Clement Attlee
Clement Attlee (1950)
Premier Spojeneho kralovstvi
Ve funkci: 27. ?ervence 1945  ?  26. ?ijna 1951
Panovnik	Ji?i VI.
P?edch?dce	Winston Churchill
Nastupce	Winston Churchill
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi	Labouristicka strana
Narozeni	3. leden 1883 Putney, Londyn
Umrti	8. ?ijen 1967 (84 let) Londyn
P?i?ina umrti	zapal plic
Misto poh?beni	Westminsterske opatstvi
Cho?	Violet Attleeova (od 1922)
Rodi?e	Henry Attlee a Ellen Bravery Watson
D?ti	Janet Attlee Lady Felicity Attlee Martin Attlee, 2nd Earl Attlee Lady Alison Davis
P?ibuzni	Thomas Simons Attlee a Bernard Henry Bravery Attlee (sourozenci) Ann Helen Shipton [1] (vnu?ka)
Alma mater	University College , Oxford
Profese	politik , diplomat a profesor
Nabo?enstvi	agnosticismus
Ocen?ni	?ad spole?nik? cti (1945) spole?nik Kralovske spole?nosti (1947) ?ad Za zasluhy (1951) ryti? Podvazkoveho ?adu (1956) Medaile Vit?zstvi … vice na Wikidatech
Commons	Clement Attlee
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Clement Attlee, 1. hrab? Attlee ( 3. ledna 1883 ? 8. ?ijna 1967 ) byl britsky statnik, ?len Labouristicke strany a premier . V obdobi druhe sv?tove valky byl mistop?edsedou koali?ni vlady vedene Winstonem Churchillem , ktereho porazil ve volbach roku 1945 . Byl prvnim labouristickym premierem, ktery zastaval tuto funkci cele volebni obdobi, a prvnim s v?t?inovou podporou v Dolni sn?movn? .

Jeho vlada uplat?ovala keynesianskou politiku zalo?enou na snaze dosahnout plne zam?stnanosti a zna?n? roz?i?ila system socialnich slu?eb. V teto souvislosti provedla vlada zestatn?ni velkych pr?myslovych spole?nosti, ve?ejnych slu?eb a zalo?ila Statni zdravotni slu?bu . Tento sm?r byl p?eva?ne akceptovan a? do doby, kdy se britskou premierkou stala Margaret Thatcherova . V dob?, kdy byl p?edsedou vlady, take do?lo k dekolonizaci velke ?asti Britskeho imperia , kdy? Indie , Pakistan , Barma , Sri Lanka , Jordansko a Palestina ziskaly nezavislost .

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Putney, ?asti Londyna , jako sedme z osmi d?ti advokata Henryho Attleeho a jeho man?elky Ellen. Studoval na Northaw School a University College v Oxfordu . Pote se p?ipravoval na karieru pravnika.

V letech 1906 a? 09 pracoval jako ?editel Haileybury House, klubu pro chlapce pochazejici z prost?edi d?lnicke t?idy . Zpo?atku byl jeho politicky nazor konzervativni, ale byl ?okovan chudobou , kterou vid?l ve slumech . Ziskal p?esv?d?eni, ?e soukroma dobro?innost nem??e tuto nouzi odstranit a jediny mechanismus, ktery by byl schopen tento problem odstranit, je statni p?erozd?leni financi.

V dob? prvni sv?tove valky bojoval jako kapitan v Turecku a Iraku a v poslednim obdobi valky ve Francii .

Politicka kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1922 byl zvolen poslancem Dolni sn?movny za obvod Limehouse. Pomohl MacDonaldovi vyhrat volby v?dce Labouristicke strany a stal se jeho parlamentnim tajemnikem.

Na konferenci strany roku 1935 rezignoval George Lansbury na funkci v?dce labourist?. Vzhledem k bli?icim se volbam byl jmenovan jejim do?asnym p?edsedou Attlee. Volby skon?ily pro labouristy lepe ne? p?edchozi v roce 1931 a v naslednych volbach v?dce strany zvit?zil Attlee, ktery tuto pozici zastaval nasledujicich 20 let a? do roku 1955 . Jako p?edseda strany p?stoval vztahy s dal?imi levicovymi stranami ve sv?t?. Nap?. 16. kv?tna 1937 p?icestoval do Prahy, kde mimo jine promluvil na sjezdu ?SSD . ^[2]

Po katastrofalnim vysledku vojenske operace na ovladnuti Norska byla vlad? vyslovena ned?v?ra. Sou?asny premier Neville Chamberlain byl nakonec nucen rezignovat a byla vytvo?ena koali?ni vlada vedena Winstonem Churchillem a Attlee se stal jeho zastupcem.

