Chlumec
Pohled na nam?sti a kostel
znak vlajka
Lokalita
Status	m?sto
Pov??ena obec	Usti nad Labem
Obec s roz?i?enou p?sobnosti	Usti nad Labem ( spravni obvod )
Okres	Usti nad Labem
Kraj	Ustecky
Historicka zem?	?echy
Stat	?esko ?esko
Zem?pisne sou?adnice	50°41′59″ s. ?. , 13°56′23″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel	4 280 (2024) [1]
Rozloha	12,87 km² [2]
Nadmo?ska vy?ka	235 m n. m.
PS?	400 10, 403 39
Po?et dom?	578 (2021) [3]
Po?et ?asti obce	6
Po?et k. u.	6
Po?et ZSJ	6
Kontakt
Adresa m?stskeho u?adu	Muchova 267 403 39 Chlumec mesto@mesto-chlumec.cz
Starostka	JUDr.Veronika Srnkova
Oficialni web: www .mesto-chlumec .cz
Chlumec
Dal?i udaje
Kod obce	568015
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
multimedialni obsah na  Commons
Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m . N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Chlumec ( n?mecky Kulm ) je m?sto v  okrese Usti nad Labem na vychod? Usteckeho kraje . Le?i na upati Kru?nych hor , na p?li cesty mezi m?sty Usti nad Labem a  Teplicemi . ?ije zde p?ibli?n? 4 300 ^[1] obyvatel. T?i ze ?esti ?asti m?sta tvo?i jeho exklavu .

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev Chlumec nesl p?vodn? z?ejm? ran? st?edov?ky stra?ni hrad ^[4] , ktery se podle archeologickych nalez? keramickych st?ep? nachazel mezi 11. a polovinou 13. stoleti na Horce . ^[5] V  zakladaci listin? litom??icke kapituly kni?ete Spytihn?va II. se pi?e: ?via per silvam ad Hlmecs“, Kosmova kronika uvadi k roku 1040 : ?Altera via, qua itur, qua itur per Zribiam et est exitus de silva in istam terram per castrum Hl?mec“, ^[6] roku 1107 se v ni pi?e: ?sub ipso introitu silvae juxta oppidum Hlumec“, a roku 1126 potom: ?iuxta opp. nomine Chlumecz“. ^[7] Je tedy z?ejme, ?e dne?ni podoba jmena je v podstat? p?vodni, stara kolem 1000 let.

Slovo chlumec je zdrobn?lina ^[8] slova chlum , ktere se pou?iva pro ozna?eni protahleho kopce, zpravidla zalesn?neho. ^{[9] [7] [10]} I tento fakt ukazuje, ?e dne?ni nazev m?sta uzce souvisi s Horkou. V latin? se pro vrchol pou?iva ozna?eni columen , ktere bylo ale ve starych latinsky psanych listinach pravd?podobn? zkomoleno na colum(p)na , tedy sloup. Odtud byl v pozd?j?i dob? z?ejm? odvozen n?mecky nazev Kolem , Kolmb a pozd?ji Kulm . ^[7] Mezi lety 1869 a 1910 nesl Chlumec oficialni ozna?eni Chlum ^[11] , odvozene od jeho n?meckeho nazvu (do odsunu N?mc? po druhe sv?tove valce byla p?eva?na v?t?ina obyvatel Chlumce n?mecke narodnosti). Nazev m?sta v latin? zni Culma ^[12] .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i zminky [ editovat | editovat zdroj ]

Chlumecko bylo z?ejm? osidleno u? v dob? bronzove , z pozd?j?i doby pochazi nalezy dvou ?imskych minci, cisa?e Vespasiana a Antonina Pia . ^[13] Vyhodna pohrani?ni poloha Chlumce zp?sobila, ?e se brzy stal k?i?ovatkou mezinarodniho obchodu , prochazela jim Srbska nebo take Chlumecka stezka. Ta spojovala Prahu s  Dra??any a  Mi?ni a z Chlumce vedla bu? mezi Adolfovem a byvalymi Habarticemi , nebo p?es Nakle?ovsky pr?smyk dal do N?mecka.

Udajna prvni pisemna zminka o Chlumci pochazi z listiny z roku 993, ve ktere kni?e Boleslav II. ur?uje desatek vybrany Nachlumcy prav? nov? zalo?enemu prvnimu mu?skemu kla?teruv B?evnov? . Nicmen? tato listina je z?ejm? falzum z 1. poloviny 13. stoleti. ^{[14] [15]} Bezpe?n? dolo?ena zminka o Chlumci je v  Kosmov? kronice z roku 1040 , kde se pi?e o rozep?i mezi ?eskym kni?etem B?etislavem I. a n?meckym cisa?em Jind?ichem III. Ten p?ikazal Sas?m vtrhnout do ?ech starou stezkou nedaleko Chlumce ( Srbskou neboli Chlumeckou), v latinskem originale pojmenovanem Hl?mec. Sasy vedl p?es Chlumec do ?ech mi?e?sky markrab? Eckhard II., sam Jind?ich III. se vydal do ?ech z ji?ni strany. Konflikt vyvrcholil bitvou u Br?dku na ?umav? v tem?e roce. N?mecky kral tam byl pora?en, ale ji? nasledujiciho roku se do ?ech vratil a B?etislava I. obkli?il v Praze.

Ran? st?edov?ke hradi?t? se pravd?podobn? nachazelo na vrchu Horka, ale nedochovaly se ?adne terenni poz?statky. Zlomky keramiky umo??uji datovat jeho existenci do doby p?ibli?n? od 11. do poloviny 13. stoleti. ^[16] Pokud jde o listiny, ktere se zachovaly v originale, je Chlumec poprve zmin?n jako Hlmecs v roce 1057 v  zakladaci listin? litom??icke kapituly . ^[4] Je?t? ve 12. stoleti byl Chlumec pro ?esky stat velmi vyznamny, jak dokazuje i to, ?e se zde uskute??ovaly statopravni akty. V roce 1107 kni?e Svatopluk svolal na chlumecky hrad zemsky sn?m ?eskych velmo??, na n?m? byl jeho bratr Ota z Moravy jmenovan zastupcem kni?ete po dobu jeho nav?t?vy u n?meckeho krale Jind?icha V. ^[13]

Bitva u Chlumce mezi ?eskym kni?etem Sob?slavem I. a n?meckym kralem Lotharem III. se u Chlumce odehrala 18. unora 1126. Sob?slavovo vojsko n?meckeho krale porazilo, a proto?e byl Sob?slav proziravy panovnik, vyjednal s Lotharem smir a p?ijal od n?j ?eske kni?ectvi v  leno .

