한국   대만   중국   일본 
Chang-?ou ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Chang-?ou

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Mo?na hledate: ?ang-?ou ?i ?chang-?ou .
Chang-?ou
杭州
Poloha
Sou?adnice 30°16′ s. ?. , 120°10′ v. d.
Stat ?ina Čína ?ina
Provincie ?e-?iang
Chang-čou na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 16 847 km²
Po?et obyvatel 1 864 000 (2005)
Hustota zalidn?ni 110,6 obyv./km²
Sprava
Starosta ?ang Chung-ming
Oficialni web www .hangzhou .gov .cn
Telefonni p?edvolba 86 571
PS? 3100 00 (centrum m?sta)
Ozna?eni vozidel 浙A
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Chang-?ou ( zvuk vyslovnost ; ?insky : 杭州 ; pinyin : Hangzh?u) je m?sto v ?inske lidove republice , v jejim? administrativnim systemu je hlavnim a zarove? nejlidnat?j?im m?stem provincie ?e-?iang . Le?i asi 200 km jihojihozapadn? od ?anghaje na ?ece ?chien-tchang , jeji? estuarovite usti vytva?i takzvana chang?ouska zatoka ( 杭州? ), ktery odd?luje m?sta ?anghaj a Ning-po . Chang-?ou nabylo na vyznamu diky tomu, ?e le?i na ji?nim konci dodnes vyu?ivaneho Velkeho kanalu a zarove? bylo po v?t?inu posledniho tisicileti jedno z nejproslulej?ich a nejbohat?ich m?st ?iny.

Chang-?ou je subprovin?nim m?stem a tvo?i jadro chang?ouske metropolitni oblasti, ktera je v ?in? ?tvrtou nejv?t?i. Podle udaj? z ?esteho s?itani lidu ?inske lidove republiky m?la tato metropolitni oblast 21,1 milion? obyvatel na plo?e 34 585 km 2 . V chang?ouske prefektu?e pak v roce 2015 bylo registrovano 9 018 000 obyvatel.

M?si?ni ostrov na Zapadnim jeze?e .

M?sto je cilem mnoha turist? . Mezi turisticky zajimava mista v Chang-?ou pat?i jak nadherne okoli Zapadniho jezera ( 西湖 ), tak i kulturni d?dictvi reprezentovane starobylymi pagodami , chramy a parky . M?stskym stromem je kafrovnik leka?sky ( Cinnamomum camphora ) a rostlinou osmant vonny ( Osmanthus fragrans ).

V za?i 2015 bylo oznameno, ?e bude Chang-?ou po?adat Asijske hry v roce 2022 a stane se tak po Asijskych hrach v roce 1990 v Pekingu a v roce 2010 v Kantonu teprve t?etim ?inskym m?stem, kde se budou konat.

Chang-?ou za?ina v sou?asne dob? upev?ovat svou pozici technologickeho st?ediska a sidli zde internetovy obchod Alibaba . V roce 2016 se zde konal jedenacty summit skupiny G20 .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Rane d?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

V okrese Ju-jao , ktery se nachazi 100 kilometr? jihovychodn? od Chang-?ou, p?ed sedmi tisici lety sidlili lide slavne kultury Che-mu-tu z obdobi neolitu . [1] Prav? v tomto obdobi se poprve v jihovychodni ?in? p?stovala ry?e. [2] Podle archeologickych vykopavek take vime, ?e se p?ed p?ti tisici lety nalezala v blizkem okoli sou?asneho m?sta sidli?t? liang?ouske kultury . [3] Prvni ?asti m?sta, ktera byla poprve zmin?na v dokumentech, je ?tvr? Ju-chang.

Dynastie Tchang [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 589 se Chang-?ou stalo vladnim st?ediskem spravniho celku ?ou jmenem Chang, ?im? ziskalo pravo mit m?stske hradby, ktere byly vystav?ny o dva roky pozd?ji. Podle tradice, kterou dodr?ely nap?iklad i m?sta Kanton ?i Fu-?ou , m?sto p?evzalo jmeno spravniho celku, ktery ?idilo, a tak vznikl nazev m?sta Chang-?ou. Chang-?ou bylo na ji?nim konci Velkeho ?inskeho kanalu , ktery vede a? do Pekingu. Tento kanal se postupem ?asu m?nil, ale nakonec sve plne delky dosahl ji? v roce 609. [4]

Za dynastie Tchang byl guvernerem Chang-?ou Po ?u-i , ktery u? v te dob? byl slavnym basnikem a jeho zasluhy v Chang-?ou mu p?inesly chvalu a pov?st skv?leho guvernera. V?iml si, ?e zem?d?lska p?da v okoli je zavisla na vod? ze Zapadniho jezera , ale diky tomu, ?e to p?edchozi guverne?i upln? zanedbavali, se stara hraz upln? propadla. Jezero se diky tomu tak vysu?ilo, ?e mistni rolniky postihlo obdobi va?neho sucha. Po proto na?idil stavbu siln?j?i a vy??i hraze s p?ehradou , aby se tak mohl ?idit tok vody a vy?e?il se problem se zavla?ovanim.

