Charlotta Garrigue Masarykova
1.  prvni dama ?eskoslovenska
V roli: 14. listopadu 1918  ?  13. kv?tna 1923
P?edch?dkyn?	role vznikla
Nastupkyn?	Hana Bene?ova
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi	?eskoslovanska socialn? demokraticka strana d?lnicka
Rodne jmeno	Charlotte Garrigue
Narozeni	20. listopadu 1850 Brooklyn , New York USA USA
Umrti	13. kv?tna 1923 (ve v?ku 72 let) Lany ?eskoslovensko ?eskoslovensko
Misto poh?beni	h?bitov v Lanech
Cho?	Toma? Garrigue Masaryk (1878?1923)
Rodi?e	Rudolph Garrigue a Charlotte Lydia Whiting
D?ti	Alice Masarykova Herbert Masaryk Jan Masaryk Eleanor Masarykova Olga Masarykova
P?ibuzni	Henry Jacques Garrigues ( stryc ) William Duntzfelt ( p?edek )
Nabo?enstvi	unita?stvi
Commons	Charlotte Garrigue Masaryk
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Charlotta Garrigue Masarykova , rozena Charlotte Garrigue , ( 20. listopadu 1850 Brooklyn , New York , USA ? 13. kv?tna 1923 Lany , ?eskoslovensko ) byla ?eska literatka, intelektualka a feministka americkeho p?vodu, prvni dama ?eskoslovenska a man?elka prvniho ?eskoslovenskeho prezidenta Toma?e Garrigua Masaryka .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Rodi?e a d?tstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodila se v Brooklynu v roce 1850 jako t?eti z jedenacti d?ti. Otec Rudolph Pierre Garrigue byl bohaty americky obchodnik, spolumajitel poji??ovny Germania. Pochazel ze stare jihofrancouzske hugenotske rodiny, ktera v dob? jejich pronasledovani ode?la do Danska , kde se Rudolph Pierre narodil. Matka Charlotte Lydia roz. Whiting pochazela z chicagske rodiny Whiting?, kte?i se hrd? hlasili k p?edk?m, kte?i mezi prvnimi evropskymi p?ist?hovalci p?istali na lodi Mayflower . ^[1] Jeji rodina pozd?ji ?ila take v Bronxu . ^[2]

Lipsko, Bronx, Vide? [ editovat | editovat zdroj ]

Zajimala se o um?ni, zvla?t? o hudbu. V 18 letech proto odjela studovat hru na klavir do Lipska . Bydlela v rodin? Goringovych. Cht?la se stat profesionalni klaviristkou, po t?ech letech si v?ak cvi?enim po?kodila ruku natolik (p?ecvi?ila ji, jak uvadi Masaryk v ?Hovorech“), ?e nemohla ve studiu pokra?ovat, a proto se vratila zp?t do USA. ^[2] P?edstavu o slovanskem etniku ?erpala v mladi od Ukrajinky Ma?ky Kirpotinove. ^[3]

V USA studovala matematiku a vyu?ovala hru na klavir, z?stala v?ak v kontaktu s Goringovymi a ?as od ?asu se do Lipska vracela. P?i jedne z nav?t?v zde v roce 1876 potkala Toma?e Masaryka , ktery u Goringovych bydlel a pobyval v Lipsku po doktoratu na vide?ske univerzit? . Sp?atelili se, spojoval je nap?iklad spole?ny zajem o filozofii. ^[4]

V ?ervenci 1877 p?i spole?ne vyji??ce na lodi pani Goringova spadla do vody a za?ala se topit. V?ichni zpanika?ili krom? Masaryka, ktery sko?il do vln a z poslednich sil ji zachranil. Pod dojmem tohoto za?itku ^[4] po?adal Charlotte koresponden?n? o ruku. ^[2] Zasnoubili se a 15. b?ezna 1878 uzav?eli v New Yorku civilni a unita?sky s?atek. Novoman?ele spole?n? odjeli do Vidn? , kde se Charlotta Masarykova za?ala u?it ?esky a spolupracovala s man?elem na jeho habilita?ni praci o sebevra?d? . Spole?n? take psali pod pseudonymem Lorenzo hudebni a literarni kritiky do revue Na?e doba , Masarykova v?ak publikovala i samostatn? v ?eskych i americkych ?asopisech. ^[5]