Na pamatku vit?zstvi v teto bitv? nechal Sob?slav p?estav?t p?vodn? d?ev?ny kostel na ho?e ?ipu na rotundu , jine prameny hovo?i o tom, ?e ji? stavajici Rotundu svateho Ji?i nechal roz?i?it o zapadni v??. Dal?i, podobn? stara pamatka na tuto bitvu, stoji v horach nad Chlumcem na Chlumecke stezce . Je to klasicistni stavba z?ejm? s romanskym jadrem, chlumecka kaple Bolestne Matky Bo?i , kterou podle mistni legendy postavil habarticky fara?. ^[13] Literarn? je tato vyznamna bitva zpracovana v  Jiraskovych Starych pov?stech ?eskych.

B?hem 13. stoleti vyznam Chlumce klesal na ukor sousedniho Usti . Chlumecke hradi?t? z?ejm? zaniklo v pr?b?hu 13. stoleti, posledni zminka o n?m pochazi z roku 1218. ^[17] Roku 1227 ziskal Chlumec od ?eskeho krale P?emysla Otakara I. v  leno Kojata z Oseka , ?im? se Chlumec osamostatnil coby panske sidlo. V roce 1228 u? se jako celnice uvadi Kninice , ^[18] hlavni cesta ze Saska do ?ech tedy v te dob? u? z?ejm? vedla p?es Nakle?ovsky pr?smyk.

Chlumecky stary zamek nechal postavit v letech 1592?1596 Petr Kolbl z Geisingu, ktery panstvi dale zveleboval. Kolblove panstvi dale roz?i?ili, krom obci Stradov a  ?esky Ujezd vlastnili take  ?andov , Hrbovice , Habartice , Kli?i , P?edlice , Horni a Dolni Varva?ov , Libo?ov , Chaba?ovice a mnohe dal?i.

Pob?lohorske obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Po Bile ho?e byli protestant?ti Kolblove vyzvani, aby p?estoupili na katolickou viru. Kdy? odmitli, byli vyhnani ze zem? a byl jim zkonfiskovan cely majetek. Cisa? Ferdinand II. ?tyrsky pote panstvi p?enechal Petru Jind?ichu ze Stralendorfu. Na ja?e 1634 prapor cisa?skych lehkych jezdc? p?epadl rodove sidlo Kolbl?, nedaleky Geising . Je?t? v let? nasledoval odvetny vpad ?ved? a  Sas? , b?hem ktereho se panstvi nakratko ujali op?t Kolblove.

V letech 1690?1691 si nechal novy majitel panstvi, hrab? Jan Franti?ek Kolovrat Krakovsky , na Horce vystav?t renesan?ni kapli Nejsv?t?j?i Trojice jako vd?k za ochran?ni jeho rodiny a poddanych p?ed morovou nakazou, ktera se roku 1680 prohnala celym krajem. Roku 1774 se panstvi dostalo do dr?eni hrab?nky Marie Anny z Kolovrat, man?elky Josefa Vaclava z Thunu na D??in?. Naro?ne hrab?nce ji? stare renesan?ni sidlo nevyhovovalo, a tak si nechala pod obci vybudovat novy pozdn? barokni dvouk?idly zamek , ktery nechala obklopit rozsahlym anglickym parkem a rybnikem. P?vodni objekty stareho zamku pote slou?ily hospoda?skym a administrativnim u?el?m.

Roku 1813 nav?tivil panstvi Johann Wolfgang von Goethe , ktery si tuto nav?t?vu zaznamenal i do sveho deniku.

Bitva u Chlumce 1813 [ editovat | editovat zdroj ]

Po prohrane bitv? u Dra??an ustupovala spojenecka vojska sm?rem do ?eskeho vnitrozemi. Cisa? Napoleon vyslal za ustupujici, tzv. ?eskou armadou sve jednotky o sile 30 000 mu?? pod velenim generala D. R. Vandamma s cilem od?iznout spojenecka vojska a obsadit ?echy. Spojenci pod velenim ruskeho generala Ostermanna-Tolsteho se v?ak mezi obcemi Chlumec a  Stradov postavili Francouz?m na odpor. K tomu po cest? na Ky?perk , kudy ustupovala v?t?ina ?eske armady, tahl mar?al Schwarzenberg se svym ?tabem, prusky kral Fridrich Vilem III. a rusky car Alexandr I. , jeho? bezpe?nost Tolstoj primarn? zabezpe?oval. Za teto situace se rozhodl, ?e se pokusi francouzsky postup za ka?dou cenu zastavit. Vandammova vojska postupovala v dlouhych ?adach horskymi pr?smyky, kv?li ?emu? nem?l francouzsky general k dispozici v?echny sve sbory okam?it? k dispozici. Toho hodlal Tolstoj vyu?it, nebo? si byl v?dom, ?e oslabena a zdecimovana ?eska armada ma v??i dvojnasobne francouzske p?esile jen male ?ance.

