdravotnictvi. Za jeji vlady se v Barm? prodlou?ila pr?m?rna delka ?ivota, sni?ila kojenecka umrtnost a vzrostla gramotnost. Revolu?ni rada take usilovala o zlep?eni podminek zam?stnanc? a zavedla pevnou pracovni dobu, placenou dovolenou a minimalni mzdu.

Zahrani?ni vztahy [ editovat | editovat zdroj ]

V zahrani?ni politice pokra?ovala Revolu?ni rada v kurzu pozitivni neutrality. Ve snaze omezit ?i?eni zahrani?niho kulturniho vlivu, pozastavila ?innost americkych a evropskych misijnich a nada?nich organizaci i tiskovych agentur. Nicmen? hospoda?ske a obchodni styky se Spojenymi staty, staty zapadni Evropy i socialistickymi zem?mi se dale roz?i?ovaly. V prvni polovin? sedmdesatych let se hlavnim obchodnim partnerem Barmy stalo Japonsko.

V d?sledku valky ve Vietnamu a dal?ich konflikt? v Asii necht?la Revolu?ni rada poskytnout cizi velmoci zaminku k intervenci a v zahrani?ni politice Barmy tak p?eva?ila pasivita a sklon k izolaci.

Obdobi nove ustavy (1974?1988) [ editovat | editovat zdroj ]

Vnitropoliticka situace [ editovat | editovat zdroj ]

Nova ustava nabyla platnosti 4. ledna 1974. Dle teto ustavy byla zem? nov? p?ejmenovana na Socialistickou republiku Barmsky svaz. Ustava potvrdila existenci jen jedine politicke strany v zemi ? vladni Strany barmskeho socialistickeho programu. Uzemi Barmy bylo administrativn? rozd?leno do ?trnacti spravnich celk? ? sedmi oblasti a sedmi stat?. Uzemi vlastni Barmy bylo roz?len?no na sedm oblasti a na uzemi hlavnich etnickych men?in vzniklo sedm stat? ( Ka?jinsky , ?ansky , Karensky , ?jinsky , Kajasky , Rakhinsky a Monsky ).

V oblastech i statech byl zaveden obdobny spravni aparat pln? pod?izeny vlad? Barmskeho svazu. V p?imych a tajnych volbach jednou za ?ty?i roky se volilo jednokomorove Lidove shroma?d?ni, ktere p?edstavovalo nejvy??i zakonodarnou moc v zemi. Lidove shroma?d?ni pak z ?ad svych poslanc? volilo Statni radu a Radu ministr?. V dob?, kdy se nekonalo zasedani Lidoveho shroma?d?ni, p?ebirala zakonodarnou moc Statni rada, v jejim? ?ele stal prezident s vyhradn? reprezenta?ni funkci. Nejvy??i vykonnou moc v zemi pak zastupovala Rada ministr?. Samotne spravni celky spravovaly p?imo lidove rady. Ustava nov? garantovala rovne, tajne a pasivni volebni pravo pro v?echny ob?any star?i 18 let. Vyjimku tvo?ili ?lenove nabo?enskych ?ad?, kte?i volebni pravo nedostali.

V unoru 1974 se konaly prvni volby do Lidoveho shroma?d?ni a spravnich organ?. Po t?chto volbach Revolu?ni rada svou ?innost ukon?ila a ?ast jejich ?len? p?e?la na vedouci pozice v novem statnim aparatu. Prezidentem Barmy se stal Nei Win.

Vysledky referenda i nasledujicich voleb byly sporne. Volby byly provazeny restrikcemi, zastra?ovanim obyvatel i upravou odevzdanych volebnich hlas?. Do Lidoveho shroma?d?ni pak mohli byt zvoleni pouze kandidati Strany barmskeho socialistickeho programu. Nicmen? prost?ednictvim voleb se vlada v zemi dostala do rukou nov? ?zvolenych“ zastupc?. Sni?il se po?et osob, ktere zastavaly mista ve statni sprav? a zarove? aktivn? slou?ily v armad?, ale uzke armadni veleni sv?j vliv neztratilo. I po volbach z?stali v ?ele statu p?edstavitele s vojenskou minulosti, kte?i se opirali o moc armady. Vysoci armadni ?initele take dale ?idili ministerstva, statni hospoda?ske podniky i jednotlive spravni celky. P?ipadne zm?ny na vedoucich mistech byly p?edem planovane a dochazelo ke st?idani ?i rotaci funkci. V listopadu 1981 se Nei Win vzdal u?adu prezidenta, ale nadale zastaval misto p?edsedy vyboru vladni strany. Ve funkci prezidenta jej nahradil San Ju .

Jakekoliv rozpory ve vedeni statu kryla d?sledna cenzura a vlada tak p?sobila velmi stabiln?.

Nar?stal i po?et ?len? vladni strany. ?lenstvi se stalo nezbytnym pro praci ve statni sprav? i usp??nou karieru. Vyrazn? se zvy?oval take po?et vojak? barmske armady.

Nova ustava zaru?ovala svobodu nabo?enskeho vyznani. Vlada vystupovala s otev?enou podporou buddhismu, jako?to tradi?niho prvku barmske spole?nosti. Jejim cilem bylo vzajemne sbli?eni a upevn?ni statni kontroly nad sanghou i odbojnymi mnichy.

Roku 1982 do?lo k uprav? ob?anskych prav. Plnopravnymi ob?any z?staly etni?ti Barmanci a p?islu?nici ?p?vodnich“ etnickych men?in. Indove a ?i?ane byli nov? za?azeni do kategorie asociovanych ?i naturalizovanych obyvatel.

Pro etnicke men?iny znamenala ustava z roku 1974 upevn?ni barmske vlady a odstran?ni zbytk? samospravy. Ozbrojene organizace etnickych men?in tak v pohrani?nich oblastech pokra?ovaly v protivladnim odporu. Uzemi, ktera m?ly pod kontrolou, fakticky spravovaly a provozovaly vlastni ?koly, nemocnice, u?ady ?i celnice. V pohrani?nich oblastech se take vyrazn? rozvijela vyroba a pa?ovani narkotik. Protivladni organizace nepodnikaly proti armad? rozsahlej?i bojove operace a stahly se do defenzivy. Barmska armada postupovala s taktikou od?iznout protivladni organizace od p?isunu potravin, financi, informaci i lidskych zdroj?. Obyvatele vesnic byli vyhan?ni a lide podez?eli ze spoluprace s protivladnimi silami byli mu?eni ?i vra?d?ni. Nejt???i armadni udery byly vedeny proti Karenske narodn? osvobozenecke armad? , ktera ovladala rozsahle oblasti p?i hranicich s Thajskem a zprost?edkovavala tak zbo?i pro ?erny trh. V ob?anske valce pokra?ovali take komuniste, kte?i vedli bojove operace proti barmske armad? v severovychodnich oblastech na hranicich s ?inou.

