Charles Koechlin

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Charles Koechlin
Zakladni informace
Narozeni 27. listopadu 1867
16. pa?i?sky obvod
Umrti 31. prosince 1950 (ve v?ku 83 let)
Rayol-Canadel-sur-Mer
?anry symfonie , klasicka hudba a duchovni hudba
Povolani hudebni skladatel , muzikolog, hudebni pedagog a spisovatel
Man?el(ka) Suzanne Pierrard
D?ti Yves Koechlin
Madeleine Li-Koechlin
Rodi?e Jules Koechlin
P?ibuzni Daniel Koechlin (sourozenec)
Noemie Koechlin ( snacha )
Ferdinand Barlow ( bratranec )
Li Long Tsi ( ze? )
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Charles Louis Eugene Koechlin (vyslovnost [?a?l lwi ø??n kekl??]; 27. listopadu 1867 Pa?i? ? 31. prosince 1950 Rayol-Canadel-sur-Mer ) byl francouzsky hudebni skladatel a hudebni pedagog.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Pochazel z intelektualni rodiny p?vodem z Mylhuz . Hudb? se v?noval zprvu amatersky, a teprve kdy? musel nasledkem tuberkulozy ukon?it studium pa?i?ske techniky, stal se studentem hudebni kompozice. Koechlin byl v hudebnim ?ivot? Francie dlouho v pozici outsidera. Nep?inale?el k ?adne skladatelske skupin?, stylov? m?l nejbli?e neoklasicismu, ale spi?e ve smyslu hudby Alberta Roussela ne? Pa?i?ske ?estky . Nestal se skladatelem z povolani, celo?ivotn? se ?ivil vyukou hudby. Mezi jeho ?aky pat?il nap?iklad George Enescu . P?esto jej nap?iklad je?t? v roce 1926 Pa?i?ska konzervato? odmitla p?ijmout jako ?adneho profesora kontrapunktu. Od t?icatych let se Koechlin anga?oval v International Society for Contemporary Music . Koechlinova povaha v sob? absorbovala zdanliv? neslu?itelne podn?ty od anarchistickeho po?adavku navratu k p?irod? inspirovaneho Thoreauem , p?es fascinaci sv?tem filmovych hv?zd (kterym v?noval jednu ze svych symfonii a ?adu men?ich skladeb), vydobytky nejmodern?j?i techniky (pat?il k pr?kopnik?m Martenotovych vln) a na druhe stran? t?eba oblibu kultury st?edov?ku. Politicky byl Koechlin radikalnim levi?akem, nazorov? blizkym komunisticke stran?, jejim? ?lenem se v?ak nikdy nestal.

Styl skladeb [ editovat | editovat zdroj ]

Koechlin se jako skladatel vyvijel od eklekticismu k Massenetov? kompozi?ni ?kole p?es osobite pojeti neoklasicismu a? k vyboj?m odkazujicim na expresionismus. Jeho skladatelske dilo je zna?n? rozsahle a dodnes nebylo vcelku provedeno a nahrano.

Typicke pro Koechlina jsou kombinace orchestralni monodie s mnohohlasou polyfonni fakturou p?edznamenavajici v n?kterych momentech a? mnohem pozd?j?i experimenty Druhe hudebni avantgardy 20. stoleti. Koechlin byl schopny rozpohybovat obrovsky orchestralni aparat a jeho partitury jsou proto naro?ne na provedeni jak z hlediska virtuozity, tak z hlediska samotneho obsazeni. I to je d?vod, pro? se s nimi lze na koncertnich podiich v ?esku setkat naprosto vyjime?n?.

V komorni tvorb? je Koechlin dnes znam p?edev?im jako autor sonat pro dechove nastroje a klavir, p?ipadn? autor pozoruhodnych klavirnich cykl? (nap?iklad L’Ancienne Maison de campagne op.124 (1923?33)), p?edstavujicich esenci francouzskeho neoklasicismu. V t?chto skladbach je pro Koechlina typicke vr?it nad sebe v harmonii kvart-kvintove souzvuky a? do plena zasahujiciho mnohdy cely rozsah nastroje.

Koechlin pou?ival pro sve rozsahlej?i cykly poly?anrovou formu podobnou st?edov?kym hudebnim kodex?m (nap?iklad L’Album de Lilian  (II) pro fletnu, klavir, cembalo a Martenotovy vlny op.149 (1935)). V ni povy?uje formu sbirky do autonomni sev?ene formy, ve ktere st?ida r?zna charakter a obsazeni jednotlivych skladeb v ni za?azenych.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Jadrem Koechlinova dila je ?ada skladeb na Kiplingovu Knihu d?ungli, kterou tvo?il v dlouhych intervalech po cely sv?j ?ivot. Forma t?chto skladeb je v?t?inou symfonicka, jeji rane projevy jsou ale nap?iklad ve form? cyklu pisni pro zp?v a orchestr. Pozdni Knihy d?ungli (nap?iklad La Course de printemps  op.95 (1908?25)) jsou vrcholnymi Koechlinovymi kompozicemi v?bec a p?edstavuji velmi osobity, by? dodnes malo znamy vklad do hudby obdobi moderny.