?ivobyti mistnich se tak v nasledujicich letech zlep?ilo. Po ?u-i si ve svem volnem ?ase rad u?ival kras Zapadniho jezera a chodil sem tak?ka denn?. Take na?idil vybudovani cesty p?es jezero, aby se p?es n?j nemuselo p?eji?d?t jen lo?kami. Tato cesta proto byla pozd?ji na jeho po?est pojmenovana ?Poova cesta“. Pote nechal okolo hraze vysadit vrby a dal?i stromy.

Chang-?ou je jednim ze sedmi starov?kych hlavnich m?st ?iny. Nejd?ive bylo hlavnim m?stem kralovstvi Wu-jue mezi lety 907 a? 978 (b?hem obdobi P?ti dynastii a deseti ?i?i ). V te dob? se jmenovalo Si-fu a bylo jednim ze t?ech kulturnich center v ji?ni ?in? spole?n? s Nankingem a ?cheng-tu . Vladci kralovstvi Wu-jue byli znami mecena?i um?ni, p?edev?im pak pokud ?lo o um?ni ?i architekturu v buddhistickych kla?terech. Chang-?ou se take stalo kosmopolitnim centrem, ktere lakalo vzd?lance z cele ?iny, a navazalo diplomaticke vztahy nejen se sousednimi ?inskymi staty, ale i s Japonskem, Koreou a s ?i?i Liao .

Pavilon Cchuej-kuang u Zapadniho jezera

Dynastie Sung [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1089, kdy? byl guvernerem m?sta dal?i slavny basnik, Su ?’ , nechal postavit dal?i cestu p?es Zapadni jezero, ktera je dnes takte? na jeho po?est pojmenovana ?Suova cesta“. Na jejim vybudovani pracovalo 200 000 d?lnik? a m??i 2,8 km. Ob? cesty vedouci p?es jezero byly postaveny z bahna na dn? jezera. Cisa?i ?chien-lungovi se zde rad prochazel p?edev?im brzy rano na ja?e. P?ed n?kolika desitkami tisic let bylo jezero lagunou, ze ktere se v?ak diky naplaveninam vytvo?ilo jezero. V roce 1975 byly provedeny vrty, p?i kterych se na?ly sedimenty z davne laguny, co? tuto teorii o historii jezera potvrdilo. Lidska ?innost na jeze?e zabranila tomu, aby se n?j staly ba?iny. Ze zapadni a severni strany je jezero obklopeno kopci. Na kopci Pao-?', ktery le?i severn? od jezera, stoji pagoda Pao-?chu.

B?hem dynastie Sung v Chang-?ou ?ili arab?ti obchodnici, jeliko? se v te dob? obchodovalo vice na mo?i ne? na pevnin?. [5] Ve m?st? se tak daji najit arabske napisy z 13. a 14. stoleti. Pozd?ji, b?hem dynastie Juan do?lo k perzekuci Muslim?. Byly zakazany jejich tradice, co? vedlo k tomu, ?e se u?astnili povstani proti Mongol?m. [6] Egyptsky obchodnik nechal v Chang-?ou vystav?t me?itu Feng-chuang-?'. [7] V roce 1345 m?sto nav?tivil Abu Abdallah ibn Battuta , ktereho zde zaujalo p?edev?im velke mno?stvi krasnych d?ev?nych lodi. [8] Zu?astnil se zde take hostiny, kterou po?adal Qurtai, mongolsky spravce m?sta, kteremu se podle Battuty libily dovednosti ?inskych kejkli??. [9] Battuta prohlasil, ?e Chang-?ou je nejv?t?im m?stem, ktere kdy na Zemi vid?l. [10]

Chang-?ou bylo zvoleno novym hlavnim m?stem dynastie Ji?ni Sung v roce 1132, [11] kdy v?t?inu severni ?iny obsadili D?ur?eni b?hem valky mezi dynastiemi ?in a Sung. [12] Z p?vodniho hlavniho m?sta Kchaj-feng se sungsky dv?r musel stahnout v roce 1129 na jih pote, co m?sto obsadili D?ur?eni roku 1127. [13] [14] Z Kchaj-fengu se pak Sungove p?esunuli do Nankingu, novodobeho ?ang-?chiou a pote do Jang-?ou v roce 1128. [13] Sungska vlada cht?la mit Chang-?ou pouze jako do?asne hlavni m?sto, ale postupn? se z n?j stalo velike obchodni a kulturni centrum dynastie Sung. Zm?nilo se z pom?rn? pr?m?rneho a nevyznamneho m?sta na jedno z nejd?le?it?j?ich a nejbohat?ich na sv?t?. [15] Jakmile bylo Sung?m jasne, ?e u? nemaji nad?ji na znovudobyti severni ?iny, z?idili vice vladnich budov v Chang-?ou, aby m?sto vice odpovidalo statutu cisa?skeho hlavniho m?sta, ktere neni pouze p?echodne. [16]

Od po?atku 12. stoleti bylo Chang-?ou hlavnim m?stem a? do roku 1276, kdy do?lo k invazi Mongol? . B?hem teto doby se m?sto jmenovalo Lin'an (臨安). Slou?ilo jako sidlo cisa?ske vlady a centrum obchodu a zabavy. B?hem tohoto obdobi se take m?sto stalo centrem ?inske civilizace, jeliko? to, co bylo za "st?edni ?inu" pova?ovano kdysi, bylo nyni obsazeno d?ur?enskou dynastii ?in .