Praha [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1881 se man?ele st?hovali do Prahy, kde Masaryk dostal misto profesora na ?eske univerzit? Karlo-Ferdinandov? v Praze. Charlotte Masarykova vyrazn? p?sobila v ?enskem hnuti. V roce 1882 se jako prvni cizinka stala ?lenkou Naprstkova Americkeho klubu dam , ^[5] pozd?ji p?sobila v ?i?kovskem spolku Domovina pro zachranu svedenych d?v?at a v ?enske sekci Sokola . Podporovala rozvoj ?eskeho ?enskeho ?kolstvi; materialn? podporovala chude ?eny. Byla ?eskou vlastenkou, av?ak take dokazala nahli?et na ?eskou spole?nost zven?i a ?asto velmi kriticky, za co? ji ?ast spole?nosti nem?la v oblib? (kritizovala ji nap?. Bo?ena Vikova-Kun?ticka , naopak branil ji Josef Svatopluk Machar ). Jednou prohlasila: Je n?co zvla?tniho v ?eske povaze. Velka dobrota srdce a krasne zvyky. Jen je t?eba ur?iteho uv?dom?ni, svobody. ^[6]

Sveho man?ela vyrazn? podpo?ila nejen v bojich o pravost rukopis? Kralovedvorskeho a Zelenohorskeho , ale zejmena za tzv. hilsneriady , kdy Masaryk va?n? uva?oval o americkem exilu, od n?j? jej Charlotta opakovan? zrazovala.

V roce 1905 vstoupila do ?eske socialni demokracie (tehdy ?eskoslovanska socialn? demokraticka strana d?lnicka), ale spolu s Masarykem odmitala marxistickou teorii t?idnich zajm? a nevyhnutelnosti t?idniho boje. U?astnila se pochodu d?lnik? po?adujicich v?eobecne volebni pravo . ^[5]

P?ispivala do americkych novin, u?astnila se kulturniho a zejmena hudebniho ?ivota, objevila hudbu Bed?icha Smetany a publikovala na jeho podporu ?adu ?lank?. ^[7] Byla unita?ka . ^[2] V rakousko-uherskych ?echach man?ele Masarykovi p?estoupili k u?edn? povolene reformovane evangelicke cirkvi (Charlotte Masarykova z ni pozd?ji vystoupila). Masaryk?v obdiv k unita?stvi p?isp?l k jeho podpo?e vzniku ?eskeho unita?stvi ve 20. letech .

Prvni sv?tova valka [ editovat | editovat zdroj ]

Po vypuknuti prvni sv?tove valky profesor Masaryk s dcerou Olgou ode?li 18. prosince 1914 do exilu , v nep?itomnosti byl pak TGM odsouzen k smrti za velezradu. Charlotte Masarykova z?stala s t?emi d?tmi v rakousko-uherske Praze ? na Hrad?anech , v dom? U Brusky ?p. 239/IV. Brzy se stala p?edm?tem policejniho dohledu a politickeho natlaku. ^[8] Dcera Alice byla 28. ?ijna 1915 zat?ena a osm m?sic? v?zn?na ve Vidni. Matka byla pro svou nervovou chorobu u?et?ena. Z te doby pochazeji jejich slavne dopisy. Psala je n?mecky, aby p?esv?d?ila soudce, ?e nemaji politicky obsah a doru?ovani nebrzdila cenzura. Hlavnim uji?t?nim dce?i bylo sd?leni: Nem?j starosti, velmi se ?et?im, ?i? tote?. Mama. ^[9] . Posledni zpravu napsala formou telegramu 2. ?ervence 1916, potom byla dcera propu?t?na. Dopisy vy?ly kni?n? v ?eskem p?ekladu roku 1948 v Praze. ^[10] Syn Jan narukoval do armady, syn Herbert zem?el v roce 1915 na skvrnity tyfus , kterym se nakazil p?i praci v uprchlickem tabo?e v Hali?i .