I ve vlastni Barm? nar?stala nespokojenost. Lide se bou?ili proti v?eobecnemu nedostatku potravin, vysokym cenam a rostouci nezam?stnanosti. Silne protesty zachvatily zemi roku 1974, kdy do ulic vy?li d?lnici a studenti. P?i zasazich policie byly usmrceny desitky osob a tisice dal?ich zat?eny. Rangunska univerzita byla uzav?ena a stovky student? byly odsouzeny k dlouholetemu v?zeni.

Vlada si zhor?ujici se situaci v zemi z?asti uv?domovala. V za?i 1987 provedla n?kolik opat?eni k naprav? situace, jako uvoln?ni obchodu se zem?d?lskymi plodinami. Kratce pote ale bez nahrady zru?ila platnost n?kolika druh? bankovek. Tento krok t??ce zasahl v?t?inu obyvatel a de facto znemo?nil jakekoliv soukrome podnikani. OSN v prosinci 1987 p?iznala Barm? status Nejmen? rozvinute zem? , co? umo?nilo sni?eni ?i prominuti zahrani?nich dluh? zem?.

V?eobecna nespokojenost obyvatel s vladnim re?imem a jeho politikou vyvrcholila roku 1988. Hlavni silu protivladnich protest? a demonstraci tvo?ili univerzitni studenti.

Koncem ?ervna na mimo?adnem sjezdu vladni strany Nei Win i San Ju na sve funkce rezignovali. V u?adu prezidenta i p?edsedy vladni strany je 27. ?ervence vyst?idal Sein Lwin . Jeho jmenovani ale vyvolalo jen dal?i vlnu protest? student?, ke kterym se p?idavali buddhisti?ti mni?i a dal?i obyvatele m?sta. Protivladni odpor vyvrcholil 8. srpna p?i Povstani 8888 , kdy v Rangunu vypukla stavka d?lnik?, ktera se rychle roz?i?ila po cele Barm?. B?hem nasledujiciho tydne se do silicich protivladnich demonstraci zapojila v?t?ina obyvatel zem?, v?etn? statnich zam?stnanc? a ?len? p?ede?lych vlad. Protivladni demonstrace ale neziskaly aktivni podporu etnickych men?in, ktere opozi?ni hnuti pova?ovaly za zale?itost Barmanc?. Do Rangunu byly povolany vojenske posily. Zasahy policejnich a vojenskych jednotek si vy?adaly stovky ob?ti a dal?i tisice demonstrujicich byly p?i st?etech s zran?ny ?i zat?eny. Sein Lwin rezignoval 12. srpna. Do ?ele statu byl 19. srpna jmenovan Maun Maun , ktery p?islibil provedeni po?adovanych reforem. Ani pote opozi?ni hnuti ve sve ?innosti nep?estalo a vystoupilo s konkretnimi po?adavky na vytvo?eni prozatimni vlady a uspo?adani v?eobecnych voleb. S urychlenym konanim voleb souhlasila i vlada. Na vytvo?eni spole?ne prozatimni vlady se ale hlavni p?edstavitele opozi?niho hnuti U Nu, Aun ?i , Tin U a Aun Schan Su ?ij nedokazali dohodnout. Ne?ekany obrat nastal 18. za?i, kdy prob?hl vojensky p?evrat a vlady se ujal vrchni velitel ozbrojenych sil a ministr obrany So Maun .

Hospoda?ska situace [ editovat | editovat zdroj ]

Je?t? p?ed koncem sve vlady schvalila Revolu?ni rada dvacetilety hospoda?sky plan, rozvr?eny do ?ty? p?tiletych celk?. Cilem planu bylo pozvednout ?ivotni urove? obyvatelstva, zvy?it vykonnost ekonomiky, navy?it objem vyvozu i dovozu a posilit roli statu i dru?stev v narodnim hospoda?stvi. Realizace tohoto planu ale vy?adovala vyrazne navy?eni statnich investic, a tak vlada musela opustit dosavadni politiku hospoda?ske sob?sta?nosti a po?adat Sv?tovou banku a bohate staty o finan?ni pomoc. Sv?tova banka podminila jakoukoliv formu pomoci liberalizaci barmskeho hospoda?stvi. Lidove shroma?d?ni odsouhlasilo v za?i 1977 zakon, umo??ujici soukrom? podnikat i v oblastech d?ive pln? kontrolovanych statem.

Vlada take potvrdila zaruky branici znarodn?ni a povolila ?aste?nou u?ast zahrani?niho kapitalu. Diky zahrani?ni finan?ni pomoci vlada zvy?ila sve vydaje na hospoda?stvi, ktere v prvni polovin? osmdesatych let p?inesly razantni r?st HDP. Zvy?ovala se t??ba tykoveho d?eva, kovovych rud i ropy. Byly roz?i?ovany plochy p?dy osevane vynosn?j?imi odr?dami ry?e, ?im? se zna?n? zvy?ovala velikost urody.