Mnoho filozof?, politik? a literat?, z nich? n?kte?i jsou mezi nejslavn?j?imi basniky v ?inske historii (jako nap?iklad Su ?’ , Lu Jou a Sin ?chi-?i), sem p?i?lo stravit zbytek sveho ?ivota. V Chang-?ou se take narodil a je zde i pochovan v?dec ?en Kua (1031?1095). Jeho hrob lze najit ve ?tvrti Ju-chang. [17]

B?hem dynastie Severni Sung do?lo k nar?stu obyvatelstva diky p?ichodu uprchlik? z dobyteho severu, rozmachu obchodu a rozvoji u?ednich a vojenskych za?izeni a m?sto se tak roz?i?ilo daleko za sve hradby z 9. stoleti. Podle Encyclopædia Britannica m?lo m?sto v te dob? p?es 2 miliony obyvatel, zatimco historik Jacques Gernet odhaduje, ?e v roce 1276 m?lo Chang-?ou p?es milion obyvatel. (Oficialni udaje podle s?itani lidu z roku 1270 zaznamenaly asi 186 330 rodin s trvalym pobytem a pravd?podobn? nezapo?italy vojaky a obyvatele bez trvaleho pobytu.) Ma se za to, ?e mezi lety 1180 a? 1315 a 1348 a 1358 bylo Chang-?ou nejv?t?im m?stem na sv?t?. [18] [19]

V Chang-?ou ?asto hrozily diky velkemu po?tu obyvatel a d?ev?nym (?asto n?kolikapatrovym) budovam po?ary. V?t?i po?ary zni?ily zna?nou ?ast m?sta v letech 1132, 1137, 1208, 1229, 1237 a 1275, a male po?ary se tu d?ly tak?ka ka?dy rok. Jen p?i po?aru v roce 1237 bylo zni?eno 30 000 dom?. Vlada tak proti teto hrozb? vytvo?ila propracovany protipo?arni system, ktery zahrnoval vystavbu stra?nich v??i a pou?ivani luceren a vlajek, aby se tak mohlo snadno identifikovat, kde po?ar vznikl. Nasledn? pak v?dy bylo vyslano p?es 3000 vojak?, aby ohe? uhasili.

Dynastie Juan a? ?ching [ editovat | editovat zdroj ]

Chang-?ou v roce 1276 oblehala a pote dobyla mongolska armada vedena Kublaj-chanem a o t?i roky pozd?ji pak do?lo k padu cele ?i?e. [20] Novym hlavnim m?stem dynastie Juan se stalo Ta-tu (dne?ni Peking ).

Ma se za to, ?e benatsky obchodnik Marco Polo nav?tivil Chang-?ou ke konci 13. stoleti. Ve sve knize zmi?uje, ?e je toto m?sto "v?t?i ne? jakekoliv jine na sv?t?" [15] a nazyva ho Quinsai , co? je nazev, ktery je odvozen od jmena Sing-caj ("p?echodne sidlo"), jak se m?stu p?ezdivalo za dynastie Ji?nich Sung?. Polo se dale zmi?uje: "Po?et a bohatstvi kupc? a mno?stvi zbo?i, ktere se jim dostalo do rukou, bylo tak ohromne, ?e by nikdo nemohl kdy odhadnout, kolik toho vlastn? bylo." Je mo?ne, ?e do jiste miry i p?ehan?l, proto?e tvrdil, ?e m?sto m?lo pr?m?r asi zhruba sta mil (tento odhad je v?ak mo?na, pokud tim myslel ?inskou mili, ktera je 3/8 jedne italske mile) [21] a ?e je zde 12 000 kamennych most?. N?kte?i v?ak tvrdi, ?e jde pouze o chybu v pozd?j?im p?episu knihy, kde se z "12 bran" stalo omylem "12 000 most?". [22]

Chang-?ou bylo d?le?itym p?istavnim m?stem a? do poloviny ery dynastie Ming , ale mistni p?istav se postupn? zanesl naplaveninami. Za dynastie ?ching bylo m?sto sidlem cisa?ske vojenske posadky. [23]

V letech 1856 a 1860 okupovala Chang-?ou Nebeska ?i?e velkeho miru a napachala zde vyrazne ?kody.

Republikanska a komunisticka ?ina [ editovat | editovat zdroj ]

Za doby ?inske republiky bylo Chang-?ou mezi lety 1928 a? 1949 pod spravou Kuomintangu . 3. kv?tna 1949 v?ak do m?sta vstoupila ?inska lidova osvobozenecka armada a vladu zde p?evzali komuniste.

Po reformach, ktere v roce 1978 provedl Teng Siao-pching , vyu?ilo Chang-?ou sve pozice v delt? ?eky Jang-c’-?iang pro sv?j vlastni rozvoj. V sou?asne dob? je jednim z nejbohat?ich ?inskych m?st.

Geografie a podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

Chang-?ou se nachazi v severozapadni ?asti provincie ?e-?iang , v ji?ni a? st?edni ?asti delty ?eky Jang-c’-?iang a na ji?nim konci Velkeho ?inskeho kanalu , ktery vede a? do Pekingu . Jeho spravni uzemi saha na zapad? do hornatych ?asti provincie An-chuej a na vychod? a? k pob?e?ni oblasti u chang?ouske zatoky . Centrum m?sta se rozleha okolo vychodni a severni strany Zapadniho jezera a severn? od ?eky ?chien-tchang .