Prvni st?ety se odehraly 29. srpna 1813 kolem desate hodiny u chlumeckeho h?bitova, kde v prudkych sra?kach Francouzi postupn? obsadili celou obec a zejmena strategicky vrch Horka, na kterem umistili sv?j hlavni stan. Vandamme , jisty si svym vit?zstvim, ani ne?ekal na soust?ed?ni v?ech svych sil, ktere postupn? p?ichazely z hor na frontu, a vyslal generala Creuzera, aby obsadil nedaleke Usti . Druhy utok, sm??ujici na Stradov , zahajili Francouzi kolem jedne hodiny a postupn? tak b?hem dne vytla?ili spojence a? na pomezi obci Stradov a  P?estanov . V prudkych bojich toho dne padla tem?? polovina z 12 000 obranc?, t??ce byl ran?n i sam general Tolstoj a zalohy se zten?ily na pouhych n?kolik set mu??. Ov?em rozhodujici bylo, ?e sva postaveni spojenci udr?eli. K ve?eru dorazily zbytky francouzskych vojsk, a tak si byl Vandamme jist, ?e ji? nazit?i spojence porazi. B?hem noci za?ala z  Kru?nych hor vychazet ?eska armada, ktera tak posilila oslabene sbory a mohla se zapojit do dal?ich boj?. Sam rusky car Alexandr I. a prusky kral Fridrich Vilem III. sledovali dal?i pr?b?h bitvy z bezpe?ne vzdalenosti Doubravske hory u nedalekych Teplic . Rakousky cisa? Franti?ek I. byl je?t? opatrn?j?i a zastavil se a? v  Lounech , kam mu zpravy o probihajici bitv? dona?el posel.

Druhy den se ji? od ?asneho rana rozpoutaly prudke boje. Zatimco prave k?idlo Francouz? vytla?ilo Rusy ze Stradova, tak na levem se situace ji? od za?atku vyvijela ve francouzsky neprosp?ch. Zvrat nastal kolem poledne, kdy? se v horskych pr?smycich objevila p?ichazejici vojska. Vandamme si byl ji? jist, ?e mu p?ichazi na pomoc Napoleon s posilami, ve skute?nosti ?lo spojenecke pruske sbory pod velenim generala Kleista , ktere tak uzav?ely Francouze v obkli?eni. Francouzsky velitel vydal okam?it? povel k ustupu a se svym sborem prchal do hor. Byl v?ak zadr?en na tzv. Asmanov? louce u  ?dirnickeho potoka nad ?andovem .

B?hem teto bitvy byly zcela zni?eny obce Chlumec, Stradov , ?andov , P?estanov , Roudne a  Dolni Varva?ov . Zem?elo na 9 300 spojenc?, p?eva?n? Rus?, a 11 000 Francouz?, dal?i tisice vojak? byly zran?ny. Napoleon se s pora?kou nehodlal smi?it, a proto se ji? 17. a 18. za?i teho? roku znovu pokusil proniknout do ?ech, op?t p?es Chlumec. Usidlil se v  Nakle?ov? , odkud z mistniho kostela sv. Josefa pozoroval pokus svych sbor? o pr?nik horskym pr?smykem. Ov?em kv?li odporu spojeneckych vojsk vedenych generalem Karlem Filipem ze Schwarzenbergu a rozblacenym podzimnim horskym cestam se mu nepoda?ilo sejit do udoli a rozvinout vojenske ?iky. Proto vydal ji? 18. za?i 1813 rozkaz k ustupu. Tento den je tak i poslednim, kdy noha slavneho cisa?e spo?inula na uzemi ?ech.

Bitvu dnes p?ipomina cela ?ada pamatnik? a hromadnych hrob?, ktere propojuje nau?na stezka zna?ena ?lutou turistickou zna?kou .

Devatenacte stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1830 p?e?el Chlumec pod spravu ?lechtickeho rodu Westphalen-Furstenberg , nejv?t?i t??a?e hn?deho uhli v regionu. Westphalenove panstvi dale zvelebovali a p?ipojovali sousedni obce. Roku 1891 hrab? Otakar Klement Westphalen , syn prvniho majitele panstvi Klementa Augusta Westphalena , prodal ve?kere d?lni vlastnictvi Mostecke spole?nosti pro dobyvani uhli a nadale se ji? v?noval jen zem?d?lstvi. Roku 1838 si nechali Westphalenove pod kapli vybudovat rodinnou hrobku.

Dvacate stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Koncem druhe sv?tove valky byly na zamku ubytovany jednotky SS . Vale?ne udalosti se Chlumecku vyhnuly, av?ak ji? 9. kv?tna 1945 proletavalo nad obci sov?tske pr?zkumne letadlo. Jeden z mistnich chlapc? v?ak na n?j z prostoru Horky za?al st?ilet ? netrefil. Netrvalo v?ak dlouho a na obloze se objevila skupina stiha?ek , ktera celou obec zasypala bombami . Byl va?n? po?kozen zamek, pila , pivovar a mnohe dal?i objekty. Z jubilejniho pomniku si dokonce sov?t?ti piloti ud?lali ter?, to kdy? schvaln? st?ileli do sochy lva na jeho vrcholu. Zabito bylo na 86 ob?an?, jejich? hromadny hrob se nachazi na mistnim h?bitov?. Posledni majitel panstvi hrab? Bed?ich Ferdinand Westphalen spolupracoval s nacisty, v ?ervnu 1945 byl se svou rodinou vysidlen do kraje svych p?edk? ? Vestfalska v  SRN . T?i desitky staro?itnosti z reziden?nich prostor chlumeckeho zamku p?evzalo do svych sbirek historicko-archeologicke odd?leni Narodniho muzea . ^[19] Povale?ne vysidleni n?meckeho obyvatelstva se nevyhnulo ani ostatnimu p?vodnimu obyvatelstvu obce a nasledoval p?ichod novych lidi z vnitrozemi.

Cely zamecky areal byl po valce p?eveden pod nov? vznikly statni statek , ktery v n?m z?idil sklad sena, ?im? zahajil jeho postupnou devastaci. Definitivni te?ku po n?m ud?lal po?ar v roce 1958, ktery zamek zcela zdevastoval. Jeho trosky byly zbourany v souvislosti s vystavbou silnice ?islo 13 pod obci. Areal stareho zamku, stejn? tak jako pivovaru postupn? chatral, a? v sedmdesatych letech do?lo k jeho likvidaci. Ve stejne dob? take zanikl zamecky park.