Rozvoj ekonomiky se ale zahy op?t zpomalil a od poloviny osmdesatych let se hospoda?ska situace v Barm? za?ala vyrazn? zhor?ovat. Upadek ?aste?n? souvisel s hospoda?skou krizi, v jejim? d?sledku poklesly ceny i celkovy odbyt vyva?enych barmskych surovin. Zatimco ve sv?t? cena barmskeho exportu klesala, cena importovaneho zbo?i rostla, ?im? se prohluboval deficit v zahrani?nim obchod?. Vlad? p?sobilo problem splaceni statnich dluh?, ktere dale nar?staly o uroky, a zahrani?ni zadlu?enost Barmy tak nar?stala. V zemi prudce vzrostla inflace a ceny spot?ebniho zbo?i. Rostouci miru inflace se vlada rozhodla ?e?it vy?azenim ?ady bankovek vy??i hodnoty, co? zava?n? postihlo v?t?inu obyvatel. Rozr?stala se korupce statnich u?ad?. Ani liberalizace barmskeho hospoda?stvi nep?inesla vyrazne zlep?eni domaciho hospoda?stvi. Soukrome podnikani se rozvijelo hlavn? v ramci ?erneho trhu, ktery se rozrostl do obrovskych rozm?r?. V zemi soub??n? fungovala stinova ekonomika, do ktere byly zapojeny take zkorumpovane statni slo?ky a protivladni organizace. ?erny trh byl z v?t?iny zasobovan pa?ovanym zbo?im z Thajska a zarove? prost?ednictvim ?erneho trhu probihal nelegalni vyvoz ry?e, tykoveho d?eva, drahokam? a drog. Uvadi se, ?e objem ilegalniho obchodu se tem?? vyrovnal statnimu zahrani?nimu obchodu. Vlada se za?ala op?t p?iklan?t ke koncepci hospoda?ske sob?sta?nosti, ale pro nedostatek vlastnich zdroj? musela po?adat o dal?i uv?ry. Situace v zemi se zhor?ila natolik, ?e se Barma, dle kriterii OSN, za?adila mezi deset nejchud?ich zemi sv?ta.

Zahrani?ni vztahy [ editovat | editovat zdroj ]

Koncepce neutralni zahrani?ni politiky byla zahrnuta i v nove ustav?. Barmska vlada pokra?ovala v navazovani a rozvijeni diplomatickych a obchodnich vztah? se staty jihovychodni Asie. Vyrazn?ji se rozvijely hospoda?ske vztahy s vysp?lymi zapadnimi staty. Obchodni styky se socialistickymi staty spi?e stagnovaly. Nabizene ?lenstvi v ASEAN barmska vlada odmitala, nicmen? s ?leny teto organizace spolupracovala. Barma vystoupila z Hnuti nezu?astn?nych zemi na protest proti tomu, ?e se hnuti odchylilo od sveho programoveho prohla?eni.

Obdobi nove junty (1988?2010) [ editovat | editovat zdroj ]

Vojenskym p?evratem se v Barm? dostala k vlad? junta , ktera se 18. za?i 1988 ustavila jako Statni rada pro obnoveni zakonnosti a po?adku . Bezprost?edn? po p?evzeti moci junta zru?ila platnost ustavy a obnovila cenzuru. V zemi byl vyhla?en vyjime?ny stav, uzav?eny ?koly a ve?kera ve?ejna za?izeni. Mista ve statni sprav? i v organech spravnich celk? byla hromadn? obsazovana p?islu?niky armady. 20. za?i junta ze svych ?len? sestavila novou vladu. P?edseda junty So Maun se stal novym premierem zem?.

Junta odstoupila od socialisticke politiky, opustila program Barmske cesty k socialismu a nazev statu zm?nila zp?t na Barmsky svaz. Proklamovanymi cili junty bylo znovuobnoveni po?adku v zemi a uspo?adani voleb do noveho Lidoveho shroma?d?ni. Byl zru?en system jedine vladni strany a povoleno zakladat strany nove. V ?ervnu 1989 Junta zm?nila oficialni nazev statu na Myanmarsky svaz. Myanmar je ?eska transkripce jmena zem? v barm?tin?. Nicmen? s touto zm?nou opozice nesouhlasila a dale prosazovala pou?ivani nazvu Barma. Sestaveni prozatimni civilni vlady ale junta odmitala. ?ast ze stoupenc? opozi?niho hnuti ale slib?m junty o p?echodu k demokracii neuv??ila. Hlavn? studenti se p?idavali k protivladnim organizacim Mon?, Karen?, ?an? a komunist? ?i odchazeli do zahrani?ni. Vyost?il se take spor mezi sanghou a juntou, ktera odsoudila n?kolik buddhistickych mnich? za u?ast v opozi?nim hnuti a sanghu obvi?ovala z poskytovani ukrytu pro ?leny opozice.

Podle noveho volebniho zakona nesm?li v nadchazejicich volbach kandidovat statni zam?stnanci (ani p?edstavitele armady), ?lenove nabo?enskych ?ad? a osoby spjate s ilegalnimi organizacemi. P?edstavitele opozice Aun ?i, Tin U a Aun Schan Su ?ij zalo?ili v za?i 1988 Narodni ligu pro demokracii , ktera se brzy stala hlavni opozi?ni stranou v zemi.

Obrovskou podporu ve?ejnosti ziskala p?edev?im Aun Schan Su ?ij, ktera byla zastankyni nenasilne opozi?ni politiky po vzoru Mahatma Gandhiho . Aun Schan Su ?ij se neusp??n? pokou?ela navazat s juntou dialog. Junta se naopak rostouci popularity opozi?ni v?dkyn? obavala a pokou?ela se jeji p?edvolebni kampa? zastavit. Vojaci ?asto naru?ovali jeji projevy a branili lidem v u?asti na shroma?d?nich, kde m?la Aun Schan Su ?ij vystoupit. Odpor junty v ?ervenci 1989 vyustil v internaci Aun Schan Su ?ij a zakaz jeji u?asti ve volbach. Dal?i z p?edstavitel? Narodni ligy pro demokracii Tin U byl uv?zn?n a odsouzen na dobu t?i let.

Samotne volby se konaly 27. kv?tna 1990 a prob?hly bez vn?j?iho zasahovani junty. Jednozna?nym vit?zem voleb se stala Narodni liga pro demokracii, ktera ve volbach ziskala 60% ve?kerych hlas? a zajistila si tak vyraznou v?t?inu k?esel v Lidovem shroma?d?ni. Reakce junty byla p?ekvapiva ? junta volebni vysledky neuznala a po volbach odmitla p?edat vladu vit?zne politicke stran?. Zastupci junty prohlasili, ?e ve volbach bylo zvoleno pouze Ustavodarne shroma?d?ni, ktere ma p?ipravit navrh nove ustavy. Bezprost?edn? po volbach nasledovalo obnoveni omezeni a opat?eni junty. Na sti?nosti a vyzvy opozice nebrala junta ohled. P?i policejnim zasahu proti demonstraci v Mandalaji 8. srpna 1990 zahynuli ?ty?i lide, z toho dva buddhisti?ti mni?i.