Po skon?eni valky v Evrop? cht?l spolu s Churchillem pokra?ovat v projektu koali?ni vlady a? do pora?ky Japonska , ale v Labouristicke stran? byl prosazen nazor na odstoupeni z koalice a byly vyhla?eny nove volby . Valka p?inesla zemi mnohe socialni zm?ny a ve?ejnost ?adala realizaci socialnich reforem, ktere by zajistily plnou zam?stnanost a roz?i?eni socialniho statu . Volby skon?ily p?ekvapivym vysledkem, kdy? Labouristicka strana ziskala v dolni komo?e parlamentu nadpolovi?ni v?t?inu. Attlee se tak stal premierem nov? sestavene vlady.

Premier [ editovat | editovat zdroj ]

Domaci politika [ editovat | editovat zdroj ]

Vlada z?idila Statni zdravotni slu?bu, ktera m?la zajistit zlep?eni urovn? poskytovane zdravotni pe?e. Dale polo?ila zaklad roz?i?eneho socialniho statu, vytvo?ila novy system socialniho zabezpe?eni a p?ijala zakon, ktery ukladal pracujicim odvad?t da? do narodniho poji?t?ni. To slou?ilo jako fond pro platby zakladnich penzi, nemocenskych, podpor v nezam?stnanosti a podpory poz?stalych.

Kabinet take provedl znarodn?ni zakladnich pr?myslovych spole?nosti a ve?ejnych slu?eb. Do roku 1951 se asi 20 % britske ekonomiky stalo ve?ejnym vlastnictvim. Nejv?t?im problemem byly naklady na vale?ne operace, ktere dosahly asi jedne ?tvrtiny narodniho bohatstvi a dovedly zemi tem?? k bankrotu. Skute?nosti tak z?stal p?id?lovy system na potraviny, ktery m?l omezit jejich spot?ebu a sni?it nutnost dovozu potravin do zem?. Britanie vyu?ivala od roku 1948 vyhody Marshallova planu a vysledkem bylo rychle zotaveni zem?.

Zahrani?ni politika [ editovat | editovat zdroj ]

V zahrani?ni oblasti se vlada soust?edila na ?ty?i hlavni otazky ? povale?nou Evropu, po?atek studene valky , vznik OSN a dekolonizaci.

V po?atku povale?neho obdobi byly vztahy se Sov?tskym svazem zalo?ene na gestech dobre v?le. Pote, co Stalin ziskal kontrolu nad v?t?i ?asti vychodni Evropy a za?al podvracet vlady na Balkan? , dala Attleeho vlada podn?t k vytvo?eni obranneho spojenectvi NATO pro ochranu zapadni Evropy . Obavy z nap?ti mezi Sov?tskym svazem a USA vedly k tajnemu jednani kabinetu, na kterem bylo rozhodnuto vyvinout vlastni jaderne zbran? .

Jeho vlada byla take zodpov?dna za prvni velkou dekolonizaci Britskeho imperia ? nezavislost Indie . V prvni fazi do?lo k rozd?leni uzemi na oblasti, kde p?eva?ovalo muslimske obyvatelstvo ? Pakistan a na ostatni uzemi ? Indii. V teto dob? do?lo i k vyhla?eni samostatnosti Barmy a Sri Lanky (d?ive Cejlon). N?ktera uzemi se stala britskymi dominii a zakladem pozd?j?iho Commonwealthu .

Pozdni obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Ve volbach roku 1950 ziskala Labouristicka strana jen t?snou v?t?inu. Nasledujici rok do?lo ve stran? k rozkolu nad navrhem rozpo?tu, ktery musel respektovat naklady korejske valky . Aneurin Bevan , ministr zdravotnictvi, rezignoval na protest proti nove zdravotni dani a spolu s nim odstoupil i p?i?ti premier Harold Wilson . V nasledujicich volbach roku 1951 zvit?zili konzervativci.