I v dob? komunisticke totality se m?nilo uzemi Chlumce. ^[20] V kv?tnu 1976 byl k Chlumci p?ipojen sousedni Stradov a byl pro n? z?izen spole?ny Mistni narodni vybor (MNV) . Slou?eni bylo motivovano vytvo?enim v?t?iho hospoda?skeho celku zem?d?lske vyroby, Chlumec se m?l stat st?ediskovou obci. Stale se rozvijejici t??ba hn?deho uhli v okoli postupn? likvidovala ?adu obci a jejich obyvatelstvo bylo p?esidleno mimo jine prav? do Chlumce. D?sledkem byla vystavba panelovych sidli?? na konci 70. a v 80. letech a tedy naru?eni venkovskeho razu obce. Podle zru?enych obci jsou dnes v Chlumci pojmenovany n?ktere ulice, nap?iklad Zalu?anska , Vyklicka nebo Tuchomy?lska . Dal?i roz?i?eni obce nasledovalo 1. 7. 1980, kdy byl k Chlumci p?ipojen ?andov , a to i proti v?li jeho ob?an? ? o p?ipojeni rozhodlo plenum ONV v  Usti nad Labem .

Od 1. ledna 1986 byl Chlumec spole?n? s  Chaba?ovicemi za?len?n do m?sta Usti nad Labem , ktere se sou?asn? stalo statutarnim m?stem . Jejich spravnim organem byl v te dob? Obvodni narodni vybor  2 Usti nad Labem-Chlumec, ktery sidlil v Chlumci. Chaba?ovice byly odsouzeny k uplnemu zaniku kv?li uhelnym lo?isk?m pod jejich uzemim a v blizkem okoli.

Po roce 1989 [ editovat | editovat zdroj ]

Po revoluci v roce 1989 byly plany t??by p?ehodnoceny a 1. za?i roku 1990 se ObNV  2 Usti nad Labem-Chlumec rozpadl. ^[20] Chlumec se tedy op?t osamostatnil, v ramci jeho uzemi byl v te dob? je?t? P?estanov . Krom? toho se obnovila samostatnost Chaba?ovic , Roudnik? a zbyleho uzemi Hrbovic , Vyklic a  Zalu?an . ^[11] V te dob? byl take opraven kostel, jubilejni pamatnik bitvy i v?echny kaple v katastru obce. Diky telnickemu starostovi Jaroslavu Doubravovi byly opraveny v??ni hodiny kostela sv. Havla . Mistni referendum v  P?estanov? konane 12. za?i 1992 p?ineslo dosud posledni uzemni zm?nu, a to osamostatn?ni P?estanova od 1. ledna 1993. Obec Chlumec se od 1. ledna 1999 eviden?n? ?lenila na ?asti Chlumec, ?andov , Stradov , ?esky Ujezd a St?i?ovice .

Obecni zastupitelstvo po?adalo 7. za?i 2011 o ur?eni obce Chlumec m?stem . ?adost podpo?ily vysledky obecni ankety, v ni? podani ?adosti podpo?ilo 316 osob a proti se vyslovilo jen 66 osob. Usneseni zastupitelstva se odvolava te? na skute?nost, ?e ji? Kosmova kronika zmi?uje po?atkem 12. stoleti Chlumec jako oppidum (m?sto), nikoliv jako oppidulum (m?ste?ko). D?vodova zprava zastupitelstva uvadi, ?e ziskani statutu m?sta nep?ina?i ?adne vyhody v sou?asnosti, ale m??e se ukazat jako vyhodna kdykoliv v budoucnosti. Take je to mo?nost, jak obnovit a posilit postaveni Chlumce p?i jednanich s r?znymi partnery a institucemi, a je to te? zale?itost pocitova, presti?ni a prezenta?ni. Dne 26. ?ervna 2012 vlada vyjad?ila se ?adosti souhlas. ^[21] Dne 21. srpna 2012 byla obec rozhodnutim p?edsedkyn? Poslanecke sn?movny Parlamentu ?R povy?ena na m?sto. ^[22] Od 1. ?ervence 2006, kdy vstoupila v platnost novela zakona o obcich upravujici ud?lovani statusu m?styse a m?sta, se jedna (po Dob?ichovicich ) teprve o druhou obec, ktere byl status m?sta na zaklad? spln?ni obecnych podminek ud?len nov?, nikoliv pouze navracen. Je?t? p?ed povy?enim na m?sto, 17. dubna 2012, obec obdr?ela dekret o ud?leni znaku a vlajky (dosud pou?ivany znak nebyl oficialni). ^[23] K 19. za?i 2012 byly jako samostatna eviden?ni ?ast obce vy?len?ny byvale Hrbovice , ktere tvo?i exklavu m?sta.

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

P?i s?itani lidu v roce 1921 ve m?st? ?ilo 1 091 obyvatel (z toho 503 mu??), z nich? bylo 221 ?echoslovak?, 842 N?mc? a 28 cizinc?. Krom? ?estnacti evangelik?, jednoho ?lena nezji??ovanych cirkvi a 96 lidi bez vyznani byli ?imskymi katoliky. ^[24] Podle s?itani lidu z roku 1930 m?l Chlumec 1 122 obyvatel: 225 ?echoslovak?, 869 N?mc? a 28 cizinc?. V?t?ina (1 019 lidi) se hlasila k ?imskokatolicke cirkvi, ale krom? ni ve m?st? ?ilo ?estnact evangelik?, p?t ?len? cirkve ?eskoslovenske a 82 lidi bez vyznani. ^[25]

V Chlumci k 1. lednu 2019 ?ilo podle ?eskeho statistickeho u?adu 4 380 obyvatel, 2 178 mu?? a 2 202 ?en, jejich pr?m?rny v?k je 42,2 rok?. Pr?m?rny v?k mu?? je 40,9 let, pr?m?rny v?k ?en je 43,5 let. ^[26]

• 
  Vyvoj po?tu obyvatel obce Chlumec mezi lety 1869 a 2019
• 
  V?kova struktura obyvatel obce Chlumec roku 2011
• 
  Rodinny stav obyvatel obce Chlumec roku 2011
• 
  Vzd?lani obyvatel obce Chlumec roku 2011

Vyvoj po?tu obyvatel a dom? ^[27]

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatele	791	1 005	999	1 081	1 141	1 091	1 122	683	796	795	2 651	3 594	3 665	3 711
Domy	93	104	111	121	131	129	142	144	134	140	180	236	289	314