Tento incident vyvolal rozsahly odpor p?edstavitel? mistni sanghy. Jejich odpor posleze p?e?el v otev?eny bojkot armady, ktery se rychle roz?i?il i do ostatnich ?asti zem?. Sangha p?estala pro vojenske jednotky vykonavat ritualy ?i p?ijimat jejich dary. ?ad trval na bezpodmine?ne omluv? junty a propu?t?ni uv?zn?nych mnich?. Junta reagovala persekucemi a vlnou razii. Vojaci obkli?ili kla?tery a zadr?eli ?adu mnich?, obvin?nych z protivladnich aktivit. Vlivem t?chto razantnich krok? odpor sanghy postupn? ustal.

Na po?atku devadesatych let se v d?sledku restrikci a systematickeho potla?ovani svobod vyrazn? omezila i ?innost Narodni ligy pro demokracii. I p?es protesty ze zahrani?ni byla Aun Schan Su ?ij stale dr?ena v domacim v?zeni. Roku 1991 ziskala Nobelovu cenu miru . Na hranicich s Thajskem zalo?ila Narodni liga pro demokracii vlastni Narodni koali?ni vladu Barmskeho svazu , jako sice legitimni, ale bezmocnou protivahu junty.

V dubnu 1992 se So Maun vzdal sveho u?adu a ve funkci premiera jej vyst?idal Than ?wei . ?etne spekulace ale uvad?ji, ?e politicky vyvoj v zemi stale zpovzdali organizoval Nei Win. S nastupem Than ?weie do?lo k uvoln?ni n?kterych opat?eni. B?hem roku 1992 bylo zru?eno stanne pravo , propu?t?ny stovky politickych v?z?? a znovuotev?eny vysoke ?koly. Than ?wei se rozhodl svolat Narodni shroma?d?ni, ktere m?lo vypracovat navrh noveho ustavniho zakona. Z ?len? Narodniho shroma?d?ni, jmenovanych v ?ervenci 1992, p?edstavovali kandidati zvoleni v p?ede?lych volbach pouze men?inovou ?ast. Poprve Shroma?d?ni zasedalo v lednu 1993 v Rangunu. Brzy se v?ak ukazalo, ?e junta odmita s opozici o podob? nove ustavy jednat. Narodni liga pro demokracii se proti tomuto postupu v listopadu 1995 ohradila, ale bez vysledku. Zastupci strany tedy p?estali na zasedani Shroma?d?ni dochazet a po par dnech byli vylou?eni. Narodni shroma?d?ni p?eru?ilo svou ?innost v ?ervnu 1996 a op?t se se?lo a? v srpnu 2003.

Vyznamneho pokroku dosahla junta v ob?anske valce. B?hem let 1989?1997 uzav?ela p?im??i s p?eva?nou v?t?inou ozbrojenych protivladnich organizaci, ktere ovladaly tem?? 60% zem?. Jeden z d?vod? pro nahle uzav?eni p?im??i p?edstavoval rozpad Komunisticke strany v dubnu 1989. Zarove? take byli povstalci vleklym konfliktem vy?erpani a ztraceli i podporu ze zahrani?i. Kli?ovym momentem bylo podepsani dohody o p?im??i s armadou Ka?jin? v ?ijnu 1993. Tato dohoda otev?ela cestu k uzav?eni dal?ich p?im??i s organizacemi Kaja? a Mon?. Junta vedla take neusp??na jednani s ozbrojenymi organizacemi Karen?, ktere dosud stale nep?estaly v protivladnim boji. V sou?asne dob? ?eli rostoucimu naporu barmske armady a spousta Karen? ji? kv?li boj?m opustila sve domovy. Po?et Karen?, kte?i uprchli p?es hranice do Thajska, je odhadovan na stovky tisic. Tito Karenove dnes ?iji v thajskych uprchlickych taborech nebo i ilegaln? mimo n?. V souvislosti s postupem junty proti Karen?m se n?kdy hovo?i o etnicke ?istce.

Dohody o p?im??i umo??ovaly povstalc?m dale spravovat sva uzemi a ponechat si zbran?. Junta se naopak zavazala p?ispivat na rozvoj t?chto uzemi. Dohody o p?im??i take vyrazn? p?isp?ly ke stabilizaci vnitropoliticke situace, ale neodstranily p?i?iny, ktere etnicke men?iny vedly ke vstupu do ob?anske valky ? po?adavek na federativni uspo?adani Barmy a ochranu p?ed postupnou barmanizaci. Vojensky re?im upev?uje a dale posiluje vojenskou p?itomnost na uzemi etnickych men?in.

V lednu 1996 se junt? vzdal i Kchun Sa , ?opiovy magnat“ a velitel cele armady, ktera v pohrani?nich oblastech ?anskeho statu vyrab?la a pa?ovala heroin. Kchun Sa byl udajn? internovan v Rangunu, ale junta jej posleze odmitla vydat do USA. Neoficialni informace poukazuji na mo?ne spojeni armadnich slo?ek s obchodem s narkotiky.

V za?i 1993 junta zalo?ila Sdru?eni rozvoje a solidarity Svazu . Jedna se o socialni a nepolitickou organizaci, ale samo ?lenstvi se stalo podminkou k zam?stnani ve statni sprav?. Sdru?eni po?ada akce na podporu junty a ve?ejn? kritizuje Narodni ligu pro demokracii a jeji p?edstavitele.

Roku 1994 Aun Schan Su ?ij v domacim v?zeni dvakrat nav?tivili p?edstavitele junty, ale vzajemne rozhovory patrn? konkretni vysledky nep?inesly. Aun Schan Su ?ij byla z domaciho v?zeni propu?t?na v ?ervenci 1995. Neni p?esn? znamo, co juntu k propu?t?ni vedlo, v pozadi ale mohly byt hospoda?ske sankce ?i tlak ze zahrani?i. Ani po letech v internaci neztratila Aun Schan Su ?ij podporu obyvatel. Lide se shroma??ovali u jejiho domu, kde Aun Schan Su ?ij promlouvala a p?itomne povzbuzovala. Popularita t?chto setkani rostla, co? juntu p?im?lo k op?tovnemu zasahu. Ve sd?lovacich prost?ednich byla Aun Schan Su ?ij ost?e napadana a jeji p?iznivci zastra?ovani. Mnozi studenti se za?ali bou?it a vysoke ?koly byly op?t uzav?eny. V roce 1996 byla pod dvacetiletym trestem u?ast na shroma?d?nich s Aun Schan Su ?ij p?isn? zakazana. Teho? roku se Narodni liga pro demokracii pokusila uspo?adat v Rangunu sjezd, ale delegaty strany zatkla policie.