Pohled na zatoku Chang-?ou

Chang-?ou ma vlhke subtropicke podnebi (Cfa podle Koppenovy klasifikace podnebi ), kde se st?idaji ?ty?i odli?na obdobi. To se vyzna?uje velmi horkymi a vlhkymi lety a chladnymi, obla?nymi a suchymi zimami (s ob?asnym sn??enim). Pr?m?rna ro?ni teplota je 17,0 °C a denni pr?m?rne teploty se pohybuji od 4,6 °C v lednu do 28,9 °C v ?ervenci. Pr?m?rny ro?ni sra?kovy uhrn je 1 438 mm. Zatimco v ?ervnu byva m?sto posti?eno monzunovymi de?ti typickymi pro vychodni Asii, v srpnu a? za?i zde byvaji tajfunove bou?e, i kdy? zde samotne tajfuny b??n? neude?i. Ty v?ak v?t?inou postihuji oblast na ji?nim pob?e?i provincie ?e-?iang.

Od roku 1951 byly mistni extremy zaznamenany 6. unora 1969 (?9.6 °C) a 9. srpna 2013 (41.6 °C). Ro?n? je mistni delka slune?niho svitu 1 709,4 hodin, p?i?em? v b?eznu je pravd?podobnost slune?neho dne 30% a 51% v srpnu.

Spravni ?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Subprovin?ni m?sto Chang-?ou ma 9 obvod? , 2 m?stske okresy a 2 okresy . ?est centralnich m?stskych ?tvrti ma rozlohu 683 km 2 a ?ije zde 3 560 400 obyvatel. T?i p?im?stske ?asti pak maji rozlohu 4 193 km 2 a 3 399 300 obyvatel.

Mapa
Spravni celek ?insky Pchin-jin Po?et obyvatel ( 2010 ) Rozloha (km 2 ) Hustota zalidn?ni
M?sto
?ang-?cheng 上城? Shangcheng Q? 344 594 18,30 18 830,27
Sia-?cheng 下城? Xiacheng Q? 526 096 31,46 16 722,70
?iang-kan 江干? Ji?nggan Q? 998 783 210,22 4 751,13
Kung-?u 拱墅? G?ngshu Q? 551 874 87,49 6 307,85
Si-chu 西湖? X?hu Q? 820 017 308,70 2 656,36
Pin-?iang ?江? B?nji?ng Q? 319 027 72,02 4 429,70
P?im?stske ?asti
Siao-?an ?山? Xi?osh?n Q? 1 511 290 1 420,22 1 064,12
Ju-chang 余杭? Yuhang Q? 1 170 290 1 223,56 956,46
Fu-jang 富?? Fuyang Q? 717 694 1 831,20 391,93
Okres
Tchung-lu 桐?? Tonglu Xian 406 450 1 825,00 222,71
?chun?an 淳安? Chun'?n Xian 336 843 4 427,00 76,09
M?stske okresy
?ian-te 建德市 Jiande Shi 430 750 2 321,00 185,59
Lin?an ?安市 Lin'?n Shi 566 665 3 126,80 181,23

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Ekonomika Chang-?ou rapidn? vzr?sta od roku 1992, kdy se m?sto otev?elo. V ramci vychodni ?iny je pova?ovano za d?le?itou vyrobni zakladnu a logisticke st?edisko.

V roce 2001 m?lo m?sto HDP 156,8 miliard RMB , co? ho v tomto ohledu umistilo na druhe misto mezi v?emi provin?nimi m?sty, p?i?em? na prvnim mist? bylo Kuang-?ou. Od te doby se mistni HDP vice ne? ztrojnasobilo a v roce 2016 dosahlo hodnoty 1,105 bilion? RMB, a HDP na osobu se zvy?ilo z 3 025 USD na 18 282 USD.

Naleza se zde mnoho sektor? jako nap?iklad lehky, zem?d?lsky, textilni, leka?sky, informa?ni, automobilovy, elektronicky, telekomunika?ni, chemicky a potravina?sky pr?mysl ?i t??ke strojirenstvi.

Ekonomicke a technicke rozvojove zony [ editovat | editovat zdroj ]

Ekonomicka a technicka rozvojova zona Chang-?ou byla zalo?ena v roce 1993, kdy ji Statni rada schvalila jako narodni rozvojovou zonu. Ma rozlohu 104,7 km 2 a mezi pr?mysly, ktere jsou zd? nejvice podporovany, pat?i elektronicky a informa?ni pr?mysl, biomedicina, strojirenstvi, vyroba domacich spot?ebi?? a zpracovani potravin.

Mezinarodni konferen?ni centrum v Chang-?ou

27. dubna 2000 schvalila Statni rada zalo?eni Vyvozni zony Chang-?ou. Je jednou z prvnich zon sveho druhu, jedinou v provincii ?e-?iang a ma rozlohu 2.92 km 2 . Nachazi se pobli? chang?ouskeho p?istavu a leti?t? Siao-?an.