Velka zm?na po?tu obyvatel mezi lety 1930 a 1950 souvisi s vysidlenim p?vodniho n?mecky mluviciho obyvatelstva po druhe sv?tove valce. V 70. letech se v Chlumci za?alo s vystavbou sidli?? panelovych dom? (celkem t?i etapy). Toto vyrazne zvy?eni obytne kapacity souviselo se st?hovanim ?asti obyvatel z obci likvidovanych kv?li t??b? hn?deho uhli ( Tuchomy?l , Vyklice , Zalu?any , Otovice ad.) do Chlumce. ^[20] Podle s?itani lidu v roce 2011 bylo v Chlumci 2199 ekonomicky aktivnich obyvatel, 1963 zam?stnanych, z toho 915 jich vyji?d?lo za praci mimo obec, 11 pracovalo v zem?d?lstvi, lesnictvi a ryba?stvi a 1124 ve slu?bach. Ze stejnych udaj? plyne, ?e v Chlumci je 533 dom?, z toho 412 rodinnych, celkovy po?et byt? je 1890, z nich? 1760 je obydlenych. ^[28] Bytova vystavba vykazuje dlouhodoby pokles. Mezi lety 1999?2003 bylo dokon?eno 217 byt?, mezi lety 2004?2008 jen 69 a mezi lety 2009?2013 50. ^[29] ?imskokatolicka farnost byla v Chlumci zalo?ena v roce 1384, matriku vedla od roku 1636. K roku 2015 nale?i pod ustecky vikariat litom??icke dieceze a spravuje farni kostel svateho Havla, v n?m? se konaji pravidelne bohoslu?by. ^[30]

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Kostel svateho Havla [ editovat | editovat zdroj ]

Kostel svateho Havla byl postaven na mist? star?iho gotickeho chramu sv. Gotharda, postaveneho ji? p?ed rokem 1359. Roku 1590 jej nechal chlumecky hrab? Petr Kolbl p?estav?t v  baroknim slohu . Za bitvy 1813 byl kostel po?kozen a v letech 1847?1849 p?estav?n podle navrhu J. Katze a A. Schmocha v historizujicim slohu. V pr??elni v??i se nachazi zvon z r. 1687 od Mikula?e Lowa . Pod nim ve stejnem pat?e jsou dva ocelove zav?sy pro v?t?i zvony, zabavene b?hem druhe sv?tove valky ? dnes prazdne. Rovn?? v tomto pat?e v okn? jsou dva zvonovinove cymbaly , rozeznivane hodinovym strojem, dosud funk?ni, bez ozdob. Do zdi kostela byly zabudovany historicke renesan?ni nahrobky ?lechticke rodiny Kolbl? z Geisingu. Staly se tak dal?im pozoruhodnym dopl?kem jeho dne?ni vznosne katedralni architektury. Kostel je vybaven neogotickym za?izenim. Neopomenutelne jsou take p?vodni varhany z dilny bratr? Fellerovych z nedalekeho Libouchce z roku 1852. Slavnostni vysv?ceni se konalo 18. listopadu 1849.

Kaple Nejsv?t?j?i Trojice [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1680 se prohnal krajem mor , ktery si vy?adal mnoho ob?ti po celych ?echach, nap?iklad v nedaleke Krupce zem?ela tem?? t?etina obyvatel. Jako vyraz vd?ku za ochran?ni p?ed nakazou nechal chlumecky hrab? Jan Franti?ek Kolovrat Krakovsky , syn prvniho Kolovratskeho majitele panstvi, vystav?t v letech 1690?1691 nakladem 17 000 zlatych na Horce kapli. Autorem navrhu kaple je vyznamny francouzsky architekt Jan Baptista Mathey , p?edstavitel vrcholneho baroka a autor mnoha cirkevnich pamatek na ?eskem uzemi. Je pravd?podobne, ?e to byl take u?itel je?t? slavn?j?iho Jana Bla?eje Santiniho-Aichela . ^[31]

Stavbu tvo?i italska trojboka stavba (symbolicky trojst?n zasv?ceny Nejsv?t?j?i Trojici ), uvnit? s polygonalni, zaklenutou kopuli s lucernou na vrchu (valcovity nastavec kopule s vlastnimi okny a st?echou. Vn?j?i st?ny jsou ?len?ny naro?nimi pilastry. Ve st?edu ka?deho rizalitu je vchod. Nad hlavnim vchodem se pote nachazi nika s mramorovou sochou Je?i?e Krista . Uvnit? kaple jsou bohate nast?nne fresky z roku 1691, obnovene 1901. S kostelem je kaple spojena k?i?ovou cestou , p?vodn? dopln?nou hlin?nymi reliefy zhotovenymi v Meyerov? um?leckem ustavu v  Mnichov? . Hrab? Josef Klement Westphalen si nechal roku 1838 pod kapli z?idit rodinnou hrobku. Po roce 1945 bylo zaznamenano n?kolik pokus? o vniknuti a to jak do kaple, tak i do rodinne hrobky Westphalen?, a proto byl vchod zazd?n. Jeden z nejhor?ich pokus? se udal roku 1955, kdy se skupina zlod?j? prokopala do hrobky skrz podlahu v kapli a nasledn? vyrabovala a po?kodila rakve i s ostatky. V devadesatych letech byla kaple nakladn? zrekonstruovana. Roku 2009 dal obecni u?ad instalovat kopie dobovych dve?i v kapli. V sou?asnosti rovn?? obec planuje rekonstrukci nast?nnych fresek .

Jubilejni pamatnik bitvy u Chlumce 1813 [ editovat | editovat zdroj ]

Na vychodnim okraji m?sta byl roku 1913 vybudovan tzv. pamatnik p?ipominajici vit?zstvi spojeneckych vojsk za napoleonske bitvy roku 1813. Navrh pomniku je od architekta Julia Schmiedela z  Prahy , sochu lva vytvo?il socha? Adolf Mayerl . Stavbu pamatniku realizoval stavitel Antonin Plass ze sousednich Chaba?ovic . Fresky kopule stropu slavnostni sin? uvnit? pamatniku jsou pak dilem Karla Krattnera. Slavnostniho otev?eni pomniku se zu?astnil mimo jine arcivevoda Karel Franti?ek Josef Habsbursky, budouci cisa? Karel I. , jeho vrchni komo?i princ Lobkovic , nebo zemsky mistodr?ici hrab? Thun .