V pr?b?hu 90. let p?ijaly n?ktere zem?, v ?ele se Spojenymi staty, Kanadou a staty Evropske unie , dal?i sankce v??i barmskemu re?imu. Na druhou stranu Barma posilovala sve vztahy s n?kterymi asijskymi zem?mi, zejmena Indii a ?inou, ktere prosazovaly postoj, ?e dal?i sankce nebo mezinarodni tlak nepovedou k vyrazn?j?i zm?n? situace v zemi. 23. ?ervna 1997 vstoupila Barma do organizace ASEAN.

V listopadu 1997 do?lo ke zm?nam uvnit? junty, kterou opustilo n?kolik ?len?, formaln? obvin?nych z korupce. Junta se nov? ustavila jako Statni rada miru a rozvoje . Nova junta m?la 19 ?len?, z toho 15 nejvy??ich p?edstavitel? armady. Sv?j d?iv?j?i vliv si Than ?wei, spolu s Maun Eiem a Kchin ?junem udr?eli i v nove junt?. V srpnu 2003 zaujal Than ?wei obnovenou funkci hlavy statu. V Barm? se rapidn? zvy?ovaly vydaje na armadu i celkovy po?et p?islu?nik? ozbrojenych sil.

Vliv Narodni ligy pro demokracii se d?sledkem nekompromisnich opat?eni re?imu zeslaboval. Strana nem?la p?istup do sd?lovacich prost?edk? a nemohla ani publikovat sve vlastni materialy, ?im? ztracela kontakt s ve?ejnosti. Obyvatel?m byly vnucovany petice, ktere m?ly ?adn? zvolene kandidaty strany zbavit mandatu. Vlivem represi ze strany mnoho ?len? vystoupilo, dal?i p?i?li o zam?stnani a jejich d?ti byly vylou?eny ze ?kol. Vedeni Narodni ligy pro demokracii se v srpnu 1998 rozhodlo svolat Lidove shroma?d?ni, ktere bylo zvoleno ve volbach roku 1990. Tento zam?r ale p?eru?ila rozsahla vlna zatykani. Junta odep?ela va?n? nemocnemu Michaelovi Arisovi , man?elovi Aun Schan Su ?ij, vstup do zem? (s odvolanim na to, ?e neni schopna zajistit mu adekvatni leka?skou pe?i). Michael Aris zem?el v b?eznu 1999. V za?i 2000 byla Aun Schan Su ?ij znovu internovana v domacim v?zeni. Patrn? jako vysledek trvaleho tlaku ze zahrani?i byla Aun Schan Su ?ij v kv?tnu 2002 op?t propu?t?na. Po svem propu?t?ni dale pokra?ovala v opozi?ni ?innosti a cestach po cele Barm?. 30. kv?tna 2003 p?i jednom ze setkani pobli? osady Dipeyn zauto?ila na Aun Schan Su ?ij a p?itomne poslucha?e skupina mladik?. Toho dne byly zabity stovky lidi, pachatele dopadeni nebyli. Sama Aun Schan Su ?ij napadeni p?e?ila. Po teto udalosti byla Aun Schan Su ?ij z d?vodu osobni ochrany znovu internovana.

V srpnu 2003 junta zve?ejnila novy program Cestovni mapa k demokracii . Tento program obsahoval op?tovne svolani Narodniho shroma?d?ni, ktere m?lo dokon?it navrh ustavy. Hotova ustava m?la byt schvalena v lidovem referendu a po referendu m?ly nasledovat volby do Lidoveho shroma?d?ni. Obnoveneho zasedani Narodniho shroma?d?ni se mohly u?astnit pouze vybrane men?i politicke strany. Delegati ?ady stran, ktere regulern? zvit?zily ve volbach, do n?j p?izvani nebyli. Zasedani Narodniho shroma?d?ni bylo po kratkem ?ase op?t odro?eno. Cestovni mapa k demokracii nepo?ita s ?ir?i spoluu?asti Narodni ligy pro demokracii a nezahrnuje ani bli??i termin realizace jednotlivych krok?.

V ?ijnu 2004 nahradil Sou Win v u?adu premiera zem? Kchin ?juna, ktery byl formaln? obvin?n z korupce a internovan v domacim v?zeni. Odvolani Kchin ?juna je patrn? vysledek vnit?nich spor? uvnit? junty. Kchin ?jun je toti? ozna?ovan jako zastance umirn?n?j?iho p?istupu k opozici a Than ?wei naopak jako iniciator tvrdeho kurzu.

V unoru 2005 bylo znovu svolano zasedani Narodniho shroma?d?ni, ktere zasedalo a? do ledna 2006. V listopadu 2005 byla internace Aun Schan Su ?ij op?t prodlou?ena. Spolu s vlivem se ztraci i samotna struktura Narodni ligy pro demokracii. V sou?asne dob? je 80% ?len? d?iv?j?iho vedeni strany ve v?zeni nebo z funkce odstoupilo.

V listopadu 2005 byly vladni u?ady a ministerstva p?est?hovany do noveho hlavniho m?sta Neipyjto pobli? Pjinmany . P?i?iny tohoto rozhodnuti nejsou znamy, ale jako nejpravd?podobn?j?i d?vod se jevi jeho vyhodna strategicka poloha uvnit? zem?. Nove hlavni m?sto Neipyjto bylo slavnostn? otev?eno 27. b?ezna 2006.

V listopadu 2006 oznamila Mezinarodni organizace prace , ?e poda ?adost k Mezinarodnimu soudnimu dvoru , aby se zabyval jednanim ?len? barmske junty na zaklad? obvin?ni ze zlo?in? proti lidskosti . D?vodem teto ?adosti bylo nesni?ujici se pou?iti nucene prace ze strany barmske armady. Podle odhad? je v Barm? nucene praci podroben tem?? milion obyvatel.