Chang?ouska Hi-Tech Industrial Development Zone (voln? p?elo?eno: zona pro rozvoj pokro?ilych technologii) byla z?izena v b?eznu 1991 a od te doby se stala jednim z nejvyznamn?j?ich inova?nich a pr?myslovych center v oblasti pokro?ilych technologii v provincii ?e-?iang. V roce 2013 se v zon? nachazelo p?es 1 100 softwarovych vyvoja?? a outsourcovanych podnik?. Spole?nosti jako Motorola , Nokia ?i Siemens si zde z?idily sva VaV centra. V roce 2011 vzrostlo HDP zony o 13,1% a m?lo tak hodnotu 41,63 miliard RMB, co? tvo?i 5,9% celkoveho HDP Chang-?ou. Tato zona se prezentuje jako ?inske Silicon Valley . Sve hlavni sidlo zde ma i Alibaba Group , ktera je nejv?t?im B2B portalem na sv?t? a zarove? nejv?t?i internetovou strankou v ?in? co se tr?ni hodnoty ty?e.

V roce 2016 se v Chang-?ou konal summit skupiny G20 .

Turismus [ editovat | editovat zdroj ]

Chang-?ou je zname diky svym pamatkam a p?irod?, a je takte? ?asto pova?ovano za jedno z nejkrasn?j?ich a nejmalebn?j?ich ?inskych m?st. I kdy? se m?sto v poslednich letech vyrazn? rozviji, stale si zachovava sve historicke a kulturni d?dictvi. Turismus je tak stale d?le?itou sou?asti chang?ouske ekonomiky. Jednou z nejobliben?j?ich atrakci je Zapadni jezero , ktere je pamatkou UNESCO , a kde se nachazi mnohe z chang?ouskych historickych a scenickych mist. Vedle jezera se pak nachazi mnoho pagod, kulturnich mist a p?irodnich oblasti. P?es jezero vedou dv? cesty.

P?ilivova vlna na ?ece ?chien-tchang v Chang-?ou
Zapadni jezero a pagoda Lej-feng

Dal?i zajimavosti:

  • P?es Chang-?ou se po ?ece ?chien-tchang ?ene nejv?t?i p?ilivova vlna na sv?t?, ktera dosahuje a? 12 m do vy?ky.
  • Sidlo Chu Sue-jena (胡雪岩故居), ktery on sam postavil v roce 1872. Chu Sue-jen byl usp??nym obchodnikem, ktery p?vodn? pochazel z provincie An-chuej . Sidlo bylo pozd?ji zrekonstruovano a znovu zp?istupn?no ve?ejnosti v roce 2001.
  • Narodni park Mok?ady Si-si, ktery byl vytvo?en za u?elem zachovani ekosystemu mok?ad? a rozleha se na uzemi 10 km². Byly zde obnoveny rybniky a rakosove porosty, a dnes zde uto?i?t? nachazi mnoho druh? ptak?. Nachazi se zde i kla?ter a n?kolik historickych venkovskych dom?.
  • Botanicka zahrada
  • ZOO Chang-?ou
  • Ulice Che Fang, kde lze vid?t starou ?inskou architekturu a da se nakoupit mnoho suvenyr? a znamy ?aj Lung-?ing
  • Nefritove prameny (Ju ?chuan)
  • Kulturni nam?sti Zapadniho jezera je nam?sti, na kterem stoji jedna z nejvy??ich budov ve m?st? (p?ibli?n? 160m) a sidli zde ?e?iangske p?irodopisne muzeum a ?e?iangske v?decke a technologicke muzeum.
  • Jezero ?chien-tao ("jezero tisice ostrov?") v okresu Chun'an, ktery pat?i pod spravu chang?ouske vlady. Jedna se o um?le jezero, na kterem se nachazi 1078 ostrov?, ktere se li?i svymi tvary i velikostmi.
  • Velky kanal
  • ?ajova pole Lung-?ing, odkud pochazi jeden z nejznam?j?ich ?inskych ?aj?. Nachazeji se na zapad od Zapadniho jezera.

V b?eznu 2013 vyhlasila Chang?ouska komise pro turismus online kampa? na Facebooku s nazvem "Moderni Marco Polo". B?hem dal?iho roku se do ni zapojilo p?es 26 000 sout??icich, kte?i se cht?li stat prvnim zahrani?nim velvyslancem pro cestovni ruch v Chang-?ou. Vit?zem byl nakonec 20. kv?tna 2014 vyhla?en Liam Bates, ktery tak vyhral smlouvu na 40 000€ a stal se tak prvnim cizincem, ktereho ?inska vlada jmenovala na takto oficialni post.

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Nabo?enske pamatky pobli? Zapadniho jezera [ editovat | editovat zdroj ]

  • Kla?ter ?ing-cch', ktery se nachazi ji?n? od jezera.
  • Kla?ter Ling-jin , ktery se nachazi p?ibli?n? 2 km zapadn? od jezera. Ma se za to, ?e jde o nejstar?i buddhisticky chram ve m?st?. Mnohokrat byl zni?en a nasledn? op?t zrekonstruovan.
  • Pagoda Pao-?chu, ktera se nachazi severn? od jezera na Drahokamovem kopci (?石山)
  • Kla?ter krale Jue, ktery se nachazi na severozapadnim pob?e?i jezera. Byl p?vodn? postaven v roce 1221 na pamatku generala Jue Feje , ktery p?i?el o ?ivot diky politicke perzekuci.
  • Pagoda Lej-feng na jihu od jezera.