Symfonie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Symfonie A-dur (1893?1908, nedokon?ena)
  • Symfonie ?.1 op. 57bis (orchestralni verze smy?coveho kvartetu ?. 2, 1926)
  • The Seven Stars Symphony op.132 (1933)
  • Symphonie d’Hymnes (1936)
  • Symfonie ?. 2 op.196 (1943?44)

Symfonicke basn? [ editovat | editovat zdroj ]

  • La Foret , op.25 (1897?1906) a op.29 (1896?1907)
  • Nuit de Walpurgis classique op.38 (1901?1916)
  • Soleil et danses dans la foret op.43, ?. 1 (1908?11)
  • Vers la plage lointaine, nocturne op.43, ?. 2 (1908?1916)
  • Le Printemps op.47, ?. 1 (1908?11)
  • L'Hiver op.47, ?. 2 (1916)
  • Nuit de Juin op.48, ?. 1 (1916)
  • Midi en Aout op.48, ?. 2 (1916)
  • La Course de printemps op.95 (1908?25, Cyklus Kniha d?ungli)
  • Vers la Voute etoilee op.129 (1923?33)
  • La Meditation de Purun Bhaghat op.159 (1936, Cyklus Kniha d?ungli)
  • La Cite nouvelle, reve d’avenir op.170 (1938; podle H. G. Wellse )
  • La Loi de la Jungle op.175 (1939?40, Cyklus Kniha d?ungli)
  • Les Bandar-log op.176 (1939?40, Cyklus Kniha d?ungli)
  • Le Buisson ardent op.203 (1945) a op. 171 (1938)
  • Le Docteur Fabricius op.202 (1946)

Dal?i orchestralni skladby [ editovat | editovat zdroj ]

  • En reve op.20, ?. 1 (1896?1900)
  • Au loin op.20, ?. 2 (1896?1900)
  • L’Automne , symfonicka suita, op.30 (1896?1906)
  • Etudes Antiques op.46 (1908?10)
  • Suite legendaire op.54 (1901?15)
  • 5 Chorals dans les modes du moyen-age op.117 bis (1932)
  • Fugue Symphonique ‘ Saint-Georges ’ op.121 (1932)
  • L’Andalouse dans Barcelone op.134 (1933)
  • Quelques chorals pour des fetes populaires op.153 (pro dechovy orchestr, 1935?36)
  • Les Eaux vives op.160 (hudba pro Paris Exposition Universelle 1937, 1936)
  • Victoire de la vie op.167 (1938 hudba k filmu Henri Cartier-Bressona )
  • Offrande musicale sur le nom de BACH op.187 (1942?46)
  • Partita pro komorni orchestr op.205
  • Introduction et 4 Interludes de style atonal-seriel op.214 (1947?48)

Nastrojove koncerty [ editovat | editovat zdroj ]

  • 3 choraly pro varhany a orchestr op.49 (1909?16)
  • Ballade pro klavir a orchestr op.50 (1911?19) (take pro klavir solo)
  • Poeme pro lesni roh a orchestr op.70 bis (1927 instrumentace Sonaty pro lesni roh)
  • 2 sonaty pro klarinet a komorni orchestr op. 85 a op. 86 bis (1946 instrumentace sonat pro klarinet a klavir)
  • 20 Chansons bretonnes pro violoncello a orchestr op.115 (1931?32) (instrumentace 20 Chansons bretonnes pro violoncello a klavir)
  • Silhouettes de Comedie pro fagot a orchestr op.193
  • 2 sonatin pro oboe d’amore a komorni orchestr op. 194 (1942?43)

Komorni hudba [ editovat | editovat zdroj ]