15. srpna 2007 do?lo v Barm? k nahlemu a velmi prudkemu zvy?eni cen pohonnych hmot, pote, co junta neohla?en? odstranila subvence pro paliva. Do jednoho tydne vzrostly ceny nafty a benzinu a? o 100% a cena stla?eneho zemniho plynu, pou?ivaneho v autobusove doprav?, a? na p?tinasobek p?vodni ceny. Zvy?eni transportnich naklad? se rychle projevilo nar?stem cen potravin a jinych zakladnich komodit.

Tento krok junty vyvolal obrovskou vlnu nespokojenosti a mnoho lidi vy?lo do ulic. Junta se sna?ila protesty ukon?it ji? v po?atku a nasadila proti protestujicim bezpe?nosti sily. Nasledoval tvrdy zakrok bezpe?nostnich slo?ek, p?i n?m? byly zbity a zat?eny stovky lidi. Zasah bezpe?nostnich sil byl provazen take raziemi a rozsahlym patranim po v?dcich a organizatorech protest?, kte?i byli nuceni se skryvat. Nekompromisni postup junty nakonec vedl k p?echodnemu oslabeni protestnich akci. K obnoveni protest? do?lo ve chvili, kdy se do nich zapojila velka ?ada buddhistickych mnich?. Mni?i se v protestnim pr?vodu objevili poprve ji? 28. srpna. K vyhroceni cele situace do?lo 5. za?i, kdy barmske bezpe?nosti sily, za pou?iti nasili, slzneho plynu a varovne st?elby, zasahly proti demonstraci v jednom men?im m?st? nedaleko Mandalaje. Tato udalost vyvolala v?eobecne pobou?eni a cela ?ada mnich? za?ala volat po omluv? za nasili, propu?t?ni v?ech zadr?ovanych demonstrant? a politickych v?z?? a opat?enich ke zmirn?ni d?sledk? prudkeho zvy?eni ceny paliv. Mni?i hrozili, ?e za?nou bojkotovat almu?ny od ?len? vojenskeho re?imu. Junt? bylo ulo?eno ultimatum do 17. za?i 2007.

Do ur?eneho dne ale junta na ?adost buddhistickych mnich? nezareagovala, a ti tak 18. za?i vy?li do ulic. Protesty mnich? rychle nabyvaly na sile a ?i?ily se po cele zemi. T?mto protest?m se podle ?afranove barvy rouch buddhistickych mnich? za?alo p?ezdivat ?afranova revoluce . Junta zpo?atku proti protestnim akcim vedenym mnichy nijak nezasahovala. Skupin? demonstrant? se dokonce poda?ilo setkat se s Aun Schan Su ?ij. Vyno?ily se take zpravy o udajne nejednotnosti uvnit? barmskych ozbrojenych sil, ohledn? postupu v nastale situaci. ?adne z t?chto zprav ale nebyly potvrzeny. K zastup?m demonstrujicich buddhistickych mnich? se postupn? za?ali p?idavat take dal?i obyvatele Barmy a 24. za?i protestovalo v ulicich Rangunu ji? vice ne? 100 tisic lidi.

25. za?i junta uvalila zakaz vychazeni ve ve?ernich hodinach a zakazala jakekoliv shroma??ovani vice ne? p?ti osob. Do ulic v?t?ich m?stech byly znovu povolany bezpe?nostni sily, v?etn? bojovych jednotek z konfliktnich oblasti. Junta se p?ipravovala na op?tovne potla?eni protest? a objevily se i spekulace o tom, ?e se chysta infiltrovat demonstrace, aby rozpoutala nasili. 26. za?i junta proti pokra?ujicim demonstracim zasahla. Povolane jednotky rozehnaly demonstrace slznym plynem, nasilim a st?elbou, p?i ktere bylo n?kolik lidi zabito a mnoho dal?ich zran?no. Jednou z ob?ti st?elby se stal take japonsky televizni reporter. Tvrdy zakrok proti demonstracim byl provazen raziemi v desitkach kla?ter?. N?kolik kla?ter? bezpe?nostni sily obsadily a ?ada mnich? byla napadena, t??ce zbita a odvezena pry?. V ?ad? m?st byly uzav?eny ?koly, vladni u?ady a obchody. Znovu se take rozb?hlo patrani po prominentnich ?lenech opozice. Junta se sna?ila zabranit ?i?eni informaci a zab?r? z protestnich akci a podnikla ?adu opat?eni, a? 29. za?i upln? p?eru?ila internetove p?ipojeni zem?. I p?esto proud informaci a zab?r? o d?ni v zemi zcela neustal.

I v nasledujicich dnech se lide shroma??ovali v ulicich a pokou?eli se pokra?ovat v demonstracich, v?dy proti nim ale zakro?ily barmske jednotky. Protesty tak za?aly ztracet na sile, a? po n?kolika dnech zcela ustaly. Statni media zve?ejnila oficialni udaje, podle nich? si zasah bezpe?nostnich sil vy?adal dohromady 10 ob?ti. P?imi u?astnici demonstraci ale odhaduji, ?e o ?ivot p?i?lo na 200 lidi. B?hem n?kolika dn? bylo p?i hromadnem zatykani zadr?eno na 6 000 osob, v?etn? asi 1 400 mnich?.

30. za?i Aun Schan Su ?ij opustila domaci v?zeni a setkala se se zvla?tnim vyslancem OSN pro Barmu Ibrahimem Gambarim . Nasledn? Gambari vedl jednani s generalem Than ?weiem. 11. ?ijna vydala Rada bezpe?nosti OSN prohla?eni d?razn? vybizejici re?im, aby propustil politicke v?zn?, ukon?il nasili proti civilist?m a zahajil opravdovy dialog. Evropska unie se 15. ?ijna usnesla na zakazu ve?kereho dovozu d?eva, kov? a drahokam? z Barmy. Take pohrozila zakazem v?ech investic, jestli?e re?im nep?istoupi na dialog s demokratickym hnutim.

V unoru 2008 junta ve?ejn? oznamila, ?e prob?hne referendum o p?ijeti nove ustavy, a take avizovala konani voleb v roce 2010.

3. kv?tna 2008 zasahl Barmu cyklon nazvany Nargis . Tento cyklon se utvo?il v Bengalskem zalivu a pote se pohyboval dale severovychodnim sm?rem. Jakmile se cyklon p?ibli?il k barmskemu pob?e?i, vyvolal a? t?i metry vysokou p?ilivovou vlnu, doprovazenou intenzivnimi sra?kami a v?trem o rychlosti 190?240 km/h. Obyvatele pob?e?nich oblasti nebyli o nebezpe?i bli?iciho se cyklonu informovani.