Dal?i nabo?enske pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

  • Pagoda Liou-che ("pagoda ?esti harmonii") na kopci Yuelun na severni stran? ?eky ?chien-tchang.
  • Konfuci?v kla?ter
  • Kla?ter ?cheng-chuang na kopci Wu
  • Pramen Sn?ni o tygrovi
  • Katedrala Neposkvrn?neho po?eti je jednim z nejstar?ich katolickych kostel? v ?in?. Byla postavena p?ed 400 lety b?hem dynastie Ming .
  • Me?ita Fenixe (Feng-chuang) je jednou z nejstar?ich v ?in?. Byla postavena p?ed 700 lety za dynastie Juan .
Pagoda Liou-che, postavena v roce 1165 za dynastie Sung

Islam [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1848 za dynastie ?ching bylo Chang-?ou popsano jako pevnost islamu v ?in?, jeliko? se zde nachazelo hned n?kolik me?it s arabskymi napisy. Jeden p?islu?nik etnicke skupiny Chuej? z Ning-po ?ekl jednomu Angli?anovi, ?e Chang-?ou je opravdu velkou zakladnou pro muslimy v porovnani s jeho me?itou v Ning-po, kde se schazi pouze 30 rodin. Dv? z nejvyznamn?j?ich me?it v Chang-?ou jsou me?ita Fenixe a Velka me?ita.

Judaismus [ editovat | editovat zdroj ]

Na p?elomu 16. a 17. stoleti bylo m?sto d?le?itym centrem judaismu v ?in? a je mo?ne, ?e odsud pochazi sou?asna ?idovska komunita v Kchaj-fengu. Kdysi zde existovala synagoga, ale dnes po ni nezbyla ?adna stopa.

K?es?anstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Dva ze t?i pili?? ?inskeho katolictvi pochazely z Chang-?ou. Na za?atku 21. stoleti ve m?st? do?lo k perzekuci K?es?an?.

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Jazyk [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodni obyvatele Chang-?ou mluvi stejn? jako obyvatele provincie ?e-?iang a ji?ni ?asti provincie ?iang-su chang?ouskym dialektem, ktery je sam dialektem jazyka Wu . V jednotlivych oblastech se v?ak chang?ousky dialekt li?i. P?esto se v oblasti mluvi p?eva?n? standardni ?in?tinou , ktera je oficialnim jazykem zem?.

Muzea [ editovat | editovat zdroj ]

V Chang-?ou se nachazi n?kolik muzei regionalniho i narodniho vyznamu. Narodni muzeum ?inskeho hedvabi (中???博物?), ktere se nachazi pobli? Zapadniho jezera, je jednim z prvnich muzei na statni urovni a zarove? nejv?t?i muzeum hedvabi na sv?t?. ?inske narodni muzeum ?aje (中?茶?博物?) se specializuje na ?aj a jeho kulturu. Muzeum provincie ?e-?iang (浙江博物?) ma p?es 100 000 exponat? tykajicich se lidskych studii, vyzkumu a kulturnich pamatek.

Jidlo [ editovat | editovat zdroj ]

Ma se za to, ?e chang?ouska kuchyn? p?edstavuje jidla typicka pro provincii ?e-?iang, ktera je jednou z osmi nejd?le?it?j?ich ?inskych kuchyni. Mistni se shoduji na tom, ?e tento zp?sob upravy jidla je "?erstvy, jemny, m?kky, hladky a ma jemnou v?ni." Jidla jako jsou nudle pchien er ?chuan (片?川), ryba ze Zapadniho jezera na octu (西湖醋?), vep?ove z Tung-pcho (?坡肉), lung-?ingske krevety (?井?仁), ?ebrakovo ku?eci (叫化?), pa?ena ry?e s vep?ovym zabalenym v lotosovych listech (荷?粉蒸肉), du?ene bambusove vyhonky (油??), pudink z lotosoveho ko?ene (藕粉) a rybi polevka sestry Sung (宋嫂?羹) pat?i mezi ta nejznam?j?i z chang?ouske kuchyn?.

Um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

V Chang-?ou existuje mnoho divadel, kde se hraje p?edev?im opera. ?aosingska opera, ktera pochazi z ?e?iangskeho ?eng-?ou, je druhym nejroz?i?en?j?im druhem opery v ?in?.

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

?aj je d?le?itou sou?asti chang?ouske ekonomiky a kultury. Chang-?ou je znamo tim, ?e odsud pochazi Lung-?ing (Dra?i studna), ktery je jednim z nejslavn?j?ich druh? zeleneho ?aje . Jeho nejznam?j?i a udajn? nejlep?i odr?dou je Si-hu Lung-?ing, ktery se p?stuje ve vesnici Lung-?ing pobli? Chang-?ou.

Chang?ouska vlada vyrazn? investuje do propagace turismu a um?ni, p?i?em? se klade d?raz na vyrobu hedvabi, de?tnik? a skladacich v?ji??.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Chang?ouske leti?t? Siao-?an m?sto spojuje nejen s mnoha ?inskymi m?sty, ale i s r?znymi mezinarodnimi destinacemi jako jsou nap?iklad Thajsko , Japonsko , Ji?ni Korea , Malajsie , Vietnam , Singapur , Tchaj-wan , Nizozemsko , Katar a USA . Regionalni linky pak letaji do Hongkongu a Macaa . Leti?t? Siao-?an se b??n? dr?i mezi deseti leti?ti, kterymi v ?in? projde nejvice cestujicich. Ma dva terminaly, Terminal A a Terminal B. Na terminalu A, ktery je men?i, se odbavuji mezinarodni a regionalni lety, zatimco terminal B odbavuje pouze domaci lety. Leti?t? se nachazi t?sn? za m?stem ve ?tvrti Siao-?an a s centrem ho spojuje p?ima autobusova linka. Existuji plany na roz?i?eni leti?t?, diky kterym se ma vybudovat druha runway a t?eti terminal. Do?lo by tak k nar?stu kapacity tohoto rychle se rozvijejiciho leti?t?, ktere take slou?i jako druhe centrum pro leteckou spole?nost Air China . Zarove? se take buduje vyvy?ena expresni leti?tni dalnice nad ji? existujici dalnici, ktera spojuje leti?t? a centrum. V druhe fazi vystavby linky 1 chang?ouskeho metra se planuje jeji prodlou?eni a? na leti?t?.