  • Trois Pieces pro fagot a klavir, op.34
  • Smy?covy kvartet ?. 1 op.51 (1911?13)
  • Sonata pro fletnu a klavir op. 52 (1913)
  • Sonata pro violu a klavir op. 53
  • Suite en quatuor pro fletnu, housle, violu a klavir op. 55 (1911?1916)
  • Smy?covy kvartet ?. 2 op. 57 (1911?15)
  • Sonata pro hoboj a klavir op. 58 (1911?16)
  • 5 sonatin pro klavir op.59 (1915?16)
  • 4 Sonatines Francaises pro 2 klaviry op.60 (1919)
  • Paysages et Marines pro komorni soubor op. 63 (1915?16)
  • Sonata pro housle a klavir op. 64 (1915?16)
  • Les Heures persanes , 16 skladeb pro klavir op.65 (1913?19)
  • Sonata pro violoncello a klavir op. 66 (1917)
  • Sonata pro lesni roh a klavir op. 70 (1918?25)
  • Sonata pro fagot a klavir op. 71 (1918?1919)
  • Smy?covy kvartet ?. 3 op. 72 (1917?21)
  • Sonata pro 2 fletny op. 75 (1920)
  • 12 Pastorales pro klavir op. 77 (1916?20)
  • Klavirni kvintet op. 80
  • Sonata ?. 1 pro klarinet a klavir op. 85 (1923)
  • Sonata ?. 2 pro klarinet a klavir op. 86 (1923)
  • 4 Nouvelles Sonatines francaises pro klavir op. 87 (1923?24)
  • Trio pro fletnu, klarinet a fagot (nebo housle, violu a violoncello, 1927)
  • 20 Chansons bretonnes pro violoncello a klavir op. 115 (1931?32)
  • L’Ancienne Maison de campagne pro klavir op. 124 (1923?33)
  • L’Album de Lilian I. pro sopran, fletnu, klarinet a klavir op. 139 (1934)
  • L’Album de Lilian II. pro fletnu, klavir, harpsichord a Martenotovy vlny op. 149 (1935)
  • Kvintet ?. 1 pro fletnu, harfu a smy?cove trio Primavera op. 156 (1936)
  • 14 Pieces pro fletnu a klavir op. 157b (1936)
  • Danses pour Ginger Rogers pro klavir op. 163 (1937)
  • Epitaphe de Jean Harlow pro fletnu, altsaxofon a klavir op. 164 (1937)
  • Septet pro dechove nastroje op. 165 (1937)
  • Vers le soleil ? 7 monodii pro Martenotovy vlny op. 174 (1939)
  • 14 Pieces pro klarinet a klavir op. 178 (1942)
  • 14 Pieces pro hoboj a klavir op. 179 (1942)
  • 15 Pieces pro lesni roh (nebo saxofon) a klavir op. 180 (1942)
  • 'Suita pro anglicky roh op. 185 (1942)
  • 15 etud pro saxofon a klavir op. 188 (1942?44)
  • Les Chants de Nectaire , 96 skladeb pro solovou fletnu, op. 198?200 (1944)
  • 15 Preludes pro klavir op. 209 (1946)
  • 12 Menodies pro r?zne nastroje op. 213 (1947)
  • Le Repos de Tityre pro oboe d’amore solo op.216
  • Morceau de lecture pour la flute op. 218 (1948)
  • Sonate a sept pro fletnu, hoboj harfu a smy?covy kvartet op. 221
  • Kvintet ?. 2 pro fletnu, harfu a smy?cove trio Primavera II op. 223 (1949)
  • Stele funeraire pro fletnu, alrovou fletnu a pikolu op. 224 (1950)

Sbory [ editovat | editovat zdroj ]

  • L’Abbaye , duchovni suita pro sola, sbor a orchestr op. 16 a op. 42 (1908)
  • 3 Poemes pro sola, sbor a orchestr op.18 (Jungle Book Cycle)
  • Chant funebre a la memoire des jeunes femmes defuntes pro sbor a orchestr op. 37 (1902?08)
  • Chant pour Thaelmann pro sbor a klavir nebo dechovy soubor op. 138 (1934)
  • Requiem des pauvres bougres pro sbor, orchestr, klavir, varhany a Martenotovy vlny op. 161 (1936?37)

Pisn? [ editovat | editovat zdroj ]

  • Rondels I. op.1 (1890?95)
  • 4 Poemes d’Edmond Haraucourt op. 7 (1890?97)
  • Rondels II. op. 8 (1891?96)
  • Poemes d’automne op.13 (1894?99)
  • Rondels III. op. 14 (1896?1901)
  • 3 Melodies op. 17 (1895?1900)
  • 2 Poemes d’Andre Chenier op. 23 (1900?02)
  • 6 Melodies sur des poesies d’Albert Samain op. 31 (1902-6)
  • 5 Chansons de Bilitis op. 39 (1898?1908)
  • 5 Melodies sur des poemes de ‘Sheherazade’ de Tristan Klingsor I. op. 56 (1914?16)
  • 8 Melodies sur des poemes de ‘Sheherazade’ de Tristan Klingsor II. op. 84 (1922?3)
  • 7 Chansons pour Gladys op. 151 (1935)

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Robert Orledge: Charles Koechlin (1867-1950). His Life and Works. London, Psychology Press, 1989
  • Edward Rothstein: A Composer inspired by movies . The New York Times. 3. ?ervna 1984. ( Dostupne zde. )

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]