Ke konci valky Charlotte Masarykova trp?la srde?ni slabosti. Prohloubily se take jeji celo?ivotni deprese . ^[5] Byla hospitalizovana v sanatoriu v Praze- Veleslavin? , v kv?tnu 1918 byla take zbavena svepravnosti (z?ejm? na ochranu proti dal?imu pronasledovani ?eskymi a rakouskymi u?ady). Ze sanatoria ji po svem povale?nem navratu 21. prosince 1918 vyzvedl jeji man?el.

?eskoslovensko [ editovat | editovat zdroj ]

Po vzniku ?eskoslovenska se z p?vodn? ostrakizovane rodiny, ktere se konformisticka spole?nost za valky stranila, stala vysoce ct?na prvni rodina , uprost?ed spole?nosti a noveho statu, Masarykovi se st?hovali na Hrad , pobyvali na zamku v Lanech.

Charlotta Masarykova se zasadila o to, aby v prvni ustav? ?eskoslovenska z roku 1920 byla ?ena ve v?ech oblastech postavena na rove? mu?i. ^{[ zdroj?? ]} V tem?e roce se spole?n? s prezidentem Masarykem u?astnila i voleb. Pln? se v?ak ji? nezotavila, s pokra?ujici chorobou p?evzala reprezentativni ulohu prvni damy dcera Alice. V za?i 1922 Charlottu Masarykovou postihl t??ky zachvat srde?ni slabosti, 1. kv?tna 1923 mozkova mrtvice a s ni i ?aste?ne ochrnuti. Zem?ela 13. kv?tna 1923 na zamku Lany .

Tam m?la rovn?? statni poh?eb a a? do skonu T. G. Masaryka 14. za?i 1937 odpo?ivala v tumb? uprost?ed stareho lanskeho obecniho h?bitova, na mist?, ktere si sama vybrala. Pote, co zem?el prezident Masaryk, byly jeji ostatky p?emist?ny do nove hrobky u zdi stareho lanskeho h?bitova, kde odpo?ivaji dodnes po boku jejiho man?ela (na bronzove desce pomniku, ktery byl znovu osazen v roce 1968, je myln? uvedeno jeji datum narozeni 28. 11. misto spravneho 20. 11. 1850).

Potomci [ editovat | editovat zdroj ]

Z jejich p?ti d?ti se ?ty?i do?ily dosp?losti. V kv?tnu 1879 se ve Vidni man?el?m Garrigue Masarykovym narodila dcera Alice , rok pote syn Herbert , v roce 1886 syn Jan . V roce 1890 porodila dceru Eleanor, ktera zem?ela ve ?ty?ech m?sicich, a v roce 1891 t?eti dceru Olgu .

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

• Charlotta Garrigue Masarykova (Charlie Masarykova): O Bed?ichu Smetanovi , ?lanky v Na?i dob? 1893, doslov Miloslav Maly, Masarykovo demokraticke hnuti (2. vyd.), Praha 199
• ?lanek Charlotty Masarykove o hru?ovanskych hodech (A Harvest Festival in Moravia) uve?ejn?ny v The Sun New York 15. ?ijna 1882 ^[11]
• Charlotta Garrigue Masarykova: Listy do v?zeni , p?edmluva Alice Masarykove, do ?e?tiny p?elo?il Vincenc Svoboda, ?ike?, Praha 1948
• Alice Masarykova, Charlotta Garrigue Masarykova: Mila mama / Dear Alice ? korespondence Alice a Charlotty Masarykovych 1915-1916 , ed. a pozn. Dagmara Hajkova, Jaroslav Soukup, Masaryk?v ustav Akademie v?d ?R , Praha 2001, ISBN   80-86495-06-X