Koncem druhe sv?tove valky byl pamatnik po?kozen stiha?kami, ktere si ze sochy lva na jeho vrcholu ud?laly ter?. V d?sledku tohoto po?kozeni za?alo do t?lesa sochy po ?ase zatekat a hrozilo jeji z?iceni. Proto ji? roku 1973 byly mistnimi dobrovolniky provedeny zakladni opravne prace. Celkove rekonstrukce se pamatnik do?kal a? roku 1993, kdy do?lo k oprav? t?lesa a nasledn? roku 1997 k oprav? vnit?nich fresek. Dnes je pamatnik chloubou obce a hojn? nav?t?vovanou pamatkou. Ka?doro?n? se u n?j konaji pietni akce k uct?ni vojak? padlych v bitv? 1813.

Zanikle pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

Chlumecky zamek [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1592?1596 nechal Petr Kolbl z  Geisingu postavit renesan?ni tvrz. Pozd?j?i majitele panstvi Vaclav Josef z Thunu a hrab?nka Marie Anna Lib?tejnska z Kolovrat nebyli s p?vodnim sidlem spokojeni, a tak roku 1774 nechali vystav?t novy barokni zamek.

Novy zamek byl obklopen rozsahlym anglickym parkem , dopln?ny rybnikem. Dne 29. srpna 1813 na n?m sidlil general D. R. Vandamme . Za bitvy 29.?30. srpna 1813 byl sice zamek zachovan, ale ji? 31. srpna 1813 vyho?el jeho pivovar a samotny zamek byl nasledn? vydrancovan. K zamku pat?ilo mnoho hospoda?skych za?izeni, jak v Chlumci, tak i mimo n?j. Sm?rem k obci byly staje pro jezdecke kon?. Jednalo se o kvalitni chov, o ?em? sv?d?i i jejich usp??na umist?ni na zavodech v  Pardubicich . Zamek m?l svou vlastni kovarnu, elektrarnu, mlyn, pilu, slepi?arnu, ov?iny, zeleninovou zahradu a ovocne sady. Prakticky ve v?ech zem?d?lskych produktech byl sob?sta?ny. Po smrti Vaclava Josefa z Thunu , man?ela Marie Anny z Kolovrat Krakovske, byl zamek kv?li d?dickym spor?m prodan ve ve?ejne dra?b? rodu Westphalen? z Furstenbergu , ktery jej vlastnil a? do roku 1945. V poslednich dnech druhe sv?tove valky byla na zamku umist?na jednotka SS a m?la zde sklady vojenskeho materialu. Bombardovani Chlumce 8. kv?tna se nevyhnulo ani zameckemu arealu. Byl zasa?en zamek, pila a dal?i objekty, ve kterych se ukryvali p?edev?im civilni obyvatele z obce. Na velkych ?kodach se p?edev?im podilel vybuch nakladniho automobilu s munici. Po?kozeny areal byl dan do spravy nov? vzniklemu jednotnemu zem?d?lskemu dru?stvu . V roce 1951 prakticky cely zamek vyho?el, posledni trosky byly srovnany se zemi roku 1958.

Kostel sv. Vav?ince [ editovat | editovat zdroj ]

Kostel staval mezi ?eskym Ujezdem a  Hrbovicemi , ne? byl roku 1966 zbyte?n? zbo?en kv?li neuskute?n?ne t??b? uhli. V minulosti se v kostele nachazel zvon z roku 1525 od mistra Toma?e z Litom??ic , nedatovany zvon a bli?e neznamy zvon z roku 1533. ^[32]

Dal?i pam?tihodnosti m?sta a jeho okoli [ editovat | editovat zdroj ]

• K?i?ova cesta za?inajici u kostela svateho Havla a kon?ici u  kaple Nejsv?t?j?i Trojice na Horce
• T?i smir?i k?i?e ve m?st? a jeden v horach nad obci
• Renesan?ni nahrobky uvnit? kostela a na jeho severnim pr??eli
• Pomnik padlym vojak?m prvni sv?tove valky na navsi z roku 1935
• Chlumecka kaple Panny Marie Bolestne v horach nad obci p?i Chlumecke stezce ^[33]
• Sloup se souso?im Piety na navsi
• Socha Ecce homo p?ed kostelem svateho Havla
• P?vodni roubene staveni za farou ?.p. 23, tzv. Martinkovna ^[34]
• Kaple u h?bitova
• Kaple sv. Jana Nepomuckeho ve Stradov? . Kaple z 18. stoleti stoji na navsi. Ve v??i?ce litinovy zvon se zna?n? zkorodovanym povrchem.
• Kaple v ?andov? . Drobna kaple z roku 1840 stoji p?i pr?jezdni silnici. Ve v??i?ce maly zvon.
• Kaple v ?eskem Ujezd?. Kaple na navsi pod dv?ma ka?tany pochazi z po?atku 20. stoleti. Ve v??i?ce se nachazi litinovy zvon.
• Pomnik bitvy 1813 p?ed kapli ve Stradov?
• Pomnik zajeti generala D. J. Vandamma , velitele francouzskych vojsk, na Asmanov? louce u  ?dirnickeho potoka nad ?andovem
• Juchtova kaple na k?i?ovatce Stradov?P?estanov?Un?in
• Pomnik bitvy 1813 (Francouzsky) u Juchtove kaple na k?i?ovatce Stradov?P?estanov?Un?in
• St?i?ovicka studna ? p?esunuta do skanzenu v  Zubrnicich ; na konci roku 2015 byla na st?i?ovicke navsi dokon?ena replika studny ^[35]
• Studanka v aleji ? vedlej?i cesta ze silnice I/13 do Chlumce
• Dub na hrazi, pamatny strom ( dub letni ) asi 1  km ji?n? od Chlumce, po leve stran? silnice z  Usti nad Labem , pobli? odbo?ky do Chaba?ovic ^[36]
• stalete duby v byvalem zameckem parku

?len?ni a samosprava [ editovat | editovat zdroj ]

Chlumec ma celkovou rozlohu 12,87 km² a od za?i 2012 se d?li na ?est ?asti: Chlumec, ?esky Ujezd , Hrbovice , Stradov , St?i?ovice a  ?andov . ^[37] ?asti Hrbovice, ?esky Ujezd a St?i?ovice tvo?i exklavu m?sta; od hlavni ?asti m?sta ji odd?luje uzemi m?sta Chaba?ovice a byvaly U?in , ktery pat?i k ustecke ?asti V?ebo?ice .