Prav? vysoka p?ilivova vlna ni?iv? zasahla nizko polo?ene oblasti delty ?eky Iravadi , ktere p?edstavuji centrum p?stitelstvi ry?e v Barm? a jsou proto hust? obydlene. Cyklon Nargis je pova?ovan za nejhor?i p?irodni katastrofu v barmskych d?jinach. Zanechal po sob? tisice mrtvych a zran?nych a nespo?et zatopenych a zni?enych vesnic. P?ibli?ne odhady hovo?i o 100?200 tisicich mrtvych ?i poh?e?ovanych a vice ne? milionu obyvatel, kte?i p?i?li o domov. Va?n? poni?ena byla take ry?ova poli?ka, tedy hlavni zdroj ob?ivy mistnich obyvatel.

Podle vypov?di mistnich obyvatel junta na nalehavou situaci nereagovala a bezprost?edn? po uderu cyklonu nebyly do posti?ene oblasti vyslany ?adne zachranne tymy ani armada. Lide v zasa?ene oblasti byli bez potravin, pitne vody a zdravotni pe?e, co? vedlo k dal?imu prohlubovani humanitarni krize a ?i?eni chorob.

Na p?d? Rady bezpe?nosti OSN byl navrh o p?ime distribuci humanitarni pomoci, kterym by bylo mo?no obejit postoj junty, zablokovan ?inou. Po n?kolika dnech od ni?iveho cyklonu po?adala oficialn? barmska junta o mezinarodni humanitarni pomoc a povolila p?istani letadl?m s materialni pomoci. Zahy ale junta distribuci materialni pomoci zasadn? zti?ila, kdy? omezila ud?lovani vstupnich viz humanitarnim pracovnik?m. V d?sledku toho proudila do Barmy zahrani?ni humanitarni pomoc, kterou ale junta odmitala rozd?lovat prost?ednictvim zahrani?nich pracovnik?. Vyskytla se i ?etna podez?eni, ?e junta ?ast materialni pomoci zneu?ila. Teprve po p?ijezdu a jednanich s generalnim tajemnikem OSN umo?nila junta vstup humanitarnich pracovnik? do zasa?enych oblasti a tak humanitarni pomoc za?ala proudit k pot?ebnym. Celkova ?koda zp?sobena cyklonem Nargis byla odhadnuta na vice ne? 10 miliard americkych dolar?.

Referendum o nove ustav? bylo uspo?adano 10. kv?tna. V n?kterych oblastech, kde byl jeho pr?b?h naru?en cyklonem Nargis, bylo odlo?eno o n?kolik dn?. Po vyhodnoceni referenda zve?ejnila junta vysledky, v nich? se jednozna?na v?t?ina obyvatel vyslovila pro p?ijeti nove ustavy . Samo referendum bylo provazeno ?etnymi zpravami o zastra?ovani obyvatel, podvodech s hlasovacimi listky a v?eobecnem nedostatku informaci. Nova ustava, ktera by tak m?la vstoupit v platnost, vyhrazuje ?tvrtinu parlamentnich k?esel pro armadu a stanovuje, ?e Ministerstvo vnit?nich zale?itosti bude vyhradn? pod armadni kontrolou. Nova ustava take obsahuje podminku, ?e ten, kdo uzav?el s?atek s cizincem/cizinkou, nem??e kandidovat na u?ad prezidenta.

4. kv?tna 2009 p?eplaval Ameri?an John Yettaw jezero a dostal se tak nepozvan do domu Aun Schan Su ?ij. V dom? pak setrval po dal?i dv? noci, ne? byl spolu s Aun Schan Su ?ij zadr?en a internovan ve v?znici Insein pobli? Rangunu. V d?sledku p?ichodu tohoto Ameri?ana byla Aun Schan Su ?ij obvin?na z poru?eni podminek domaci v?zeni a hrozil ji trest a? ve vy?i p?ti let. Aun Schan Su ?ij m?lo domaci v?zeni skon?it 27. kv?tna. 11. srpna 2009 byla Aun Schan Su ?ij rozhodnutim soudu odsouzena k dal?im 18 m?sic?m domaciho v?zeni. Po jednanich se Spojenymi staty byl Ameri?anovi umo?n?n navrat dom?. John Yettaw dodnes neuvedl pravy d?vod sveho jednani, objevily se tak nazory, ?e se mohlo jednat o plan junty, jak prodlou?it internaci Aun Schan Su ?ij a znemo?nit ji tak u?ast v nadchazejicich volbach.

Na za?atku srpna 2009 vypukl konflikt v autonomni oblasti Kokang v ?anskem stat?. Do?lo zde ke st?etu mezi barmskou armadou, ktera Kokang obsadila, a armadami mistnich etnickych skupin. Pote, co boje ustaly se barmska armada stahla a do ?ela teto spravni oblasti dosadila vice loajalniho p?edsedu. V prvnich dnech konfliktu uprchly tisice tam?j?ich obyvatel do sousedni ?iny. Vlna uprchlik? byla p?i?inou kratkodobeho diplomatickeho sporu.

V ?ijnu 2010 barmska vlada zavedla novou vlajku, hymnu i oficialni nazev zem?, ktery nov? zni Republika myanmarsky svaz.

N?kolik m?sic? p?ed ohla?enym terminem voleb junta p?ijala ?adu volebnich zakon?. Jeden z nich stanovil, ?e ?leny politickych stran nemohou byt lide, kte?i jsou v sou?asne dob? ve vykonu trestu. Vedeni Narodni ligy pro demokracii tak muselo zva?it, zda ze svych ?ad vylou?i Aun Schan Su ?ij a dal?i politicke v?zn?, aby tuto podminku splnilo a strana se tak mohla voleb zu?astnit. Zarove? take Narodni liga pro demokracii apelovala na juntu, aby p?ijala ustavni zm?ny vedouci k oslabeni vlivu armady, p?izvala mezinarodni pozorovatele pro zaji?t?ni svobodneho a regulerniho pr?b?hu voleb a v neposledni ?ad? propustila politicke v?zn? v?etn? Aun Schan Su ?ij. Na tyto vyzvy ale junta nereagovala a k po?adovanym zm?nam nedo?lo. Vedeni Narodni ligy pro demokracii tak rozhodlo, ?e se strana za t?chto podminek voleb u?astnit nebude.