V Chang-?ou se protina n?kolik nejvyti?en?j?ich ?elezni?nich koridor? v ?in?, od severovychodu na jihozapad p?es Chang-?ou vede vysokorychlostni tra? ?anghaj ? Kchun-ming (i star?i ( ?elezni?ni tra? ?anghaj ? Kchun-ming ), na sever vede vysokorychlostni tra? Nanking ? Chang-?ou a na jihovychod vysokorychlostni tra? Chang-?ou ? Ning-po . Hlavnim nadra?im je ?elezni?ni stanice Chang-?ou - vychod (hovorov? "vychodni nadra?i"), ktere je jednim z hlavnich ?elezni?nich uzl? v ?in?. Ma 15 nastupi?? a ?inska ?elezni?ni rychlodraha odsud provozuje linky do ?anghaje , Nankingu , ?chang-?a , Ning-po a dal?ich. P?ibli?n? ka?dych 20 minut od 6:00 do 21:00 odsud vyji?d?ji linky do ?anghaje. Rychlovlaky do ?anghaje v?ak odji?di pouze ka?dou hodinu a cesta trva 50 minut pokud se jedna o p?imy spoj nebo 59 a? 75 minut, pokud jde o spoj se zastavkami. Z Chang-?ou se v?ak da dostat do v?t?iny velkych ?inskych m?st. Nadra?i se zbytkem m?sta spojuji linky metra 1 a 4. ?elezni?ni stanice Chang-?ou (hovorov? "nadra?i ve m?st?") byla v polovin? roku 2013 zav?ena pro opravy, ale nedavno se znovu otev?ela.

P?ima vlakova spojeni spojuji Chang-?ou s vice ne? 50 m?sty, v?etn? 12 dennich spoj? do Pekingu , p?es 100 spoj? do ?anghaje a dosahuji a? do Urum?i . ?inska ?elezni?ni rychlodraha byla uvedena do provozu 26. ?ijna 2010 a v provozu jsou vlakove soupravy CRH 380A(L), CRH 380B(L) a CRH380CL. Ty cestuji rychlosti 350 km/h a zvladnou tak nap?iklad 202 km za 45 minut.

Centralni (na vychod od centra, nahradila byvalou vychodni stanici), severni, ji?ni a zapadni autobusove stanice m?sto spojuji s m?sty v provincii ?e-?iang i okolnich provinciich.

Chang-?ou ma efektivni ve?ejnou dopravu, ktera zahrnuje dieselove autobusy, trolejbusy, dieselov?-elektricke autobusy a taxi. Prvni linka metra byla uvedena do provozu ke konci roku 2012. Chang-?ou je zname svou siti metrobus? , ktere spojuji centrum s mnohymi p?im?stskymi oblastmi a ktere i v centru maji sve specialni silni?ni pruhy. Oblib? se take t??i kola a motorova kola. Chang-?ou ma take roz?i?eny system ve?ejnych kol, ktery je zadarmo.

Dal?im oblibenym zp?sobem dopravy je taxi, ktera podlehaji p?isnym opat?enim.

Metro v Chang-?ou se za?alo stav?t v b?eznu 2006 a prvni linka byla otev?ena 24. listopadu 2012. Linka 1 spojuje centrum s p?im?stskymi oblastmi od Siang-chu a? k ulici Wen-ce a Lin-pchingu. V ?ervnu 2015 pak byla dokon?ena jihovychodni ?ast linky 2 (ktera za?ina ve ?tvrti Siao-?an a kon?i na jihu centra) a kratka ?ast linky 4 (men? ne? 10 zastavek, spojuje linky 1 a 2). O?ekava se, ?e celkov? bude metro mit 10 linek, p?i?em? v?t?ina z nich je stale ve vystavb?.

Vzd?lani [ editovat | editovat zdroj ]

Univerzity [ editovat | editovat zdroj ]

Diky p?itomnosti mnoha instituci vy??iho vzd?lavani ma Chang-?ou velkou studentskou populaci. Mezi mistni univerzity pat?i:

Vyroky o Chang-?ou [ editovat | editovat zdroj ]

?Na Nebesich je raj. Na zemi jsou Su-?ou a Chang-?ou.“ ? ?inske p?islovi

Marco Polo ve sve knize popisuje Su-?ou jako " m?sto na zemi " a Chang-?ou jako " m?sto na nebi ". Dale o n?m pi?e, ?e je to ?nezpochybniteln? nejjemn?j?i a nejvzne?en?j?i na sv?t?.“ B?hem summitu G20 v roce 2016 se Chang-?ou prezentovalo prav? jako "raj na zemi".