Od voleb v roce 1998 ma zastupitelstvo obce 15 ?len?, v p?edchozim volebnim obdobi (1994?1998) jich bylo 11. ^[38] Rada m?sta je p?ti?lenna a tvo?i ji starosta, mistostarosta a t?i ?adovi radni. ^[39] Starostou m?sta je od 28. listopadu 2014 Roman Zettlitzer. ^[40] V minulem volebnim obdobi byl starostou obce a posleze m?sta Chlumec Petr Maxa. ^[41] Jeho p?edch?dce Josef ?iha byl starostou od 2. listopadu 2009, kdy ve funkci vyst?idal d?iv?j?iho dlouholeteho starostu Romana Hanusche, ^[42] ktery byl v dubnu 2012 odsouzen k p?tiletemu odn?ti svobody za pokus o dota?ni podvod, zneu?ivani pravomoci ve?ejneho ?initele a poru?ovani povinnosti p?i sprav? ciziho majetku. ^[43] Ve?ejna zasedani m?stskeho zastupitelstva se konaji na p?d? m?stskeho u?adu zhruba jednou za m?sic. Zapisy ze zasedani je mo?ne nalezt na oficialnich strankach m?sta Chlumec. Od 27. dubna 2015 je z ka?deho zasedani zastupitelstva po?izovan videozaznam, ktery je dostupny na YouTube . ^{[44] [45]}

?kolstvi, kultura a sport [ editovat | editovat zdroj ]

V Chlumci je zakladni ?kola ^[46] a dv? mate?ske ?koly, Pod Horkou ^[47] a Pohadka. ^[48] Krom? toho p?sobi v Chlumci Mate?ske centrum Sluni?ka, ^[49] ktere zaji??uje program pro rodi?e na mate?ske dovolene a d?ti p?ed?kolniho i ?kolniho v?ku. V budov? zakladni ?koly sidli take Mistni knihovna. ^[50]

Na konci srpna se v Chlumci kona p?ipominkova akce k vyro?i napoleonske bitvy u Chlumce 1813 , spojena s hudbou, divadelnimi p?edstavenimi na navsi, jarmarkem a fragmentem bitvy, ktere se u?astni nejen domaci, ale i zahrani?ni ?lenove klub? vojenske historie.

V Chlumci se ka?dy rok v let? kona festival bluegrassove , trampske , folkove a country hudby Chlumecky gula?. Odehrava se v zameckem parku nedaleko sportovniho arealu a noveho chlumeckeho rybnika. Krom? hudby jsou p?ipraveny i dal?i atrakce pro d?ti i dosp?le.

Na stejnem mist? se ka?doro?n? koncem dubna slavi p?ichod jara na festivalu elektronicke hudby ?ary Mary, jeho? nav?t?vnost a oblibenost se ka?dym rokem zvy?uji. Na sv?domi ho maji Mareena beach bar a JakuzaSound, kte?i se v Chlumci staraji o kulturni vy?iti mlad?ich ob?an?.

Dlouhou tradici maji d?tsky p?vecky soubor Ko?ata ^[51] (vedouci Eva Koupilova) a Chlumecky d?tsky sbor ^[52] (vedouci Josef ?iha). Tyto soubory se podileji na ka?doro?nich vano?nich koncertech v kostele svateho Havla.

V Chlumci byl v letech 1975?1980 v ramci akce Z postaven Kulturni d?m. ^[53] M?sto ma dnes Kulturni d?m ve vypuj?ce od statu a sna?i se ho ziskat do vlastnictvi. ^[54] Sou?asti chlumeckeho Kulturniho domu je i kino, jeho? ?innost byla 18. za?i 2011 obnovena po 13 letech. ^[55] V sou?asne dob? kino promita jednou za 14 dni.

V poslednich letech byla obnovena tradice masopustniho pr?vodu na za?atku unora a n?kterych dal?ich k?es?anskych tradic.

Sportovni aktivity zast?e?uje T?lovychovna jednota Chlumec, mezi nejpopularn?j?i sporty s nejv?t?i ?lenskou zakladnou pat?i fotbal, ?achy, volejbal a tenis. ^[56] Vedle hlavniho mu?skeho fotbaloveho tymu ^[57] jsou zde i p?ipravne tymy mlad?ich ^[58] a star?ich ?ak?. ^[59]

V Chlumci jsou dale ?inni dobrovolni hasi?i, ^[60] kynologove, ^[61] cykloturisticky oddil, ^[62] Trampska unie ^[63] a Auto klub. ^[64]

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Dopravni obslu?nost Chlumce je na dobre urovni. Bezprost?edn? kolem n?j prochazi silnice I. t?idy ?islo  13 , ktera vede z  Karlovych Var? do Liberce a dale do Polska. Necele dva kilometry od Chlumce se take nachazi sjezd z  dalnice D8 (exit 74, mimourov?ova k?i?ovatka U?in ). P?es dalnici vede unikatni lavka pro p??i, zvana Ko?i?i o?i. Lavka ziskala n?kolik architektonickych ocen?ni v roce 2007. ^[65] Chlumec je spojen m?stskou hromadnou dopravou s  Ustim nad Labem , ^[66] Teplicemi ^[67] a linkovou dopravou s  D??inem . ^[68]