Voleb se nemohly zu?astnit osoby aktivn? slou?ici v armad?. Proto ?ada d?stojnik? i ?len? vlady na armadni pozice rezignovala a ode?la do civilu. Junta zcela odmitla u?ast mezinarodnich pozorovatel? i zahrani?nich novina??. Avizovane parlamentni volby se konaly 7. listopadu 2010. N?kolik dn? pote junta vyhlasila jednozna?nym vit?zem voleb Stranu svazove solidarity a rozvoje , ktera ziskala tem?? 80% ve?kerych hlas? (jedna se o stranu nov? vzniklou ze Sdru?eni rozvoje a solidarity Svazu, ktere ve svych ?adach udajn? sdru?uje polovinu obyvatel Barmy). Vysledek voleb, nutno ?ici opravn?n?, neuznali p?edstavitele opozice, kte?i hovo?i o rozsahlych volebnich podvodech, ktere stoji v pozadi. Informaci neni mnoho, nicmen? sv?dkove zmi?uji fal?ovani volebnich hlas?, zastra?ovani ?i podplaceni. Volby se setkaly s ostrou kritikou z ust ?ady diplomat? a vrcholnych p?edstavitel? demokratickych zemi.

Vit?zna Strana svazove solidarity a rozvoje je uzce spjata s armadou a do pozadi odstupujici juntou. Do voleb tuto stranu vedl p?edseda p?edchozi loutkove vlady Thein Sein , ktery se tak stal staronovym p?edsedou vlady. Po volbach se svych funkci ujalo 30 ministr?, z nich? pouze 4 nemaji vojenskou minulost a rovna polovina p?sobila i v p?ede?le vojenske vlad?. V zemi do?lo prost?ednictvim voleb k formalni zm?n? statniho z?izeni na prezidentskou republiku.

13. listopadu, kratce po zve?ejn?ni volebnich vysledk?, byla Aun Schan Su ?ij propu?t?na z domaciho v?zeni (od obnoveni jeji internace uplynulo 18 m?sic?). Aun Schan Su ?ij se op?t zapojila do prodemokraticke ?innosti, nicmen? nov? ustavena vlada zatim nejevi pot?ebu s opozici jednat. Po volbach a propu?t?ni Aun Schan Su ?ij projevily Spojenene staty ochotu jednat o p?ipadne uprav? sankci.

?tvrtina k?esel v obou komorach parlamentu i regionalnich shroma?d?nich je vyhrazena pro p?islu?niky ozbrojenych sil. Kli?ova ministerstva spravedlnosti, vnitra ?i obrany nadale z?stala pod p?imou spravou armady. Novy parlament zvolil do u?adu prezidenta Thein Seina. Je mo?ne, ?e zemi nadale z ustrani ?idi vojenska junta v ?ele s Than ?weiem, ktery se voleb nezu?astnil.

Nov? ustaveny barmsky parlament tvo?i dv? sn?movny. Sn?movna narodnosti (obdoba horni sn?movny ) ma 224 k?esel, z nich? je 168 obsazeno zvolenymi kandidaty a 56 je vyhrazeno pro armadou nominovane zastupce. Sn?movna reprezentant? (obdoba dolni sn?movny ) ma 440 k?esel, z nich? je 330 ur?eno volenym zastupc?m a 110 p?ipada p?edstavitel?m armady.

Parlamentni volby p?edstavovaly paty krok z celkem sedmidilneho programu Cestovni mapy k demokracii. ?esty a sedmy krok p?edstavuje zasedani zvolenych p?edstavitel? a p?echod v moderni a demokratickou zemi.

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BE?KA, Jan. D?jiny Barmy . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2007. ISBN   978-80-7106-520-3 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Barmske centrum Praha

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu d?jiny Myanmaru na Wikimedia Commons

• History Of Burma [online]. Canadian Friends of Burma [cit. 2010-03-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-03-14. (anglicky)  

• Cyclone Nargis [online]. Burma Campaign UK [cit. 2010-03-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-03-05. (anglicky)  

• 2007 Uprising in Burma [online]. Burma Campaign UK [cit. 2010-03-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-03-19. (anglicky)  

• Burma [online]. Wikipedia [cit. 2010-03-10]. Dostupne online . (anglicky)  

• History of Burma [online]. Wikipedia [cit. 2010-03-10]. Dostupne online . (anglicky)  

• Burmese constitutional referendum, 2008 [online]. Wikipedia [cit. 2010-03-10]. Dostupne online . (anglicky)  

• Kokang incident [online]. Wikipedia [cit. 2010-03-10]. Dostupne online . (anglicky)  

• Burmese general election, 2010 [online]. Wikipedia [cit. 2011-03-11]. Dostupne online . (anglicky)  

• Listopadove volby v Barm? budou podle analytika fra?kou [online]. ?esky rozhlas.cz [cit. 2011-03-11]. Dostupne online .  

• Barmska opozi?ni v?dkyn? Su ?ij je na svobod? [online]. ?esky rozhlas.cz [cit. 2011-03-11]. Dostupne online .  

D?jiny Asie
Zem?	Afghanistan ? Armenie ? Azerbajd?an ? Bahrajn ? Banglade? ? Bhutan ? Brunej ? ?ina ? Egypt ? Filipiny ? Gruzie ? Indie ? Indonesie ? Irak ? Iran ? Izrael ? Japonsko ? Jemen ? Ji?ni Korea ? Jordansko ? Kambod?a ? Katar ? Kazachstan ? Kuvajt ? Kypr ? Kyrgyzstan ? Laos ? Libanon ? Malajsie ? Maledivy ? Mongolsko ? Myanmar (Barma) ? Nepal ? Oman ? Pakistan ? Palestinska autonomie ? Rusko ? Saudska Arabie ? Severni Korea ? Singapur ? Spojene arabske emiraty ? Syrie ? Sri Lanka ? Tad?ikistan ? Thajsko ? Tchaj-wan ? Turecko ? Turkmenistan ? Uzbekistan ? Vietnam ? Vychodni Timor
Teritoria, kolonie a zamo?ska uzemi	Britske indickooceanske uzemi ( GB ) ? Kokosove ostrovy ( AUS ) ? Vano?ni ostrov ( AUS )