?Narodit se v Su-?ou , ?it v Chang-?ou, jist v Kuang-?ou , zem?it v Liou-?ou .“ ? ?inske p?islovi

Su-?ou se pova?uje za m?sto velmi vzd?lanych, civilizovanych a krasnych lidi, Chang-?ou je zase zname svou scenerii, Kuang-?ou svym jidlem a v Liou-?ou se vyrab?ji d?ev?ne rakve, ktere udajn? maji zpomalit rozklad t?la.

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Hangzhou na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ Yan Wenming. "The Beginning of Farming", p. 36, in The Formation of Chinese Civilization: An Archaeological Perspective , pp. 27?42. Yale University Press (New Haven, Connecticut), 2005. ISBN   978-0-300-09382-7 .
  2. ↑ FULLER, Dorian. The Domestication Process and Domestication Rate in Rice: Spikelet bases from the Lower Yangtze. Science . 2009, s. 1607?1610. DOI 10.1126/science.1166605 . PMID 19299619 .  
  3. ↑ Shanghai Qingpu Museum. "[museum.shqp.gov.cn/gb/content/2009-02/23/content_237435.htm Migration of the Tribe and Integration into the Han Chinese]". Accessed 24 July 2014.
  4. ↑ Ebrey, Cambridge Illustrated History of China , 114: "[…] the Grand Canal, dug between 605 and 609 by means of enormous levies of conscripted labour."
  5. ↑ Piper Rae Gaubatz. Beyond the Great Wall: urban form and transformation on the Chinese frontiers . illustrated. vyd. [s.l.]: Stanford University Press, 1996. Dostupne online . ISBN   0-8047-2399-0 . S. 210.  
  6. ↑ Greville Stewart Parker Freeman-Grenville, Stuart C. Munro-Hay. Islam: an illustrated history . illustrated, revised. vyd. [s.l.]: Continuum International Publishing Group, 2006. Dostupne online . ISBN   0-8264-1837-6 . S. 228.  
  7. ↑ Zhongguo guo ji mao yi cu jin wei yuan hui. China's foreign trade . the University of California: China Council for the Promotion of International Trade, 1991. Dostupne online . S. 98.  
  8. ↑ The Enduring Message of Hangzhou. www.time.com [online]. [cit. 2017-01-29]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2012-01-17.  
  9. ↑ The Travels of Ibn Battuta Volume 4 pp. 904, 967 (The Hakluyt Society 1994, British Library)
  10. ↑ DUNN, Ross E. The Adventures of Ibn Battuta . [s.l.]: University of California Press, 2005. ISBN   0-520-24385-4 .   . First published in 1986, ISBN   0-520-05771-6 .
  11. ↑ COBLIN, Weldon South. Migration History and Dialect Development in the Lower Yangtze Watershed. Bulletin of the School of Oriental and African Studies . 2002, s. 533. DOI 10.1017/s0041977x02000320 .  
  12. ↑ HOLCOMBE, Charles. A History of East Asia: From the Origins of Civilization to the Twenty-First Century . [s.l.]: Cambridge University Press, 2011. ISBN   978-0-521-51595-5 . S. 129.  
  13. ↑ a b MOTE, Frederick W. Imperial China: 900?1800 . [s.l.]: Harvard University Press, 2003. ISBN   978-0-674-01212-7 . S. 292?3.  
  14. ↑ FRANKE, Herbert. The Cambridge History of China: Volume 6, Alien Regimes and Border States, 710?1368 . Redakce Denis C. Twitchett. [s.l.]: Cambridge University Press, 1994. ISBN   978-0-521-24331-5 . S. 229.  
  15. ↑ a b Mote, s. 461.
  16. ↑ GERNET, Jacques. Daily Life in China, on the Eve of the Mongol Invasion, 1250?1276 . [s.l.]: Stanford University Press, 1962. Dostupne online . ISBN   978-0-8047-0720-6 . S.  25 .  
  17. ↑ Yuhang Cultural Network (October 2003). Shen Kuo's Tomb Archivovano 2. 5. 2014 na Wayback Machine . The Yuhang District of Hangzhou Cultural Broadcasting Press and Publications Bureau. Retrieved on 2007-05-06.
  18. ↑ Largest Cities Through History [online]. Geography.about.com, 2011-03-02 [cit. 2011-03-16]. Dostupne online .  
  19. ↑ Janet L. Abu-Lughod, Before European Hegemony: The World System A.D. 1250?1350 , "All the Silks of China" (Oxford University Press US) 1991, p. 337
  20. ↑ Gernet, s. 15.
  21. ↑ J.M. Dent. The travels of Marco Polo the Venetian . [s.l.]: [s.n.], 1908. Dostupne online . Kapitola Chapter LXVIII: On the Noble and Magnificent City of Kin-Sai, s. 290?310.  
  22. ↑ Diana Childress. Marco Polo's Journey to China . [s.l.]: [s.n.] Dostupne online . ISBN   9781467703796 . S. 20.  
  23. ↑ CASSEL, Par. Late Imperial China . [s.l.]: [s.n.], 2003. Kapitola Excavating Extraterritoriality: The "Judicial Sub-Prefect" as a Prototype for the Mixed Court in Shanghai, s. 156?182.   .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Provincie ?e-?iang
Subprovin?ni m?sta
M?stske prefektury
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chang-?ou&oldid=23955348 “