Spole?n? se svou u?itelkou Marii Bla?kovou p?elo?ila do ?e?tiny Poddanstvi ?en od Johna Stuarta Milla . ^[5]

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Odkaz [ editovat | editovat zdroj ]

• V obci Hutisko-Solanec se nachazi pomnik Charlotty Garrigue Masarykove . Pomnik postavil v roce 1926 ?idici u?itel Cyril Mach se svymi ?aky a naleza se v udoli mistni ?asti Za Kopcem .
• Mramorova busta Charlotty Garrigue Masarykove se naleza na dom? v Mickiewiczov? ulici v Praze na Hrad?anech , kde Masarykovi bydleli p?ed prvni sv?tovou valkou. Ulice se od roku 1923 do roku 1949 (s malou p?estavkou za Protektoratu) jmenovala Charlotty Masarykove. Pobli?, kolem Pisecke brany , jsou Sady Charlotty Garrigue Masarykove. Autorem busty je ?esky socha? Vojt?ch Sucharda .
• Charlottu Garrigue Masarykovou p?ipomina pam?tni deska s jejim reliefem umist?na na byvalem zajezdnim hostinci Na ?abarni v Podlesi u Vala?skeho Mezi?i?i . Jedna se o p?ipominku prazdninovych pobyt? rodiny Masarykovych v tomto hostinci. Dnes se v objektu nachazi Domov d?chodc? Podlesi, pam?tni deska je ve?ejn? p?istupna ( 49°25′38″ s. ?. , 17°57′23″ v. d. ).
• Bronzova busta v zakladni ?kole Charlotty Masarykove v Praze ? Velke Chuchli , byla odhalena starostou Martinem Melicharem za p?itomnosti primatora hl. m. Prahy Toma?e Hude?ka a pravnu?ky prezidenta Masaryka Charlotty Kotikove ve ?tvrtek 6. b?ezna 2014. Slavnosti se zu?astnili take p?edstavitele Masarykova demokratickeho hnuti, Sokolove s vlajkami, ?kolni orchestr a zastupci Muzea T. G. Masaryka v Lanech. Autorkou plastiky je akademicka socha?ka V?ra R??i?kova-Bejrova , ktera byla rovn?? p?itomna. ^[12]
• Lavi?ku Charlie, p?ipominajici Charlottu Masarykovou maji od roku 2020 v Nosislavi v okrese Brno-venkov, na ulici Masarykov? p?ed Husovym domem (?p. 137). ^[13] ( 49°0′48″ s. ?. , 16°39′19″ v. d. )
• Muzeum T. G. Masaryka a obec Lany uspo?adaly spole?n? v sobotu 13. kv?tna 2023 "Vzpominkove setkani u p?ile?itosti 100. vyro?i umrti Charlotty G. Masarykove" zahrnujici pietni akt na Lanskem h?bitov?, blok p?edna?ek v sale Muzea TGM, komentovane prohlidky Muzea TGM a Muzea Alice Garrigue Masarykove v budov? ?eskoslovenskeho ?erveneho k?i?e, s mo?nosti nav?t?vy Zameckeho parku Lany.

V kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

• Posledni slovo Charlotty Garrigue Masarykove , ?esky televizni film Josefa Cisa?ovskeho z roku 2018.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• SLIVOVA, Lenka. Charlotta, ?ena T. G. M. Mlada fronta, Praha 2018. Biografie Charlotty Garrigue Masarykove. ISBN   978-80-204-5023-4
• POLAK, Stanislav. Charlotta Garrigue Masarykova , Mlada fronta , Praha 1992, ISBN   80-204-0300-0
• KOSATIK, Pavel . Man?elky prezident?: deset ?en z Hradu . 3, dopl. a roz?. vyd. Praha: Mlada fronta, 2009. 411 s., [40] obr. p?il. s. ISBN   978-80-204-2077-0 . Kapitola Charlotta Garrigue Masarykova (1850?1923). ?e?ka z Ameriky, s. 11?73.  
• Charlotta G. Masarykova. Sbornik p?isp?vk? z konference ke 150. vyro?i jejiho narozeni, konane 10. listopadu 2000 v Praze (Ed. Marie L. Neudorflova). Praha, Masaryk?v ustav Akademie v?d ?R, 2001. ISBN   80-86495-03-5
• SKILLING, Harold Gordon . Matka a dcera : Charlotta a Alice Masarykovy . Praha: Gender Studies, 2001. 159 s. ISBN   80-902367-9-0 .  
• Novakova, Milena. V?rna socialistka Charlotta Garrigue Masarykova. K 25. vyro?i jejiho skonu , Cil, Praha 1948.
• LOV?I, Radovan. Unita?stvi a Charlotta Garrigue Masarykova. Vliv man?el? Masarykovych na genezi ?eskoslovenske Unitarie. Unitaria, Praha, 2019. ISBN   978-80-86105-79-6
• PRECLIK, Vratislav: ?K vyro?i pani Charlotty.“ (Odborny profil a ?ivot) , in ?as: ?asopis Masarykova demokratickeho hnuti, ?ijen 1995, ro?. III., ?is. 10., reg. Min. kultury ?R ?. 7435/96, ISSN 1210-1648, str. 6-7
• SOBOTKA, Richard. Charlotta Garrigue Masarykova ? epizoda ze ?ivota , 1999, ISBN   80-86179-33-8
• LAICHTER, Josef. Masaryk doma i na ve?ejnosti, Vzpominky na presidenta Osvoboditele, jeho cho? a jejich rodinne prost?edi . II. vyd., 258 s., Jan Laichter , Praha 1938
• Osobnosti - ?esko : Ott?v slovnik . Praha: Ottovo nakladatelstvi, 2008. 823 s. ISBN   978-80-7360-796-8 . S. 443.  
• DOLE?AL, Jaromir: Pani Masarykowa, Kobiety czeskie , Towarzystwo Polsko-Czechosłowackie 1934 Pozna?, I. vyd., 66 str.
• TOME?, Josef , a kol. ?esky biograficky slovnik XX. stoleti : II. dil : K-P . Praha ; Litomy?l: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN   80-7185-246-5 . S. 349.  
• MITCHELL, Ruth Crawford: Alice Garrigue Masaryk, 1879-1966: Her Life as Recorded in Her Own Words and by Her Friends. University of Pittsburgh: Pittsburg, 1980. Sine ISBN.
• Barbara K. Reinfeld: Charlotte Garrigue Masaryk, 1850-1923 , Czechoslovak and Central European Journal, Summer/Winter 1989
• American National Biography: Masaryk, Charlotte Garrigue , H. Gordon Skilling
• T. G. Masaryk: Against the Current, 1882-1914 , 1994
• Donald W. McKinney: Brooklyn's First Lady of Czechoslovakia," in When the Pulpit Starts to Creak, 1992
• Olive Hoogenboom: The First Unitarian Church of Brooklyn: One Hundred Fifty Years , 1987
• Roman Szporluk: The Political Thought of Thomas G. Masaryk , 1981
• George J. Kovtun: Masaryk and America: Testimony of a Relationship , 1988
• George J. Kovtun (ed.): The Spirit of Thomas G. Masaryk (1850-1937): An Anthology , 1990
• Leila Chadalikova: Charlotte Garrigue Masarykova ? nesvepravna prvni dama , 2014

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Charlotta Garrigue Masarykova na Wikimedia Commons
• Osoba Charlotta Garrigue-Masarykova ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Charlotta Garrigue Masarykova
• Digitalizovana dila Charlotty Garrigue Masarykove v Narodni digitalni knihovn?.