?elezni?ni stanice Chlumec u Chaba?ovic se naleza SZ od obce. Regionalni tra? nazyvana Kozi draha nebo Kozina vede z  D??ina do Old?ichova u Duchcova . Jeji pravidelny provoz byl zahajen roku 1871 a ukon?en 9. prosince 2007. ^[69] V poslednich letech zde ob?as n?kolik vlak? projelo, ?lo ale o ojedin?le akce iniciovane starosty obci, ktere na teto trati le?i. ^[70] Obecni zastupitelstvo odsouhlasilo 29. ?ervna 2012 p?ipojeni obce k Memorandu o spolupraci obci le?icich p?i trati ?. 132 (tzv. Kozi draha), jeho? cilem je obnova osobni dopravy na teto trati. ^[71] V roce 2014 se vlaky na Kozi drahu vrati p?i vyjime?nych p?ile?itostech v useku mezi D??inem a Telnici , zbytek trasy je stale ve vyluce kv?li ?patnemu technickemu stavu a obslou?i ho nahradni autobusova doprava. ^[72] Aktualni informace o provozu na trati je mo?ne najit na strankach Severo?eske drahy. ^[73]

Mistni autobusova doprava byla v Chlumci v provozu od zastupitelskych voleb v roce 2006 do konce roku 2009. Byla zru?ena v souvislosti s va?nou krizi obecniho rozpo?tu. ^[74]

Turistika [ editovat | editovat zdroj ]

Chlumec le?i na upati vychodniho cipu Kru?nych hor , nedaleko ?eskeho st?edoho?i a  Labskych piskovc? . Je tedy velmi vhodnym vychodiskem p??i i cyklisticke turistiky. Pro svou bohatou historii a atraktivni okoli je i zajimavym turistickym cilem.

Mezi blizke turisticke cile pat?i nevysoky vrch Horka, le?ici na vychodnim okraji Chlumce. Od Chlumeckeho kostela vede k?i?ova cesta, ktera kon?i na vrcholu Horky u Kaple Nejsv?t?j?i Trojice. Vyhlidka U Lavi?ek le?i na zelene turisticke trase na ubo?i hor nad Stradovem. Nad pr?sekem v lese stoji od roku 2014 d?ev?ny p?ist?e?ek, ktery nabizi skv?ly vyhled do udoli i na protilehle kopce ?eskeho st?edoho?i.

Turisticke trasy [ editovat | editovat zdroj ]

Z Chlumce vede zelena turisticka trasa s delkou asi 7 km severozapadnim sm?rem p?es vlakove nadra?i, vyhlidku U Lavi?ek, kolem Mraven?iho vrchu, ke chlumecke kapli a pak dal do byvalych Habartic , kde se napojuje na Kru?nohorskou magistralu , Evropskou dalkovou trasu E3 a  cyklistickou dalkovou trasu 23 . Evropska dalkova trasa E3 se v Kru?nych horach z velke ?asti p?ekryva s historickou trasou Modre h?ebenovky ( n?mecky Blauer Kammweg ), nejdel?i a asi nejznam?j?i h?ebenove trasy v ?esku. Zelena turisticka stezka sleduje p?vodni trasu zemske cesty, tzv.  Srbske nebo Chlumecke stezky ( n?mecky Kulmer Steig ), ktera v ranem st?edov?ku spojovala Prahu s  Dra??any a  Mi?ni . Pozd?ji slou?ila obyvatel?m Habartic k cest? do udoli za praci.

Druha trasa vedouci Chlumcem je ?luta a spojuje pamatniky a jina vyznamna mista napoleonske bitvy u Chlumce. Za?ina u  Rakouskeho pomniku ve Varva?ov? , dale pokra?uje kolem Pruskeho pomniku sm?rem do ?andova . Severn? od ?andova kratce odbo?uje k  pomniku zajeti generala Vandamma , prochazi celym ?andovem a kolem jubilejniho pomniku bitvy pokra?uje na Horku. Pote vede Chlumcem do Stradova a  P?estanova , kde odbo?uje k  Ruskemu pomniku a kon?i na Chaba?ovickem nadra?i. Delka teto trasy je asi 7,5 km.

V zim? je b??ka?i vyu?ivana Kru?nohorska magistrala na h?ebeni hor a dnes ji? neprovozovana ?elezni?ni tra? nazyvana Kozi draha na upati Kru?nych hor.

Cyklotrasy [ editovat | editovat zdroj ]

P?imo Chlumcem vede cyklotrasa ?islo 3009, jeji? celkova delka je asi 33  km . Jeji trasa je nasledujici: Radej?in ? ?im ? ?ehlovice ? Hab?i ? byvale Locho?ice ? Roudniky ? byvale Zalu?any ? Chaba?ovice ? Chlumec ? Stradov ? Un?in ? udoli Mar?ovskeho potoka ? Mraven?i vrch ? to?na pod Vyhlidkou ? silnice spojujici Adolfov a  Fojtovice , kde se napojuje na dalkovou trasu 23 , ktera spojuje D??in a  Cheb po h?ebeni Kru?nych hor a Labskych piskovc?.

V obci Hab?i se stezka v?tvi a nabizi je?t? dv? dal?i cesty: 3009A ( Hab?i ? byvale ?ichlice ? Roudniky ) a 3009B ( Hab?i ? Rabenov ? Roudniky ).

Cyklostezka ?islo 3074 ma delku 21  km a vede z  Kli?e p?es St?i?ovice ? V?ebo?ice ? Habrovice ? Banov a potom podel tzv.  Kozi drahy do Telnice . Odtamtud vede do Varva?ova , kde se napojuje na ?lutou turistickou zna?ku a severn? od ?andova se od ni odpojuje a mi?i ?dirnickym udolim vzh?ru. Po vrstevnici pak vede na zapad a napojuje se u ?abaka na cyklotrasu 3009. ^[75]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• D?jiny m?sta Chaba?ovic . P?iprava vydani Kristina Kaiserova, Vladimir Kaiser. Chaba?ovice: M?sto Chaba?ovice, 1998. 190 s. ISBN   80-902278-1-3 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Chlumec na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky
• Chlumec v Registru uzemni identifikace, adres a nemovitosti (RUIAN)

Obec Chlumec
Chlumec  ? Stradov  ? ?andov  ? v exklav?: St?i?ovice  ? ?esky Ujezd  ? Hrbovice