Desi Bouterse
8. prezident Surinamu
Ve funkci: 12. srpna 2010  ?  16. ?ervence 2020
P?edch?dce	Ronald Venetiaan
Nastupce	Chan Santokhi
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi	Narodni demokraticka strana Megacombinatie
Narozeni	13. ?ijna 1945 (78 let) Domburg
Cho?	Ingrid Bouterse-Figueira (od 1970) Ingrid Bouterse-Waldring (od 1990)
D?ti	Dino Bouterse
Alma mater	Royal Military School
Profese	politik a vojak
Nabo?enstvi	letni?ni hnuti
Ocen?ni	?estny ?ad ?lute hv?zdy
Commons	Desi Bouterse
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Desi Bouterse , celym jmenem Desire Delano Bouterse (* 13. ?ijna 1945 Domburg ) je surinamsky politik a byvaly armadni d?stojnik, lidr Narodni demokraticke strany a od roku 2010 prezident zem?.

Narodil se v distriktu Wanica v rodin? s indianskymi, africkymi, ?inskymi, francouzskymi a nizozemskymi ko?eny. St?edni ?kolu v Paramaribu nedokon?il a roku 1968 ode?el do Nizozemska, kde slou?il v armad? . Po vyhla?eni surinamske nezavislosti v roce 1975 se vratil do zem? a podilel se na vybudovani jejiho vojska, dosahl hodnosti ser?anta . V roce 1980 stal v ?ele Narodni vojenske rady, ktera svrhla premiera Hancka Arrona a zavedla vojenskou diktaturu, orientujici se v zahrani?ni politice na Kubu . ^[1] Byla zakazana ?innost politickych stran a civilni hlavy statu Hendrick Chin A Sen a Fred Ramdat Misier byly v rozhodovani zavisle na Boutersem jako faktickem vladci. V roce 1987 byla vladnouci junta rozpu?t?na a zapo?al p?echod zem? k demokracii. Nov? zvoleny prezident Ramsewak Shankar se sna?il o lep?i vztahy s Nizozemskem a dostal se proto do konfliktu s Boutersem, ktery ho v prosinci 1990 sesadil tzv. telefonnim p?evratem. Po zakroku holandske vlady, ktera vyhlasila sankce proti Surinamu, byl v?ak nakonec donucen p?edat moc do rukou civilist?.

Od roku 2000 byl Bouterse poslancem za opozi?ni Narodni demokratickou stranu. V roce 2010 zformoval koalici Megacombinatie, ktera vyhrala volby; Bouterse se stal p?edsedou vlady, 19. ?ervence 2010 ho parlament zvolil prezidentem a 12. srpna t. r. se ujal funkce. Sv?j mandat potvrdil take v dal?ich volbach, ktere se konaly roku 2015.

V mnoha zemich je Desi Bouterse persona non grata pro sv?j podil na represich vojenskeho re?imu ? p?ipominano je p?edev?im zavra?d?ni patnacti opozi?nich p?edak? v prosinci 1982 a masakr vzbou?enc? z etnika Maroon? , k n?mu? do?lo 29. listopadu 1986 ve vesnici Moiwana . V roce 2012 vydal Bouterse zakon, ktery zastavil ve?kere stihani zlo?in? spachanych v dob? vojenske vlady, co? vedlo k rozsahlym protest?m. Bouterse je take podez?ivan z u?asti na organizovanem zlo?inu. V roce 1999 byl v Nizozemsku odsouzen v nep?itomnosti k jedenactiletemu v?zeni za pa?ovani kokainu . Jeho kriminalni aktivity potvrdil take server WikiLeaks . Bouterse se jako hlava statu t??i diplomaticke imunit? , za obchodovani s drogami byl v?ak v USA uv?zn?n jeho syn Dino Bouterse . ^[2] Prezident v?echna obvin?ni ozna?uje za spiknuti, jeho? cilem je obnovit kontrolu n?kdej?ich kolonialnich vladc? nad Surinamem. K vymezovani se v??i Nizozemsku pat?i i podpora pou?ivani kreolskeho jazyka Sranan Tongo .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Desi Bouterse na Wikimedia Commons
• ?ivotopis na strankach BBC (anglicky)