V?dcem labourist? z?stal a? do roku 1955 , kdy po dal?ich prohranych volbach v prosinci teho? roku odstoupil z vedeni strany. Stahl se i z dolni komory parlamentu a pote, co byl povy?en do ?lechtickeho stavu jako 1.  hrab? ( Earl ) Attlee, se stal ?lenem Sn?movny lord? .

Zem?el 8. ?ijna 1967 na zapal plic a jeho ostatky byly poh?beny ve Westminsterskem opatstvi .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Clement Attlee na Wikimedia Commons
• Osoba Clement Attlee ve Wikicitatech

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Clement Attlee na anglicke Wikipedii.

Premie?i Spojeneho kralovstvi
Kralovstvi Velke Britanie (1707?1801)	Robert Walpole (1721?1742) ? Spencer Compton (1742?1743) ? Henry Pelham (1743?1754) ? Thomas Pelham-Holles (1754?1756) ? William Cavendish (1756?1757) ? Thomas Pelham-Holles (1757?1762) ? John Stuart (1762?1763) ? George Grenville (1763?1765) ? Charles Watson-Wentworth (1765?1766) ? William Pitt (1766?1768) ? Augustus Fitzroy (1768?1770) ? Frederick North (1770?1782) ? Charles Watson-Wentworth (1782) ? William Petty (1782?1783) ? William Cavendish-Bentinck (1783) ? William Pitt mlad?i (1783?1801)
Spojene kralovstvi (od 1801)	Henry Addington (1801?1804) ? William Pitt mlad?i (1804?1806) ? William Wyndham Grenville (1806?1807) ? William Cavendish-Bentinck (1807?1809) ? Spencer Perceval (1809?1812) ? Robert Jenkinson (1812?1827) ? George Canning (1827) ? Frederick John Robinson (1827?1828) ? Arthur Wellesley (1828?1830) ? Charles Grey (1830?1834) ? William Lamb (1834) ? Arthur Wellesley (1834) ? Robert Peel (1834?1835) ? William Lamb (1835?1841) ? Robert Peel (1841?1846) ? John Russell (1846?1852) ? Edward Smith-Stanley (1852) ? George Hamilton-Gordon (1852?1855) ? Henry Temple (1855?1858) ? Edward Smith-Stanley (1858?1859) ? Henry Temple (1859?1865) ? John Russell (1865?1866) ? Edward Smith-Stanley (1866?1868) ? Benjamin Disraeli (1868) ? William Gladstone (1868?1874) ? Benjamin Disraeli (1874?1880) ? William Gladstone (1880?1885) ? Robert Cecil (1885?1886) ? William Gladstone (1886) ? Robert Cecil (1886?1892) ? William Gladstone (1892?1894) ? Archibald Primrose (1894?1895) ? Robert Cecil (1895?1902) ? Arthur Balfour (1902?1905) ? Henry Campbell-Bannerman (1905?1908) ? Herbert Henry Asquith (1908?1916) ? David Lloyd George (1916?1922) ? Andrew Bonar Law (1922?1923) ? Stanley Baldwin (1923?1924) ? Ramsay MacDonald (1924) ? Stanley Baldwin (1924?1929) ? Ramsay MacDonald (1929?1935) ? Stanley Baldwin (1935?1937) ? Neville Chamberlain (1937?1940) ? Winston Churchill (1940?1945) ? Clement Attlee (1945?1951) ? Winston Churchill (1951?1955) ? Anthony Eden (1955?1957) ? Harold Macmillan (1957?1963) ? Alec Douglas-Home (1963?1964) ? Harold Wilson (1964?1970) ? Edward Heath (1970?1974) ? Harold Wilson (1974?1976) ? James Callaghan (1976?1979) ? Margaret Thatcherova (1979?1990) ? John Major (1990?1997) ? Tony Blair (1997?2007) ? Gordon Brown (2007?2010) ? David Cameron (2010?2016) ? Theresa Mayova (2016?2019) ? Boris Johnson (2019?2022) ? Liz Trussova (2022) ? Rishi Sunak (od 2022)